Ji°φ Peterka:

ZaΦn∞me nejprve mal²m konstatovßnφm: problematika orientace v Internetu je dnes p°edevÜφm otßzkou orientace ve sv∞t∞ slu₧by World Wide Web a jejφch WWW strßnkßch. To, co u₧ivatelΘ nejΦast∞ji hledajφ, jsou strßnky v∞novanΘ urΦitΘ konkrΘtnφ problematice, strßnky pat°φcφ n∞jakΘ konkrΘtnφ firm∞, strßnky v∞novanΘ urΦitΘmu produktu apod. P°itom prßv∞ slu₧ba World Wide Web ji₧ svou samotnou podstatou vychßzφ vst°φc snadnΘ orientaci u₧ivatel∙ - dφky tomu, ₧e se jednotlivΘ WWW strßnky mohou na sebe vzßjemn∞ odkazovat, mohou jejich auto°i p°edem p°ipravit celΘ soustavy sv²ch strßnek tak, aby se v nich u₧ivatelΘ orientovali co mo₧nß nejsnßze, a doslova jim "nalinkovat" pr∙chod svou WWW expozicφ. Zajφmavou otßzkou ovÜem z∙stßvß to, kudy majφ u₧ivatelΘ do takov²chto soustav WWW strßnek vstupovat, a jak se o p°φsluÜn²ch vstupnφch bodech v∙bec dozvφ.

Co jsou domovskΘ strßnky

Kdy₧ mß n∞kdo zp°φstupnit pomocφ slu₧by World Wide Web n∞jakΘ informace, nap°φklad prezentujφcφ konkrΘtnφ firmu, produkt apod., mß obvykle n∞jak² tv∙rΦφ zßm∞r. Podle n∞j pak rozΦlenφ svΘ informace do jednotliv²ch WWW strßnek, a ty vzßjemn∞ propojφ prost°ednictvφm hypertextov²ch odkaz∙ takov²m zp∙sobem, aby se v nich u₧ivatel-nßvÜt∞vnφk co nejsnßze orientoval (alespo≥ podle p°edstav autora). SouΦßstφ takovΘhoto tv∙rΦφho zßm∞ru v₧dy je i p°edstava o tom, kudy by m∞l u₧ivatel do takovΘto soustavy vzßjemn∞ souvisejφcφch WWW strßnek vstupovat. No a prßv∞ to jsou tzv. domovskΘ strßnky (anglicky: home pages), tedy zam²ÜlenΘ vstupnφ body do cel²ch soustav WWW strßnek.

Existence takov²chto domovsk²ch strßnek je inzerovßna snad vÜemi mo₧n²mi zp∙soby, kterΘ p°ipadajφ v ·vahu - adresy domovsk²ch strßnek firem lze dnes najφt na nejr∙zn∞jÜφch reklamnφch materißlech typu bro₧ur Φi letßk∙, v inzerßtech v nejr∙zn∞jÜφch mΘdiφch, a samoz°ejm∞ takΘ na vizitkßch, kde se lze setkat i s domovsk²mi strßnkami jednotlivc∙.

Bookmarky, alias zßlo₧ky

Adresy domovsk²ch strßnek jsou v∞tÜinou voleny tak, aby byly co mo₧nß nejjednoduÜÜφ, snadno zapamatovatelnΘ, a n∞kdy je dokonce mo₧nΘ je i uhodnout - nap°φklad tuzemskß firma ABC bude nejspφÜe mφt svΘ domovskΘ strßnky na adrese www.abc.cz. Pro u₧ivatele, kter² se jak²mkoli zp∙sobem dozvφ p°esnou adresu n∞jakΘ konkrΘtnφ domovskΘ strßnky, by ji₧ nem∞l b²t velk² problΘm zadat tuto adresu svΘmu browseru (prohlφ₧eΦi, klientskΘmu programu slu₧by WWW), a vy₧ßdat si tak naΦtenφ p°φsluÜnΘ domovskΘ strßnky. PotΘ ji₧ m∙₧e sßm, podle svΘho zßjmu a sv²m vlastnφm tempem prochßzet i dalÜφmi strßnkami, kterΘ na p°φsluÜnou domovskou strßnku navazujφ (postupnΘmu prochßzenφ jednotliv²mi strßnkami, prost°ednictvφm jejich vzßjemn²ch odkaz∙, se ne nadarmo °φkß brouzdßnφ, anglicky: browsing).

