Ji°φ Peterka

• od organizace CCITT (Consultative Committee for International Telegraph and Telephone, pozd∞ji p°ejmenovanΘ na ITU-T a sdru₧ujφcφ oficißln∞ nominovanΘ nßrodnφ äspojovΘ organizace") pochßzφ doporuΦenφ X.25, kterΘ je historicky starÜφ ne₧ samotnß koncepce ISO/OSI a poslou₧ilo jako koncepΦnφ vzor pro nejni₧Üφ t°i vrstvy referenΦnφho modelu. Ze stejnΘho zdroje (tj. od CCITT resp. ITU-T) pak pochßzφ i dv∞ dalÜφ °eÜenφ vysloven∞ aplikaΦnφho charakteru, a to doporuΦenφ X.400 t²kajφcφ se elektronickΘ poÜty, a doporuΦenφ X.500, t²kajφcφ se tzv. adresß°ov²ch slu₧eb.
• od organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronic Engineers) pochßzφ standardy lokßlnφch sφtφ, zejmΘna pak standard Ethernetu (standard 802.3, ale i dalÜφ standardy °ady 802).

Linkovß vrstva se rozpadß

S existencφ lokßlnφch sφtφ referenΦnφ model ISO/OSI p°φliÜ zpoΦßtku p°φliÜ nepoΦφtal. Kdy₧ se pak sφt∞ LAN objevily na scΘn∞, zp∙sobilo to urΦitΘ koncepΦnφ komplikace. D∙vodem byla skuteΦnost, ₧e mnohΘ lokßlnφ sφt∞ (a zejmΘna Ethernet) pracujφ s tzv. sdφlen²m p°enosov²m mΘdiem, kterΘ je spoleΦnΘ pro vÜechny komunikujφcφ uzly (v p°φpad∞ Ethernetu je takov²mto sdφlen²m mΘdiem koaxißlnφ kabel, ke kterΘmu jsou v rßmci sb∞rnicovΘ ropologie p°φmo p°ipojeny jednotlivΘ stanice). Po sdφlenΘm p°enosovΘm mΘdiu ale m∙₧e v₧dy vysφlat jen jeden uzel, zatφmco potencißlnφch zßjemc∙ o vysφlßnφ m∙₧e b²t vφce. Proto musφ b²t p°i pou₧itφ sdφlenΘho p°enosovΘho mΘdia implementovßny vhodnΘ koordinaΦnφ mechanismy, kterΘ zajistφ korektnφ p°φstup jednotliv²ch uzl∙ ke sdφlenΘmu mΘdiu. V konkrΘtnφm p°φpad∞ Ethernetu je takov²mto koordinaΦnφm mechanismem p°φstupovß metoda CSMA/CD (Carrier Sense, Multiple Access, with Collision Detect). P°i urΦitΘ mφ°e nadsßzky si lze p°edstavit, ₧e metoda CSMA/CD definuje p°esnß pravidla sout∞₧e, v rßmci kterΘ se vÜichni potencißlnφ zßjemci nejprve äpoperou" o sdφlenΘ p°enosovΘ mΘdium, a pouze vφt∞z jej pak dostane ke svΘmu v²luΦnΘmu pou₧itφ (zφskß prßvo vysφlat).

Zajφmavou otßzkou je ale to, kde majφ b²t zmφn∞nΘ koordinaΦnφ mechanismy (p°φstupovΘ metody) implementovßny. Samy ke svΘmu fungovßnφ v∞tÜinou pou₧φvajφ slu₧by fyzickΘ vrstvy (tj. slu₧by na ·rovni vyÜli/p°ijmi bit), a tudφ₧ pat°φ n∞kam nad fyzickou vrstvu. Druhß nejni₧Üφ vrstva, vrstva linkovß, vÜak ji₧ p°enßÜφ celΘ bloky dat, a k tomu nutn∞ ji₧ musφ mφt zajiÜt∞n v²luΦn² p°φstup k p°enosovΘmu mΘdiu. To ale znamenß, ₧e p°φsluÜnΘ koordinaΦnφ mechanismy musφ b²t implementovßny pod linkovou vrstvou.

