Ji°φ Peterka

Na ·vod jedno malΘ terminologickΘ odboΦenφ - o TCP/IP se dnes mluvφ i pφÜe opravdu velmi Φasto, ale ne v₧dy se zcela sprßvn²mi p°φvlastky a p°φdomky. Mnohdy se toti₧ hovo°φ o äprotokolu TCP/IP", v jednotnΘm Φφsle, jako kdyby Ülo o jeden jedin² protokol. To nenφ sprßvnΘ, proto₧e TCP/IP je souhrnnΘ oznaΦenΘ mnoha jednotliv²ch protokol∙, kterΘ spolu ·zce souvisφ - dnes je jich u₧ bohat∞ p°es stovku. SprßvnΘ je tedy mluvit o äsoustav∞" protokol∙, Φi o ärodin∞" protokol∙ TCP/IP (v angliΦtin∞ se v tΘto souvislosti pou₧φvß nejΦast∞ji spojenφ äTCP/IP protocol suite").

Ve skuteΦnosti je ale TCP/IP vφce ne₧ jen soustavou vzßjemn∞ souvisejφcφch protokol∙ - jde o cel² ucelen² äsv∞tov² nßzor", o soustavu myÜlenek a nßzor∙ na to, jak by poΦφtaΦovΘ sφt∞ m∞ly b²t budovßny a jak by m∞ly fungovat. KonkrΘtnφ protokoly, kterΘ tvo°φ souΦßst rodiny protokol∙ TCP/IP, jsou pak ji₧ jen konkrΘtnφm vy·st∞nφm t∞chto myÜlenek a koncepcφ.

Jak vzniklo TCP/IP?

Historie TCP/IP dosti ·zce souvisφ s historiφ Internetu - ten vznikl jako experiment americkΘho ministerstva obrany, kter² m∞l ov∞°it mo₧nost vybudovßnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ propojujφcφ mφsta velenφ a schopnou p°e₧φt i jadern² ·der nep°φtele. Ministerstvo obrany USA si za tφmto ·Φelem nechalo vypracovat studii (od firmy Rand Corporation), aby v∞d∞lo kter²m sm∞rem se v∙bec vydat. Zmφn∞nß studie dosp∞la k zßv∞ru, ₧e jedinou mo₧nostφ je nevytvß°et v sφti ₧ßdn² centrßlnφ prvek - kter² by jist∞ byl prvnφm cφlem nep°φtele - a pak takΘ nutnost p°edem poΦφtat s nespolehlivostφ p°enosov²ch cest (kterΘ m∙₧e nep°φtel kdykoli äodst°elit", ale sφ¥ jako celek by to m∞la p°e₧φt). D∙sledkem pak bylo i zjiÜt∞nφ, ₧e äklasickΘ" p°enosovΘ technologie na bßzi p°epojovßnφ okruh∙, v tehdejÜφ dob∞ zcela dominujφcφ ve sv∞t∞ spoj∙, nejsou pro dan² ·Φel pou₧itelnΘ (kdy₧ nep°φtel äodst°elφ" Φßst sφt∞, p°eruÜφ tφm ji₧ z°φzen² okruh).

P°ednost proto dostala myÜlenka p°epojovßnφ paket∙, pochßzejφcφ prßv∞ od zmφn∞nΘ Rand Corporation - ale jejφ ₧ivotaschopnost bylo t°eba nejprve ov∞°it v praxi, proto₧e Ülo o v∞c velmi novou a dosud p°φliÜ neimplementovanou . No a tak americkΘ ministerstvo obrany spojilo p°φjemnΘ s u₧iteΦn²m, a zaΦalo budovat rozlehlou poΦφtaΦovou sφ¥, schopnou ov∞°it ₧ivotaschopnost p°epojovßnφ paket∙ - a souΦasn∞ s tφm schopnou propojit v²zkumnß st°ediska, kterΘ totΘ₧ ministerstvo financovalo ze sv²ch prost°edk∙ na rozvoj v∞dy. Sv∞tlo sv∞ta tak spat°ila sφ¥ ARPANET, pojmenovanß po grantovΘ agentu°e ARPA (Advanced Research Projects Agency) - co₧ byla ·Φelovß organizace ministerstva obrany USA (DoD, Department of Defense), skrz kterou ätekly penφze" od vojßk∙ do akademickΘ sfΘry, kterß v²zkum skuteΦn∞ zajiÜ¥ovala.

