Ji°φ Peterka

Dokud sv∞tu vlßdly st°ediskovΘ poΦφtaΦe a minipoΦφtaΦe, pracujφcφ v re₧imu host/terminßl, byla implementace elektronickΘ poÜty vcelku p°φmoΦarß - alespo≥ pokud jde o zp∙sob uchovßvßnφ zprßv pat°φcφch konkrΘtnφm u₧ivatel∙m. Kdy₧ byly veÜkerΘ systΘmovΘ zdroje soust°ed∞ny na centrßlnφm hostitelskΘm poΦφtaΦi, bylo p°irozenΘ soust°edit zde i vÜechny novΘ a dosud nep°eΦtenΘ zprßvy jednotliv²ch u₧ivatel∙, stejn∞ tak jako zprßvy ji₧ p°eΦtenΘ ale dosud nesmazanΘ. Pak takΘ bylo na mφst∞ hovo°it o tom, ₧e ka₧d² u₧ivatel mß na tomto hostitelskΘm poΦφtaΦi svou poÜtovnφ schrßnku (anglicky: mailbox), ve kterΘ se mu uchovßvß veÜkerß jeho elektronickß poÜta. Po technickΘ strßnce se p°itom jednalo nejΦast∞ji o vyhrazenΘ mφsto na disku, nap°φklad o specißlnφ privßtnφ adresß°.

S rozvojem osobnφch poΦφtaΦ∙ a lokßlnφch sφtφ se ale situace se skladovßnφm elektronickΘ poÜty zaΦala pon∞kud komplikovat. P°edstavφme-li si nap°φklad lokßlnφ sφ¥, ve kterΘ existuje jeden centrßlnφ server (nejspφÜe file server) a ka₧d² u₧ivatel mß k dispozici vlastnφ pracovnφ stanici s dostateΦn∞ velk²m pevn²m diskem, kde mß b²t jeho elektronickΘ poÜta skladovßna? Na centrßlnφm serveru, spoleΦn∞ s poÜtou ostatnφch u₧ivatel∙? Nebo äp°φmo u u₧ivatele", na jeho pracovnφ stanici?

Ob∞ varianty majφ svΘ p°ednosti i svΘ zßpory: kdy₧ bude veÜkerß u₧ivatelova poÜta umφst∞na na centrßlnφm serveru, bude k nφ mφt u₧ivatel stejn² a plnohodnotn² p°φstup odkudkoli - bude si moci sednout ke kterΘkoli pracovnφ stanici a p°eΦφst si novou poÜtu, vyhledat n∞co v d°φv∞jÜφch zprßvßch apod. Na druhΘ stran∞ ale centrßln∞ umφst∞nΘ zprßvy zabφrajφ mφsto na centrßlnφm serveru (kterΘ p°i ned∙slednΘm mazßnφ star²ch zprßv m∙₧e nep°φjemn∞ nar∙stat), a takΘ jejich p°enos po sφti spot°ebovßvß vÜem spoleΦnou p°enosovou kapacitu. Ve prosp∞ch druhΘ varianty zase hovo°φ to, ₧e u₧ivatel mß svou poÜtu äpod palcem" sßm, zabφrß mu mφsto na jeho disku, mß k nφ rychlejÜφ p°φstup, a m∙₧e si ji i sßm a podle sv²ch p°edstav chrßnit proti ne₧ßdoucφmu p°φstupu. Na druhΘ stran∞ ale p°ichßzφ o mo₧nost plnohodnotnΘho p°φstupu ke svΘ poÜt∞ i z ostatnφch pracovnφch stanic - co₧ pro n∞j m∙₧e, ale nemusφ b²t d∙le₧itΘ.

Rozdφl mezi ob∞ma variantami v rychlosti p°φstupu ke konkrΘtnφm zprßvßm nemusφ b²t p°φliÜ d∙le₧it² v situaci, kdy je pracovnφ stanice propojena s centrßlnφm serverem dostateΦn∞ rychl²m spojem (tedy nap°φklad v prost°edφ lokßlnφ sφt∞). Zcela jinak tomu ale bude v p°φpad∞ r∙zn²ch ävzdßlen²ch p°φstup∙", nap°φklad po modemu p°es telefonnφ linku. Zde by rozdφl v rychlostech byl p°φmo diametrßlnφ, a mo₧nost mφt svΘ zprßvy u sebe je pro vzdßlenΘ u₧ivatele doslova po₧ehnßnφm. Navφc jim umo₧≥uje pracovat s jejich poÜtou i v dob∞, kdy jsou prßv∞ odpojeni od zbytku sv∞ta.

Zamysleme se ale chvilku nad n∞kter²mi dalÜφmi aspekty tΘ mo₧nosti, kdy u₧ivatel m∞l svΘ zprßvy p°φmo äu sebe", na svΘm poΦφtaΦi. V p°φpad∞ d°φve doÜl²ch a ji₧ p°eΦten²ch zprßv zde nenφ problΘm, tyto zprßvy si u₧ivatelΘ za°azujφ do nejr∙zn∞jÜφch poÜtovnφch adresß°∙ (tzv. folder∙), a ty skuteΦn∞ mohou b²t umφst∞ny na u₧ivatelov∞ poΦφtaΦi. Jak to ale bude s nov²mi, prßv∞ doruΦen²mi a dosud nep°eΦten²mi zprßvami? Ty mohou b²t doruΦovßny pouze na takovΘ mφsto, kterΘ je trvale dostupnΘ - co₧ nenφ ani pracovnφ stanice v lokßlnφ sφti (kterß se vypφnß tehdy, kdy₧ na nφ u₧ivatel nepracuje), a ani vzdßlen² poΦφtaΦ, se kter²m nemusφ v₧dy existovat spojenφ. Nov∞ doÜlß poÜta pro jednotlivΘ u₧ivatele se proto musφ v₧dy skladovat na n∞jakΘm centrßlnφm poΦφtaΦi (kter² pak vystupuje v roli poÜtovnφho serveru, mail serveru). Kde se ale potom nachßzφ u₧ivatelova poÜtovnφ schrßnka?

P∙vodnφ äjednotnß" poÜtovnφ schrßnka se nßm zde rozd∞lila na dv∞ relativn∞ samostatnΘ Φßsti: na Φßst, kterß je umφst∞na centrßln∞ a do kterΘ jsou doruΦovßny nov∞ doÜlΘ zprßvy, a na Φßst nachßzejφcφ se u u₧ivatele, ve kterΘ si u₧ivatel uchovßvß ji₧ zpracovanou poÜtu. Zpracovanou v tom smyslu, ₧e ji₧ byla vyzvednuta z centrßln∞ umφst∞nΘ Φßsti schrßnky a p°enesena do jejφ lokßlnφ Φßsti (obvykle protokolem POP3, viz CHIPweek Φ. 34) - a¥ ji₧ na explicitnφ pokyn u₧ivatele, kter² si takto sßm ävybral" svou doÜlou poÜtu, nebo na zßklad∞ akce, vyvolanΘ automaticky poÜtovnφm programem, se kter²m u₧ivatel prßv∞ pracuje (kter² m∙₧e automaticky ävyzvedßvat" doÜlou poÜtu nap°φklad ka₧d²ch p∞t minut, dle svΘho nastavenφ).