Ji°φ Peterka:

K Φemu je dobr² Internet?

Obr. 1.: Domovskß strßnka katalogu Edit

SouΦasn² stav rozvoje Internetu charakterizuje zajφmav² paradox - jeho hlavnφm problΘmem ji₧ nejsou technologie a technickß strßnka fungovßnφ, ani zßle₧itosti organizaΦnφ. I kdy₧ zde jistΘ problΘmy existujφ, jsou °eÜitelnΘ, a jejich °eÜenφ je zßvislΘ p°edevÜφm na dostatku pen∞z, resp. investic. Ty je komerΦnφ sfΘra ochotna poskytnout, ale pouze tehdy, pokud bude moci oΦekßvat dostateΦnou nßvratnost vlo₧en²ch prost°edk∙ - a tato je zase zßvislß na tom, jak² bude skuteΦn² zßjem o Internet, a zejmΘna jak velk² bude äodbyt" jeho slu₧eb. No a ten je zase zßvisl² na tom, zda a jak dalece lidΘ dokß₧φ pochopit, co Internet skuteΦn∞ je, káΦemu a jak by jej mohli vyu₧φt, a co by jim mohl p°inΘst. SeΦteno a podtr₧eno, o dalÜφm rozvoji Internetu bude rozhodovat zejmΘna vÜeobecnß informovanost obrovskΘ masy potencißlnφch u₧ivatel∙, jejich schopnost pochopit mo₧nosti Internetu a jejich v∙le akceptovat Internet jako n∞co, za co se sice platφ, ale co jim takΘ na druhΘ stran∞ n∞co p°inßÜφ a poskytuje.

Obr. 2.: Volby na Internetu

VÜeobecnß informovanost potencißlnφch zßjemc∙ o Internet ale neb²vß v₧dy nejlepÜφ, a to jak u nßs, tak i ve sv∞t∞. Vánejr∙zn∞jÜφch nabφdkßch, kter²mi se dneÜnφ poskytovatelΘ Internetov²ch slu₧eb doslova p°edhßnφ a vzßjemn∞ trumfujφ, se sice dozvφte hodn∞ o cenßch za jednotlivΘ slu₧by, ale ji₧ mnohem mΘn∞ o tom, káΦemu vßm danß slu₧ba m∙₧e poslou₧it. Poj∩me se tedy pokusit o opaΦn² p°φstup - poj∩me si ne°φkat nic o cenßch ani o konkrΘtnφch nabφdkßch konkrΘtnφch poskytovatel∙, ale poj∩me si naznaΦit na co vÜechno m∙₧e b²t Internet vhodn², Üikovn², Φi alespo≥ pou₧iteln². A jeliko₧ jde o oblast, kde v²voj jde rychle kup°edu, budeme si °φkat jak o tom, co je mo₧nΘ ji₧ dnes, tak i o tom, co se teprve zaΦφnß r²sovat na obzoru a bude obvyklΘ a₧ za jistou dobu. No a hlavn∞ se budeme na celou problematiku dφvat oΦima äobΦana", a nikoli nap°φklad oΦima podnikatele, kter² chce bu∩ p°φmo podnikat prost°ednictvφm Internetu Φi p°φmo na Internetu, nebo alespo≥ chce vyu₧φt Internet kápodpo°e sv²ch podnikatelsk²ch aktivit. Ne ₧e by takto zam∞°enΘ povφdßnφ nebylo zajφmavΘ - vzhledem káomezenΘmu rozsahu si jej budeme muset nechat na p°φÜt∞.

