Ji°φ Peterka

Nenφ jist∞ ₧ßdn²m tajemstvφm, ₧e v Internetu se jednotliv²m uzl∙m p°i°azujφ ΦφselnΘ adresy, oznaΦovanΘ jako IP adresy. Takovouto Φφselnou IP adresu musφ mφt skuteΦn∞ ka₧d² poΦφtaΦ, kter² mß mφt p°φstup k Internetu resp. b²t z Internetu dostupn² pro ostatnφ uzly - i kdy₧ z tohoto zßkladnφho pravidla dnes ji₧ existujφ urΦitΘ v²jimky (t²kajφcφ se privßtnφch sφtφ schovan²ch p°ed zbytkem Internetu za tzv. firewallem - to si ale nechßme na p°φÜt∞). V zßsad∞ tedy äco uzel, to vlastnφ IP adresa" - navφc, a to je velmi d∙le₧itΘ, äco uzel, to jinß IP adresa". KonkrΘtnφ mechanismus fungovßnφ Internetu toti₧ vy₧aduje, aby ΦφselnΘ IP adresy jednotliv²ch uzl∙ (tedy nejen poΦφtaΦ∙ v roli pracovnφch stanic Φi server∙, ale takΘ nap°. sm∞rovaΦ∙ apod.) byly v rßmci celΘho Internetu unikßtnφ. No a to u₧ hodn∞ dlouho znamenß, ₧e tyto adresy musφ b²t celosv∞tov∞ unikßtnφ.

OvÜem p°id∞lovat ΦφselnΘ IP adresy zßjemc∙m po celΘm sv∞t∞ tak, aby se nikde nevyskytly dv∞ stejnΘ adresy, je opravdu nelehk² ·kol. Snad ne ani tak po technickΘ strßnce, jako spφÜe po strßnce organizaΦnφ. Jen si zkuste p°edstavit tu lavinu ₧ßdostφ, kdyby m∞ly z celΘho sv∞ta p°ichßzet na jedno jedinΘ centrßlnφ mφsto, kterΘ by adresy p°id∞lovalo. Ono tomu tak ale zpoΦßtku bylo - jeÜt∞ nep°φliÜ dßvno (p°ed rokem 1992) se vÜechny IP adresy p°id∞lovaly skuteΦn∞ z jednoho mφsta (samoz°ejm∞ v USA). S obrovsk²m rozvojem Internetu se ale takovΘto centralizovanΘ °eÜenφ ukßzalo jako dßle neudr₧itelnΘ, a bylo nahrazeno °eÜenφm distribuovan²m, kterΘ dokßzalo rozlo₧it obrovskou administrativnφ agendu mezi vφce subjekt∙, a uΦinit ji tak snßze zvlßdnutelnou. Souviselo to ostatn∞ i s dalÜφmi zm∞nami v Internetu, zejmΘna s jeho p°echodem na komerΦnφ zp∙sob fungovßnφ, a se vznikem komerΦnφch poskytovatel∙ p°ipojenφ. NaÜly se ovÜem i d∙vody Φist∞ technickΘ - nap°φklad velkΘ pßte°nφ sm∞rovaΦe v jßd°e Internetu zaΦaly mφt problΘmy s tφm, aby si ve sv²ch tabulkßch dokßzaly pamatovat pot°ebnΘ sm∞rovacφ ·daje pro tak obrovskΘ mno₧stvφ p°id∞len²ch IP adres. Dφky novΘmu zp∙sobu p°id∞lovßnφ IP adres, kter² byl zhruba od roku 1992 zaveden, se mohlo zaΦφt n∞co d∞lat i s t∞mito technick²mi problΘmy. D∙sledky zm∞n ovÜem pocφtil i u₧ivatel - kladn∞ v tom, ₧e pro p°id∞lenφ IP adres ji₧ nemusel ächodit" n∞kam hodn∞ daleko, ale mohl se obrßtit na n∞koho kdo mu byl mnohem blφ₧e, typicky na svΘho poskytovatele p°ipojenφ. Zßporn∞ pak v tom, ₧e p°id∞lenΘ adresy se staly zßvisl²mi na konkrΘtnφm poskytovateli p°ipojenφ, a p°i p°φpadnΘ zm∞n∞ poskytovatele muselo dojφt i ke zm∞n∞ pou₧φvan²ch IP adres.

