Ji°φ Peterka:

Zkusme si nejprve p°ipomenout, o co se vlastn∞ jednß. Koncepce tzv. sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ je dalÜφm vy·st∞nφm a zhmotn∞nφm myÜlenek, kterΘ se v poslednφ dob∞ objevujφ, a kterΘ daly vzniknout i dalÜφm novinkßm - nejznßm∞jÜφ z nich je z°ejm∞ programovacφ jazyk Java. To skuteΦn∞ d∙le₧itΘ je ale v²chozφ myÜlenka, kterß za vÜφm stojφ a kterou lze formulovat nßsledovn∞: dosud se sφtφ p°enßÜela pouze äΦistß data", ale nynφ se ukazuje jako rozumnΘ a v²hodnΘ p°enßÜet spolu s t∞mito daty i programy, pot°ebnΘ pro jejich zpracovßnφ. Jazyk Java jako programovacφ jazyk je pak z tohoto pohledu a p°i jistΘm zjednoduÜenφ jen jedna z mo₧n²ch forem program∙, kterΘ jsou p°enßÜeny spolu s daty (jinou formou je nap°φklad jazyk Visual Basic Script firmy Microsoft). Sφ¥ov² poΦφtaΦ s prßv∞ formulovanou zßkladnφ myÜlenkou souvisφ nßsledovn∞: kdy₧ n∞kam ädorazφ" n∞jakß data spolu se vÜemi pot°ebn²mi programov²mi prost°edky pro jejich zpracovßnφ, pak mφsto kam ädorazily" m∙₧e b²t relativn∞ jednoduch²m strojem, po kterΘm se po₧aduje pouze to aby byl schopen programy i data p°ichßzejφcφ ze sφt∞ p°ijmout a spustit je. Sφ¥ov² poΦφtaΦ tedy nemusφ b²t ₧ßdn²m p°ebujel²m a nabobtnan²m osobnφm poΦφtaΦem, s p°ebytkem pam∞ti RAM a p°etΘkajφcφm pevn²m diskem. Mφsto toho m∙₧e b²t naopak relativn∞ jednoduch²m strojem, s mnohem skromn∞jÜφ hardwarovou i softwarovou v²bavou. V∞tÜina firem, kterΘ se chystajφ takov²to sφ¥ov² poΦφtaΦ uvΘst na trh, avizuje ₧e by nem∞l stßt vφce ne₧ 500 dolar∙ - n∞kte°φ hovo°φ dokonce o cen∞ do 300 dolar∙. Nenφ to ale jen reklamnφ trik? NejspφÜe nenφ, mo₧nß se skuteΦn∞ poda°φ srazit v²robnφ nßklady sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ pod magickou hranici 500 dolar∙. ZvlßÜt∞ kdy₧ uvß₧φme, ₧e v tΘto cen∞ nenφ zahrnut monitor - sφ¥ovΘ poΦφtaΦe budou uzp∙sobeny tomu, aby mohly vyu₧φvat bu∩ jak²koli vhodn² poΦφtaΦov² monitor, nebo b∞₧n² televiznφ p°ijφmaΦ. ProΦ ale tyto sφ¥ovΘ poΦφtaΦe stßle jeÜt∞ nejsou na trhu, a dokonce nejsou ani k vid∞nφ na v²stavßch v podob∞ prototyp∙?