Internet jako prost°edek komunikace

Obr. 3.: Internetovß trafika

Snad ·pln∞ ka₧d², kdo kdy slyÜel n∞co o Internetu, slyÜel i o elektronickΘ poÜt∞. A snad i o tom, co je hlavnφ p°ednostφ elektronickΘ poÜty - ₧e dokß₧e doruΦit zprßvu t°eba a₧ na druhou stranu zem∞koule váΦase, kter² se m∞°φ na minuty a vte°iny, a ne na celΘ dny jako b∞₧nß listovnφ poÜta. SouΦasn∞ sátφm ale elektronickß poÜta m∙₧e libovoln∞ dlouho äposeΦkat" - p°φjemce si m∙₧e p°eΦφst doruΦenou zprßvu a₧ tehdy, kdy se to hodφ jemu, kdy on na to mß Φas, myÜlenky, chu¥ atd. Vátom je obrovsk² rozdφl t°eba oproti telefonu, kter² vßs nutφ b²t na p°φjmu a b²t äve st°ehu" tehdy, kdy₧ se to hodφ volajφcφ stran∞, ale vßm u₧ t°eba moc ne. V²znamnou p°ednostφ elektronickΘ poÜty je i jejφ samotnß elektronickß forma, dφky kterΘ je mo₧nΘ automatizovat mnoho souvisejφcφch Φinnostφ - nap°φklad rozeslat jednu a tutΘ₧ zprßvu na vφce adres souΦasn∞, rozt°φdit doÜlΘ zprßvy podle r∙zn²ch kritΘriφ (a nap°φklad ihned smazat takovΘ zprßvy, o kterΘ si nestojφte) apod.

Obr. 4.: MF Dnes, on-line

Prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty m∙₧ete b²t vákontaktu se sv²mi p°ßteli a znßm²mi, partnery a spoleΦnφky, a leckdy i se sv²mi konkurenty, protivnφky, soupe°i, odp∙rci apod. D∙le₧itΘ je samoz°ejm∞ to, aby vádosahu elektronickΘ poÜty byla prßv∞ ta osoba, se kterou pot°ebujete komunikovat, a takΘ aby svou elektronickou poÜtu skuteΦn∞ Φetla a reagovala na ni - a zde se situace den ode dne zlepÜuje. Nap°φklad váakademickΘ sfΘ°e (tj. mezi zam∞stnanci a studenty vysok²ch Ükol) ji₧ je äna e-mailu" prakticky ka₧d², a prakticky ka₧d² u₧ je takΘ zvykl² elektronickou poÜtu skuteΦn∞ pou₧φvat.

Obr. 5.: Domovskß strßnka èkody Mladß Boleslav

Pokud jde o podnikatelskou sfΘru, zde to jeÜt∞ nenφ tak r∙₧ovΘ, ale i zde se ji₧ bl²skß na lepÜφ Φasy - dnes u₧ je äna Internetu" mnoho firem, a neustßle jich p°ib²vß. äNßvyk" na skuteΦnΘ pou₧φvßnφ elektronickΘ poÜty zde sice nenφ jeÜt∞ tak vysok², ale mnoho jednotlivc∙ i cel²ch firem zaΦφnß p°ichßzet elektronickΘ poÜt∞ skuteΦn∞ na chu¥. ╚asem lze oΦekßvat, ₧e velkß Φßst b∞₧nΘ obchodnφ korespondence bude moci b²t nahrazena korespondencφ elektronickou, kterß je mnohem efektivn∞jÜφ a rychlejÜφ ne₧ vádneÜnφ ne-elektronickΘ podob∞. PesimistΘ sice argumentujφ malou bezpeΦnostφ elektronickΘ formy, ale tyto obavy jsou mnohdy p°ehnanΘ. Je dostateΦn∞ zabezpeΦen² - v∙Φi ztrßt∞, upadnutφ do nepovolan²ch rukou apod. - b∞₧n² (nedoporuΦen²) dopis? Nebo jak bezpeΦn² v∙Φi odposlechu je t°eba b∞₧n² telefonnφ hovor? Sát∞mito technologiemi a jejich omezenφmi se ale ji₧ lidΘ nauΦili pracovat, a sami volit mezi tφm co sv∞°φ b∞₧nΘmu dopisu Φi co si dovolφ °φci po telefonu, a tφm co rad∞ji °eÜφ jinou cestou (t°eba a₧ mezi Φty°ma oΦima). Tak proΦ by se lidΘ nem∞li nauΦit pracovat i sáomezenφmi, kterß p°inßÜφ elektronickß poÜta? ZvlßÜt∞ kdy₧ tato omezenφ z°ejm∞ budou postupn∞ odstra≥ovßna, tak jak se bude da°it zabudovßvat do elektronickΘ poÜty pot°ebnΘ zabezpeΦovacφ mechanismy, mechanismy umo₧≥ujφcφ realizovat ekvivalent doporuΦenΘ poÜty apod.