Z domovskΘ strßnky se takto u₧ivatel m∙₧e dostat (lidov∞ se °φkß "proklikat") k r∙zn²m dalÜφm strßnkßm, se specifick²m obsahem. N∞kterΘ jej mohou zaujmout natolik, ₧e se k nim bude chtφt opakovan∞ vracet - nap°φklad proto, ₧e jde o n∞jak² cenφk, a u₧ivatel by do n∞j rßd opakovan∞ nahlφ₧el a sledoval i p°φpadnΘ zm∞ny. Pak ale ji₧ pro n∞j nebude p°φliÜ ÜikovnΘ to, aby se k tΘto strßnce musel postupn∞ "proklikßvat" z v²chozφ domovskΘ strßnky. Mφsto toho by se mu jist∞ hodila mo₧nost vydat se p°φmo na zmφn∞nou strßnku. Takovouto mo₧nost samoz°ejm∞ mß - staΦφ si vhodn∞ opsat p°esnou adresu zmφn∞nΘ strßnky (tzv. URL odkaz na tuto strßnku), a p°i p°φÜtφ nßvÜt∞v∞ ji svΘmu browseru explicitn∞ zadat, podobn∞ jako v p°φpad∞ adresy domovskΘ strßnky.

V∞tÜina browser∙ ale nabφzφ u₧ivatel∙m i pon∞kud inteligentn∞jÜφ a pohodln∞jÜφ mo₧nost, zprost°edkovanou tzv. zßlo₧kami (anglicky: bookmarks). Princip je velmi jednoduch²: kdy₧ u₧ivatel navÜtφvφ n∞jakou konkrΘtnφ strßnku, m∙₧e svΘmu browseru zadat, aby si adresu zapamatoval - neboli aby na tuto strßnku vlo₧il zßlo₧ku, podobn∞ jako se vklßdajφ zßlo₧ky mezi strßnky knφ₧ek. Kdykoli pozd∞ji si pak m∙₧e u₧ivatel vyvolat seznam sv²ch vlastnφch zßlo₧ek, kteroukoli z nich si vybrat (pouh²m kliknutφm na jejich seznam), a tφm vyjßd°it svΘ p°ßnφ opakovan∞ navÜtφvit p°φsluÜnou strßnku (co₧ browser ihned provede).

Pomocφ zßlo₧ek (bookmark∙) si tak ka₧d² u₧ivatel m∙₧e postupn∞ vytvß°et sv∙j vlastnφ seznam zajφmav²ch zdroj∙ v Internetu. R∙znΘ browsery p°itom nabφzφ r∙zn² komfort p°i prßci se zßlo₧kami - n∞kterΘ umo₧≥ujφ vytvß°et si pouze jednorozm∞rn² (lineßrnφ) seznam zßlo₧ek, zatφmco jinΘ umo₧≥ujφ u₧ivateli vytvß°et si celou hierarchickou strukturu "po°adaΦ∙", a do nich pak jednotlivΘ zßlo₧ky zat°i∩ovat.

Seznamy zdroj∙

D∙le₧itou vlastnostφ zßlo₧ek (bookmark∙) je skuteΦnost, ₧e jsou urΦeny jen pro osobnφ pot°ebu konkrΘtnφho u₧ivatele - nejsou toti₧ "viditelnΘ" mimo p°φsluÜn² browser, v rßmci kterΘho jsou vedeny. Tak₧e i kdyby si u₧ivatel vytvo°il velmi rozsßhl² seznam zßlo₧ek, kter² by jist∞ byl u₧iteΦn² i ostatnφm u₧ivatel∙m, nem∙₧e jej ostatnφm nabφdnout k vyu₧itφ (i kdy₧ to jist²m technick²m trikem jde).

