Ji°φ Peterka

Prudk² rozvoj Internetu, ke kterΘmu váposlednφ dob∞ dochßzφ i vánaÜich tuzemsk²ch podmφnkßch, sebou p°inßÜφ i n∞kterΘ zajφmavΘ komplikace váoblasti jazykovΘ. Ji₧ d°φve, p°ed nßstupem Internetu, platilo ₧e mnohΘ nov∞ vznikajφcφ anglickΘ termφny nenachßzely bezprost°ednφ ΦeskΘ ekvivalenty, a trvalo velmi dlouho, ne₧ si odbornß obec vytvo°ila n∞jak² nov² ekvivalent, p°φpadn∞ si zvykla pou₧φvat p∙vodnφ anglick² termφn i váΦeÜtin∞. Sánßstupem Internetu se tento jev urychlil a zintenzivnil - novΘ termφny bez Φesk²ch ekvivalent∙ se objevujφ tΘm∞° jako na b∞₧φcφm pßsu, a äustßlenφ" jejich ekvivalent∙ je pak jeÜt∞ komplikovan∞jÜφ.

Jednφm zápo°ßdn²ch jazykov²ch o°φÜk∙ je vhodn² p°eklad anglickΘho termφnu äsite", zejmΘna vásouvislosti sáInternetov²mi slu₧bami - tady nap°. jako äWeb site", p°φpadn∞ äFTP site" apod. Váanglicko-ΦeskΘm slovnφku lze snadno zjistit, ₧e anglickΘ äsite" znamenß mφsto, polohu, d∞jiÜt∞, stavebnφ parcelu, stanici, stanoviÜt∞, odpalovacφ rampu atd. VáInternetu ale pojem äsite" znamenß n∞co trochu jinΘho - nap°φklad äWeb site" je to, co urΦit² subjekt prost°ednictvφm slu₧by WWW äzp°φstup≥uje" celΘmu sv∞tu, resp. ostatnφm u₧ivatel∙m Internetu. D∙le₧itΘ p°itom je, ₧e je tφm chßpßn spφÜe obsah, ne₧ konkrΘtnφ server na kterΘm je vÜe vystavovßno. Kdy₧ vßs nap°φklad obchodnφ partner vyzve, aby jste navÜtφvili jeho äcorporate Web site", chce vßs tφm vyzvat, aby jste se seznßmili sátφm co o sob∞ p°φsluÜnß firma Φi podnik zve°ej≥uje (a ne to, aby jste vyzkouÜeli funkΦnost jejich WWW serveru).

V∞cn∞ nejsprßvn∞jÜφ (i kdy₧ prakticky p°φliÜ krkolomnΘ) by asi bylo p°eklßdat anglickΘ äsite" vásouvislosti sáInternetem jako äexpozici" Φi äv²stavu" - ta takΘ mß za cφl sán∞Φφm konkrΘtnφm seznßmit (s n∞jak²m obsahem), a kátomu pot°ebuje b²t umφst∞nß ve vhodn²ch prostorßch. Je p°eci jen jist² rozdφl vátom, kdy₧ n∞koho vyzvete aby se Üel podφvat t°eba do Nßprstkova muzea, nebo aby si Üel prohlΘdnout expozici äZvφ°ecφ motivy váum∞nφ DßlnΘho v²chodu", kterou najde váprvnφm pat°e Nßprstkova muzea.

InternetovΘ äexpozice" Φi äv²stavy" takΘ musφ b²t n∞kde umφst∞ny, na vhodn²ch serverech. VásouΦasnΘ dob∞ ale ji₧ dßvno neplatφ mezi servery a äexpozicemi" prostΘ rovnφtko - dφky samotnΘ podstat∞ slu₧by WWW a mo₧nosti vzßjemn∞ provßzat jednotlivΘ strßnky je klidn∞ mo₧nΘ, aby se Φßst jednΘ äexpozice" nachßzela na jednom WWW serveru, dalÜφ Φßst na jinΘm WWW serveru, a u₧ivateli to mohlo b²t ·pln∞ jedno (nemusel to ani v∞d∞t). Na druhΘ stran∞ je vcelku b∞₧nΘ, ₧e na jednom a tΘm₧e WWW serveru se souΦasn∞ nachßzφ n∞kolik älogicky samostatn²ch" expozic - nejmarkantn∞jÜφ to z°ejm∞ bude u server∙ firem, kterΘ se ₧ivφ vystavovßnφm WWW strßnek (nabφzφ tzv. WWW page hosting). Dokonce je dnes mo₧nΘ za°φdit v∞ci tak, aby se i jeden fyzick² server tvß°il jako vφce logicky samostatn²ch server∙, ka₧d² se svou vlastnφ adresou - pak m∙₧e mφt ka₧dß samostatnß äexpozice" dokonce i svou unikßtnφ adresu (p°esn∞ji tu jejφ Φßst, kterß identifikuje WWW server).

Nebo jeÜt∞ jeden markantnφ rozdφl mezi pojmy äWWW server" a äWWW site": to, co tvo°φ äWWW site", je mo₧nΘ si ästßhnout" r∙zn²mi grabbery, nahrßt na disketu, vypßlit na CD ROM a pou₧φvat t°eba i bez p°φstupu káInternetu. N∞kterΘ firmy vßm takto ästa₧en²" firemnφ äWWW site" dokonce rßdy v∞nujφ (t°eba na CD-Φku), várßmci svΘ vlastnφ propagace. Naproti tomu ästßhnout" si n∞jak² WWW server by nejspφÜe znamenalo jej fyzicky ukrßst!

Kdy₧ se dnes p°i nejr∙zn∞jÜφch p°φle₧itostech uvßd∞jφ odkazy na r∙znΘ InternetovΘ zdroje, p°φstupnΘ prost°ednictvφm slu₧by WWW, jsou to vÜechno odkazy na äWWW sites", a nikoli na WWW servery jako takovΘ. Jak to ale °φct sprßvn∞ Φesky: jsou to WWW sφdla? Nebo: WWW expozice? ╚i WWW mφsta? Ani jedno asi nenφ moc ÜikovnΘ. Nenapadß vßs n∞co lepÜφho?