Ji°φ Peterka

ZaΦn∞me ale malou terminologickou poznßmkou: vásouvislosti se vzßjemn²m propojovßnφm sφtφ se obvykle pou₧φvß termφn "internetworking", kter² lze jen velmi obtφ₧n∞ p°elo₧it do ΦeÜtiny. Podobn∞ je tomu i se substantivem "internetwork", kterΘ se pou₧φvß káoznaΦenφ v²sledku propojovßnφ - tedy pro vlastnφ soustavu vzßjemn∞ propojen²ch dφlΦφch sφtφ. ╚asto se takΘ termφn "internetwork" zkracuje na pouhΘ "internet", a zde je pot°eba vhodn∞ rozliÜit malΘ a velkΘ poΦßteΦnφ pφsmeno: "internet" sámal²m "i" je obecnΘ oznaΦenφ pro jakoukoli soustavu vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, tedy nap°φklad i pro dv∞ malΘ, propojenΘ sφt∞. Naproti tomu "Internet" sávelk²m "I" je specifickΘ oznaΦenφ jednΘ konkrΘtnφ soustavy vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, dnes ji₧ celoplanetßrnφho rozsahu, neboli dob°e znßmΘ globßlnφ sφt∞ Internet. Pro sprßvnΘ docen∞nφ rozdφlu mezi Internetem a internetem je vhodnΘ si uv∞domit, ₧e Internet (s velk²m "I") je souΦasn∞ i velmi rozsßhl²m a nesmφrn∞ slo₧it²m internetem (s mal²m "i"), ale naopak to neplatφ: soustavy vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, kterΘ si prßvem zaslou₧φ oznaΦenφ "internet" (s mal²m "i") v∙bec nemusφ b²t propojeny ságlobßlnφ poΦφtaΦovou sφtφ Internet.

ProΦ lidΘ propojujφ svΘ sφt∞?

D∙vod∙, kv∙li kter²m lidΘ propojujφ svΘ sφt∞, je celß °ada - od Φist∞ technick²ch, a₧ po d∙vody ekonomickΘ Φi bezpeΦnostnφ. Je velmi vhodnΘ si je podrobn∞ji rozebrat, proto₧e ka₧d² zánich mß pon∞kud jinou motivaci a vykazuje vlastnφ specifickou filosofii, a pro svou ·sp∞Ünou realizaci pou₧φvß jinΘ techniky a postupy.

Jednφm zád∙vod∙ pro vzßjemnΘ propojovßnφ m∙₧e b²t snaha o p°ekonßnφ urΦit²ch technologick²ch omezenφ - nap°φklad klasickß technologie Ethernetu, poΦφtajφcφ sápou₧itφm tzv. tenkΘho koaxißlnφho kabelu (neboli technologie 10Base2) p°ipouÜtφ maximßlnφ dΘlku souvislΘho kabelovΘho segmentu 185 metr∙ (zaokrouhlenφm zátoho vznikß 200 metr∙, a prßv∞ to vyjad°uje Φφslice 2 váoznaΦenφ 10Base2). Vád∙sledku takov²chto omezenφ pak z°izovatelΘ poΦφtaΦov²ch sφtφ musφ rozd∞lit svΘ sφ¥ovΘ rozvody na r∙znΘ kabelovΘ segmenty, a ty pak vhodn²m zp∙sobem propojit (nap°φklad tzv. opakovaΦem). Hlavnφm cφlem, kter² takovΘto propojenφ sleduje, b²vß principißlnφ mo₧nost komunikace "odkudkoli kamkoli".

Optimalizace provozu

DalÜφ d∙le₧itou motivacφ, kterß vstupuje do hry p°i vzßjemnΘm propojovßnφ dφlΦφch sφtφ, je snaha optimßln∞ rozlo₧it datovΘ toky ve v²slednΘ soustav∞ propojen²ch sφtφ: zjednoduÜen∞ °eΦeno p°ipustit komunikaci "odkudkoli kamkoli", ale souΦasn∞ sátφm dßvat pozor na to, aby se tak d∞lo rozumn∞ a odstranily se vÜelijakΘ "zbyteΦnosti", stojφcφ vácest∞ maximßlnφmu v²konu sφt∞. Nap°φklad tak, aby p°i komunikaci dvou uzl∙ ve stejnΘ dφlΦφ sφti Φi kabelovΘm segmentu nebyl jejich provoz zbyteΦn∞ Üφ°en do dalÜφch sφtφ Φi segment∙, kde by pouze bez u₧itku spot°ebovßval dostupnou p°enosovou kapacitu. P°i "ne-lokßlnφ" komunikaci, kdy p°enßÜenß data musφ b²t Üφ°ena i do dalÜφch sφtφ Φi segment∙, je zase vhodnΘ dbßt na to, aby se tak d∞lo efektivn∞, a p°φsluÜnß data se dostßvala cφlen∞ na mφsto svΘho urΦenφ, a ne jinam.

Prost°edky, kterΘ se za tφmto ·Φelem pou₧φvajφ, jsou mosty, switch-e a sm∞rovaΦe.

