Ji°φ Peterka:

Svou reportß₧ z lo≥skΘho vydßnφ veletrhu jsem opat°il podtitulem äNa sφ¥ovΘm CeBIT-u haraÜily zbran∞" - proto, ₧e prßv∞ p°ed rokem se skuteΦn∞ schylovalo k velkΘ bitv∞. Bitv∞ o on-line slu₧by, poskytovanΘ co mo₧nß nejÜirÜφmu okruhu platφcφch u₧ivatel∙-zßkaznφk∙. Nejv∞tÜφmi hrßΦi tehdy byly slu₧by CompuServe, America On Line, teprve se rodφcφ slu₧ba Europe On Line, no a v pozadφ se chystal vÜechny p°evßlcovat Microsoft Network. Dnes, s odstupem jednoho roku, je ji₧ mo₧nΘ konstatovat jak jsou v tΘto velkΘ h°e momentßln∞ rozdßny karty a kdo a jak zaΦφnß hrßt. Microsoft Network nikoho nep°evßlcoval, a samotnß firma Microsoft dala mezitφm jasn∞ najevo, ₧e si chce zahrßt p°edevÜφm v Internetu. Slu₧ba Europe On Line skuteΦn∞ odstartovala (konkrΘtn∞ 15.12.1995), zatφm jako trojjazyΦnß, a zaΦφnß nabφrat sympatickΘ obrßtky. O necelΘ t°i t²dny ji ale p°edstihla evropskß verze slu₧by AOL (America On Line), kterou provozuje ämate°skß" AOL spolu s n∞meck²m koncernem Bertelsmann. Prozatφm se zdß, ₧e i tato slu₧ba mß dobrou Üanci usp∞t, i p°es sv∙j pon∞kud kontroverznφ nßzev (äevropskß" America On Line). Svou pozici na evropskΘm trhu si ji₧ od roku 1991 udr₧uje i zßmo°skß CompuServe, a zdß se jφ p°φliÜ neublφ₧ily ani nedßvnΘ problΘmy se zßkazem a znep°φstupn∞nφm n∞kter²ch diskusnφm skupin Usenetu prßv∞ v N∞mecku. Zajφmav² trend signalizuje souΦasn² v²voj dvou videotexov²ch slu₧eb, n∞meckΘ Datex-J a francouzskΘho Minitelu. Datex-J byl cel² p°ipracovßn, stal se obecn∞jÜφ on-line slu₧bou s vφce r∙zn²mi formami p°φstupu (mj. i z Internetu), a dostal i novΘ jmΘno: T-Online. PodobnΘ tendence lze pozorovat i v dosud znaΦn∞ konzervativnφm francouzskΘm Minitelu, kter² se takΘ stßle vφce otevφrß sm∞rem do Internetu. Ob∞ tyto slu₧by jsou zajφmavΘ i proto, ₧e jejich provozovateli jsou velkΘ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti. Co ale p°evlßdne do budoucna? Budou on-line slu₧by provozovat spφÜe poskytovatelΘ p°enosov²ch slu₧eb (tedy r∙znΘ telecom-y), nebo spφÜe poskytovatelΘ obsahu (vydavatelskΘ a medißlnφ koncerny typu Bertelsmann, nebo specializovanφ provozovatelΘ typu CompuServer, AOL)? To ukß₧e teprve Φas. Prozatφm se zdß, ₧e ·sp∞Ün²mi provozovateli on-line slu₧eb nejspφÜe nebudou dodavatelΘ technologiφ, jako nap°φklad Microsoft.