Pokud u₧ivatel n∞co takovΘho zam²Ülφ, tj. chce svou sbφrku odkaz∙ na zajφmavΘ zdroje zp°φstupnit i ostatnφm u₧ivatel∙m, vytvo°φ ze sv²ch odkaz∙ b∞₧nou WWW strßnku, a tu umφstφ na ve°ejn∞ p°φstupn² WWW server (typicky jako souΦßst sv²ch osobnφch domovsk²ch strßnek).

Takov²mto zp∙sobem vznikajφ na osobnφch strßnkßch konkrΘtnφch u₧ivatel∙ seznamy jejich oblφben²ch odkaz∙ - d∙le₧itΘ p°itom je, ₧e jejich u₧iteΦnost a v²hodnost i pro ostatnφ u₧ivatele stojφ a padß se znalostmi, schopnostmi a zßjmy autora. Mnohdy jde doslova o "vÜehochu¥" s nep°φliÜ velkou u₧itnou hodnotou, ale jindy zase m∙₧e jφt o velmi u₧iteΦnΘ a zajφmavΘ v∞ci. Pokud nastßvß tento druh² p°φpad, tj. pokud se autor v∞nuje sbφrßnφ odkaz∙ systematicky a cφlen∞, pak se o v²sledku jeho prßce obvykle hovo°φ jako o tzv. seznamu zdroj∙.

Typick² seznam zdroj∙ je ·zce tematicky zam∞°en - podle zßjmu resp. profese svΘho autora, nap°φklad na konkrΘtnφ sport, konkrΘtnφ hudebnφ skupinu, nebo t°eba na prßvnφ zdroje (t°eba u studenta prßv) apod. nejr∙zn∞jÜφch seznam∙ zdroj∙ dnes v Internetu existuje opravdu velkΘ mno₧stvφ, a jejich rozsah i kvalita jsou takΘ velmi r∙znorodΘ. S tφm takΘ souvisφ nejv∞tÜφ problΘm seznam∙ zdroj∙ - neexistuje ₧ßdnß jejich systematickß evidence.

Katalogy

VyÜÜφ formou evidence dostupn²ch zdroj∙ v Internetu jsou tzv. katalogy (n∞kdy oznaΦovanΘ takΘ jako vyhledßvacφ slu₧by katalogovΘho typu). Ty je nejlΘpe si p°edstavit jako seznamy zdroj∙, vedenΘ a udr₧ovanΘ na profesionßlnφ ·rovni, s univerzßlnφm zßb∞rem (tj. nikoli zam∞°enΘ jen na jednu konkrΘtnφ problematiku), a samoz°ejm∞ tak obsahov∞ mnohem bohatÜφ a v∞tÜφ. Mezi seznamy zdroj∙ a katalogy p°itom neexistuje n∞jakß ostrß hranice, rozliÜenφ je dßno spφÜe velikostφ a Üφ°φ zßb∞ru: zatφmco seznamy zdroj∙ nejΦast∞ji obsahujφ n∞kolik desφtek, maximßln∞ n∞kolik stovek odkaz∙, v p°φpad∞ katalog∙ se jednß spφÜe o tisφce, desititisφce, Φi dokonce statisφce odkaz∙ na existujφcφ zdroje. D∙le₧itou odliÜnostφ je takΘ to, ₧e auto°i katalog∙ vytvß°φ celou hierarchii p°edm∞tov²ch kategoriφ a podkategoriφ, do kter²ch nßsledn∞ zat°i∩ujφ nashromß₧d∞nΘ odkazy (zatφmco u seznam∙ zdroj∙ jde nejΦast∞ji jen o ekvivalent jednΘ jedinΘ p°edm∞tovΘ kategorie). Tuto hierarchii kategoriφ a podkategoriφ pak kopφruje struktura nabφdkov²ch strßnek, do kter²ch jsou odkazy na jednotlivΘ zdroje za°azovßny (zatφmco typick² seznam zdroj∙ mß v∞tÜinou podobu jedinΘ WWW strßnky).