Obr. 6.: Ministerstvo ₧ivotnφho prost°edφ na Internetu

Perspektivn∞ pak lze oΦekßvat, ₧e do elektronickΘ podoby p°ejde i Φßst ä·°ednφho styku". Jen si zkuste p°edstavit dobu, kdy bude mo₧nΘ komunikovat sánejr∙zn∞jÜφmi ·°ady elektronickou cestou. Kdy u₧ nebudete muset sáka₧d²m dopisem, formulß°em, ₧ßdostφ Φi formulß°em sp∞chat a₧ na p°φsluÜn² ┌°ad, zde Φekat vádlouh²ch frontßch a komunikovat sámnohdy ne zcela vst°φcn²mi ·°ednφky. Mφsto toho budete moci zaslat p°φsluÜnΘmu ·°adu sv∙j dopis elektronickou poÜtou, r∙znΘ dotaznφky vypl≥ovat interaktivn∞ prost°ednictvφm slu₧by WWW (jako tzv. formulß°e ve WWW), apod. ┌spory by mohly b²t obrovskΘ - jak na nervovΘ soustav∞ nßs vÜech, tak i na ztracenΘm Φase a na naÜich pen∞₧enkßch, kterΘ ji₧ nebudou muset financovat tak velk² ·°ednick² aparßt jako dnes.

Obr. 7.: Na Internetu je u₧ i nßÜ parlament

Praktickß realizace tΘto p°edstavy doposud narß₧φ na nedostateΦnou zabezpeΦenost a spolehlivost elektronick²ch zp∙sob∙ komunikace - ale to je technickß zßle₧itost, kterß se d°φve Φi pozd∞ji vy°eÜφ kávÜestrannΘ spokojenosti. HorÜφ to ji₧ bude sálidsk²m faktorem. Budou elektronickou formu komunikace ochotni akceptovat a reßln∞ pou₧φvat skuteΦn∞ vÜichni äobΦanΘ", a skuteΦn∞ vÜichni ä·°ednφci"?

N∞co z ä·°ednφho styku" je ale mo₧nΘ u₧ i dnes. Nap°φklad váUSA ji₧ jsou äna emailu" mnohΘ orgßny stßtnφ sprßvy, vΦetn∞ samotnΘho BφlΘho domu, a obΦanΘ se na n∞ tedy mohou obracet i elektronickou poÜtou. TotΘ₧ platφ t°eba i pro vÜechny senßtory a kongresmany, kter²m jejich voliΦi takΘ mohou psßt elektronickou cestou.

Obr. 8.: Jak probφhalo hlasovßnφ v parlamentu?

U nßs si na n∞co takovΘho asi jeÜt∞ chvilku poΦkßme. Mo₧nost interaktivnφ elektronickΘ komunikace mezi obΦanem a ·°ady u nßs zatφm prakticky neexistuje. Co se vÜak ji₧ zaΦφnß objevovat, je snaha stßtnφ a ve°ejnΘ sprßvy alespo≥ o jednosm∞rnΘ zp°φstupn∞nφ r∙zn²ch informacφ elektronickou cestou, prost°ednictvφm Internetu a slu₧by WWW. Ji₧ dnes se nap°φklad m∙₧ete po Internetu dozv∞d∞t, jak hlasovali jednotlivφ poslanci váParlamentu, jak dopadly volby apod.

