| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 45/96 |
| Datum: | 5. listopadu 1996 |
| Strana: | 23/24 |
| Rubrika/kategorie: | Reportß₧e |
Nov²m, perspektivnφm Φi ji₧ nastupujφcφm technologiφm bylo na letoÜnφm Invexu v∞novßno jen mßlo prostoru - a to i p°esto, ₧e samotn² Invex mß ve svΘm podtitulu napsßno prßv∞ äveletrh informaΦnφch technologiφ". Inu, nenφ to z°ejm∞ jen Internet, koho si komerΦnφ sfΘra uzp∙sobuje sv²m pot°ebßm, zßjm∙m, i sv²m äpravidl∙m hry". TakΘ letoÜnφ Invex, cel² jeho pr∙b∞h a zejmΘna pak jeho oficißlnφ vy·st∞nφ ve form∞ ud∞len²ch ocen∞nφ, byl podle mΘho osobnφho nßzoru spφÜe v²sledkem nesmφrn∞ slo₧itΘ pavuΦiny, utkanΘ z jemn²ch p°ediv obchodnφch zßjm∙, ne₧ d∙sledkem objektivnφho zhodnocenφ technologick²ch trend∙, oproÜt∞nΘho od v²razn∞jÜφch komerΦnφch zßjm∙. Ale takov² u₧ je dneÜnφ sv∞t, a bylo by asi hodn∞ naivnφ oΦekßvat od n∞j n∞co v²znamn∞ji odliÜnΘho. P°ijm∞te proto nßsledujφcφ Φlßnek jako prvnφ nßstin zajφmav²ch technologiφ a trend∙ z oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ, kterΘ byly na letoÜnφm Invexu patrnΘ, z pohledu autora tohoto Φlßnku. K n∞kter²m z nich se vrßtφme podrobn∞ji v samostatn²ch Φlßncφch.
Velk²m hitem nep°φliÜ dßvnΘ doby byly sφ¥ovΘ poΦφtaΦe, alias poΦφtaΦe NC (Network Computer). Hodn∞ se o nich mluvilo i psalo, mnohΘ velkΘ i malΘ firmy s nimi u₧ u₧ p°ichßzely na trh a rozjφ₧d∞ly masovou v²robu, ale ve skuteΦnosti je skoro nikdo jeÜt∞ nevid∞l, nato₧ aby si je mohl koupit. Dnes to vypadß, ₧e bublina sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ viditeln∞ splaskla.
Na letoÜnφm Invexu byl k vid∞nφ jen jedin² äklasick²" sφ¥ov² poΦφtaΦ, a to na stßnku firmy Oracle (doprovßzen² tΘm∞° nulovou publicitou). Jin² velk² propagßtor sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙, firma Sun, sv∙j JavaStation nep°edstavila ani na nep°φliÜ vyda°enΘ Java Show (a pouze oznßmila, ₧e sv∞tovß premiΘra bude za n∞kolik dnφ v USA).
K vid∞nφ naopak byly dva jinΘ äsφ¥ovΘ poΦφtaΦe", shodou okolnostφ oba od menÜφch a relativn∞ mΘn∞ znßm²ch firem:
Oba tyto sφ¥ovΘ poΦφtaΦe p°itom byly zajφmavΘ tφm, ₧e krom∞ svΘ orientace na fungovßnφ v roli skuteΦnΘho poΦφtaΦe NC (vyhovujφcφho nedßvno p°ijatΘmu profilu NC poΦφtaΦ∙) mohou fungovat i jako tzv. WindowsovskΘ terminßly, stojφcφ äproti" aplikaΦnφmu serveru Windows NT, na kterΘm jsou provozovßny b∞₧nΘ äokennφ" aplikace. Network Computer firmy Boundless Technologies za tφmto ·Φelem podporuje °eÜenφ pochßzejφcφ od firmy Citrix (viz dalÜφ odstavec). Naproti tomu druh² sφ¥ov² poΦφtaΦ, HDS @workstation, pou₧φvß jinΘ °eÜenφ, fungujφcφ na aplikaΦnφ ·rovni. Oba tyto poΦφtaΦe pak spoleΦn∞ signalizujφ jeden velmi d∙le₧it² trend: ₧e v²voj sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ se rozdvojuje, a dßle se z°ejm∞ bude ubφrat dv∞ma samostatn²mi cestami: cestou maximßln∞ lacinΘho a jednoduchΘho ädomßcφho poΦφtaΦe" (Φi ädomßcφho informaΦnφho spot°ebiΦe") , a cestou äsφ¥ovΘho terminßlu", kter² bude urΦen spφÜe pro kancelß°skΘ vyu₧itφ, a bude zam∞°en hlavn∞ na maximßlnφ snadnost svΘ sprßvy a systΘmovΘ ·dr₧by. Do tΘto druhΘ v∞tve, kterß p∙vodn∞ m∞la mφt zabudovan² pouze vhodn² WWW browser s podporou jazyka Java, se nynφ prosazuje i zabudovanß podpora prost°edk∙ pro fungovßnφ v roli Windowsovsk²ch terminßl∙. Nenφ divu, nebo¥ prßv∞ tyto dv∞ funkce budou asi nejvφce po₧adovßny v nastupujφcφch Intranetech.
