Ji°φ Peterka:

Knφ₧ka, kterou jsem dostal na recenzi, nenφ ₧ßdnou ·tlou bro₧urkou - je to skuteΦn∞ po°ßdnß äbichle". Jde p°itom o Φesk² p°eklad druhΘho vydßnφ anglickΘho titulu äEncyclopedia of Networking", kterou v originßle vydalo (v roce 1995) vydavatelstvφ SYBEX. Ve svΘm podtitulu p°itom nese jeÜt∞ p°φdomek äpro NetWare 4.1, Windows 95, Windows NT Server 3.51, UnixWare 2 a OS/2 Warp Connect".

Z tohoto p°φdomku je takΘ patrnΘ, ₧e encyklopedie se vedle v²kladu obecn∞jÜφch pojm∙ v∞nuje i terminologii, kterß je specifickß pro konkrΘtnφ produkty (co₧ je u takovΘhoto typu publikace jist∞ dob°e). Mohu-li soudit z Φetnosti hesel a volby konkrΘtnφch p°φklad∙, autor je z°ejm∞ äodkojen" sφt∞mi Novell NetWare (ale ostatnφ platformy nep°ichßzφ p°φliÜ zkrßtka). Jednotlivß hesla jsou volena vcelku vyvß₧en∞, a ta nejv²znamn∞jÜφ jsou vysv∞tlovßna i dosti podrobn∞ - nap°φklad jen technologii FDDI je v∞novßno celkem 12 tiskov²ch strßnek. Celkov² informaΦnφ obsah encyklopedie pak odpovφdß ähutnosti" knihy, a je opravdu velk². PodstatnΘ je asi i to, ₧e jednotlivß hesla jsou ponechßna ve svΘm anglickΘm originßlu, a takΘ jejich °azenφ je p°evzato z angliΦtiny (Φesk² je a₧ v²klad hesel).

Ke knφ₧ce je p°ibalen i disk CD-ROM, na kterΘm lze nalΘzt cel² anglick² originßl encyklopedie. Ne sice v hypertextovΘm formßtu, jak slibuje tzv. sleeve note na zadnφ stran∞ obalu knihy, ale ve formßtu PDF (jako jeden velk² soubor). V²hodou je mo₧nost samoΦinnΘho vyhledßvßnφ (prost°ednictvφm ΦteΦky PDF formßtu), ale pokud nemßte opravdu velmi siln² a v²konn² poΦφtaΦ, nepoΦφtejte s v²sledkem b∞hem sekundy (jak to slibuje zmφn∞n² sleeve-note).

Co pova₧uji za nutnΘ celΘ encyklopedii vytknout, je nφzkß odbornß kvalita, Üpatnß srozumitelnost textu, Üpatn² p°eklad a nep°ehlednΘ uspo°ßdßnφ. Dφky p°ilo₧enΘmu anglickΘmu originßlu si ostatn∞ ka₧d² m∙₧e ud∞lat sßm obrßzek o tom, kde chyboval ji₧ autor a kde dφlo zkßzy dokonΦili p°ekladatelΘ. Jeliko₧ tento Φlßnek je recenzφ a ne lektorsk²m posudkem, pokusφm se jen nastφnit charakteristickΘ druhy chyb (nejde tedy zdaleka o jejich ·pln² v²Φet).

P°φkladem v∞cnΘ chyby je v²klad hesla äsφ¥ s p°epojovßnφm paket∙" (Network, Packet-Switched, str. 696), kter² je sßm o sob∞ hodn∞ zmaten². Jako konkrΘtnφ p°φklad (kter² m∞l z°ejm∞ dokumentovat mo₧n² mal² rozsah paket∙) jsou v n∞m uvßd∞ny pakety protokolu XMODEM. Protokol XMODEM je p°itom charakteristick² tφm, ₧e je urΦen pro sφt∞ s p°epojovßnφm okruh∙, a v sφtφch s p°epojovßnφm paket∙ je nepou₧iteln².

P°φkladem chyby zp∙sobenΘ neaktußlnostφ je ilustrativnφ v²Φet Internetov²ch domΘn nejvyÜÜφ ·rovn∞ (v tabulce na str. 290), kde je uvßd∞na ji₧ neexistujφcφ domΘna .cs pro ╚eskou a Slovenskou Republiku. Ani p°ekladatelΘ z°ejm∞ nepova₧ovali za pot°ebnΘ poopravit autora, kter² nestihl zaznamenat nßÜ sametov² rozchod, ani vznik samostatn²ch domΘn cz a sk.