Obr. 9.: Zpravodajstvφ ╚TK na Internetu

Elektronickß poÜta a komunikace mezi dv∞ma subjekty samoz°ejm∞ nejsou jedin²mi mo₧nostmi, kterΘ dneÜnφ Internet nabφzφ. Samotnß elektronickß poÜta je slu₧ba, vedle kterΘ existujφ i ΦetnΘ dalÜφ slu₧by vyu₧itelnΘ pro komunikaci - staΦφ jmenovat nap°φklad elektronickΘ konference, sφ¥ovΘ noviny (tzv. netnews, USENET), slu₧bu IRC (Internet Relay Chat), videokonference, nebo t°eba tzv. Internetov² telefon.

Obr. 10.: Kulturnφ p°ehled on-line

Nap°φklad elektronickΘ konference a sφ¥ovΘ noviny jsou p°φkladem slu₧eb, kterΘ umo₧≥ujφ souΦasnou komunikaci v∞tÜφho poΦtu subjekt∙, tedy komunikaci skupinovou, resp. elektronickou formu skupinovΘ diskuse. Chcete-li b²t váaktivnφm kontaktu sálidmi, kterΘ zajφmajφ stejnΘ v∞ci jako vßs, vym∞≥ovat si sánimi svΘ poznatky, diskutovat, nebo t°eba jen poslouchat nßzory jin²ch, jsou tyto dv∞ slu₧by doslova kánezaplacenφ. A a¥ u₧ je vßÜ zßjem jakkoli specifick² Φi ·zce zam∞°en², váobrovskΘm Internetu mßte velkou Üanci najφt n∞koho, koho bude zajφmat to samΘ co vßs. No a komunikace sálidmi, kterΘ zajφmß to samΘ co vßs, m∙₧e b²t vynikajφcφm zdrojem informacφ, poznatk∙ i inspirace. Nap°φklad u₧ jen proto, ₧e várßmci takovΘto skupinovΘ diskuse se m∙₧ete pod∞lit sáostatnφmi o svΘ zkuÜenosti, dojmy Φi problΘmy, m∙₧ete si vyposlechnout jejich nßzory, rady Φi zkuÜenosti, zφskat novß doporuΦenφ apod. Tφm u₧ jsme se ale dostali od Internetu jako prost°edku komunikace káInternetu jako zdroji informacφ.

Internet jako vÜeobecn² informaΦnφ zdroj

Obr. 11.: Domovskß strßnka filmovΘho festivalu Karlovy Vary

Dva p°φklady, ke kter²m jsme dosp∞li váp°edchozφm odstavci - tj. zve°ej≥ovßnφ informacφ orgßny stßtnφ a ve°ejnΘ sprßvy, a skupinovΘ diskuse jako zdroj informacφ - jsou jen konkrΘtnφmi p°φklady mnohem obecn∞jÜφho trendu. Trendu vedoucφho kátomu, ₧e Internet se stßvß vÜeobecn²m informaΦnφm zdrojem, schopn²m poskytovat informace nejr∙zn∞jÜφho charakteru, v²znamu, obsahu i formy.

Poopravme si ale tuto p°edstavu, dokud je jeÜt∞ Φas: nenφ pravda, ₧e Internet jako takov² je skuteΦn²m zdrojem informacφ. Ve skuteΦnosti zde Internet funguje pouze jako prost°ednφk, jako kanßl skrz kter² informace proudφ od jejich poskytovatele kájejich äkonzumentovi". Pro jeÜt∞ lepÜφ dokreslenφ si p°edstavme analogii sálistovnφ poÜtou - kdy₧ vßm poÜta doruΦφ nabφdkov² katalog firmy XYZ, kdo je skuteΦn²m zdrojem informacφ kterΘ jste takto zφskali? Z°ejm∞ ne ╚eskß poÜta, ale firma XYZ, kterß katalog p°ipravila a vydala. No a stejn∞ je tomu i váInternetu.

