| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 22/96 |
| Datum: | 28. kv∞tna 1996 |
| Strana: | 24, 25 |
| Rubrika/kategorie: | P°ehledovΘ Φlßnky |
Internetovß konference firmy Microsoft byla opravdu velkou a v²znamnou udßlostφ - podle vyjßd°enφ po°adatel∙ se jφ z·Φastnilo na 700 tuzemsk²ch odbornφk∙, a p°es 500 zahraniΦnφch nßvÜt∞vnφk∙. Pravdou je, ₧e kinosßl Palßce kultury mφsty skuteΦn∞ praskal ve Üvech, a pro p°φpadnß budoucφ repete se pr² ji₧ uva₧uje i o StrahovskΘm stadionu :-) . OvÜem nemΘn∞ velk² byl i v²znam toho, co se na konferenci prezentovalo: byla to ve skuteΦnosti celß novß filosofie, kterou se firma Microsoft hodlß °φdit, a kterß ·zce souvisφ s Internetem a jeho myÜlenkami a technologiemi. Poj∩me si proto naznaΦit, v Φem tato novß filosofie spoΦφvß - mφsto obvyklΘho v²Φtu p°ednßÜejφcφch, nßzvu p°ednßÜek, spoleΦenskΘho zßkulisφ a obsahu jφdelnφho lφstku.
P°edstavitelΘ Microsoftu jsou v odbornΘm tisku Φasto dotazovßni, zda jejich firma nezaspala nßstup Internetu. A¥ ji₧ b²vß odpov∞∩ jakkoli diplomatickß, pravdou je ₧e v poslednφ dob∞ Microsoft bere Internet opravdu vß₧n∞. Sßm si v tΘto souvislosti vytyΦil heslo äEmbrace and Extend", tedy n∞co jako äp°ijmout a dßle rozvinout". Prvnφ fßze hesla se v praxi projevuje tφm, ₧e Microsoft se sna₧φ p°evzφt a zabudovat do sv²ch produkt∙ myÜlenky, kterΘ vznikly v prost°edφ Internetu a osv∞dΦily se. Jednß se p°edevÜφm o samotn² princip äbrouzdßnφ" (browsing), kter² u₧ivatelΘ Internetu dob°e znajφ jako sv∙j nov² ä₧ivotnφ styl", p°esn∞ji jako zp∙sob p°φstupu a prßce s tφm, co je jim nabφzeno prost°ednictvφm slu₧by WWW. Jsou to p°itom v zßsad∞ stejnΘ zdroje a slu₧by (nap°. textovΘ dokumenty, zvuky, obrßzky, hry, obecn∞jÜφ aplikace atd.), jakΘ jim nabφzφ i jejich osobnφ poΦφtaΦe - tak proΦ by se potom m∞lo k t∞mto objekt∙m p°istupovat r∙zn²mi zp∙soby v zßvislosti na tom, zda jsou ämφstnφ", nebo naopak ävzdßlenΘ"? Novou myÜlenkou je tedy nabφdnout u₧ivateli onen äbrouzdacφ p°φstup" i k lokßlnφm objekt∙m, kterΘ mß u sebe na svΘm osobnφm poΦφtaΦi, a sjednotit tak jeho styl prßce. V praxi to znamenß, ₧e u₧ivatelΘ se i na svΘ mφstnφ objekty (soubory, za°φzenφ, aplikace atd.) budou moci dφvat äbr²lemi" hypertextov²ch strßnek, stejn∞ tak jako na objekty vzdßlenΘ, nachßzejφcφ se na Internetu. SouΦasn∞ s tφm se sjednotφ i nßstroje, prost°ednictvφm kter²ch tak u₧ivatelΘ budou Φinit - v prost°edφ MS Windows tak nap°φklad splyne jejich Windows Explorer (v ΦeskΘ lokalizaci Pr∙zkumnφk) a browser Internet Explorer. V²sledkem bude jedinß aplikace (jedin² Explorer), univerzßln∞ pou₧itelnß pro brouzdßnφ ävenkem" (Internetem) i ävnit°kem" (u₧ivatelov²m poΦφtaΦem). M∞lo by se tak stßt ji₧ v p°φÜtφ verzi Windows 95, kterß je p°ipravovßna pod k≤dov²m oznaΦenφm Nashville (a nejspφÜe p∙jde o dopln∞k, rozÜi°ujφcφ stßvajφcφ Windows). V Palßci kultury ji₧ byla p°edvedena i nßzornß ukßzka.