P∙vodnφ ARPANET byl tedy vybudovßn na technologii p°epojovßnφ paket∙ - ovÜem takovΘ, kterß byla jen narychlo äspφchnuta" pro pot°eby ov∞°enφ ₧ivotaschopnosti celΘ koncepce. Toto ov∞°enφ se poda°ilo, ale p∙vodnφ implementace se ukßzala jako nep°φliÜ vhodnß pro praktickΘ pou₧itφ. No a tak znovu nastoupil m∞Üec americkΘho ministerstva obrany, kterΘ skrze svou grantovou agenturu ARPA zafinancovalo v²voj ä°ßdnΘ" a neusp∞chanΘ verze sφ¥ov²ch protokol∙ na principu p°epojovßnφ paket∙. No a tak se v pr∙b∞hu 70. let zrodily protokoly TCP/IP. ╚asem (postupn∞ cca od roku 1980, definitivn∞ k 1.1.1983) na n∞ p°eÜla i sφ¥ ARPANET, kterß postupn∞ p°erostla a₧ v dneÜnφ Internet.

DalÜφ v²voj TCP/IP

Pro dalÜφ prosazenφ protokol∙ TCP/IP, i mimo samotnou sφ¥ ARPANET, byl velmi d∙le₧it² jeden sympatick² poΦin americkΘho resortu obrany, za jeho₧ penφze byly protokoly TCP/IP vyvinuty. Vojßci toti₧ nelitovali investovat dalÜφ penφze do toho, aby protokoly TCP/IP byly implementovßny do prost°edφ vhodnΘho operaΦnφho systΘmu. Stalo se tak dφky tomu, ₧e grantovß agentura ARPA zaplatila komerΦnφ firm∞ BBN (Bolt. Beranek and Newman, kterß takΘ ästav∞la" zaΦφnajφcφ ARPANET), aby tato implementovala protokoly TCP/IP v BSD Unixu. No a pak agentura ARPA jeÜt∞ p°isp∞la i st°edisku Berkeley Software Distribution na univerzit∞ v Berkeley na to, aby mohla zdarma distribuovat BSD Unix vybaven² protokoly TCP/IP celΘ akademickΘ sfΘ°e. NaΦasovßnφ bylo vynikajφcφ, proto₧e v∞tÜina americk²ch univerzit v tΘ dob∞ prßv∞ äp°ezbrojovala" sv∙j v²poΦetnφ park, a BSD Unix jim p°iÜel velmi vhod. I v tom, ₧e prost°ednictvφm v n∞m zabudovan²ch protokol∙ TCP/IP bylo mo₧nΘ se snadno p°ipojit k sφti ARPANET, neboli k rodφcφmu se Internetu. Pozd∞ji pak byly protokoly TCP/IP implementovßny i v ostatnφch verzφch Unixu, a dodnes jsou zcela dominujφcφ sφ¥ovou technologiφ v prost°edφ Unixu.

Agentura ARPA (poslΘze p°ejmenovanß na DARPA) pak financovala i dalÜφ v²voj protokol∙ TCP/IP. Po v∞cnΘ strßnce jej m∞la na starosti °φdφcφ skupina s nßzvem ICCB (Internet Configuration and Control Board), kterΘ zpoΦßtku p°edsedal duchovnφ otec celΘ koncepce TCP/IP, pan Vinton G. Cerf. Pozd∞ji (s oschodem pana Cerfa do komerΦnφ sfΘry) byla tato skupina p°ejmenovßna na IAB (Internet Activities Board), ale svou roli zast°eÜujφcφho orgßnu pro dalÜφ v²voj TCP/IP si podr₧ela a₧ do dneÜnφch dn∙ - kdy sice mß stßle stejnou zkratku IAB, ale pon∞kud pozm∞n∞n² nßzev (Internet Architecture Board). Nenφ ji₧ takΘ pod°φzena agentu°a ARPA a financovßna z jejφch prost°edk∙, ale je souΦßstφ presti₧nφ Internet Society (äspoleΦnosti pro Internet", zalo₧enΘ v roce 1992).

