| VyÜlo v Φasopise: | EPP (Ekonomick² poradce podnikatele) |
| ╚φslo: | 8/97 |
| Strana: | 97 a₧ 100 |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o Internetu |
Pro sprßvnΘ pochopenφ pojm∙ äintranet" a äextranet" je vhodnΘ si nejprve up°esnit, co vlastn∞ je samotn² Internet: je jednou obrovskou soustavou vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, kterΘ mohou b²t vybudovßny a mohou fungovat na r∙zn²ch platformßch (r∙zn²ch poΦφtaΦφch a r∙zn²ch operaΦnφch systΘmech), ale dokß₧φ spolu komunikovat a vzßjemn∞ spolupracovat dφky pou₧φvßnφ jednΘ spoleΦnΘ äsφ¥ovΘ" technologie, kterou jsou protokoly TCP/IP. P°i maximßlnφm zjednoduÜenφ si to lze p°edstavit takΘ tak, ₧e äaΦ jsou p∙vodu r∙znΘho, bavφ se mezi sebou jednou spoleΦnou °eΦφ".
Jinak ale samotn² pojem Internetu blφ₧e nep°edurΦuje, k Φemu bude vzßjemnΘ propojenφ dφlΦφch sφtφ na bßzi technologie TCP/IP vyu₧φvßno, k jak²m konkrΘtnφm ·Φel∙m a k napl≥ovßnφ jak²ch konkrΘtnφch cφl∙. To vychßzelo spφÜe z tradice a z toho, o co m∞li u₧ivatelΘ konkrΘtnφ zßjem - Internet se vyu₧φval nejvφce pro vzßjemnou komunikaci lidφ doslova po celΘm sv∞t∞ (prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty), pro p°enosy soubor∙ (prost°ednictvφm protokolu FTP a z tzv. FTP archiv∙), a pro äprßci na dßlku" na vzdßlen²ch poΦφtaΦφch (prost°ednictvφ tzv. vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ, remote login). V akademickΘm sv∞t∞, na kter² byl Internet dlouhou dobu omezen, to bylo v zßsad∞ p°esn∞ to, co bylo pot°eba pro v²m∞nu informacφ a komunikaci mezi r∙zn²mi st°edisky v²zkumu a vzd∞lßvßnφ, a pro souvisejφcφ aktivity. ╚asem se k p∙vodnφm slu₧bßm Internetu (el. poÜt∞, mo₧nosti p°enosu soubor∙ atd.) p°idaly i dalÜφ zajφmavΘ slu₧by - z nich₧ nejv∞tÜφ ·sp∞ch zaznamenala slu₧ba World Wide Web - ale ani tyto novinky nezm∞nily nic na celkovΘm charakteru vyu₧itφ Internetu: ten stßle slou₧il p°edevÜφm pro sdφlenφ a v²m∞nu informacφ, a to spφÜe sm∞rem änavenek" (ve smyslu poskytovßnφ vlastnφch informacφ jin²m, externφm subjekt∙m), ne₧ sm∞rem ädovnit°" (tj. k poskytovßnφ pot°ebn²ch informacφ vlastnφm pracovnφk∙m).
Kdy₧ se v poslednφch letech zaΦaly k Internetu p°ipojovat i nejr∙zn∞jÜφ komerΦnφ firmy, dochßzelo k zajφmavΘmu paradoxu - tyto firmy v∞tÜinou ji₧ m∞ly svΘ vlastnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, a ty pou₧φvaly ke svΘmu vlastnφmu fungovßnφ. Nap°φklad si v nich provozovaly svΘ vlastnφ ·Φetnictvφm, svΘ skladovΘ hospodß°stvφ Φi jinΘ administrativnφ agendy, a takΘ je typicky pou₧φvaly ke sdφlenφ a zp°φstupn∞nφ informacφ, urΦen²ch pouze pro vlastnφ pracovnφky a pot°ebn²ch pro fungovßnφ vlastnφho podniku. ╚asto byl na takovΘto privßtnφ podnikovΘ sφti provozovßn cel² podnikov² informaΦnφ systΘm (zatφmco jinde nepou₧φvali tak honosnΘ termφny, ale svΘ sφt∞ vyu₧φvali stejn²m zp∙sobem). Kdy₧ se pak takovßto privßtnφ sφ¥ p°ipojila k Internetu, musela pro komunikaci a prßci s informacemi sm∞rem änavenek" (sm∞rem do Internetu) pou₧φvat technologie a slu₧by ze sv∞ta TCP/IP, zatφmco pro vφcemΘn∞ stejn² ·Φel (prßci s informacemi) sm∞rem ädovnit°" fungovala nadßle stejn²m zp∙sobem jako p∙vodn∞.