Pro ·plnost je vhodnΘ jeÜt∞ dodat, ₧e brouzdßnφ ävenkem" nemusφ znamenat jenom prßci ve skuteΦnΘm Internetu. M∙₧e to stejn∞ tak dob°e b²t prßce v tzv. Intranetu, neboli v privßtnφ sφti fungujφcφ na principu Internetu (tj. vyu₧φvajφcφ technologie Internetu), p°φpadn∞ i v kombinovanΘm prost°edφ umo₧≥ujφcφm p°φstup do privßtnφho Intranetu i ve°ejnΘho Internetu. Microsoft se tak tφmto tahem elegantn∞ a ·Φinn∞ vyrovnal i s dneÜnφm trendem k Intranetov²m °eÜenφm.
Nejv∞tÜφ novum v p°φstupu Microsoftu k celΘ problematice Internetu vÜak p°edstavuje jeho koncepce technologiφ ActiveX. Tu je t°eba p°i°adit ji₧ ke druhΘ Φßsti hesla äEmbrace and Extend", nebo¥ jde o v²raznΘ rozÜφ°enφ toho, co je v Internetu mo₧nΘ dnes. SympatickΘ a velmi d∙le₧itΘ p°itom je, ₧e Microsoft tato rozÜφ°enφ nekoncipuje jako ryze proprietßrnφ - tam, kde to je mo₧nΘ, aplikuje ji₧ existujφcφ standardy, a zcela novß °eÜenφ (a tudφ₧ proprietßrnφ) p°ijφmß jen tam, kde u₧ to jinak nejde. KonkrΘtnφ p°φklad bude nßsledovat, nejprve si naznaΦme o co vlastn∞ jde.
Samotn² Microsoft prezentuje svou technologii ActiveX jako celou soustavu prost°edk∙, kterΘ majφ p°edevÜφm za cφl äo₧ivit" WWW strßnky (aktivovat, uΦinit aktivnφmi), a zahrnout do nich vÜelijakΘ aktivnφ prvky reagujφcφ na nejr∙zn∞jÜφ podn∞ty, r∙znΘ multimedißlnφ prvky i celΘ malΘ a velkΘ aplikace - zkrßtka prakticky cokoli, co tv∙rci strßnek budou pot°ebovat k dosa₧enφ k²₧enΘho efektu. Dovolφm si ale vyslovit nßzor, ₧e jde souΦasn∞ i o dlouho oΦekßvanou reakci Microsoftu na myÜlenku, stojφcφ v pozadφ za jazykem Java a trendem k tzv. network-centric computing. Tato myÜlenka spoΦφvß v tom, ₧e v sφ¥ovΘm prost°edφ se spoleΦn∞ s daty budou p°enßÜet po sφti i programy pot°ebnΘ pro jejich zpracovßnφ - neboli ₧e bude dochßzet k dynamickΘ distribuci aplikacφ po sφti, na zßklad∞ jejich skuteΦnΘ pot°eby. To pak umo₧nφ ·stup od dosavadnφ tendence vybavovat koncovΘ uzly vÜφm, co by na nich mohlo b²t n∞kdy zapot°ebφ (co₧ vedlo na jejich v²raznΘmu äbobtnßnφ" a nar∙stßnφ jejich slo₧itosti a obtφ₧nosti sprßvy). Prßv∞ firma Microsoft byla Φasto kritizovßna, ₧e jde proti tomuto trendu, resp. tento trend byl mnohdy chßpßn jako sm∞°ujφcφ proti p°φstupu firmy Microsoft. No a nynφ tedy i firma Microsoft dala najevo, ₧e nep∙jde proti zmφn∞nΘmu proudu, a p°edstavila svou vlastnφ koncepci, se kterou se chce vydat ve sm∞ru tohoto proudu. Svou novou koncepci p°itom prezentuje souΦasn∞ i jako °eÜenφ, kterΘ umo₧nφ nahradit dosavadnφ ämonolitick²" p°φstup k budovßnφ aplikacφ (tj. budovßnφ velk²ch, jednolit²ch, a tudφ₧ i znaΦn∞ t∞₧kopßdn²ch aplikacφ) jednoduÜÜφm a lΘpe modulßrnφm äkomponentnφm" p°φstupem, kter² umo₧≥uje aplikace dynamicky sestavovat z menÜφch Φßstφ (komponent) a₧ v okam₧iku skuteΦnΘ pot°eby. Oproti dosavadnφm koncepcφm (tak jako t°eba v p°φpad∞ jazyka Java) je p°φstup Microsoftu obecn∞jÜφ a univerzßln∞jÜφ - nap°φklad v tom, ₧e nenφ striktn∞ vßzßn na platformu slu₧by WWW a jejφ HTML strßnky, ale je mo₧nΘ jej vyu₧φt i jinde.