Soustavou nabφdkov²ch strßnek, kterΘ katalogy nabφzφ, se u₧ivatelΘ mohou podle vlastnφho uvß₧enφ brouzdat. To je v²hodnΘ zvlßÜt∞ tehdy, pokud u₧ivatel nemß p°esn∞jÜφ p°edstavu o tom, co vlastn∞ hledß, a chce se pouze inspirovat. Pokud ale p°esn∞jÜφ p°edstavu mß, a chce se co nejrychleji dobrat v²sledku, postupnΘ "proklikßvßnφ" nabφdkov²mi strßnkami by jej mohlo spφÜe zdr₧ovat. Proto v∞tÜina katalog∙ nabφzφ k vyu₧itφ takΘ jednoduch² mechanismus automatickΘho vyhledßvßnφ v rßmci nabφdkov²ch strßnek.

Pro sprßvnΘ pochopenφ v²znamu katalog∙ je dobrΘ si popsat mechanismus jejich fungovßnφ a "sb∞ru dat": ten poΦφtß s velk²m objemem lidskΘ prßce, zejmΘna p°i zat°i∩ovßnφ nov²ch odkaz∙ na dostupnΘ zdroje do jednotliv²ch p°edm∞tov²ch kategoriφ a podkategoriφ. Tφm sice vznikß velmi v²raznß p°idanß hodnota (danß prßv∞ uspo°ßdßnφm odkaz∙), ale na druhΘ stran∞ je takovΘto "ruΦnφ zpracovßnφ" hlavnφm omezujφcφm faktorem, kter² brßnφ katalog∙m zφskat mnohem v∞tÜφ objem, neboli mapovat podstatn∞ vφce strßnek.

Zajφmav² je i zp∙sob, jak²m se katalogy dozvφdajφ o nov²ch dostupn²ch zdrojφch. Jednou z mo₧nostφ je to, ₧e provozovatel katalogu si najφmß skupinu "brouzdaΦ∙", kte°φ neustßle brouzdajφ Internetem a ruΦn∞ vyhledßvajφ novΘ zdroje. Jinou, Φast∞jÜφ mo₧nostφ, je spolΘhßnφ na neformßlnφ oznamovacφ povinnost - zde provozovatel katalogu pasivn∞ Φekß, a₧ mu z°izovatel novΘho zdroje sßm explicitn∞ oznßmφ, co novΘho je kde k dispozici.

TakovΘto "zaregistrovßnφ" novΘho zdroje u nejr∙zn∞jÜφch katalog∙ i dalÜφch druh∙ vyhledßvacφch slu₧eb je samoz°ejm∞ v zßjmu toho, kdo nov² zdroj z°izuje. Na druhΘ stran∞ ale nikdo nemß povinnost tak uΦinit, a proto se m∙₧e stßt (a skuteΦn∞ stßvß), ₧e nejr∙zn∞jÜφ katalogy "neznajφ" mnohΘ zajφmavΘ zdroje. SouΦasn∞ s tφm je vhodnΘ si uv∞domit, ₧e nejr∙zn∞jÜφch katalog∙ a dalÜφch vyhledßvacφch slu₧eb existuje celß °ada, a i dosti sv∞domit² z°izovatel novΘho zdroje je nemusφ znßt vÜechny, tak₧e sv∙j zdroj zaregistruje jen u n∞kter²ch, ale nikoli u druh²ch ostatnφch.

Pro koncovΘ u₧ivatele z t∞chto fakt∙ vypl²vß jeden podstatn² zßv∞r: pokud n∞kter² katalog n∞jak² konkrΘtnφ zdroj neznß, jeÜt∞ to zdaleka neznamenß, ₧e takov²to zdroj neexistuje. Hledßte-li n∞co konkrΘtnφho, mß smysl se obracet na r∙znΘ katalogy i dalÜφ vyhledßvacφ slu₧by, a pak si p°ebrat v²sledky.

V ΦeskΘm Internetu byly v dob∞ psanφ tohoto Φlßnku v provozu nßsledujφcφ katalogy:

Vyhledßvacφ slu₧by databßzovΘho typu

Hlavnφ p°ekß₧kou, kterß katalog∙m brßnφ v obsßhnutφ v²razn∞ v∞tÜφho poΦtu dostupn²ch zdroj∙, je nutnΘ zapojenφ Φlov∞ka p°i zat°i∩ovßnφ jednotliv²ch odkaz∙. P°i vyhledßvßnφ nov²ch zdroj∙ je samoz°ejm∞ mo₧nΘ pou₧φt automaticky fungujφcφ programy, ale zat°i∩ovßnφ nalezen²ch zdroj∙ do p°edm∞tovΘ hierarchie v₧dy vy₧aduje lidskou prßci. Jedinou alternativou je nesna₧it se o zat°i∩ovßnφ nov²ch odkaz∙, ale ponechßvat je na vÜechny "na jednΘ hromad∞", p°esn∞ji v jednΘ velkΘ databßzi. A prßv∞ na tomto principu pracujφ nejv∞tÜφ vyhledßvacφ slu₧by, kterΘ dokß₧φ zmapovat a₧ desφtky milion∙ WWW strßnek.