No a prßv∞ zde je avizovan² paradox: ke stejnΘmu ·Φelu se pou₧φvaly r∙znΘ technologie, r∙znΘ slu₧by, r∙znΘ nßstroje, r∙znΘ styly prßce - a to znamenalo nejen vyÜÜφ po°izovacφ nßklady, ale p°edevÜφm vyÜÜφ nßklady na pr∙b∞₧nou ·dr₧bu a sprßvu, na zaÜkolenφ u₧ivatel∙, na poskytovßnφ pot°ebnΘ u₧ivatelskΘ podpory apod., a p°inßÜelo to i mnohΘ provoznφ komplikace, nap°φklad pot°ebu konverze dat p°i p°evodu z jednΘ technologie do druhΘ. Nemluv∞ ji₧ o v∞tÜφ slo₧itosti pro samotnΘ u₧ivatele, kte°φ museli pr∙b∞₧n∞ m∞nit styl svΘ prßce a pou₧φvanΘ nßstroje podle toho, Φeho se t²kaly prßv∞ zpracovßvanΘ informace.
Po nastφn∞nφ problematiky v p°edchozφm odstavci by ji₧ mohlo b²t z°ejmΘ, o co p∙jde v p°φpad∞ intranetu - o to, jak odstranit zmφn∞nou disproporci a jejφ d∙sledky, neboli o to, jak äned∞lat jedno a totΘ₧ dvakrßt". Tedy o to, jak sjednotit technologie pou₧φvanΘ ke stejnΘmu ·Φelu (prßci s informacemi), a to jak sm∞rem även", tak i sm∞rem ädovnit°", a tφm zmenÜit jednorßzovΘ i pr∙b∞₧nΘ nßklady, zjednoduÜit u₧ivatel∙m jejich prßci, a tφm i zefektivnit fungovßnφ vlastnφho podniku, firmy, instituce atd. Pro jakΘ °eÜenφ se ale rozhodnout? Vzφt technologie pou₧φvanΘ ävenku" a nasadit je i ävevnit°"? Nebo to ud∞lat prßv∞ naopak? Zde je dobrΘ se na chviliΦku zastavit.
Internet je p°φkladem prost°edφ, kterΘ je skuteΦn∞ otev°enΘ, a kde existujφ a skuteΦn∞ se dodr₧ujφ standardy definujφcφ nejr∙zn∞jÜφ aspekty fungovßnφ Internetu - praktick²m d∙sledkem je to, ₧e produkty na bßzi technologie TCP/IP, vyvinutΘ pro pot°eby Internetu, dokß₧φ bez v∞tÜφch problΘm∙ koexistovat vedle sebe a vzßjemn∞ spolupracovat. Pro u₧ivatele jsou pak velmi p°φznivΘ i ekonomickΘ d∙sledky tohoto faktu - na trhu TCP/IP existuje velkß konkurence, kterß ji₧ dokßzala velmi v²razn∞ srazit ceny konkrΘtnφch produkt∙ (k Φemu₧ samoz°ejm∞ p°isp∞la i velikost jejich trhu, kterß dokß₧e snßze absorbovat nßklady na nezbytn² v²zkum a v²voj). U₧ivatelΘ tak nejsou vßzßni na jedinΘho monopolnφho dodavatele, ale majφ velkou mo₧nost v²b∞ru, a majφ takΘ dostateΦnou zßruku ₧e si produkty od r∙zn²ch v²robc∙ budou navzßjem dob°e rozum∞t.