Komponenty, resp. v²konnΘ moduly (v²konnΘ Φßsti) jsou v terminologii koncepce ActiveX realizovßny jako tzv. controls, konkrΘtn∞ ActiveX Controls. Po technickΘ strßnce jsou to zobecn∞nΘ a zdokonalenΘ prvky OLE (tzv. OLE Controls). P∙vodn∞ byly tyto OLE prvky urΦit²mi m∙stky Φi p°echody mezi dv∞ma aplikacemi v prost°edφ MS Windows, kterΘ jim umo₧≥ovaly vzßjemn∞ si poskytovat svΘ slu₧by. To se nynφ v zßsad∞ zachovßvß, ale nov² äcontrol" m∙₧e b²t souΦasn∞ i sßm v²konn²m programem (aplikacφ), a ne pouze p°echodov²m m∙stkem do jinΘ aplikace. Asi nejlΘpe je dφvat se na ActiveX Control jako na entitu, kterou lze po₧ßdat o provedenφ n∞Φeho (poskytnutφ n∞jakΘ slu₧by, ·konu apod.), a ona to zajistφ (a¥ ji₧ sama, nebo prost°ednictvφm n∞koho jinΘho). P°φkladem m∙₧e b²t ActiveX Control, kter² zajistφ p°ehrßnφ videosekvence, zjistφ urΦit² ·daj v databßzi apod. Pokud bychom cht∞li srovnat ActiveX Control s tzv. applety jazyka Java, pak jde principißln∞ o totΘ₧, ale ActiveX Controls jsou bohatÜφ a obecn∞jÜφ (a applety jazyka Java lze tedy chßpat spφÜe jako jistou podmno₧inou ActiveX Controls). Zatφmco u applet∙ jazyka Java se poΦφtß pouze s tφm, ₧e budou p°enßÜeny po sφti a äprovßd∞ny" (ve skuteΦnosti interpretovßny) u u₧ivatele, s prvky ActiveX Controls je mo₧n²ch vφce variant. Mohou b²t umφst∞ny na sφti (v zßsad∞ kdekoli) a b²t p°enßÜeny a₧ na zßklad∞ skuteΦnΘ pot°eby, nebo mohou ji₧ äΦekat" na koncovΘm uzlu a b²t zde p°ipraveny na p°φpadnΘ vyu₧itφ. V²znamn∞jÜφ odliÜnostφ ActiveX Controls od applet∙ jazyka Java je jejich vztah k r∙zn²m platformßm - zatφmco applety jsou nezßvislΘ na konkrΘtnφ platform∞, ActiveX Controls na nich zßvislΘ jsou (a mo₧nost provozovßnφ na vφce platformßch se z°ejm∞ bude °eÜit existencφ vφce verzφ stejn²ch ActiveX Controls pro r∙znΘ platformy). V²hodou zßvislosti na konkrΘtnφ platform∞ je mo₧nost kompilace a v²razn∞ rychlejÜφ b∞h.
DalÜφ zajφmavΘ srovnßnφ p°inßÜφ i vztah ActiveX Controls k tzv. plug-in modul∙m, kterΘ jsou dnes tak populßrnφ u prohlφ₧eΦ∙ Navigator firmy Netscape. TakΘ tyto plug-in moduly lze zahrnout pod ActiveX Controls, a chßpat je jako jejich zvlßÜtnφ p°φpad (majφcφ blφ₧e k änecestujφcφ" variant∞ ActiveX Controls). D∙le₧itΘ je pak i to, ₧e pro tvorbu jednotliv²ch ActiveX Controls je mo₧nΘ vyu₧φt vφce prost°edk∙ a jazyk∙ - lze je psßt nap°. ve Visual C++, Visual Basic, Borland C++ apod. ale t°eba takΘ v jazyku Java!