Princip äwindowsovsk²ch terminßl∙", citovan² v p°edchozφm odstavci, se objevil teprve dosti nedßvno - nap°φklad na letoÜnφm CeBIT-u jej prezentovala firma WYSE v souvislosti se sv²m terminßlem Winterm. Podstatou °eÜenφ je zde ·prava serveru na bßzi Windows NT, kter² posφlß p°φkazy k zobrazovßnφ sv²m terminßl∙m, prost°ednictvφm specißlnφho protokolu - tφm je protokol ICA, pochßzejφcφ od firmy Citrix (kterß takΘ vyvinula upraven² systΘm Windows NT, prodßvan² pod nßzvem WinFrame). ╚asem se pak objevila dalÜφ °eÜenφ, zalo₧enß na stejnΘm principu, nap°φklad systΘm Ntrigue firmy Insignia Solutions. Na letoÜnφm Invexu pak bylo k vid∞nφ jedno dalÜφ °eÜenφ, s nßzvem Datapac WinFrame (pochßzejφcφ od australskΘ firmy Datapac). Velmi d∙le₧it²m momentem jist∞ byl i fakt, ₧e na jednΘ svΘ prezentaci na Invexu firma Microsoft rozdßvala ·Φastnφk∙m studii o mo₧nostech a zp∙sobu fungovßnφ Windowsovsk²ch terminßl∙ (zpracovanou ostravskou poboΦkou EIITE, European Institute of Information Technology Education). To interpretuji jako oficißlnφ vyjßd°enφ podpory principu Windowsovk²ch terminßl∙ ze strany Microsoftu.
Prvnφm v²vojov²m stßdiem Windowsovsk²ch terminßl∙ bylo zabudovßnφ pot°ebn²ch terminßlov²ch funkcφ do jedno·ΦelovΘho za°φzenφ (jedno·ΦelovΘho terminßlu), jak²m byl nap°φklad terminßl Winterm firmy Wyse. Pozd∞ji se objevila i programovß °eÜenφ, neboli realizace pot°ebnΘho terminßlu Φist∞ programov²mi prost°edky. Tato mo₧nost mß velmi d∙le₧itΘ, a dosud zdaleka nedoce≥ovanΘ d∙sledky: umo₧nφ toti₧ plnohodnotnΘ vyu₧itφ i takov²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ ji₧ sv²mi parametry nestaΦφ na provozovßnφ nejmodern∞jÜφch 32-bitov²ch aplikacφ na älokßlnφch" Windows (ale staΦφ na provozovßnφ emulßtoru, zatφmco vlastnφ aplikace b∞₧φ na dostateΦn∞ vybavenΘm serveru). Mo₧nosti vyu₧itφ starÜφch poΦφtaΦ∙ PC v roli Windowsovsk²ch terminßl∙ (s vyu₧itφm jednoduchΘ äemulaΦnφ karty") pak na Invexu p°edvßd∞la ji₧ zmi≥ovanß firma Datapac.
T°etφm v²vojov²m stßdiem Windowsovsk²ch terminßl∙ pak je v²Üe popisovanΘ zabudovßvßnφ pot°ebn²ch terminßlov²ch funkcφ do sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙.