D∙le₧it²m a podstatn²m d∙sledkem tohoto p°φstupu je skuteΦnost, ₧e u vyhledßvacφch slu₧eb databßzovΘho typu neexistujφ ₧ßdnΘ p°edm∞tovΘ kategorie a soustava nabφdkov²ch strßnek, kterou by se u₧ivatel mohl brouzdat. Jedin²m zp∙sobem, jak se Φehokoli dobrat, je polo₧it databßzi vyhledßvacφ dotaz, na jeho₧ zßklad∞ pak ona odpovφ seznamem vyhovujφcφch odkaz∙. To je samoz°ejm∞ mo₧nΘ a v²hodnΘ v situaci, kdy u₧ivatel dosti p°esn∞ vφ, co hledß, a dokß₧e to popsat pomocφ vhodn²ch klφΦov²ch slov. Obecn∞ ale platφ, ₧e Φφm v∞tÜφ je vyhledßvacφ slu₧ba (Φφm vφce dostupn²ch zdroj∙ eviduje), tφm t∞₧Üφ je sprßvn∞ se jφ zeptat - co je u₧ivateli platnΘ, kdy₧ se najdou desφtky tisφc strßnek vyhovujφcφch jeho dotazu. Stejn∞ nemß Üanci je vÜechny postupn∞ projφt, a tak musφ sv∙j dotaz postupn∞ up°es≥ovat. A takovΘto up°es≥ovßnφ je v praxi na celΘm hledßnφ nejobtφ₧n∞jÜφ.

Vyhledßvacφ slu₧by databßzovΘho typu se za dobu svΘ existence zajφmav²m zp∙sobem vyvφjely. ZpoΦßtku , kdy kapacita jejich databßzφ jeÜt∞ nebyla takovß jako dnes, si tyto slu₧by nemohly dovolit pamatovat si doslova "vÜechno, co kde naÜly", neboli plnΘ zn∞nφ vÜech WWW strßnek, na kterΘ v Internetu narazily. Mφsto toho si vÜφmaly pouze jejich Φßstφ, nap°φklad tzv. titulk∙ (jedno°ßdkov²ch nßzv∙ strßnky, kterΘ jednotlivΘ browsery vypisujφ ve svΘm rßmeΦku ·pln∞ naho°e), nebo nap°φklad prvnφch deseti °ßdek textu strßnky, prvnφch 20 slov apod. S postupem Φasu ale dochßzelo ke zv∞tÜovßnφ kapacity databßzφ, kterΘ tyto vyhledßvacφ slu₧by pou₧φvajφ, a v urΦitΘm okam₧iku se ji₧ stalo ·nosnΘ, aby si tyto slu₧by pamatovaly cel² obsah jednotliv²ch WWW strßnek - p°esn∞ji aby si mohly vytvo°it indexy z celΘho a plnΘho zn∞nφ WWW strßnky, pamatovat si je, a pak nabφzet mo₧nost plnotextovΘho vyhledßvßnφ v rßmci WWW strßnek, v rozsahu prakticky celΘho Internetu. Prvnφ slu₧bou, kterß takovouto mo₧nost nabφdla, byla slu₧ba Alta Vista (uvedenß do provozu v prosinci 1995 firmou Digital, na adrese http://altavista.digital.com).

U nßs byly v dob∞ psanφ tohoto Φlßnku v provozu celkem Φty°i vyhledßvacφ slu₧by databßzovΘho typu pro plnotextovΘ vyhledßvßnφ v rßmci ΦeskΘho Internetu. Jejich adresy uvßdφ dneÜnφ druhß tabulka.