D∙vody je z°ejm∞ nutnΘ hledat v tom, co pro jejich v²robu jeÜt∞ nenφ zcela p°ipraveno, Φi dokonce v∙bec nenφ k dispozici. Dosud je toti₧ dostateΦn∞ propracovanß jen p°φsloveΦnß t°eÜniΦka na jeÜt∞ ne zcela upeΦenΘm dortu. Touto t°eÜniΦkou je jazyk Java (resp. obdobn∞ zam∞°en² jazyk), umo₧≥ujφcφ psßt takovΘ programy, kterΘ budou p°enßÜeny sφtφ a provßd∞ny a₧ na mφst∞, kam doputujφ (tzv. applety). Pokud je tφmto mφstem klasick² osobnφ poΦφtaΦ Φi pracovnφ stanice, staΦφ aby byl vybaven vhodn²m interpretem jazyka Java, a ji₧ m∙₧e p°ijφmat, spouÜt∞t a provozovat jednotlivΘ applety. Zde, tedy na platform∞ klasick²ch osobnφch poΦφtaΦ∙, je v zßsad∞ ji₧ vÜe pot°ebnΘ k dispozici - staΦφ nap°φklad pou₧φt oblφben² browser Netscape Navigator verze 2.0 pro prost°edφ Windows 95, a ji₧ m∙₧ete vychutnßvat p°ednosti jazyka Java. Prozatφm to sice budou spφÜe jen vÜelijakß vylepÜenφ beztak ji₧ dost atraktivnφch WWW strßnek, ale Φasem jist∞ dojde i na skuteΦn∞ seri≤znφ aplikace, kterΘ teprve naplnφ duch celΘ koncepce network-centric computing.

ObdobnΘ interprety jazyka Java (ev. jinΘho jazyka stejnΘho urΦenφ) samoz°ejm∞ budou pot°ebovat i sφ¥ovΘ poΦφtaΦe. Tyto interprety ale nemohou pracovat ve vzduchoprßzdnu, n²br₧ musφ mφt kolem sebe urΦitΘ systΘmovΘ prost°edφ, mj. zprost°edkovßvajφcφ vyu₧itφ dostupn²ch systΘmov²ch zdroj∙ (nap°φklad sφ¥ovΘho rozhranφ). Tak₧e i sφ¥ov² poΦφtaΦ bude pot°ebovat sv∙j operaΦnφ systΘm, by¥ mnohem jednoduÜÜφ a skromn∞jÜφ, ne₧ jak² pou₧φvajφ klasickΘ osobnφ poΦφtaΦe Φi pracovnφ stanice. P∙jde z°ejm∞ o znaΦn∞ äodlehΦen²" (lightweight) operaΦnφ systΘm, kter² sßm bude mφt jen velmi malΘ nßroky na pam∞¥, v²kon procesoru a dalÜφ systΘmovΘ zdroje. No a takov²to operaΦnφ systΘm z°ejm∞ jeÜt∞ nenφ k dispozici v tak ävyzrßlΘm" a dolad∞nΘm stavu, jak² by byl pot°eba. Nap°φklad firma Oracle, kterß je jednφm z nejv∞tÜφch propagßtor∙ myÜlenky sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ v cen∞ pod 500 dolar∙, takov²to operaΦnφ systΘm vyvφjφ vφcemΘn∞ na zelenΘ louce (pod oznaΦenφm NCOS). JinΘ firmy se spφÜe sna₧φ adaptovat ji₧ existujφcφ operaΦnφ systΘmy vhodnΘ koncepce. Nejvφce se v tomto sm∞ru hovo°φ o systΘmech RISCOS firmy Acorn, a GEOS firmy Geoworks.

DalÜφ nezbytnostφ sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ bude i vhodn² hardware, zahrnujφcφ jak dostateΦn∞ v²konn² a souΦasn∞ i lacin² procesor, tak i dalÜφ prvky typu °adiΦ∙ sb∞rnic, sφ¥ov²ch rozhranφ apod. Pokud jde o procesory, zde se poΦφtß s tφm ₧e sφ¥ovΘ poΦφtaΦe nebudou pou₧φvat skuteΦn∞ ÜpiΦkovΘ, a tedy vysoce v²konnΘ a hlavn∞ dosti drahΘ procesory. Mφsto toho lze spφÜe oΦekßvat, ₧e budou vybaveny takov²mi procesory, kterΘ poskytujφ maximßlnφ pom∞r v²kon/cena. Prvnφ zprßvy naznaΦujφ, ₧e p∙jde nejspφÜe o dosud relativn∞ mßlo znßmΘ procesory, nap°φklad VR3400 firmy NEC, Ultra-64 firmy SGI, R4640 firmy IDT (Integrated Device Technology) a dalÜφ. Pokud jde o dalÜφ nezbytnΘ obvody, zde je velmi pravd∞podobnΘ ₧e budou pou₧ity specializovanΘ vφcefunkΦnφ obvody, ÜitΘ na mφru pot°ebßm sφ¥ovΘ komunikace. Ji₧ dnes je nap°φklad avizovßn Φip s p°φznaΦn²m jmΘnem äInternet on a chip", kter² by mohl implementovat vÜe pot°ebnΘ co procesor pot°ebuje mφt kolem sebe. Tedy samoz°ejm∞ krom∞ pam∞ti - zde se v∞tÜinou p°edpoklßdß, ₧e sφ¥ovΘ poΦφtaΦe vystaΦφ se 4 MB pam∞ti RAM (a tolika megabyty pam∞ti ROM, kolik bude zapot°ebφ pro ulo₧enφ operaΦnφho systΘmu a jeho souΦßstφ - ty se toti₧ nemohou nachßzet na ₧ßdnΘm pevnΘm disku, kdy₧ jφm sφ¥ov² poΦφtaΦe nebude v∙bec vybaven).