Obr. 12.: Katalog firem Agent

D∙le₧itΘ je pak uv∞domit si i to, ₧e zdrojem (poskytovatelem) informacφ se m∙₧e stßt skuteΦn∞ kdokoli, kdo mß p°φstup káInternetu. Po technickΘ strßnce je to pom∞rn∞ jednoduchΘ, a pro zp°φstupn∞nφ vlastnφch informacφ nejsou zapot°ebφ ₧ßdnß povolenφ, schvßlenφ, ani zde neexistuje ₧ßdnß jinß regulace. SvΘ informace, navφc zabarvenΘ svou vlastnφ interpretacφ a sv²m vlastnφm pohledem na v∞c, tak m∙₧e na Internet umφstit kterßkoli stßtnφ i soukromß instituce, kterßkoli firma, a dokonce i kterßkoli soukromß osoba. Tak₧e dovedeno do d∙sledku: kdokoli m∙₧e na Internetu zve°ejnit cokoli uznß za vhodnΘ.

Jak je to pak ale sáv∞rohodnostφ informacφ, dostupn²ch po Internetu? Co lze brßt za bernou minci, Φemu lze v∞°it, a co je naopak nutnΘ brßt sárezervou Φi dokonce ihned odmφtnout jako zcela nepravdivΘ? A jak se zachovat váp°φpad∞ zcela protich∙dn²ch informacφ?

Zde existuje jedinß obecnß rada: °φdit se vlastnφ hlavou a vlastnφm rozumem. U₧ivatelΘ si musφ sami ud∞lat vlastnφ ·sudek o tom, Φφ informace jsou pravdivΘ a Φφ ne. Jednφm zámßla vodφtek p°i tomto rozhodovßnφ pro n∞ m∙₧e b²t identita toho, kdo informace poskytuje. Jde-li nap°φklad o oficißlnφ WWW server urΦitΘ konkrΘtnφ firmy Φi instituce, lze vyjφt zájejφho renomΘ a chovßnφ mimo Internet (proto₧e lze asi prßvem oΦekßvat, ₧e i jejφ p°φtomnost na Internetu tomu bude uzp∙sobena).

Obr. 13.: ╚esk² holky = hezk² holky

Dosavadnφ äsvoboda projevu" na Internetu je samoz°ejm∞ i zdrojem problΘm∙. Nap°φklad vátom, ₧e prost°ednictvφm Internetu jsou dnes dostupnΘ i vÜelijakΘ pornografickΘ materißly, kterΘ by se opravdu nem∞ly dostßvat do rukou mladistv²m. Nebo informace, kterΘ mohou slou₧it terorist∙m Φi jin²m nekal²m ₧ivl∙m jako podklad pro jejich Φinnost. Ano, toto jsou skuteΦnΘ problΘmy, kterΘ se musφ °eÜit. Jsou to problΘmy etiky, morßlky i politiky, a jsou to problΘmy velmi slo₧itΘ, mnohem slo₧it∞jÜφ ne₧ stßvajφcφ problΘmy technickΘho rßzu. NeoΦekßvejme proto jednoduchß a okam₧itß °eÜenφ - takovΘto v∞ci nelze °eÜit mßvnutφm n∞jakΘho kouzelnΘho proutku, a u₧ v∙bec ne prost²m administrativnφm zßkazem vÜeho äzßvadnΘho", jako se o to nedßvno pokusili váUSA (v rßmci zßkona CDA, Communication Decency Act).