Jednφm z hlavnφch rozdφl∙ mezi jazykem Java a technologiφ ActiveX firmy Microsoft je skuteΦnost, ₧e programy (applety) jazyka Java jsou na cφlov²ch poΦφtaΦφch interpretovßny, zatφmco obdobnΘ kusy k≤du v rßmci technologie ActiveX (tzv. controls) jsou ji₧ p°elo₧enΘ do spustitelnΘho tvaru. Jsou pak sice vßzßny na konkrΘtnφ platformu, ale na druhΘ stran∞ äb∞hajφ" v²razn∞ rychleji, ne₧ interpretovanΘ applety jazyka Java (kterΘ zase nejsou vßzßny na ₧ßdnou konkrΘtnφ platformu). P°esn∞ji: programy v jazyku Java jsou nejprve p°elo₧eny do mezitvaru (oznaΦovanΘho jako tzv. byte-k≤d Φi P-k≤d), a teprve ten je p°enßÜen na cφlovΘ poΦφtaΦe a tam interpretovßn.
DoΦasnΘ °eÜenφ, schopnΘ v²razn∞ zrychlit provßd∞nφ applet∙ jazyka Java, je tzv. just-in-time kompilace. Lze si ji p°edstavit tak, ₧e applet jazyka Java je p°i svΘm p°φchodu na cφlov² poΦφtaΦ co nejrychleji p°elo₧en (zkompilovßn) do p°φmo spustitelnΘho tvaru, a takΘ skuteΦn∞ spuÜt∞n.
Nynφ je ale na obzoru zßsadnφ °eÜenφ problΘmu pomalosti interpretace. Firma Sun toti₧ oznßmila, ₧e p°ipravuje tzv. JavaChip, neboli mikroprocesor schopn² p°φmo provßd∞t programy v jazyku Java (p°esn∞ji: jejich byte k≤d). Odhady °φkajφ, ₧e by to m∞lo b²t a₧ 20x rychlejÜφ ne₧ souΦasnß interpretace byte k≤du, a dokonce 5x rychlejÜφ ne₧ dneÜnφ just-in-time kompilace. V²sledn² JavaChip by p°itom m∞l b²t mal² a lacin², tak aby jej bylo mo₧nΘ zabudovßvat nap°φklad do za°φzenφ typu inteligentnφch telefon∙, kßvovar∙, ledniΦek apod.
Jednφm ze skuteΦn²ch ätrhßk∙" letoÜnφho Invexu bylo ohlßÜenφ nov²ch modem∙ pro komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, schopn²ch dosahovat p°enosovΘ rychlosti a₧ 56 kilobit∙ za sekundu. Tuto mo₧nost ji₧ p°ed n∞jak²m Φasem signalizovalo n∞kolik firem, ale na Invexu ji ohlßsila jen firma Microcom (u nßs zastoupenß firmou Fincom), kterß p°φsluÜnou technologii vyvinula spoleΦn∞ s koncernem Rockwell. Na tiskovou konferenci p°ijel dokonce i v²konn² viceprezident Microcomu, pan Lew Bergins, aby zde tuto novinku p°edstavil osobn∞.
P°iznßm se, ₧e sßm jsem byl k avizovanΘ mo₧nosti p°enßÜet data po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ rychlostφ 56 kbps velmi skeptick² - je to toti₧ ve sporu se zßkony fyziky (podrobn∞jÜφ vysv∞tlenφ viz serißl äPrincipy poΦφtaΦov²ch sφtφ" v Chipweeku Φ. 40/96, str. 22). Na mΘ p°φmΘ dotazy, t²kajφcφ se technickΘ podstaty celΘho °eÜenφ, jsem sice na tiskovΘ konferenci nedostal takovΘ odpov∞di, jakΘ bych si p°edstavoval, ale snad ji₧ tuÜφm v Φem je podstata v∞ci: v tom, ₧e to funguje jen s digitßlnφmi ·st°ednami, a ₧e provozovatel telefonnφ sφt∞ musφ pro pot°eby modem∙ 56 kbps odstranit um∞lΘ omezenφ Üφ°ky p°enosovΘho pßsma na ·Φastnick²ch p°φpojkßch (na 3,1 kHz), kterΘ brßnφ dosahovßnφ vyÜÜφch p°enosov²ch rychlostφ ne₧ cca 30 kbps (a mß sv∙j p∙vod v analogovΘ telefonnφ sφti, zatφmco v digitßln∞ fungujφcφ sφti ji₧ nenφ pot°ebnΘ). Rßd bych se k tΘto problematice vrßtil v samostatnΘm Φlßnku, a₧ dostanu od firmy Fincom slφbenΘ podrobn∞jÜφ technickΘ materißly.
