Ji°φ Peterka

ReferenΦnφ model ISO/OSI, o kterΘm si budeme v tomto modulu povφdat, je v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ n∞Φφm jako ä₧ivotnφ filosofiφ" Φi äsv∞tov²m nßzorem" - je ucelenou p°edstavou o tom, jak by poΦφtaΦovΘ sφt∞ m∞ly b²t koncipovßny a jak by m∞ly b²t °eÜeny. Pou₧itΘ p°irovnßnφ p°itom doslova svßdφ ke konstatovßnφ, ₧e jde o jakousi äoficißlnφ" ₧ivotnφ filosofii Φi äoficißlnφ" sv∞tov² nßzor, kter² se nemusφ ka₧dΘmu zcela zamlouvat. A je tomu opravdu tak - i v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ se skuteΦn∞ vyvinuly i n∞kterΘ alternativnφ ä₧ivotnφ filosofie" a äsv∞tovΘ nßzory". Nejznßm∞jÜφ z nich je z°ejm∞ sφ¥ov² model TCP/IP, ale existujφ i n∞kterΘ dalÜφ, jako t°eba model XNS (Xerox Networking System) a z n∞j odvozenΘ koncepce (kup°. model IPX/SPX, pou₧φvan² firmou Novell).

Oficißlnost referenΦnφho modelu ISO/OSI je p°itom t°eba chßpat tak, ₧e jej vyvinula instituce k tomu formßln∞ urΦenß a zmocn∞nß (organizace ISO, International Standards Organization, sprßvn∞: International Organization for Standardization, sdru₧ujφcφ nßrodnφ standardizaΦnφ a normotvornΘ instituce jednotliv²ch zemφ). V²sledek jejφ prßce, tedy zmφn∞n² referenΦnφ model ISO/OSI, pak p°ijal za sv∙j p°edevÜφm stßtnφ sektor jednotliv²ch zemφ, a zapracoval do sv²ch nßrodnφch koncepcφ (u nßs nap°. do p∙vodnφch nßvrh∙ standard∙ stßtnφho informaΦnφho systΘmu). V praxi se pak äoficißlnost" referenΦnφho modelu ISO/OSI projevovala nap°φklad tφm, ₧e kdy₧ n∞jakß stßtnφ Φi stßtem °φzenß instituce nakupovala n∞jakΘ sφ¥ovΘ technologie, po₧adovala aby vychßzely prßv∞ z koncepce ISO/OSI. A tady dost Φasto narazila, proto₧e nabφdka produkt∙ a °eÜenφ na bßzi RM ISO/OSI mnohdy nebyla skoro ₧ßdnß. ProΦ?

Geneze referenΦnφho modelu ISO/OSI

Pro sprßvnΘ pochopenφ d∙vod∙, kv∙li kter²m se referenΦnφ model ISO/OSI jen velmi pomalu a obtφ₧n∞ prosazuje do b∞₧nΘ praxe a na voln² trh sφ¥ov²ch technologiφ, si musφme naznaΦit n∞co z jeho historie a celkovΘ koncepce.

Auto°i referenΦnφho modelu u organizace ISO m∞li p∙vodn∞ mnohem v∞tÜφ ambice - cht∞li vytvo°it obecn∞jÜφ ä₧ivotnφ filosofii", kterß by zahrnovala nejen oblast propojovßnφ poΦφtaΦ∙ do sφtφ, ale i fungovßnφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ jako takov²ch. M∞lo se jednat o celou koncepci tzv. otev°en²ch systΘm∙ (Open Systems), jejich₧ otev°enost byla chßpßna p°edevÜφm jako p°ipravenost ke vzßjemnΘmu propojenφ a vzßjemnΘ spoluprßci. Velikost tohoto ·kolu se ale zßhy ukßzala jako nezvlßdnutelnß, a tak se zßm∞r pon∞kud z·₧il: pouze na otßzky t²kajφcφ se vzßjemnΘho propojovßnφ otev°en²ch systΘm∙, a nikoli ji₧ na fungovßnφ t∞chto otev°en²ch systΘm∙ jako takov²ch. Zde se takΘ zrodil nßzev OSI - Open Systems Interconnection, resp. ISO/OSI (neboli Open Systems Interconnection v podßnφ organizace ISO).

Jednou ze zßkladnφch myÜlenek rodφcφho se modelu ISO/OSI byla p°edstava o tom, ₧e by poΦφtaΦovΘ sφt∞ m∞ly vychßzet z tzv. vrstvovΘho modelu, neboli b²t Φlen∞ny na hierarchicky uspo°ßdanΘ vrstvy. To ale znamenalo stanovit, kolik by takov²chto vrstev m∞lo b²t, co by ka₧dß z nich m∞la mφt na starosti, a pak takΘ vymyslet jak by svΘ ·koly m∞la zajiÜ¥ovat - tedy pro ka₧dou vrstvu a jejφ zp∙sob fungovßnφ vypracovat konkrΘtnφ protokoly. No a i to se ukßzalo jako p°φliÜ mnoho, alespo≥ v tehdy po₧adovanΘm ΦasovΘm horizontu, a tak muselo dojφt k dalÜφ korekci zßm∞r∙.

Tato dalÜφ korekce zßm∞r∙ spoΦφvala v tom, ₧e konkrΘtnφ protokoly se budou dopracovßvat postupn∞, a celß koncepce ISO/OSI se mezitφm zve°ejnφ bez nich - tedy jako urΦit² (prozatφm prßzdn²) rßmec, do kterΘho budou jednotlivΘ protokoly zasazovßny postupn∞, tak jak budou postupn∞ p°ipravovßny a schvalovßny. No a tak se z p∙vodnφho äOpen Systems Interconnection" stal pouh² äReference Model for Open Systems Interconnection", neboli referenΦnφ model ISO/OSI. Tedy obecn² model, vytvß°ejφcφ obecn² rßmec pro navrhovßnφ a budovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ, bez konkrΘtnφch mechanism∙ fungovßnφ (bez konkrΘtnφch protokol∙).