Zv²Üenφ dosahu

Velmi d∙le₧itou motivacφ, kterß ostatn∞ stßla i u zrodu globßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ Internet, byla motivace zv²Üit dosah poskytovan²ch slu₧eb. Markantnφ je to zvlßÜt∞ u slu₧eb komunikaΦnφho charakteru (nap°φklad u elektronickΘ poÜty), ale t°eba takΘ u p°enosu soubor∙, vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ apod. VádneÜnφ dob∞ pak jde zejmΘna o pot°ebu zp°φstupnit dostupnΘ informace a slu₧by co mo₧nß nejÜirÜφmu okruhu u₧ivatel∙ po celΘm sv∞t∞ - jde nap°φklad o mo₧nost p°φstupu do vzdßlen²ch databßzφ, ke vzdßlen²m server∙m WWW apod.

Nezbytn²m p°edpokladem pro zv²Üenφ dosahu jakΘkoli slu₧by je mo₧nost p°enosu dat a °φdφcφch ·daj∙, specifick²ch pro tuto slu₧bu. Zp∙sobem, jak toho dosßhnout, m∙₧e b²t ji₧ takovΘ propojenφ, kterΘ umo₧≥uje p°enos vázßsad∞ libovolnΘho provozu, a kterΘ tudφ₧ nenφ vßzanΘ na ₧ßdnou konkrΘtnφ aplikaci Φi slu₧bu - tedy propojenφ na ·rovni ni₧Üφch p°enosov²ch vrstev (typicky propojenφ sφtφ na ·rovni sm∞rovaΦ∙). DalÜφ mo₧nostφ je pak takovΘ propojenφ, kterΘ je specificky "Üito na mφru" urΦitΘ konkrΘtnφ slu₧b∞, nap°φklad elektronickΘ poÜt∞, a pro ostatnφ druhy provozu (resp. ostatnφ slu₧by) nenφ pou₧itelnΘ. V²hodou takovΘhoto "aplikaΦn∞ orientovanΘho propojenφ", kterΘ vyu₧φvß existence vhodn²ch bran (angl. gateway), je schopnost propojit mezi sebou i dosti odliÜnΘ sφt∞ - nap°φklad takovΘ, kterΘ pou₧φvajφ natolik odliÜnΘ p°enosovΘ protokoly, ₧e nenφ mo₧nΘ je propojit na ·rovni p°enosov²ch vrstev (sm∞rovaΦi, mosty).

EkonomickΘ a bezpeΦnostnφ d∙vody

Do oblasti vzßjemnΘho propojovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ (neboli internetworkingu) bychom m∞li zahrnout i takovΘ postupy a techniky, kterΘ sledujφ vysloven∞ ekonomickΘ Φi bezpeΦnostnφ d∙vody, a kterΘ váposlednφ dob∞ zaΦφnajφ b²t velmi aktußlnφ.

Nap°φklad p°i p°ipojovßnφ existujφcφch podnikov²ch sφtφ káInternetu b²vß zßkonit²m po₧adavkem provozovatel∙ podnikovΘ sφt∞ ochrana p°ed takov²m druhem p°φstupu z "divokΘho" Internetu, jak² si nep°ejφ. Vápraxi pak zde ji₧ nestaΦφ propojit podnikovou sφ¥ se zbytkem sv∞ta na ·rovni sm∞rovaΦe, ale je t°eba pou₧φt celou °adu dalÜφch opat°enφ a prost°edk∙ - p°φkladem m∙₧e b²t problematika tzv. firewall∙.

SpφÜe ekonomickΘ ne₧ bezpeΦnostnφ aspekty pak sledujφ nap°φklad velmi malΘ firmy, nap°φklad se dv∞ma Φi t°emi poΦφtaΦi, kterΘ se takΘ cht∞jφ p°ipojit káInternetu, ale jsou ochotny platit jen za jedinou p°φpojku (p°esn∞ji za p°ipojenφ jedinΘho poΦφtaΦe káInternetu, typicky komutovan∞). I zde ji₧ existujφ mo₧nosti jak "rozvΘst" jednu Internetovou p°φpojku do celΘ malΘ sφt∞, a sdφlet ji n∞kolika poΦφtaΦi souΦasn∞ - a i tato problematika z°ejm∞ pat°φ do oblasti vzßjemnΘho propojovßnφ sφtφ.

P°φbuznou problematikou je i otßzka koexistence sφtφ sáodliÜn²mi p°enosov²mi technologiemi, kterΘ ale cht∞jφ poskytovat sv²m u₧ivatel∙m stejnΘ mo₧nosti a slu₧by, vámaximßlnφm mo₧nΘm rozsahu. Nap°φklad kdy₧ se káInternetu p°ipojφ ji₧ existujφcφ sφ¥, kterß a₧ doposud fungovala v²hradn∞ na Novellsk²ch protokolech IPX/SPX a chce sv²m u₧ivatel∙m nabφzet plnohodnotn² p°φstup ke vÜem slu₧bßm Internetu, musφ sama p°ejφt na protokoly TCP/IP? Nebo musφ dovolit koexistenci protokol∙ TCP/IP vedle stßvajφcφch protokol∙ IPX/SPX, a znaΦn∞ tak zkomplikovat prßci sv²m sprßvc∙m? Dnes u₧ nemusφ ani jedno, ani druhΘ - takΘ o tom si budeme povφdat váprßv∞ zahajovanΘm modulu na tΘma "internetworking".