Obr. 14.: Program televize

Poj∩me si ale nynφ, mφsto ·vah o morßlce a etice, rad∞ji podφvat na n∞jakΘ zajφmavΘ p°φklady informacφ, dostupn²ch ji₧ dnes vánaÜem domßcφm Internetu a jeho blφzkΘm okolφ. Podφvejme se nejprve na informace typu aktualit a zprßv - vedle v²sledk∙ voleb Φi zprßv záparlamentu jsou dnes po Internetu dostupnΘ nap°φklad programy televize na dan² den, p°edpov∞di poΦasφ, zpravodajstvφ ╚TK, jφzdnφ °ßdy autobus∙ a vlak∙ a dalÜφ. Chcete-li se vydat váPraze n∞kam za kulturou, m∙₧ete si nalistovat on-line verzi Kulturnφho p°ehledu, a zde zjistit co se kde konß. M∙₧ete si nechat zobrazit vÜechny akce, konanΘ váurΦit² konkrΘtnφ den, a na n∞kterΘ akce si dokonce m∙₧ete po Internetu i koupit lφstky. Chcete-li si p°eΦφst ΦerstvΘ noviny, m∙₧ete je takΘ najφt na Internetu - zatφm ne vÜechny, ale jen n∞kterΘ. Dokonce zde najdete i celou Internetovou trafiku, kterß je ale vázßsad∞ jen ärozcestφm" sáukazateli na jednotlivΘ tituly.

Obr. 15.: JakΘpak asi bude poΦasφ?

DalÜφ kategoriφ informacφ, dostupn²ch po Internetu, jsou vÜeobecnΘ informace, kterΘ o sob∞ a sv²ch aktivitßch zve°ej≥ujφ nejr∙zn∞jÜφ subjekty. Typicky jsou tyto informace obsa₧enΘ na tzv. domovsk²ch strßnkßch (home pages), kterΘ si jednotlivΘ subjekty vytvß°φ várßmci slu₧by WW W(World Wide Web). SvΘ domovskΘ strßnky na Internetu dnes nap°φklad majφ n∞kterß naÜe ministerstva, mnoho prodejc∙ vÜeho mo₧nΘho, ale takΘ t°eba pivovary, automobilky (nap°. naÜe èkodovka vystavuje na Internetu oficißlnφ fotku p°ipravovanΘho modelu Octavia) apod..

Obr. 16.: ╚eskΘ pivo u₧ i na Internetu

Repertoßr informacφ, kterΘ o sob∞ várßmci sv²ch domovsk²ch strßnek jednotlivΘ subjekty zve°ej≥ujφ, je skuteΦn∞ pestr². Od zßkladnφch informacφ o firm∞ a jejφm poslßnφ, p°es konktaktnφ adresy, v²roΦnφ zprßvy, personßlnφ zßzemφ, a₧ t°eba po nasnφman² obrßzek v²pisu záobchodnφho rejst°φku. No a samoz°ejm∞ takΘ informace obchodnφho charakteru, marketingovΘ informace, nejr∙zn∞jÜφ nabφdky apod. Ale to u₧ se od Internetu jako vÜeobecnΘho zdroje informacφ dostßvßme káInternetu jako prost°edku obchodovßnφ, zánaÜeho pohledu soukromΘho u₧ivatele pak zejmΘna jako prost°edku nakupovßnφ.

Internet jako prost°edek nakupovßnφ

Obr. 17.: Aktußlnφ devizovΘ kurzy

Jednφm zád∙vod∙, proΦ se komerΦnφ sfΘra tak intenzivn∞ zajφmß o dneÜnφ Internet, je bezesporu schopnost tΘto globßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ podporovat nejr∙zn∞jÜφ obchodnφ aktivity. Zkusme si rozebrat hlavnφ mo₧nosti, kterΘ p°ipadajφ vá·vahu, a pak se na jednu zánich podφvat pon∞kud podrobn∞ji.

Pod to, co se dnes vÜeobecn∞ oznaΦuje jako äobchodovßnφ", pat°φ mnoho r∙zn²ch aktivit - od marketingu a reklamy, kontraktaΦnφ jednßnφ, p°es vystavovßnφ nabφdek a objednßvek, uzavφrßnφ smluv, a₧ po placenφ a dodßvky zbo₧φ, poskytovßnφ servisu, vy°izovßnφ reklamacφ apod. ZaΦneme-li ji₧ u reklamy a marketingu, zde Internet sk²tß opravdu netuÜenΘ mo₧nosti. Zve°ejnφ-li n∞kdo svou nabφdku, cenφk, Φi hned cel² katalog prost°ednictvφm Internetu, obvykle jej to vyjde lacin∞ji, ne₧ kdyby jej vydßval tiskem. JeÜt∞ v²znamn∞jÜφ vÜak m∙₧e b²t aktußlnost - nap°φklad cenφky na Internetu lze m∞nit i n∞kolikrßt denn∞, podle momentßlnφ situace, zatφmco u tiÜt∞n²ch katalog∙ n∞co takovΘho jednoduÜe nep°ipadß vá·vahu.