Nejprve vÜechno, pak alespo≥ n∞co

Ji₧ samotnß geneze referenΦnφho modelu ISO/OSI naznaΦuje mnoho z celkovΘho p°φstupu sv²ch autor∙, kte°φ typicky postupovali sm∞rem od äformßlnφho" k äpraktickΘmu". Nejprve shroma₧∩ovali po₧adavky na to, co by urΦitΘ konkrΘtnφ °eÜenφ m∞lo spl≥ovat, diskutovali o jejich pot°ebnosti, a pak n∞kterΘ z nich vybrali (tj. zahrnuli do celkov²ch po₧adavk∙ na danΘ °eÜenφ). Teprve pak se zab²vali tφm, jak zvolenΘ °eÜenφ implementovat. No a zde se mnohdy ukßzalo, ₧e z p∙vodn∞ vybran²ch po₧adavk∙ je nutnΘ n∞co slevit, tak aby praktickß realizace v∙bec p°ichßzela v ·vahu. Nßsledn∞ se pak hledaly vhodnΘ äimplementovatelnΘ podmno₧iny" p∙vodn∞ p°φliÜ bohat²ch standard∙.

VÜe ale trvalo velmi dlouho, a navφc to p°inßÜelo i n∞kterΘ dalÜφ nep°φjemnΘ komplikace - kdy₧ dv∞ r∙znΘ implementace jednoho a tΘho₧ °eÜenφ dle ISO/OSI zvolily svou äimplementovatelnou podmno₧inu" jinak, nemusely b²t vzßjemn∞ kompatibilnφ.

Prosadilo se TCP/IP

Celkovß t∞₧kopßdnost referenΦnφho modelu a jeho relativnφ odtr₧enost od praxe zp∙sobila, ₧e nßstup technologiφ na bßzi ISO/OSI byl a dodneÜka je velmi pomal². Alternativnφ koncepce, a zejmΘna pak sφ¥ov² model TCP/IP, se naopak prosazovaly velmi dob°e a rychle. D∙vodem jist∞ byla skuteΦnost, ₧e auto°i TCP/IP uplatnili p°esn∞ opaΦn² p°φstup ne₧ auto°i referenΦnφho modelu ISO/OSI - k tomu, aby se ve sv∞t∞ TCP/IP n∞co mohlo stßt standardem, muselo to nejprve prokßzat svou ₧ivotaschopnost alespo≥ na dvou konkrΘtnφch implementacφch, umo₧≥ujφcφch zφskat praktickΘ provoznφ zkuÜenosti. P°esn∞ opaΦn² byl i p°φstup k otßzce äbohatosti" volen²ch °eÜenφ: zatφmco auto°i referenΦnφho modelu zaΦφnali u °eÜenφ bohatΘho na nejr∙zn∞jÜφ vlastnosti a funkce, a nßsledn∞ je museli omezovat, auto°i TCP/IP zaΦφnali spφÜe s menÜφm repertoßrem vlastnostφ a funkcφ, a postupn∞ jej obohacovali, na zßklad∞ skuteΦnΘ pot°eby.

SeΦteno a podtr₧eno, zatφmco äoficißlnφ" koncepce RM ISO/OSI se neustßle rozvφjela (nebo takΘ: bobtnala) a teprve hledala mo₧nosti svΘho prosazenφ, praxe dala jednoznaΦn∞ p°ednost °eÜenφm ze sv∞ta TCP/IP. Produkty na bßzi TCP/IP ovlßdly trh, a v²znamnou m∞rou p°isp∞ly k dneÜnφmu stavu rozvoje poΦφtaΦov²ch sφtφ.

RM ISO/OSI do koÜe nepat°φ!

SkuteΦnost, ₧e se referenΦnφ model ISO/OSI dosud p°φliÜ neprosadil, jeÜt∞ zdaleka neznamenß ₧e pat°φ n∞kam na smetiÜt∞ sφ¥ov²ch d∞jin. Sv∞t nenφ a nikdy nebude Φernobφl², a nejinak je tomu i ve sv∞t∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ. I referenΦnφ model ISO/OSI mß svΘ v²znamnΘ p°ednosti, bylo do n∞j investovßno nemßlo ·silφ i finanΦnφch prost°edk∙, a n∞kterß dφlΦφ °eÜenφ zrozenß v l∙n∞ ISO/OSI majφ docela reßlnou Üanci se ujmout.

O celkovΘ budoucnosti ISO/OSI a jeho perspektivnosti by bylo mo₧nΘ vΘst celΘ dlouhΘ polemiky, na kterΘ ale v tomto serißlu nemßme pot°ebn² prostor. My referenΦnφ model vyu₧ijeme zejmΘna jako koncept, jako onu ä₧ivotnφ filosofii" a ucelenou soustavu nßzor∙ na to, jak by poΦφtaΦovΘ sφt∞ m∞ly vypadat a jak by m∞ly fungovat. Tedy k tomu, abychom si na konkrΘtnφm p°φkladu RM ISO/OSI naznaΦili, o Φem dneÜnφ poΦφtaΦovΘ vlastn∞ jsou, jakΘ problΘmy a otßzky se v jejich rßmci °eÜφ, a jak vypadß jedno mo₧nΘ °eÜenφ. V dalÜφm modulu si pak tuto p°edstavu srovnßme s tφm, jak stejnΘ otßzky vy°eÜili ve sv∞t∞ TCP/IP.