Ji°φ Peterka:

Internet v roce 1995

P°echod na pln∞ komerΦnφ fungovßnφ

Internet byl p∙vodn∞ ryze akademickou a v∞deckov²zkumnou sφtφ. PoΦßtky jeho komerΦnφho vyu₧itφ se datujφ zhruba do roku 1990, kdy se k Internetu p°ipojujφ prvnφ komerΦnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ a zaΦφnajφ se objevovat prvnφ firmy, poskytujφcφ p°ipojenφ k Internetu na komerΦnφ bßzi. äJßdro" Internetu vÜak bylo stßle jeÜt∞ tvo°enΘ pßte°nφ sφtφ NSFNET, kterou provozovala agentura NSF (National Science Foundation) za stßtnφ penφze (pochßzejφcφ od da≥ov²ch poplatnφk∙ z USA). Dφky tomu si takΘ tato pßte°nφ sφ¥ mohla diktovat svΘ podmφnky vyluΦujφcφ komerΦnφ provoz. KomerΦnφ poskytovatelΘ p°ipojenφ si proto postupn∞ budovali vlastnφ pßte°nφ sφt∞ a vzßjemn∞ je propojovali tak, aby se provoz jejich zßkaznφk∙ mohl pßte°nφ sφti NSFNET zcela vyhnout.

Postupn∞ tak zanikala role pßte°nφ sφt∞ NSFNET jako äjßdra" Φi äzßkladu" Internetu, p°es kter² prochßzφ v∞tÜina provozu a kter² takΘ rozhodujφcφm zp∙sobem urΦuje zp∙sob fungovßnφ Internetu. VÜe vyvrcholilo v dubnu roku 1995, kdy byla pßte°nφ sφ¥ NSFNET ·pln∞ odstavena a odpojena od Internetu, a s nφ byly zastaveny i poslednφ zbytky stßtnφho financovßnφ Internetu ze strany USA (kterΘ bylo mo₧nΘ pova₧ovat za jistou formu subvebncovßnφ tΘto sφt∞ sφtφ). Tφm se vlastn∞ dovrÜil proces p°echodu Internetu na pln∞ komerΦnφ fungovßnφ. VÜe se p°itom odehrßlo s minimßlnφ publicitou a koncovφ u₧ivatelΘ prakticky nic nezaznamenali.

Snahy regulovat Internet

V odborn²ch kruzφch lidφ kolem Internetu je dosti rozÜφ°en² nßzor, ₧e Internet vd∞Φφ za sv∙j ·sp∞ch tomu, ₧e nebyl nijak v²znamn∞ji regulovßn ze strany nejr∙zn∞jÜφch institucφ, kterΘ by se k tomu mohly cφtit oprßvn∞nΘ. Tedy ₧e byl ponechßn do znaΦnΘ mφry svΘmu osudu. Nynφ se ale zdß, ₧e tato idylickß doba je pryΦ.

NaΦasovßnφ t∞chto zm∞n je na prvnφ pohled pon∞kud paradoxnφ, proto₧e snahy mluvit do zp∙sobu fungovßnφ Internetu a regulovat ho (zatφm hlavn∞ ze strany legislativy USA) se objevujφ prßv∞ v okam₧iku, kdy USA p°estaly Internet nep°φmo subvencovat. Z°ejm∞ ale jde spφÜe o shodu okolnostφ, proto₧e rozhodujφcφm d∙vodem je bezesporu v²znam, kter² si Internet mezitφm zφskal, jeho velikost a perspektivnost, a v neposlednφ °ad∞ i v²Üe Φßstek, o kterΘ se v souvislosti s podnikßnφm na Internetu dnes jednß. Svou roli p°itom jist∞ sehrßly i osobnφ ambice konkrΘtnφch politik∙, kte°φ neodolali mo₧nosti zviditelnit se v souvislosti s n∞Φφm tak velk²m a znßm²m jako Internet.