Tv∙rci referenΦnφho modelu ISO/OSI vÜak s n∞Φφm takov²m nepoΦφtali, zejmΘna proto ₧e poΦφtali s existencφ sb∞rnicov²ch topologiφ a sdφlen²ch p°enosov²ch mΘdiφ - pravdou je, ₧e ve sv∞t∞ ve°ejn²ch a rozlehl²ch datov²ch sφtφ se n∞co takovΘho nevyskytuje, zde p°eva₧ujφ spφÜe dvoubodovΘ spoje a nesystematickΘ topologie. OvÜem vsouvat novou vrstvu mezi vrstvu fyzickou a vrstvu linkovou se autor∙m RM ISO/OSI ji₧ necht∞lo, a tak problΘm vy°eÜili skuteΦn∞ Üalamounsky: p∙vodnφ linkovou vrstvu rozd∞lili na dv∞ podvrstvy:

• (ni₧Üφ) podvrstvu °φzenφ p°φstupu ke sdφlenΘmu mΘdiu (MAC, Media Access Control), v rßmci kterΘ jsou implementovßny pot°ebnΘ koordinaΦnφ mechanismy (p°φstupovΘ metody), a
• podvrstvu °φzenφ logickΘho spoje (LLC, Logical Link Control), kterΘ zajiÜ¥uje to co se p∙vodn∞ po₧adovalo od celΘ linkovΘ vrstvy.

Profily OSI

Nejv∞tÜφ penzum prßce na v²voji protokol∙ pro referenΦnφ model ISO/OSI bylo odvedeno v osmdesßt²ch letech. Prßv∞ v tΘto dob∞ tak vznikß v∞tÜina nejd∙le₧it∞jÜφch protokol∙ ISO/OSI (ale proces jejich vzniku nenφ zdaleka uzav°en). MnohΘ z nich p°itom jsou vzßjemn∞ alternativnφ, a navφc nabφzφ mnoho voliteln²ch funkcφ, vlastnostφ a mo₧n²ch rozÜφ°enφ - co₧ vychßzφ z celkovΘ snahy o apriornφ äbohatost" referenΦnφho modelu, kter² se sna₧φ zakomponovat do sebe "vÜe, co by se mohlo n∞kdy n∞komu hodit". D∙sledkem je pak existence mnoha ästup≥∙ volnosti", kterß vede k dosti paradoxnφ situaci: k tomu, aby bylo mo₧nΘ äpostavit" fungujφcφ °eÜenφ na bßzi ISO/OSI, jeho₧ jednotlivΘ Φßsti si budou navzßjem äsprßvn∞ rozum∞t", je nutnΘ vybrat vhodnou podmno₧inu ISO/OSI, oznaΦovanou obvykle jako tzv. profil.

TakovΘto profily vznikaly v mnoha odv∞tvφch, kde se doufalo v ·sp∞ÜnΘ nasazenφ sφtφ na bßzi ISO/OSI, ale zdaleka nejznßm∞jÜφ a nejv²znamn∞jÜφ byly profily, kterΘ si vytvß°ely stßtnφ instituce a orgßny jednotliv²ch zemφ. To byl dalÜφ projev äoficißlnosti" referenΦnφho modelu ISO/OSI, kter² vznikal velmi °φzen²m a koordinovan²m zp∙sobem za plnΘ podpory zainteresovan²ch stßtnφch orgßn∙, z·Φastn∞n²ch v organizaci ISO. Kdy₧ pak referenΦnφ model ISO/OSI zφskal pon∞kud p°esn∞jÜφ kontury, kdo jin² se m∞l vφce zasazovat o jeho praktickΘ vyu₧itφ, kdy₧ ne stßtnφ sprßva? A tak si tato stßtnφ sprßva (nejd°φve v USA a postupn∞ i v mnoha dalÜφch zemφch) p°edepsala, ₧e pokud se budou n∞kde za jejφ (tj. ve°ejnΘ) penφze po°izovat n∞jakΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞, musφ se jednat o sφt∞ na bßzi RM ISO/OSI. Aby to ale m∞lo smysl, musela stßtnφ sprßva °φct, co p°esn∞ z RM ISO/OSI po₧aduje, resp. jakou konkrΘtnφ podmno₧inu vybrat. A tak vznikly tzv. profily GOSIP, co₧ je zkratka od Government OSI Profile (pozor, neplΘst se sl∙vkem gossip, Φesky ädrb", äklep").

