Ji°φ Peterka

Snahy o zv²Üenφ u₧ivatelskΘ atraktivnosti slu₧by WWW, usilujφcφ o dalÜφ äzkrßÜlovßnφ" jednotliv²ch WWW strßnek, se ubφrajφ vφce r∙zn²mi cestami. Nap°φklad cestou podpory dalÜφch datov²ch formßt∙, kterΘ by bylo mo₧nΘ vklßdat do jednotliv²ch WWW strßnek - nap°φklad r∙zn²ch zvuk∙, obrazov²ch klip∙, nebo t°eba tzv. animovan²ch obrßzk∙ GIF (viz CHIPweek Φ. 44). DalÜφ cestou je pak obohacovßnφ samotnΘho jazyka HTML, ve kterΘm jsou jednotlivΘ strßnky vytvß°eny, resp. zapisovßny.

P∙vodnφ filosofie jazyka HTML, tak jak ji koncipovali auto°i samotnΘ slu₧by WWW, byla nßsledujφcφ: prost°ednictvφm v²razov²ch prost°edk∙ tohoto jazyka (co₧ jsou nejr∙zn∞jÜφ znaΦky, tzv. tags, vklßdanΘ do samotnΘho textu), se definuje, co je kterß Φßst textu zaΦ. Tedy nap°φklad ₧e urΦitß v∞ta je nadpisem, ₧e urΦitß skupina v∞t tvo°φ odstavec atd. Jak jsme si ji₧ popisovali v p°edminulΘm vydßnφ tΘto rubriky, rozhodovßnφ o tom, jak jednotlivΘ druhy textu budou skuteΦn∞ vypadat (jak konkrΘtn∞ budou zobrazeny), bylo a₧ na samotnΘm prohlφ₧eΦi (WWW browseru), prost°ednictvφm kterΘho si koncov² u₧ivatel p°φsluÜnou strßnku prohlφ₧el.

Pozd∞ji se ovÜem zaΦaly prosazovat pon∞kud odliÜnΘ tendence, a do jazyka HTML se zaΦaly zabudovßvat takovΘ novΘ konstrukty (tj. takovß rozÜφ°enφ), kterΘ umo₧≥ujφ ji₧ p°i tvorb∞ samotnΘ strßnky dosti p°esn∞ vyspecifikovat, jak mß tato b²t zobrazena. Dochßzelo tedy, a stßle dochßzφ k tomu, ₧e do samotnΘho textu a jeho struktury (°φkajφcφ äco je kter² kus textu zaΦ") se stßle vφce p°imφchßvß i styl, neboli formßtovacφ instrukce definujφcφ konkrΘtnφ zp∙sob zobrazenφ. Navφc se tak d∞lo a d∞je zp∙sobem, kter² nenφ p°φliÜ optimßlnφ - p°φsluÜnΘ formßtovacφ informace, jako nap°φklad p°edpisy o pou₧itφ konkrΘtnφch font∙ Φi velikosti a barv∞ pφsma, se napevno zabudovßvajφ do samotnΘho jazyka HTML, kterΘmu do tΘ doby byly naprosto cizφ. JeÜt∞ dalÜφ problΘm pak je v tom, ₧e standardizace nejr∙zn∞jÜφch takov²chto rozÜφ°enφ siln∞ zaostßvß za tempem jejich vzniku a prosazovßnφ do praxe, kterΘ je ähnßno vp°ed" p°edevÜφm dv∞ma hnacφmi motory - firmami Netscape a Microsoft. A tak vznikajφ r∙znß vzßjemn∞ nekompatibilnφ rozÜφ°enφ, se kter²mi si n∞kterΘ browsery dokß₧φ sprßvn∞ poradit, a jinΘ nikoli.

Objevilo se ale ji₧ i zßsadnφ °eÜenφ problΘmu formßtovßnφ WWW strßnek. Je zalo₧enΘ na myÜlence odd∞lit samotn² text i s jeho strukturou (informacemi o tom, co je kterß Φßst textu zaΦ) od formßtovacφch informacφ, urΦujφcφch jak mß b²t ten kter² druh textu konkrΘtn∞ zobrazen. Vlastn∞ to znamenß nßvrat k p∙vodnφ koncepci jazyka HTML (kter² bude definovat strukturu textu), zatφmco pro vyjßd°enφ formßtovacφch informacφ byl vytvo°en samostatn² nov² jazyk, s dostateΦn²mi v²razov²mi prost°edky pro vyjßd°enφ po₧adovanΘho stylu zobrazenφ.

D∙le₧itΘ je i to, ₧e k rozd∞lenφ doÜlo nejen logicky, ale m∙₧e k n∞mu dojφt i fyzicky - obsah a struktura WWW strßnky, vyjßd°enß v jazyku HTML, m∙₧e b²t obsa₧ena v jednom samostatnΘm dokumentu (souboru HTML), zatφmco formßtovacφ informace definujφcφ po₧adovan² styl zobrazenφ mohou mφt formu samostatnΘho dokumentu. Tomu se pak °φkß style sheet, a lze si jej p°edstavit jako urΦitou formßtovacφ Üablonu Φi ävzor". Samotn² dokument HTML se pak na takov²to ästyle sheet" odkazuje, tj. mß ve svΘ hlaviΦce ·daj °φkajφcφ podle jakΘho konkrΘtnφho ästyle sheet-u" mß b²t zobrazen.

Odd∞lenφ struktury (HTML dokument∙) a stylu (style sheet-∙) sleduje i jeden dalÜφ, velmi u₧iteΦn² cφl - to, aby se r∙znΘ dokumenty HTML mohly odkazovat na jeden spoleΦn² formßtovacφ p°edpis (jeden spoleΦn² style sheet). Jeho p°φpadnou zm∞nou je pak mo₧nΘ dosßhnout po₧adovanou zm∞nu zobrazenφ mnoha dokument∙ najednou.

KonkrΘtnφ mechanismus ästyle sheets", kter² byl p°ed Φasem schvßlen organizacφ W3C (WWW Consorcium) navφc poΦφtß i s tφm, ₧e jednotlivΘ formßtovacφ p°edpisy bude mo₧nΘ z°et∞zit - neboli vytvo°it jakousi jejich kaskßdu (°φkß se tomu äcascading style sheets"). MyÜlenka, kterß za touto mo₧nostφ stojφ, je podobnß jako u objektov∞ orientovanΘho programovßnφ - umo₧≥uje vytvß°et celΘ hierarchickΘ soustavy style sheet-∙, kterΘ postupn∞ up°es≥ujφ po₧adovan² styl zobrazenφ (dochßzφ zde k obdob∞ d∞diΦnosti, k jakΘ dochßzφ u podobjekt∙ hierarchicky nad°azen²ch objekt∙). Dφky tomu je pak mo₧nΘ nap°φklad to, aby si urΦitß organizace vytvo°ila jeden hlavnφ style sheet definujφcφ spoleΦnΘ vlastnosti vÜech firemnφch dokument∙ (t°eba spoleΦnou hlaviΦku s logem), a pak dalÜφ style sheety up°es≥ujφcφ vzhled tiskov²ch zprßv, memorand, internφch sd∞lenφ apod.