DalÜφ zajφmavou vlastnostφ technologie ActiveX je p°edpoklßdanß d∞lba prßce: rozliÜuje toti₧ tvorbu jednotliv²ch Controls a jejich ävyu₧φvßnφ", a v souvislosti s tφm p°edpoklßdß i nasazenφ odliÜn²ch prost°edk∙ a nßstroj∙ pro tyto dφlΦφ Φinnosti. Zatφmco v p°φpad∞ jazyka Java a jeho applet∙ ob∞ Φinnosti spl²vajφ a provßdφ se t²mi₧ prost°edky (programovßnφm v jazyku Java), Microsoft ob∞ Φinnosti odd∞lil. Vychßzφ z°ejm∞ z toho, ₧e psanφ jednotliv²ch äControls" bude Φinnostφ spφÜe jednorßzovou a bude zßle₧itostφ programßtor∙, kte°φ jsou zvyklφ programovat a pou₧φvat programovacφ jazyky. Tomu pak takΘ odpovφdß volba programßtorsk²ch nßstroj∙ pro jejich tvorbu. Naproti tomu ävyu₧φvßnφ" jednotliv²ch ActiveX Controls bude zßle₧itostφ spφÜe opakovanou, a budou ji mφt na starosti lidΘ, kte°φ jsou spφÜe tv∙rci obsahu ne₧ programßtory. Zkusme si to p°iblφ₧it na p°φkladu WWW strßnek: typick²m zp∙sobem ävyu₧itφ" n∞jakΘho ActiveX Control bude jeho volßnφ z konkrΘtnφ WWW strßnky, zahrnujφcφ nap°φklad i p°edßnφ skuteΦn²ch parametr∙. Ve skuteΦnosti ale m∙₧e b²t vÜe pon∞kud slo₧it∞jÜφ, a pro dosa₧enφ po₧adovanΘho efektu m∙₧e b²t zapot°ebφ obecn∞jÜφ interakce - nap°φklad Φekßnφ na r∙znΘ udßlosti, reagovßnφ na n∞ (prost°ednictvφm volßnφ ActiveX Controls) apod. P°isluÜnou interakci ovÜem musφ vyspecifikovat autor WWW strßnky, kter² neb²vß programßtorem. Specifikace konkrΘtnφho postupu vÜak je programovßnφm, naÜt∞stφ obvykle dosti jednoduch²m a nenßroΦn²m. Proto Microsoft zavedl pro takovΘto äodlehΦenΘ programovßnφ" jednoduÜÜφ prost°edky ne₧ klasickΘ programovacφ jazyky - tzv. skriptovΘ jazyky (tak₧e mφsto programovßnφ se pak jednß o tvorbu skript∙). P°φkladem takovΘhoto skriptovΘho jazyka je Visual Basic Script (p°edstavujφcφ odlehΦenou variantu jazyka Visual Basic, podobn∞ jako je mo₧nΘ chßpat jazyk JavaScript za odlehΦenou variantu jazyka Java).
Na celΘ koncepci Microsoftu je zajφmavΘ a d∙le₧itΘ to, ₧e pro äskriptovßnφ" (p°esn∞ji tzv. OLE scripting) nabφzφ vφce mo₧nostφ ne₧ jen sv∙j vlastnφ Visual Basic Script - skripty je mo₧nΘ psßt nap°φklad v jazyku Perl, v jazyku Visual Basic for Applications, a dokonce i v jazycφch Java a JavaScript.
DalÜφm, velmi d∙le₧it²m rysem novΘ koncepce Microsoftu, je skuteΦnost ₧e se neomezuje jen na prost°edφ slu₧by WWW a jejφch strßnek v jazyku HTML. Vklßdßnφ skript∙ a volßnφ konkrΘtnφch ActiveX Controls do HTML strßnek, tak jak jsme si jej naznaΦili v p°edchozφm odstavci, je jen jednou z mo₧nostφ. Obecn∞ je totΘ₧ mo₧nΘ d∞lat i v dalÜφch äobjektech", kter²m se obecn∞ °φkß äActive Documents". Vedle HTML strßnek to mohou b²t takov²mito äaktivnφmi" Φi doslova äo₧ivl²mi" dokumenty nap°φklad textovΘ dokumenty (kup°. dokumenty editoru Word), spreadsheety apod.
D∙le₧itΘ p°itom je, ₧e tyto aktivnφ dokumenty si mohou v sob∞ nΘst (p°φmo Φi nep°φmo) v∞tÜinu z toho, co pot°ebujφ pro svΘ zpracovßnφ. Tak₧e pak u₧ vlastn∞ ani nepot°ebujφ pro svΘ zpracovßnφ aplikaci v klasickΘm slova smyslu, ale spφÜe mnohem pasivn∞jÜφ ädr₧ßk" Φi äkontejner", kter² by jim vytvß°el zßkladnφ prost°edφ pro jejich existenci a vlastnφ äaktivizaci". Proto se takΘ v souvislosti s novou koncepcφ mluvφ obecn∞ o objektech typu äcontainer" - p°φkladem jednoho äcontaineru" m∙₧e b²t browser (Explorer), schopn² zpracovßvat aktivnφ dokumenty typu HTML strßnek. DalÜφmi p°φklady objekt∙ typu äcontainer" pak mohou b²t slo₧ky balφku MS Office, dßle systΘmov² shell MS Windows atd.
Domyslφme-li prßv∞ naznaΦenΘ skuteΦnosti do konce, je z°ejmΘ v jakΘm smyslu nenφ novß koncepce Microsoftu striktn∞ vßzßna na Internet a slu₧bu WWW - aktivnφ dokumenty a jejich äcontainery" nemusφ mφt nic spoleΦnΘho s Internetem a slu₧bou WWW. Pokud ale majφ, d∞je se tak zp∙sobem, kter² mß blφ₧e k dodr₧ovßnφ standard∙ ne₧ srovnateln² p°φstup pou₧φvan² u jazyka Java. Zatφmco tam se jednotlivΘ applety vklßdajφ do HTML strßnek pomocφ nestandardnφ znaΦky <applet>, Microsoft pou₧il ke stejnΘmu ·Φelu mechanismus objekt∙ (znaΦku