Za zajφmavou a pozornosti hodnou novinku letoÜnφho Invexu pova₧uji i p∙vodnφ Φesk² systΘm CallNet. Lze si jej p°edstavit jako dalÜφ prezentaΦnφ slu₧bu, jako urΦitΘho k°φ₧ence mezi stanicemi BBS a slu₧bou WWW - ovÜem ve svΘm vlastnφm, specifickΘm kabßt∞, navφc maximßln∞ uzp∙sobenΘm mo₧nostem vyu₧itφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a s dokonale vy°eÜenou podporou ΦeÜtiny (ostatn∞ jak jinak, u p∙vodnφho ΦeskΘho produktu).
Smyslem systΘmu CallNet je umo₧nit prezentaci nejr∙zn∞jÜφch informacφ, a to co nejpohodln∞jÜφm a nejjednoduÜÜφm zp∙sobem. Dob°e znßm² Web to p°ipomφnß v tom, ₧e nabφdka mß povahu strßnek: u₧ivatel si nejprve v off-line re₧imu (z d°φve sta₧enΘ nabφdky urΦitΘho konkrΘtnφho serveru) objednß ty strßnky, kterΘ jej zajφmajφ, a pak ji₧ nechß na systΘmu CallNet, aby se k p°φsluÜnΘmu serveru dovolal a objednanΘ strßnky dßvkov²m zp∙sobem stßhnul. PotΘ m∙₧e nßsledovat ukonΦenφ telefonnφho hovoru (aby u₧ivatelΘ stßle jen nesypali svΘ ·spory do bezednΘ kasiΦky Telecomu), a mo₧nost libovolnΘho äbrouzdßnφ" takto sta₧en²mi strßnkami a jejich obsahem v off-line re₧imu - s p°φpadn²m p°iobjednßnφm dalÜφch. Podobnost se stanicemi BBS je pak v tom, ₧e nabφdky jednotliv²ch server∙ jsou v zßsad∞ samostatnΘ (izolovanΘ), a nemohou b²t provßzßny takov²m zp∙sobem, jak²m jsou provßzßny hypertextovΘ strßnky celosv∞tovΘ pavuΦiny WWW.
Zam²Ülen²m zp∙sobem vyu₧itφ systΘmu CallNet je z°ejm∞ obecnΘ Üφ°enφ informacφ, nap°φklad Üφ°enφ aktualizacφ, katalog∙, cenφk∙, poskytovßnφ u₧ivatelskΘho supportu, ale takΘ osobnφ äpublikovßnφ", navφc bez v∞tÜφch nßrok∙ na technickΘ a znalostnφ zßzemφ, a s dokonale zvlßdnutou ΦeÜtinou.
M∞l jsem mo₧nost si systΘm CallNet vyzkouÜet jeÜt∞ p°ed samotn²m Invexem. Po technickΘ strßnce je vy°eÜen docela hezky, a neshledal jsem na n∞m n∞jak²ch v²znamn∞jÜφch funkΦnφch Φi jin²ch nedostatk∙. Bojφm se ale spφÜe jinΘ v∞ci: jak usp∞je mal² Φesk² Web, t°eba i chyt°ejÜφ, propracovan∞jÜφ a koncepΦn∞ dob°e p°izp∙soben² naÜim podmφnkßm, v konkurenci takovΘho monstra, jak²m je dneÜnφ Internet a jeho WWW? NepokouÜel se p°ed Φasem o n∞co podobnΘho i Bill Gates, se svou sφtφ Microsoft Network? MarketingovΘ i dalÜφ mo₧nosti Microsoftu byly nesrovnatelnΘ s mo₧nostmi tv∙rc∙ CallNetu, a p°esto si i pan Gates se svou MSN s prominutφm nabil ·sta a rad∞ji se vΦas vrhnul na Internet. A p°itom ne proto, ₧e by jeho vlastnφ °eÜenφ bylo po koncepΦnφ a funkΦnφ strßnce horÜφ ne₧ Internet. LidskΘ myÜlenφ je v∞tÜinou hodn∞ konzervativnφ, a p°ed nep°φliÜ znßm²mi novotami rad∞ji dßvß p°ednost tomu, co ji₧ d∙v∞rn∞ znß, by¥ to nenφ zdaleka v₧dy to nejlepÜφ co existuje.