Obr. 18.: Nabφdka zam∞stnßnφ, u₧ i po Internetu

Velmi d∙le₧itß je zápohledu marketingu i existence zp∞tnΘ vazby od u₧ivatele-zßkaznφka káprodejci - nenφ nap°φklad problΘmem zabudovat do on-line nabφdky mal² formulß°, jeho₧ vypln∞nφm si potencißlnφ zßjemce vy₧ßdß dalÜφ informace, nechß zaslat podrobn∞jÜφ prospekt, nebo rovnou zbo₧φ objednß. SamotnΘ objednßnφ je po technickΘ strßnce velmi jednoduchΘ - staΦφ na to vytvo°it vhodn² interaktivnφ formulß°, do kterΘho objednßvajφcφ uvede vÜechna pot°ebnß data. Pon∞kud komplikovan∞jÜφ je to ji₧ sáplacenφm, a takΘ sápotvrzovßnφm a sáov∞°ovßnφm v∞rohodnosti on-line objednßvek (aby se vΦas odhalily r∙znΘ p°φpady recese, zlomyslnosti, nebo i jen omyly záneznalosti). ╪eÜenφ, kterß by umo₧nila rychlΘ, pohodlnΘ a bezpeΦnΘ objednßvßnφ a placenφ po Internetu, ji₧ jsou na obzoru, a je pouze otßzkou Φasu, kdy se je poda°φ nßle₧it∞ ädotßhnout". V∞tÜina zánich p°itom p°edpoklßdß pou₧itφ kreditnφch karet, a ji₧ dnes je mo₧nΘ jejich prost°ednictvφm po Internetu nakupovat, resp. platit. Zatφm ale jeÜt∞ sán∞kter²mi omezenφmi a kompromisy, kterΘ vypl²vajφ ze stßvajφcφ nedokonalosti a nejednotnosti pou₧φvan²ch technik, a záprozatimnφ nedo°eÜenosti celΘ problematiky.

Obr. 19.: Prvnφ Φesk² virtußlnφ obchodnφ d∙m

U nßs doma ji₧ takΘ existuje mo₧nost nßkup∙ po Internetu. Mφsto kreditnφch karet se zde sá·sp∞chem vyu₧φvß mo₧nost zasφlßnφ zbo₧φ na dobφrku, p°i kterΘ neexistenci spolehliv²ch kanßl∙ pro on-line placenφ supluje ╚eskß poÜta. Jednφm zámφst, kde lze u nßs tφmto zp∙sobem ji₧ dnes nakupovat, je tzv. Virtußlnφ Obchodnφ D∙m, Φi nßkupnφ st°edisko pra₧skΘ firmy MaMedia (konkrΘtnφ p°φklad on-line nßkupu vátomto st°edisku najdete vásamostatnΘm boxu sánßzvem äJe libo Lego?").

Prost°ednictvφm Internetu si m∙₧ete objednat lφstky do kina, do divadla Φi na koncert (dokonce i na zß°ijov² pra₧sk² koncert Michaela Jacksona). Stejn∞ tak si ji₧ i dnes m∙₧ete listovat po Internetu vánabφdkßch realitnφch kancelß°φ, vánabφdkßch agentur zprost°edkovßvajφcφch zam∞stnßnφ, vánabφdkßch cestovnφch kancelß°φ apod. No a kdy₧ u₧ vßs to p°estane bavit a dostanete hlad, m∙₧ete si prost°ednictvφm Internetu objednat t°eba i pizzu, sádonßÜkou a₧ do domu.