Prvnφm profilem GOSIP byl profil americk² (US GOSIP), kter² byl pro orgßny stßtnφ sprßvy USA zßvazn² od srpna 1990. Podle n∞j pak vznikly obdobnΘ profily i ve v∞tÜin∞ dalÜφch zemφ sv∞ta, s podobn²m v²znamem - pro mφstnφ stßtnφ sprßvu byly zßvaznΘ, nutily ji nakupovat pouze takovß °eÜenφ, kterß vychßzφ z ISO/OSI (a konkrΘtn∞ z danΘho profilu), a naopak zakazovaly nßkup °eÜenφ na bßzi TCP/IP a jin²ch ne-ISO/OSI koncepcφ. Situace na trhu ale byla p°esn∞ opaΦnß - nabφdka °eÜenφ na bßzi ISO/OSI byla velmi malß (mnohdy nulovß), zatφmco t°eba produkt∙ na bßzi TCP/IP bylo opravdu po₧ehnan∞.

Jistou dobu ovÜem trvalo, ne₧ i stßtnφ sprßva vzala na v∞domφ, ₧e zde n∞co nenφ v po°ßdku. Nap°φklad v USA doÜlo k p°ehodnocenφ p∙vodnφ koncepce profilu GOSIP a₧ v roce 1993, kdy se v tomto oficißlnφm dokumentu poprvΘ p°ipustila i mo₧nost °eÜenφ na bßzi TCP/IP (vedle doporuΦenΘho °eÜenφ na bßzi ISO/OSI). Mnozφ odbornφci to dodnes pova₧ujφ za moment faktickΘho äodepsßnφ" ISO/OSI.

Je RM ISO/OSI slepou v∞tvφ?

Jak jsme si ji₧ naznaΦili v ·vodnφ Φßsti tohoto modulu, referenΦnφ model ISO/SOI nebyl p°φliÜ ·sp∞Ün². O d∙vodech jsme se takΘ ji₧ zmi≥ovali, tak₧e alespo≥ struΦn∞ pro p°ipomenutφ: auto°i RM ISO/OSI cht∞li navrhnout ve vÜech sm∞rech optimßlnφ a dokonalΘ °eÜenφ. Vytvo°ili takovΘ standardy, kterß doslova p°ekypujφ funkΦnostφ a schopnostmi, ale p°φliÜ se neptali, zda je v∙bec mo₧nΘ je implementovat v jejich plnΘ Üφ°i. A takΘ se p°φliÜ nezajφmali o zp∞tnou vazbu a odezvu trhu, kterß by jim dokßzala napov∞d∞t, jakΘ funkce a vlastnosti je ·nosnΘ implementovat, a jakΘ naopak vychßzφ ne·nosn∞ slo₧itΘ a ädrahΘ". Prßv∞ tento p°φstup äod zelenΘho stolu" a odta₧itost od praxe z°ejm∞ zp∙sobil, ₧e referenΦnφ model ISO/OSI byl prohrßl sv∙j souboj se sφ¥ov²m modelem TCP/IP.

Sv∞t ovÜem nenφ a nikdy nebude Φernobφl², a na celou problematiku nelze pohlφ₧et stylem äTCP/IP ano, ISO/OSI ne". I ve sv∞t∞ ISO/OSI vzniklo mnoho zajφmav²ch, u₧iteΦn²ch a z°ejm∞ i ₧ivotaschopn²ch dφlΦφch °eÜenφ. NejlΘpe je na tom z°ejm∞ elektronickß poÜta na bßzi doporuΦenφ X.400 a adresß°ovΘ slu₧by na bßzi X.500 - ob∞ tyto aplikace, p∙vodn∞ vyvinutΘ p°edevÜφm s ohledem na RM ISO/OSI, jsou dnes ·sp∞Ün∞ implementovßny i na jin²ch platformßch. P°φkladem m∙₧e b²t nejnov∞jÜφ poÜtovnφ platforma Exchange firmy Microsoft, kterß koncepΦn∞ vychßzφ prßv∞ ze standardu X.400. Existujφ ale i opaΦnΘ p°φklady, jako nap°φklad ve°ejnß elektronickß poÜta CZ Mail, postavenß takΘ na bßzi doporuΦenφ X.400. PorozhlΘdn∞te se sami kolem sebe, jak ·sp∞Ün² byl nßÜ SPT Telecom s touto svou slu₧bou. No a podobn∞ dopadl vlastn∞ cel² referenΦnφ model ISO/OSI.