Internet na vÜechny zp∙soby

V²razn²m rysem letoÜnφho CeBIT-u byla vÜeobecnß p°φtomnost Internetu. Projevovala se nap°φklad tφm, ₧e mnoho d∙le₧it²ch informacφ bylo krom∞ obvyklΘ äpapφrovΘ" formy k dispozici i v elektronickΘ form∞ - na disketßch, na discφch CD-ROM, ale Φφm dßl tφm vφce i v on-line form∞, dostupnΘ prost°ednictvφm Internetu. Krom∞ oficißlnφho WWW serveru celΘho veletrhu (http://www.messe.de] si specificky zam∞°enΘ strßnky k CeBITu z°izovali i Φetnφ vystavovatelΘ. Mφt na svΘm stßnku ä₧ivou" p°φpojku k Internetu pat°ilo ji₧ k bontonu, a movit∞jÜφ vystavovatelΘ s v∞tÜφmi expozicemi dokonce z°izovali na sv²ch stßncφch celΘ InternetovΘ kavßrny - tedy mφsta, kam mohl p°ijφt v zßsad∞ kdokoli äz ulice" a vydat se na vlnßch slu₧by WWW do ÜirΘho Internetu.

JeÜt∞ v²razn∞ji ale byla p°φtomnost Internetu cφtit z nabφzen²ch produkt∙ a slu₧eb. Mnohdy poprvΘ se na letoÜnφm CeBIT-u prezentovali malφ i velcφ poskytovatelΘ p°ipojenφ s mφstnφ i nadnßrodnφ p∙sobnostφ. Z nov²ch produkt∙, urΦen²ch pro Internet, se velkΘ pozornosti t∞Üily tzv. InternetovΘ telefony - neboli °eÜenφ, umo₧≥ujφcφ vΘst b∞₧nΘ telefonnφ hovory po Internetu, doslova po celΘm sv∞t∞, a s nulov²mi nßklady (resp. za cenu p°φpojky k Internetu jako takovΘ). A₧ do nedßvnΘ doby byla tato °eÜenφ domΘnou mal²ch a nep°φliÜ znßm²ch firem, a u mnoha u₧ivatel∙ vzbuzovala dojem jistΘ änelegßlnosti" - jist∞ i kv∙li aktivnφmu odporu velk²ch telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ, kte°φ mo₧nost telefonovat po Internetu a vφcemΘn∞ zadarmo chßpou jako ·tok proti sv²m monopol∙m a monopolnφm zisk∙m. Prßv∞ na CeBIT-u se ale ukßzalo, ₧e tato °eÜenφ p°ijaly za svΘ a zaΦaly nabφzet i velkΘ a renomovanΘ firmy, kterΘ si jist∞ velmi d∙kladn∞ proÜet°ily, jak to s legalitou telefonnφch hovor∙ po Internetu skuteΦn∞ je. SvΘ InternetovΘ telefony na CeBITu prezentovala mj. i firma IBM, firma Quarterdeck a n∞kterΘ dalÜφ.

Jin²m v²znamn²m projevem rostoucφ d∙le₧itosti Internetu byla i °eÜenφ, umo₧≥ujφcφ propojit nejr∙zn∞jÜφ informaΦnφ systΘmy s Internetem. Nap°φklad firma SAP koncipovala celou svou rozsßhlou expozici v duchu vzßjemnΘho propojenφ systΘmu R/3 s Internetem, Φφm₧ zcela jasn∞ °ekla, jak² v²znam Internetu p°iklßdß. Podobn∞, i kdy₧ mo₧nß mΘn∞ bombasticky, se zachovala i dalÜφ velkß jmΘna softwarovΘho pr∙myslu, kdy₧ zd∙raz≥ovala mo₧nost spoluprßce sv²ch produkt∙ s Internetem.