SouΦasn² v²voj TCP/IP

Roli americkΘho ministerstva obrany p°i vzniku protokol∙ TCP/IP (i Internetu jako takovΘho) je mo₧nΘ p°irovnat k rodiΦovskΘ pΘΦi o vlastnφho potomka, kter² se v jistΘm stßdiu ₧ivota postavφ na vlastnφ nohy a ₧ije dßle sv²m vlastnφm ₧ivotem. Stejn∞ tak jako Internet, kter² po urΦitΘ poΦßteΦnφ dob∞ svΘho ₧ivota p°eÜel pod civilnφ v∞deckov²zkumnou sprßvu a poslΘze sa postavil na pln∞ komerΦnφ änohy", zaΦaly i protokoly TCP/IP ₧φt sv²m vlastnφm ₧ivotem. Alespo≥ v tom smyslu, ₧e pro sv∙j dalÜφ rozvoj ji₧ nejsou vßzßny na p°φd∞l pen∞z od n∞jakΘ centrßlnφ autority, kterß by takΘ mohla o mnoha v∞cech rozhodovat. Dnes je v²voj protokol∙ TCP/I v podstat∞ v∞cφ ve°ejnou, na kterΘ se podφlφ jak zainteresovanφ jednotlivci (sdru₧enφ ve voln∞ organizovanΘm spolku s nßzvem IETF, neboli Internet Engineering Task Force), tak i mnohΘ Φist∞ komerΦnφ firmy a dalÜφ instituce. V podstat∞ odkudkoli (z l∙na IETF, od komerΦnφ firmy apod.) m∙₧e p°ijφt n∞jak² nov² nßvrh, a vstoupit do zavedenΘ ästandardizaΦnφ maÜinΘrie" (ke kterΘ se dostaneme podrobn∞ji v dalÜφch dφlech). Pokud se ukß₧e, ₧e je rozumn², pot°ebn² a ₧e jej lze implementovat, m∙₧e se stßt dalÜφ souΦßstφ TCP/IP. Dnes ji₧ existuje mnoho protokol∙, kterΘ jsou ästandardnφ" souΦßstφ rodiny protokol∙ TCP/IP, a pochßzφ od komerΦnφch firem Φi jeÜt∞ jin²ch subjekt∙ (a mnohdy vznikly jako jejich vlastnφ, proprietßrnφ °eÜenφ, kterΘ se poslΘze osv∞dΦilo a stalo se standardem). P°φkladem m∙₧e b²t t°eba protokol NFS pro sdφlenφ soubor∙ (pochßzejφcφ od firmy Sun), nebo t°eba celß koncepce slu₧by WWW a s nφ souvisejφcφ protokoly (vyvinutΘ p∙vodn∞ ve st°edisku CERN).

TCP/IP a Internet

Protokoly TCP/IP vznikly v l∙n∞ vznikajφcφho Internetu a pro jeho pot°eby, a dodnes jsou takΘ technologiφ, na kterΘ je Internet vybudovßn a na kterΘ funguje. Proto se takΘ o protokolech TCP/IP mluvφ neformßln∞ jako o protokolech Internetu, a hlavn∞ celß ästandardizaΦnφ maÜinΘrie", kterß se starß o p°esnΘ definovßnφ jednotliv²ch souΦßstφ TCP/IP, je dosud p°isuzovßna Internetu jako takovΘmu (proto se takΘ hovo°φ o ästandardech Internetu").

P°esto ale nenφ zcela sprßvnΘ klßst mezi Internet a TCP/IP rovnφtko - TCP/IP je technologie, neboli äzp∙sob jak n∞co ud∞lat". Naproti tomu Internet je konkrΘtnφ sφ¥, resp. soustava vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, neboli jedno konkrΘtnφ pou₧itφ technologie TCP/IP. Stejnß technologie TCP/IP m∙₧e b²t, a takΘ skuteΦn∞ je implementovßna i v sφtφch, kterΘ s Internetem nemusφ mφt nic spoleΦnΘho (nemusφ k n∞mu b²t p°ipojeny), nap°φklad ve zcela izolovan²ch lokßlnφch sφtφch. Stejn∞ tak se ale i do dneÜnφho Internetu zaΦφnajφ pomalu prosazovat i n∞kterΘ technologie, kterΘ nejsou bezprost°ednφ souΦßstφ TCP/IP - jde nap°φklad o n∞kterΘ pilotnφ nasazenφ protokol∙ ze sv∞ta ISO/OSI, jako t°eba o adresß°ovΘ slu₧by X.500.