Faktick²ch v∞cn²ch chyb naÜt∞stφ nenφ v celΘ knize a₧ tak mnoho. V²razn∞ vφce je tam ale takov²ch v²klad∙ a formulacφ, kterΘ sice nejsou ve svΘm d∙sledku v∞cn∞ nesprßvnΘ, ale jejich Φtenφ vy₧aduje nemalou dßvku otrlosti (a u₧ivatele neznalΘho problematiky musφ spφÜe zmßst). Za vÜechny jen n∞kolik doslovn²ch citßt∙:

• Fax ..... je fotokopie na dlouhou vzdßlenost (str. 380),
• WAN .... je sφ¥, jejφ₧ prvky mohou b²t odd∞leny vzdßlenostφ, kterß vy₧aduje pou₧φt telefonnφ komunikaci (str. 1064),
• File server .... souborov² server je ·st°ednφ °φdφcφ bod sφt∞, nebo¥ p°es n∞j prochßzφ vÜechny transakce (str. 919)
• Klient/server .... slo₧it∞jÜφ verze sφt∞ serveru. Zatφmco pracovnφ stanice v sφti serveru mohou pomocφ serveru zφskat p°φstup ke vÜem druh∙m zdroj∙, pracovnφ stanice jsou v tomto procesu dominantnφ a musφ provßd∞t v∞tÜinu Φinnostφ ... (str. 668).
• Packet Switching .... P°enos m∙₧e probφhat p°es libovolnou dostupnou cestu nebo obvod. Obvod je dostupn² okam₧it∞ po zaslßnφ paketu. DalÜφ p°enßÜen² paket m∙₧e zvolit jinou cestu. (str. 759)
• Datagram ... je paket, kter² obsahuje jak zdrojovou, tak cφlovou adresu poskytnutou u₧ivatelem, a ne sφtφ. Datagram m∙₧e takΘ obsahovat data. (str. 248).
• Internet ... Jako obecn² pojem je internet celosv∞tovß sφ¥, kterß se sklßdß ze dvou nebo vφce menÜφch sφtφ vzßjemn∞ propojen²ch a schopn²ch komunikace. (str. 474).

Na nesrozumitelnost a obtφ₧nou äpochopitelnost" Φetn²ch pasß₧φ bohu₧el doplatili i p°ekladatelΘ. Ti z°ejm∞ v mnoha p°φpadech sami nepochopili, co m∞l autor na mysli, a tomu pak odpovφdß i nφzkß kvalita ΦeskΘho p°ekladu. Za vÜechny jeden a₧ grotesknφ p°φklad: kdy₧ cht∞l autor vylo₧it heslo äInternet registry" (na str. 495), napsal v originßle ₧e se jednß o centrßlnφ databßzi obsahujφcφ sφ¥ovΘ adresy poΦφtaΦ∙ a identifikßtory autonomnφch systΘm∙, a ₧e ji udr₧uje DDN NIC (co₧ ji₧ n∞kolik let nenφ pravda). Pak ale dodßvß, ₧e je to Φφm dßl tφm t∞₧Üφ, nebo¥ s nßstupem komerΦnφho sv∞ta se stßle vφce firem sna₧φ pou₧φvat svß registrovanß jmΘna a je ochotno povolat na pomoc i zkuÜenΘ prßvnφky, aby si prosadily svou. Jß osobn∞ se domnφvßm, ₧e tφm m∞l autor na mysli symbolickß domΘnovß jmΘna a slo₧itou situaci s registrovßnφm domΘn druhΘ ·rovn∞ pod domΘnou COM, kde spory kolem registrovan²ch jmen a nßzv∙ skuteΦn∞ existujφ (bez ohledu na to, ₧e z°izovßnφ domΘn v rßmci DNS je n∞co jinΘho ne₧ p°id∞lovßnφ IP adres, kterΘ je hlavnφ nßplnφ prßce subjekt∙ typu Internet registry). P°ekladatelΘ pochopili zßm∞r autora z°ejm∞ n∞jak jinak, a zmφn∞n² dodatek p°elo₧ili takto: äTento ·kol (vedenφ databßze) je znaΦn∞ obtφ₧n², proto₧e velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙ se p°ipojuje k Internetu, aby vyu₧ilo jeho dobrΘho jmΘna".