Netscape vs. Microsoft

┌pln∞ poprvΘ se nap°φklad CeBit-u z·Φastnila, s relativn∞ malou expozici, i firma Netscape. Souboj jejφho WWW browseru Navigator s produktem Microsoft Internet Explorer se vÜak odehrßval spφÜe v pozadφ, a alespo≥ prozatφm se nezdß, ₧e by v souΦasnΘm rozlo₧enφ sil dochßzelo k n∞jak²m v²razn∞jÜφm zm∞nßm - Netscape Navigator si stßle dr₧φ vφce jak t°i Φtvrtiny trhu, a to i p°esto, ₧e Microsoft sv∙j browser rozdßvß ·pln∞ zdarma. ZajφmavΘ to ale m∙₧e b²t v oblasti WWW server∙, nebo¥ i zde Microsoft sv∙j server (tzv. Internet Information Server, pro platformu Windows NT) rozdßvß zcela zdrama, zatφmco WWW servery firmy Netscape nejsou z nejlacin∞jÜφch. V tΘto oblasti se firma Netscape z°ejm∞ cφtφ Microsoftem mnohem vφce ohro₧ena ne₧ v oblasti browser∙, a tak podnikß urΦitß opat°enφ - p°ichßzφ s celou novou koncepcφ prodeje sv²ch WWW server∙, v rßmci tzv. SuiteSpot. Ten nenφ jen integrovan²m balφkem, obsahujφcφm r∙znΘ druhy server∙ (vlastnφ WWW server, mail server, news server, proxy server, catalog server a server LiveWire Pro), ale souΦasn∞ i tzv. bundlem, neboli kompletem produkt∙, kterΘ jako celek stojφ v²razn∞ mΘn∞ (necelΘ 4000 USD), ne₧ kdy₧ jsou kupovßny samostatn∞. OhlßÜen byl takΘ tzv. Fast Track server, kter² je äodlehΦen²m" WWW serverem, urΦen²m pro malΘ a₧ velmi malΘ servery a mΘn∞ nßroΦnß nasazenφ. Lze jej provozovat na Unixu, Windows NT (do budoucna i Windows 95), bude Üφ°en stejn²m zp∙sobem jako oblφbenΘ browsery firmy Netscape (tj. bude mo₧nΘ si jej ästßhnout" z Internetu), a spolu s browserem Navigator Gold, kter² obsahuje i jednoduch² autorsk² nßstroj, mß stßt 295 USD.

Novß klφΦovß slova: Java, Intranet, Network Computer

LetoÜnφm CeBITem Φasto zn∞ly novΘ termφny, kterΘ p°ed rokem jeÜt∞ nikdo ani neznal. Nap°φklad jazyk Java byl ve°ejnosti p°edstaven teprve v polovin∞ lo≥skΘho roku, ale jeho myÜlenka a z nφ vychßzejφcφ koncepce dnes opravdu h²bou sv∞tem. Podobn∞ je tomu i s myÜlenkou Intranetu, nabφzejφcφ vyu₧itφ Internetov²ch technologiφ (zejmΘna WWW) i sm∞rem ädovnit°", tedy pro pot°eby provozovatelskΘ organizace. Na letoÜnφm CeBIT-u se Intranetem hlasit∞ ohßn∞lo mnoho firem, ale na v²razn∞jÜφ nßstup Intranetov²ch technologiφ je asi p°φliÜ brzy.

Kupodivu stejn∞ tomu bylo na letoÜnφm CeBITu i s tzv. sφ¥ov²mi poΦφtaΦi (Network Computer, NC) v cen∞ pod 500 Φi dokonce 300 USD, kterΘ by byly äÜity na mφru" prßci v sφti obecn∞ a Internetu konkrΘtn∞. Z velk²ch jmen, kterΘ se p°edhßnφ v avizovßnφ sv²ch poΦφtaΦ∙ NC (mj. Oracle, Sun, IBM), je na CeBitu ve°ejn∞ nevystavoval nikdo (jen firma Sun p°edvedla sv∙j äJava terminßl" ·zkΘmu okruhu novinß°∙). K vid∞nφ tak byla pouze °eÜenφ, majφcφ blφ₧e spφÜe ke spot°ebnφ elektronice - nap°φklad Philips p°edvßd∞l dopln∞k ke svΘmu systΘmu CD-i (CD-interactive), kter² z domßcφho p°ehrßvaΦe interaktivnφch CD disk∙ d∞lß sφ¥ov² poΦφtaΦ s mo₧nostφ brouzdßnφ v Internetu). PodobnΘ °eÜenφ vystavovala i firma Apple (na bßzi svΘho produktu Pippin).