Naproti tomu sv∞t technologiφ pro äinternφ pou₧itφ" nenφ zdaleka tak sjednocen jako sv∞t technologiφ na bßzi TCP/IP. Samoz°ejm∞ zde existuje mnoho zajφmav²ch a v²konn²ch °eÜenφ, za kter²mi stojφ i velkΘ a solidnφ firmy, ale vesm∞s jde o °eÜenφ proprietßrnφho charakteru, vßzanß na jednoho dodavatele Φi mal² okruh dodavatel∙ s p°φsluÜnou technologiφ spojen²ch. N∞kdy jsou celΘ podnikovΘ informaΦnφ systΘmy dokonce budovßny doslova äna zelenΘ louce", zcela od zßklad∙, jako naprosto specifickΘ °eÜenφ kterΘ nemß nikde jinde obdobu (zatφmco jindy je alespo≥ äposklßdßno" ze stavebnφch blok∙ poskytnut²ch ji₧ existujφcφ proprietßrnφ technologiφ). D∙sledkem je pak vyÜÜφ cena - °eÜenφ kterΘ je specifickΘ a nenφ mo₧nΘ jej nasazovat opakovan∞, v₧dy stojφ v²razn∞ vφce ne₧ opakovan∞ pou₧itelnΘ °eÜenφ.
V p°edchozφm odstavci jsme si celou myÜlenku intranet∙ prezentovali ve sv∞tle ekonomick²ch faktor∙. Ty by samy o sob∞ nejspφÜe postaΦovaly k tomu, aby komerΦnφ sfΘra m∞la opravdu velk² zßjem o zavßd∞nφ intranet∙.
JeÜt∞ v²znamn∞jÜφ roli vÜak mohou sehrßvat i jinΘ faktory, zejmΘna pak faktory charakteru personßlnφho: celß koncepce intranet∙ toti₧ umo₧≥uje snφ₧it nßroky kladenΘ na jednotlivΘ u₧ivatele, a souΦasn∞ zjednoduÜit a zefektivnit jejich prßci. Umo₧≥uje toti₧ sjednotit styl prßce u₧ivatel∙, kte°φ ji₧ nemusφ slo₧it∞ p°echßzet z jednoho systΘmu do jinΘho a zase nazp∞t podle toho, zda prßv∞ pot°ebujφ pracovat s informacemi kterΘ se t²kajφ jejich vlastnφho podniku nebo podniku jinΘho. Stejn∞ tak umo₧≥ujφ dßt u₧ivatel∙m do ruky jeden nßstroj (typicky WWW browser, ve kterΘm mohou b²t integrovßny dalÜφ pot°ebnΘ funkΦnosti, nap°φklad klient elektronickΘ poÜty), s tφm ₧e tento jeden nßstroj by jim m∞l postaΦit pro vÜechny vykonßvanΘ prßce. Ji₧ pouhß ·spora nßklad∙ na zaÜkolenφ u₧ivatel∙ m∙₧e b²t velmi v²znamnß, nehled∞ na nßklady na pr∙b∞₧nou podporu u₧ivatel∙m.
Zastavme se nynφ chvφli u v∞cnΘ strßnky - jak vlastn∞ takov² intranet vypadß v praxi? Vφme ji₧, ₧e je vybudovßn na technologiφch TCP/IP, kterΘ jsou velmi dob°e dostupnΘ, dob°e standardizovanΘ a relativn∞ lacinΘ. Z ÜirokΘ nabφdky slu₧eb, kterΘ na platform∞ TCP/IP existujφ, se pro pot°eby intranet∙ nejΦast∞ji pou₧φvajφ dv∞ slu₧by, a to elektronickß poÜta a slu₧ba World Wide Web.
