Ji°φ Peterka

Nenφ to tak dßvno, co sv∞tla sv∞ta spat°il zcela nov² sφ¥ov² termφn, Intranet. Dodnes se sice vedou uΦenΘ spory o tom, kdo jej pou₧il jako prvnφ, ale a¥ u₧ to byl kdokoli, uΦinil tak ve sprßvnou chvφli. Toti₧ vádob∞, kdy Internet u₧ zaΦal doslova prosakovat snad vÜemi mo₧n²mi aktivitami, a o jeho vla₧nΘ Φi naopak v°elΘ podpo°e (nebo i ne-podpo°e) Φasto rozhodovali lidΘ, kte°φ svß rozhodnutφ pot°ebujφ podep°φt v²razn²mi a v∞rohodn∞ zn∞jφcφmi klφΦov²mi slovy. A tak kdy₧ n∞kdo p°iÜel sáchytrou myÜlenkou vyu₧φt dostupnΘ technologie Internetu i pro internφ informaΦnφ systΘmy nejr∙zn∞jÜφch organizacφ, a dokßzal svou myÜlenku i Üikovn∞ pojmenovat, m∞l cestu ká·sp∞chu znaΦn∞ usnadn∞nou. Chvφli sice trvalo, ne₧ se skuteΦn² obsah pojmu Intranet dostal do obecnΘho pov∞domφ, ale efekt v∞rohodnΘho a m≤dn∞ zn∞jφcφho klφΦovΘho slova ·Φinkoval ji₧ mnohem d°φve.

Intranet je tedy takovΘ nasazenφ technologiφ pochßzejφcφch ze sv∞ta Internetu, kterΘ slou₧φ nap°φklad pot°ebßm sdφlenφ informacφ a provozovßnφ informaΦnφch systΘm∙ várelativn∞ uzav°en²ch komunitßch u₧ivatel∙, typicky vájednotliv²ch firmßch, podnicφch, organizacφch apod. Obecn∞ by Ülo °φci, ₧e Intranet podporuje fungovßnφ vlastnφ organizace. Intranetem m∙₧e b²t nap°φklad i poΦφtaΦovß sφ¥, kterß nemß ₧ßdnΘ propojenφ sáokolnφm sv∞tem (a je pouze vybudovßna pomocφ technologiφ, metod a postup∙ pochßzejφcφch ze sv∞ta Internetu). Mnohem Φast∞ji jsou ale typick²mi Intranety takovΘ sφt∞, kterΘ sice jsou ságlobßlnφm Internetem propojeny, ale toto jejich propojenφ sáokolnφm sv∞tem je pr∙chodnΘ pouze pro takov² druh komunikace, jak² odpovφdß p°edstavßm provozovatel∙ Intranetu (zejmΘna pokud jde o bezpeΦnost). Rozhodujφcφm kritΘriem pro oznaΦenφ äIntranet" je ale ·Φel, ke kterΘmu p°φsluÜnß Φßst sφt∞ slou₧φ.

Pou₧φvßnφ pojmu Intranet ovÜem zp∙sobilo zajφmavou nerovnovßhu: technologicky je vÜechno Internet, ale n∞co zán∞j slou₧φ jako Intranet. Ale co ten zbytek? Co sáΦßstmi Internetu, kterΘ slou₧φ pot°ebßm zp°φstupn∞nφ informacφ sm∞rem navenek, mimo vlastnφ firmu, podnik, instituci apod.? Bylo z°ejm∞ otßzkou Φasu, kdy se i pro n∞ najde vhodnΘ oznaΦenφ, jako protivßha k ji₧ pou₧φvanΘmu Intranetu. A jeliko₧ äIntra" znamenß ädovnit°", muselo p°ijφt i äextra", neboli även", Φili Extranet.

Zkusme si nynφ vymezit n∞jakΘ typickΘ odliÜnosti mezi Intranety a Extranety. UrΦujφcφ rozdφl mezi nimi bude v₧dy ·Φel, kterΘmu slou₧φ. Od tohoto ·Φelu ale mohou b²t odvozeny i dalÜφ rozdφly, nap°φklad vátom jakΘ slu₧by pro n∞ budou typickΘ: váprost°edφ Intranetu budou jist∞ velmi ₧ßdanΘ takovΘ mechanismy, kterΘ dokß₧φ samy naplßnovat sch∙zku urΦitΘho kolektivu - nejlΘpe tak, ₧e si samy zájejich osobnφch diß°∙ zjistφ, kdy majφ volno, a pak jim jen oznßmφ termφn. N∞co takovΘho je z°ejm∞ p°ijatelnΘ mezi zam∞stnanci stejnΘho podniku Φi firmy, ale chtφt podobn²m zp∙sobem naordinovat sch∙zku °editeli jinΘ firmy by asi nebylo moc taktnφ (nehled∞ na to, ₧e äcizφ" °editel asi nebude ka₧dΘmu zve°ej≥ovat detaily svΘho ΦasovΘho rozvrhu). Tak₧e vÜelijakΘ mechanismy pro automatizovanΘ plßnovßnφ budou nejspφÜe Intranetov²mi technologiemi. Naproti tomu mechanismy pro obchodovßnφ prost°ednictvφm Internetu budou spφÜe pat°it mezi typickΘ ExtranetovΘ technologie, proto₧e budou mφt za ·kol oslovovat p°edevÜφm zßkaznφky mimo vlastnφ organizaci.

Jakmile se zaΦnou n∞kterΘ slu₧by p°i°azovat tu spφÜe káIntranet∙m, tu spφÜe káExtranet∙m, budou obdobn²m zp∙sobem äÜkatulkovßny" i prost°edky a produkty, optimalizovanΘ pro takovΘto slu₧by. Jestli₧e se dnes m∙₧eme setkat s äIntranetov²mi servery" Φi cel²mi äIntranetov²mi °eÜenφmi", pak brzy se z°ejm∞ setkßme i s äExtranetov²mi servery", äExtranetov²mi °eÜenφmi" atd. Bude to asi dob°e, proto₧e to vrßtφ rovnovßhu do dosud zvlßÜtn∞ asymetrickΘ InternetovΘ scΘny. Odbornφk∙m to nejspφÜe usnadnφ jejich vyjad°ovßnφ, lidem kolem marketingu to poskytne nov² zßklad, na kterΘm budou moci stav∞t svΘ kampan∞, a lidem sározhodovacφmi kompetencemi to p°inese dalÜφ klφΦovΘ slovo, o kterΘ budou moci op°φt svß rozhodnutφ. Extranet mß tedy dve°e otev°enΘ.