P°φkladem do oΦφ bijφcφ chyby, kterou vyrobili p°φmo p°ekladatelΘ, je popis re₧imu fronty (FIFO) na str. 399. Zde p°ekladatelΘ p°elo₧ili anglickΘ äadded least recently" jako änaposledy p°idan²", a celou frontu pak charakterizovali tak, ₧e äprvek, kter² byl naposledy p°idßn, je odstran∞n jako prvnφ". Tφm z fronty vyrobili p°esn∞ opaΦn∞ fungujφcφ datovou strukturu, tj. zßsobnφk (anglickΘ äadded least recently" toti₧ znamenß äp°idan² nejdßvn∞ji", resp. äp°idan² jako prvnφ").

Za velk² nedostatek celΘ Encyklopedie pova₧uji i jejφ nep°ehlednΘ uspo°ßdßnφ a mφsty i nekonzistentnost obsahu a ΦeskΘho p°ekladu. Jednotlivß hesla jsou sice °azena abecedn∞ (a to v anglickΘm originßle), ale mnohdy jsou vysv∞tlovßna opakovan∞, na vφce mφstech, dokonce i v rßmci jin²ch hesel. Leckdy je vysv∞tlenφ v rßmci jinΘho hesla dokonce podrobn∞jÜφ, ale Φtenß° musφ mφt hodn∞ Üt∞stφ Φi velkou intuici, aby takov²to ävno°en²" v²klad pod jin²m heslem naÜel - knφ₧ce toti₧ chybφ jak²koli rejst°φk. Op∞t jeden p°φklad za vÜechny: v²klad hesla äConnectionless Service" je uveden na stran∞ 203 v rozsahu 27 °ßdek, zatφmco na stran∞ 204 je uveden v²klad hesla äConnection-Oriented Service" (v rozsahu 20 °ßdek). Stejnß dv∞ hesla jsou ovÜem vysv∞tlovßna a porovnßvßna (jako dv∞ äpodhesla") i na str. 482 v rßmci v²kladu hesla Internetwork, a to dokonce v jeÜt∞ v∞tÜφm rozsahu ne₧ na p∙vodnφm mφst∞ (na 30 resp. 27 °ßdcφch). V∞cn² duch dvou r∙zn²ch v²klad∙ jednoho a tΘho₧ je zde naÜt∞stφ vcelku konzistentnφ. OdliÜnß je vÜak Φeskß terminologie - jednou se v p°φpad∞ anglickΘho äConnection-Oriented Service" hovo°φ o äspojov∞ orientovanΘ slu₧b∞", zatφmco ve druhΘm p°φpad∞ je p°eklßdßna jako äslu₧ba s navßzßnφm spojenφ". P°φkladem v∞cnΘ nekonzistentnost p°i opakovanΘm v²kladu jednoho a tΘho₧ hesla je poΦet slo₧ek u ukazatel∙ URL - zde se na stran∞ 1045 (p°i v²kladu hesla URL) po pravd∞ uvßdφ, ₧e mß t°i slo₧ky, zatφmco v jinΘm v²kladu podstaty ukazatele URL (v rßmci hesla WWW, na str. 1084) se uvßdφ jen dv∞ slo₧ky.

Celkov² dojem, kter² na mne encyklopedie ud∞lala, je ten ₧e jejφ autor ji vytvß°el hodn∞ dlouhou dobu. Za tuto dobu se ovÜem ve sv∞t∞ sφtφ pon∞kud zm∞nily priority (n∞kterΘ v∞ci jsou pro Φtenß°e ji₧ mΘn∞ zajφmavΘ a nebylo by nutnΘ jim v∞novat tak velkou pozornost, zatφmco jinΘ v∞ci se naopak zaΦaly teprve objevovat a zφskßvat na zajφmavosti). Podobn∞ mo₧nß i sßm autor pon∞kud m∞nil nßzor na to, co a jak je vhodnΘ v encyklopedii popsat. K p∙vodnφmu zßkladu pak postupn∞ p°idßval a p°idßval, a₧ z°ejm∞ p°estalo b²t v jeho silßch pamatovat si (nebo jen änajφt", p°i neexistenci rejst°φku), co n∞kde ji₧ jednou napsal, t°eba v pon∞kud odliÜnΘm kontextu a celkovΘm vyzn∞nφ, a popsal to znovu. V²sledkem je kniha ·ctyhodn²ch fyzick²ch dimenzφ, ale ji₧ mΘn∞ ·ctyhodnΘ kvality. ╚esk² p°eklad na tomto faktu ji₧ nic nezlepÜil.