Elektronickß poÜta, °eÜenß zp∙sobem obvykl²m v Internetu a sv∞t∞ TCP/IP (tj. na bßzi protokolu SMTP, jako tzv. SMTP poÜta), je dnes ji₧ mnohem vφce ne₧ jen prost°edkem individußlnφ komunikace mezi ·Φastnφky, spoΦφvajφcφ v p°enosu krßtk²ch psan²ch zprßv. Je spφÜe univerzßlnφm p°enosov²m a distribuΦnφm mechanismem, kter² dokß₧e p°enßÜet i jinΘ v∞ci ne₧ jen krßtkΘ Φist∞ textovΘ zprßvy - nap°φklad formßtovanΘ texty, jakΘ produkujφ nejr∙zn∞jÜφ textovΘ procesory, dßle spreadsheety, databßzovΘ soubory, obrßzky, digitalizovanΘ zvukovΘ nahrßvky, videosekvence apod. (obecn∞ vÜechno, co lze äzabalit" do formy souboru). Elektronickß poÜta navφc dokß₧e takovΘto objekty distribuovat vφce p°φjemc∙m souΦasn∞, p°iΦem₧ z pohledu odesilatele dß prakticky stejn∞ prßce, kdy₧ n∞co konkrΘtnφho odesφlß jednomu jedinΘmu p°φjemci nebo vφce p°φjemc∙m souΦasn∞. Takovßto snadnß mo₧nost rozesφlßnφ vÜak m∙₧e b²t i velmi nebezpeΦnß, pokud se pou₧ije pro rozesφlßnφ nevy₧ßdan²ch zßsilek!
Elektronickou poÜtu lze v intranetu vyu₧φt nap°φklad pro nejr∙zn∞jÜφ internφ komunikace, rozesφlßnφ ob∞₧nφk∙, informovßnφ o p°id∞len²ch ·kolech apod., nebo t°eba pro cirkulaci pracovnφch dokument∙ (p°enßÜen²ch jako p°φlohy zprßv) atd. Hlavnφ v²hodou jednotnosti poÜtovnφ platformy äuvnit°" i ävenku" pak je v mo₧nosti snadnΘho äprostupu" informacφ, a v mo₧nosti pou₧φvat jeden nßstroj a styl prßce.
Druhou slu₧bou, nejΦast∞ji pou₧φvanou v prost°edφ intranet∙, je dnes tolik populßrnφ slu₧ba World Wide Web (zkratkou WWW, neformßln∞ pouze äWeb"). Ta funguje na pon∞kud jinΘm principu ne₧ elektronickß poÜta - nikoli na principu distribuce, kter² p°edpoklßdß aktivitu na stran∞ zdroje informacφ (a umo₧≥uje jejich direktivnφ rozeslßnφ p°φjemc∙m jako₧to potencißlnφm zßjemc∙m o tyto informace). Slu₧ba World Wide Web pracuje na principu zp°φstupn∞nφ - umo₧≥uje soust°edit dostupnΘ informace na mφst∞ k tomu urΦenΘm (na WWW serveru), a zßjemc∙m o tyto informace dßvß mo₧nost ädojφt si pro n∞". V jistΘm smyslu lze tedy slu₧bu WWW p°irovnat k nßst∞nce, na kterou se ävyv∞sit" informace, a jednotlivφ u₧ivatelΘ je pak mohou podle svΘho uvß₧enφ a svΘ pot°eby Φφst, resp. p°ijφmat a dßle zu₧itkovßvat. Navφc, dφky konkrΘtnφm vlastnostem slu₧by WWW, je mo₧nΘ informace na pomyslnΘ änßst∞nce" p°ehledn∞ uspo°ßdat a dßt jim takovΘ grafickΘ ztvßrn∞nφ, kterΘ bude pro u₧ivatele velmi atraktivnφ. Mo₧nosti vyu₧itφ jsou opravdu velmi velkΘ, a rozdφl mezi nasazenφm slu₧by WWW a jejφch server∙ (konkrΘtnφch änßst∞nek") ve sv∞t∞ Internetu a ve sv∞t∞ intranetu je v podstat∞ jen jeden: Φeho se informace na nßst∞nce t²kajφ, a komu majφ b²t p°φstupnΘ.