Jak tedy dnes vypadß mechanismus distribuce Φφseln²ch IP adres? JedinΘ centrßlnφ mφsto, kterΘ d°φve p°id∞lovalo IP adresy p°φmo äkoncov²m" ₧adatel∙m, dnes deleguje Φßst sv²ch pravomocφ dalÜφm subjekt∙m po celΘm sv∞t∞ - z celΘho adresovΘho prostoru vÜech IP adres jim p°id∞lφ urΦitΘ bloky, a p°enechßvß jim prßvo p°id∞lovat z t∞chto blok∙ IP adresy ämφstnφm" ₧adatel∙m. Obecn∞ se vÜem takov²mto subjekt∙m °φkß Internet Registries (v mno₧nΘm Φφsle, v jednotnΘm pak Internet Registry, n∞kdy tΘ₧: IP Registry).

Hierarchickß struktura Internet Registries je dnes dokonce t°φ·rov≥ovß: existuje jedinß äglobßlnφ" Internet Registry (Global IR) v USA, kterß p°id∞luje bloky IP adres velk²m regionßlnφm p°id∞lovatel∙m - nßs se v tomto ohledu t²kß evropskß äregistry", kterou je st°edisko RIPE NCC (RIPE Network Coordination Center, se sφdlem v Amsterodamu). Teprve to pak dßle p°id∞luje bloky IP adres mφstnφm Internet Registries, kterΘ je ji₧ p°id∞lujφ koncov²m ₧adatel∙m. Ka₧d² takov²to äLocal Internet Registry" samoz°ejm∞ musφ b²t evidovßn u RIPE NCC.

Subjekt∙ typu äLocal Internet Registry" p°itom existujφ t°i druhy: prvnφm a zdaleka nejΦast∞jÜφm jsou poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu (Service Providers), kte°φ p°id∞lujφ IP adresy sv²m zßkaznφk∙m. DalÜφ mo₧nostφ je pak Internet Registry typu äEnterprise", kterß p°φd∞luje IP adresy v²hradn∞ sv²m u₧ivatel∙m a nikoli t°etφm stranßm (jde typicky o velmi velkΘ spoleΦnosti, kterΘ p°id∞lujφ IP adresy pouze intern∞). Poslednφ mo₧nostφ jsou pak Internet Registry äposlednφ zßchrany" (Last Resort IR), o jejich₧ podstat∞ vypovφdß ji₧ jejich samotnΘ oznaΦenφ. Koncovφ u₧ivatelΘ by se samoz°ejm∞ m∞li obracet na zvolenΘ poskytovatele p°ipojenφ.

OvÜem zdaleka ne ka₧d² subjekt, kter² dnes na naÜem trhu nabφzφ p°ipojenφ k Internetu, je oprßvn∞n takΘ sßm p°id∞lovat IP adresy (tj. fungovat jako Internet Registry). V praxi to b²vajφ v∞tÜinou jen takovφ poskytovatelΘ, kte°φ majφ vlastnφ p°φpojku do zahraniΦφ (do jßdra Internetu) - pro n∞ je to toti₧ z technick²ch d∙vod∙ nutnΘ. Naproti tomu subjekty bez vlastnφ p°φpojky (kterΘ pouze dßle rozprodßvajφ konektivitu zajiÜ¥ovanou jin²m poskytovatelem) typicky nejsou Internet Registry. Jejich zßkaznφci pak dostßvajφ IP adresy od toho poskytovatele, kter² zajiÜ¥uje zßkladnφ konektivitu (tj. od poskytovatele s vlastnφ p°φpojkou).

O souΦasnΘm stavu Internet Registries u nßs (ale i v celΘ Evrop∞) se lze informovat u st°ediska RIPE, nap°. na adrese ftp://ftp.ripe.net/ripe/registries/. K datu psanφ tohoto Φlßnku (26.5.1996) byly z naÜich poskytovatel∙ registrovßny u RIPE NCC jako Internet Registries tyto subjekty: Datac, CESNET, LUKO, SPT Telecom, Internet CZ (Eunet Czechia, d°φve tΘ₧COnet), GTS, Netforce, PVT, IBM a Video On Line. Funkci äLast Resort IR" u nßs vykonßvß firma Internet CZ.