Na letoÜnφm Invexu samoz°ejm∞ nemohl chyb∞t Internet - ten se zde vyskytoval snad ve vÜech mo₧n²ch podobßch. Pokud jde o novΘ technologie a trendy, t²kajφcφ se prßv∞ Internetu, pak zde jednoznaΦn∞ p°evlßdala nabφdka °eÜenφ z oblasti tzv. tunelovßnφ a vytvß°enφ virtußlnφch privßtnφch sφtφ na p°enosovΘ infrastruktu°e Internetu.
Jednou z vlastnostφ Internetu, kterß se p∙vodn∞ zformovala zcela zßm∞rn∞, ale dnes je poci¥ovßna jako velk² nedostatek, je sdφlen² charakter jeho p°enosovΘ infrastruktury a absence zabezpeΦujφcφch mechanism∙ na p°enosovΘ ·rovni. Jin²mi slovy: p°enosovΘ cesty, po kter²ch äb∞hß" Internet, nemajφ charakter privßtnφch sφtφ (vyhrazen²ch jen jednomu u₧ivatelskΘmu subjektu), a nenφ p°φliÜ t∞₧kΘ odposlouchßvat data p°enßÜenß Internetem a sprßvn∞ interpretovat jejich obsah. Tyto vlastnosti pak samoz°ejm∞ velmi vadφ komerΦnφ sfΘ°e, kterß by rßda vyu₧φvala Internet nap°φklad pro propojovßnφ sv²ch lokßlnφch sφtφ, nachßzejφcφch se v geograficky roztrouÜen²ch poboΦkßch, a pro spolehliv² (mφn∞no: zabezpeΦen²) p°enos sv²ch d∙le₧it²ch a d∙v∞rn²ch dat po nezabezpeΦenΘm Internetu.
╪eÜenφ, kterΘ prßv∞ naznaΦen²m pot°ebßm vychßzφ vst°φc, se nejΦast∞ji oznaΦuje jako ätunelovßnφ". Jeho podstatou je vytvo°enφ virtußlnφho kanßlu (ätunelu") Φi celΘ virtußlnφ podsφt∞ (soustavy ätunel∙") v rßmci p°enosovΘ infrastruktury Internetu a s takov²mi vlastnostmi, aby si u₧ivatel mohl myslet, ₧e pat°φ jen a jen jemu (tak aby se jednalo o funkΦnφ ekvivalent skuteΦnΘ privßtnφ sφt∞, vybudovanΘ ze samostatn²ch p°enosov²ch cest). P°irozen²m dopl≥kem takov²chto ätunel∙" je pak jejich zabezpeΦenφ, p°esn∞ji Üifrovßnφ dat p°enßÜen²ch takov²mto tunelem, tak aby v p°φpad∞ odposlechu nem∞ly pro nezasv∞cenΘho ₧ßdn² v²znam.
äZabezpeΦenΘ tunely" na letoÜnφm Invexu vstavovala hned celß °ada firem, a to v ÜirokΘ Ükßle mo₧n²ch provedenφ: v²robci aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙ dnes nabφzφ mo₧nost vytvß°et tunely mezi jejich routery. V²robci sφ¥ov²ch operaΦnφch systΘm∙ zase nabφzφ mo₧nost vytvo°enφ zabezpeΦenΘho tunelu mezi sv²mi sφ¥ov²mi servery (nap°φklad mezi servery Windows NT), a jeÜt∞ dalÜφ v²robci pak nabφzφ tunely mezi samostatn²mi uzly, vyhrazen²mi pro roli ävstupnφch bran" do tunel∙.
D∙le₧itΘ je p°itom uv∞domit si, ₧e äzabezpeΦenΘ tunely" nejsou to samΘ jako nejr∙zn∞jÜφ firewally, kterΘ zaznamenaly obrovsk² nßr∙st zßjmu ji₧ na p°edchozφm Invexu. Zatφmco firewall je °eÜenφ sledujφcφ pot°ebu zabezpeΦenφ urΦitΘ konkrΘtnφ sφt∞ p°ed neoprßvn∞n²m p°φstupem z ädivokΘho" Internetu, smyslem zabezpeΦen²ch tunel∙ je bezpeΦnΘ propojenφ geograficky roztrouÜen²ch sφtφ prost°ednictvφm nep°φliÜ bezpeΦnΘho Internetu. Nejde tedy ani tak o nßhradu Φi alternativu za firewally, jako spφÜe o jejich dopln∞k.