WWW server, budovan² jako internφ (intranetov²) je po technickΘ strßnce °eÜen stejn∞ jako äInternetov²", tedy pomocφ stejn²ch komponent resp, produkt∙, kter²ch je dnes na trhu opravdu velkß nabφdka. Umφst∞n vÜak b²vß v privßtnφ podnikovΘ sφti, tak aby byl dob°e p°φstupn² pro äinternφ" u₧ivatele, a pro externφ u₧ivatele p°ichßzejφcφ z Internetu byl naopak neviditeln².
Umφst∞nφ intranetovΘho WWW serveru souvisφ i s otßzkou zabezpeΦenφ - na takovΘmto serveru mohou b²t umφst∞na data, kterß mohou mφt privßtnφ a d∙v∞rn² charakter, a jejich vlastnφk m∙₧e b²t velmi motivovßn snahou neposkytnout tyto informace jin²m u₧ivatel∙m ne₧ t∞m, kterΘ sßm vybere. Nenφ to ale specifickΘ jen pro slu₧bu WWW - obecn∞ v celΘ privßtnφ (podnikovΘ, firemnφ) sφti mohou b²t informace, ke kter²m by nem∞li mφt p°φstup externφ u₧ivatelΘ. Proto se p°i p°ipojovßnφ privßtnφch sφtφ k äve°ejnΘmu" Internetu obvykle pou₧φvß °eÜenφ zalo₧enΘ na tzv. firewallech, kterΘ sice propojujφ oba sv∞ty, ale umo₧≥ujφ jen takov² provoz mezi nimi, jak² je provozovatel privßtnφ sφt∞ sßm ochoten p°ipustit - nejlΘpe na zßklad∞ celΘ ucelenΘ bezpeΦnostnφ politiky, ve kterΘ provozovatel privßtnφ sφt∞ definuje äpravidla hry", a firewall je pak konkrΘtn∞ napl≥uje. Intranetov² WWW server je pak typicky äschovßn" za takov²mto firewallem, tak aby byl viditeln² a p°φstupn² z privßtnφ sφt∞, ale nebyl p°φstupn² a dokonce ani viditeln² z Internetu.
Praktickß realizace myÜlenky intranetu vede k tomu, ₧e urΦitΘ informace a slu₧by se efektivn∞ äskryjφ" p°ed u₧ivateli, kte°φ nejsou internφmi u₧ivateli z p°φsluÜnΘho podniku, instituce apod. Jde typicky o takovΘ informace a slu₧by, kterΘ se skuteΦn∞ t²kajφ internφho fungovßnφ p°φsluÜnΘ organizace, a nejsou urΦeny externφm u₧ivatel∙m. Co ale d∞lat s informacemi a slu₧bami, kterΘ naopak jsou urΦeny spφÜe externφm u₧ivatel∙m ne₧ vlastnφm pracovnφk∙m? Nap°φklad nejr∙zn∞jÜφ nabφdky, cenφky, katalogy produkt∙, a obecn∞ pak vÜechny informace marketingovΘho charakteru jsou urΦeny spφÜe äexternφm" uÜφm ne₧ vlastnφm u₧ivatel∙m. Stejn∞ tak nap°φklad mo₧nost p°φmΘho objednßvßnφ a nakupovßnφ po Internetu je op∞t urΦena externφm u₧ivatel∙m, a nikoli u₧ivatel∙m internφm.
TakovΘto informace a slu₧by nemohou b²t zahrnuty do intranet∙, ale musφ b²t naopak co nejvφce äotev°eny" do sv∞ta, a nabφzeny co mo₧nß nejÜirÜφmu okruhu zßjemc∙. Technickß strßnka v∞ci, neboli faktickΘ poskytovßnφ t∞chto informacφ a slu₧eb, se °eÜφ stejn∞ jako v p°φpad∞ intranet∙, tedy prost°ednictvφm technologiφ a produkt∙ na bßzi technologiφ TCP/IP, konkrΘtn∞ na platform∞ WWW. OdliÜn² je pouze ·Φel a dosah - jeliko₧ u₧ nemß äinternφ" charakter, ale naopak charakter v²razn∞ äexternφ", zaΦφnß se v tΘto souvislosti Φφm dßl tφm vφce pou₧φvat termφn extranet.