Z°ejm∞ nejd∙le₧it∞jÜφm ale bude pro vÜechny sφ¥ovΘ poΦφtaΦe jejich p°φpojka do sφt∞, ze kterΘ budou Φerpat vÜechny svΘ aplikace i pot°ebnß data. Majφ-li ale b²t sφ¥ovΘ poΦφtaΦe dostateΦn∞ äsvi₧nΘ", tak aby jejich u₧ivatele neodrazovalo neustßlΘ Φekßnφ, budou pot°ebovat takovou p°enosovou rychlost resp. kapacitu, kterß p°ekraΦuje principißlnφ mo₧nosti p°φpojek po ve°ejnΘ telefonnφ sφti, p°es b∞₧nΘ telefonnφ modemy (kterΘ jsou p°i dneÜnφch 28 800 bitech za sekundu tΘm∞° na hranici sv²ch teoretick²ch mo₧nostφ). V ·vahu proto p°ipadajφ spφÜe pon∞kud rychlejÜφ zp∙soby p°ipojovßnφ, od ISDN p°es r∙znΘ kabelovΘ modemy a dneÜnφ klasickß sφ¥ovß rozhranφ (nap°. 10 megabitov² Ethernet), a₧ po ATM. Ani zde vÜak jeÜt∞ zdaleka nenφ vÜe p°ipraveno a dovedeno do stßdia b∞₧nΘ dostupnosti a cenovΘ ·nosnosti. Nato₧ pak aby byla na mφst∞ pot°ebnß infrastruktura, umo₧≥ujφcφ p°ipojit sφ¥ov² poΦφtaΦ k jeho ₧ivotodßrnΘ sφti skuteΦn∞ odkudkoli, kde k tomu m∙₧e vzniknout pot°eba.

Nynφ ale zp∞t k otßzce z ·vodu tohoto Φlßnku - proΦ nebyly sφ¥ovΘ poΦφtaΦe na letoÜnφm CeBITu k vid∞nφ? NejspφÜe proto, ₧e pon∞kud p°edb∞hly svou dobu, a ta dneÜnφ jeÜt∞ nenabφzφ vÜe pot°ebnΘ pro jejich ·sp∞Ün² vstup do ₧ivota - a¥ ji₧ po strßnce technickΘho °eÜenφ a zßkladnφ funkΦnosti, tak i po strßnce zvlßdnutφ v²robnφch postup∙ a hlavn∞ dodr₧enφ stanovenΘho cenovΘho limitu. No a v∞tÜina firem, kterΘ o v²voj sφ¥ovΘho poΦφtaΦe usilujφ, si z°ejm∞ jeÜt∞ pot°ebovala ponechat otev°enß zadnφ vrßtka pro p°φpadnΘ koncepΦnφ i jinΘ zm∞ny sv²ch p°ipravovan²ch sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙. Tak₧e na jejich skuteΦn∞ ve°ejnΘ p°edstavenφ si jeÜt∞ budeme muset poΦkat.