Ji°φ Peterka

POP je hudebnφ ₧ßnr, kter² mß dokonce i svΘ krßle - nap°φklad ji₧ v zß°φ se jeden krßl POP-u (Michael Jackson) chystß p°ijet p°φmo do Prahy a uspo°ßdat zde koncert. NicmΘn∞ ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ a poΦφtaΦov²ch sφtφ mß termφn POP zcela jin² v²znam, ba dokonce hned v²znamy dva.

Prvnφ z nich je p°ejφmßn ze sv∞ta obchodu, kde je POP Φasto pou₧φvanou zkratkou od Point Of Presence (co₧ v doslovnΘm p°ekladu znamenß äbod p°φtomnosti"). Tou se pak oznaΦujφ nejr∙zn∞jÜφ druhy obchodnφch zastoupenφ, prodejnφch mφst, mφst poskytovßnφ slu₧eb atd. - obecn∞ mφsta, kde je urΦit² podnikatelsk² subjekt jistou formou äp°φtomen". V dneÜnφ dob∞, kdy p°edm∞tem podnikßnφ je i poskytovßnφ p°φstupu k Internetu, je zkratkou POP oznaΦovßno i mφsto, kde urΦit² provider (poskytovatel p°φstupu) nabφzφ svΘ slu₧by - tedy vlastn∞ p°φstupovΘ mφsto, ke kterΘmu se zßjemce m∙₧e p°ipojit. ZvlßÜt∞ pro mimopra₧skΘ zßjemce o Internet (vztßhneme-li to na naÜe domßcφ pom∞ry) je velmi d∙le₧itΘ v∞d∞t, zda mß ten kter² Internetov² provider sv∙j POP v jejich blφzkosti.

DalÜφ v²znam termφnu POP je ji₧ znaΦn∞ specifick² pro poΦφtaΦovΘ sφt∞ obecn∞, a pro elektronickou poÜtu konkrΘtn∞. Je sice stßle zkratkou, ale nynφ ji₧ od Post Office Protocol, co₧ je jmΘno jednoho z protokol∙ pou₧φvan²ch v rßmci TCP/IP pro prßci s elektronickou poÜtou. P°esn∞ji jde o jmΘno celΘ sΘrie protokol∙, z nich₧ nejznßm∞jÜφ a nejpou₧φvan∞jÜφ je t°etφ v °ad∞, protokol POP3. Mo₧nß jste se s nφm ji₧ setkali, ve specifikacφch klientsk²ch program∙ pro elektronickou poÜtu - ka₧d² sluÜn∞jÜφ poÜtovnφ klient pro Internetovou poÜtu se dnes pyÜnφ tφm, ₧e dokß₧e s tφmto protokolem pracovat. Ale k Φemu je POP3 vlastn∞ dobr²? A proΦ se bez n∞j neobejdete, kdy₧ si budete chtφt svou poÜtu Φφst z domova, kde mßte jen komutovanΘ p°ipojenφ k Internetu, po b∞₧nΘm telefonnφm modemu?

D∙vod je ten, ₧e p∙vodnφ °eÜenφ elektronickΘ poÜty v Internetu nepoΦφtalo s mo₧nostφ, ₧e by p°φjemci elektronickΘ poÜty nem∞li trvalΘ spojenφ s p°enosov²m systΘmem, resp. trvalou konektivitu do Internetu. Naopak se p°edpoklßdalo, ₧e ka₧dou jednotlivou zprßvu je mo₧nΘ doruΦit vφcemΘn∞ okam₧it∞, a to p°φmo na poΦφtaΦ, na kterΘm si pak p°φsluÜn² p°φjemce bude svou poÜtu skuteΦn∞ Φφst. P°enosov² subsystΘm (realizovan² protokolem SMTP, Simple Mail Transfer Protocol), pak takΘ nepoΦφtal s tφm, ₧e by sßm musel n∞jak ov∞°ovat identitu p°φjemc∙ poÜty - zprßvu pouze doruΦil na cφlov² poΦφtaΦ, a ji₧ se nezajφmal o to, zda se dostane prßv∞ a pouze do povolan²ch rukou. Zde oΦekßval, ₧e ne₧ cφlov² poΦφtaΦ zp°φstupnφ doÜlou poÜtu konkrΘtnφmu u₧ivateli, ov∞°φ si jeho identitu v rßmci obvykl²ch p°ihlaÜovacφch postup∙ (tj. ji₧ v okam₧iku, kdy se u₧ivatel p°ihlaÜuje do systΘmu). V praxi to tedy znamenalo, ₧e poÜtovnφ schrßnka jednotlivΘho u₧ivatele byla v₧dy na tom poΦφtaΦi, na kterΘm u₧ivatel skuteΦn∞ pracoval.

Dnes je ale situace pon∞kud odliÜnß - dnes se u₧ivatel∙m hromadφ jejich elektronickß poÜta v poÜtovnφch schrßnkßch, kterΘ se mohou nachßzet i na jin²ch poΦφtaΦφch, ne₧ na kter²ch tito u₧ivatelΘ skuteΦn∞ pracujφ. Nap°φklad proto, ₧e tento jejich poΦφtaΦ nenφ z Internetu trvale dostupn² (zatφmco poΦφtaΦ s poÜtovnφ schrßnkou ano). Svou poÜtovnφ schrßnku si pak tito u₧ivatelΘ musφ explicitn∞ ävybφrat", a to na zßklad∞ konkrΘtnφ pot°eby (resp. na zßklad∞ svΘho vlastnφho popudu, v dob∞ kdy majφ navßzßno pot°ebnΘ spojenφ). P°itom je jist∞ ₧ßdoucφ za°φdit v∞ci tak, aby prßvo vybrat urΦitou schrßnku m∞l jen jejφ skuteΦn² majitel, a ne ·pln∞ kdokoli - p°φsluÜn² mechanismus proto musφ obsahovat takovΘ prost°edky a techniky, kter²mi zßjemce o vybrßnφ poÜtovnφ schrßnky prokß₧e svou identitu a svou oprßvn∞nost k v²b∞ru doÜl²ch zprßv. No a jednφm z takov²chto mechanism∙, dnes nejpou₧φvan∞jÜφ, je prßv∞ protokol POP verze 3.