O vhodnosti Φi pot°eb∞ urΦitΘ mφry regulace v Internetu by se jist∞ dalo dlouho polemizovat, a osobnφ nßzor autora tohoto Φlßnku je takov², ₧e v n∞kter²ch oblastech by rozumnß a v∞cn∞ fundovanß regulace byla docela vhodnß. VÜe ale nasv∞dΦuje tomu, ₧e cesta ke vÜeobecnΘmu konsensu v oblasti regulace Internetu bude dlouhß a trnitß. SouΦasn² stav je charakterizovßn spφÜe ostr²mi nßzorov²mi konfrontacemi a prvnφmi pokusy ve stylu äzkusφme to a uvidφme co to ud∞lß". Jak jinak hodnotit prvnφ nßvrhy zßkon∙ v USA, kterΘ se sna₧ily najφt univerzßlnφ vinφky za vÜechno äÜpatnΘ", co se kdy v Internetu stane - m∞li se jimi stßt jednotlivφ poskytovatelΘ p°ipojenφ, kte°φ by byli p°φmo odpov∞dni za vÜe, co v Internetu äud∞lß" kter²koli jejich zßkaznφk.

Po prvnφ bou°livΘ reakci se poda°ilo p°esv∞dΦit p°edkladatele nßvrh∙ nov²ch zßkon∙ alespo≥ o tom, ₧e poskytovatel p°ipojenφ nem∙₧e b²t odpov∞dn² za n∞co, nad Φφm nemß p°φmou kontrolu a co sßm nem∙₧e ovlivnit. DalÜφm kamenem ·razu se pak stalo ji₧ jen pouhΘ vymezenφ onoho äÜpatnΘho", kterΘmu je t°eba p°edchßzet, kterΘmu je t°eba zabrßnit, nebo alespo≥ sankcionovat. Zde se velmi markantn∞ ukßzalo, jak chybn∞ je Internet stßle jeÜt∞ pojφmßn Φßstφ laickΘ ve°ejnosti - bohu₧el prßv∞ tΘ, kterß mß rozhodujφcφ slovo p°i p°φprav∞ a schvalovßnφ nov²ch zßkon∙. Nejprve zde doÜlo k nesprßvnΘmu p°ipodobn∞nφ Internetu k masov²m sd∞lovacφm prost°edk∙m typu televize a rozhlasu, a ke snaze mechanicky aplikovat stßvajφcφ äpravidla hry" pro tato mΘdia i na Internet. D∙sledkem pak byl nßvrh zßkona (tzv. Communications Decency Act, doslova: o sluÜnosti v telekomunikacφch), kter² zakazoval cokoli nevhodnΘho pro nezletilce kdekoli, kde by se k tomu tito mohli dostat - co₧ je kdekoli v rßmci celΘho Internetu. Dokonce se sna₧il pauÜßln∞ zakßzat i jakΘkoli nesluÜnΘ, vulgßrnφ, sexußln∞ explicitnφ Φi dokonce jen ost°ejÜφ slovo v jakΘmkoli textu Φi v jakΘkoli diskusi, bez ohledu na kontext a na oΦekßvan² okruh posluchaΦ∙ Φi Φtenß°∙. V praxi by to nap°φklad znamenalo zakßzat elektronickou podobu a elektronickΘ Üφ°enφ mnoha klasick²ch literßrnφch d∞l, kterΘ dokonce pat°φ k povinnΘ Φetb∞ Ükolnφ mlßde₧e. Nap°φklad takov² Dobr² vojßk èvejk by z pohledu tohoto zßkona byl zcela nep°φpustn². Nenφ divu, ₧e se ameriΦtφ u₧ivatelΘ Internetu zaΦali bou°it - v₧dy¥ prßvo na explicitnφ vyjad°ovßnφ jim dokonce zaruΦuje prvnφ dodatek k jejich ·stav∞.

Jde bezesporu o velmi slo₧it² problΘm, kter² jist∞ je t°eba °eÜit. V roce 1995 si lidΘ zaΦali uv∞domovat pot°ebu jeho °eÜenφ, zaΦali jej hledat, ale konkrΘtnφ °eÜenφ jeÜt∞ nenφ nalezeno. Lze si jen p°ßt, aby se naÜlo a prosadilo °eÜenφ rozumnΘ, a nikoli °eÜenφ jednoduchΘ a lacinΘ, kterΘ p°inese vφce Ükod ne₧ u₧itku a stejn∞ bude muset b²t brzy nahrazeno °eÜenφm rozumn∞jÜφm.

Objevuje se konkurence

Internet je bezesporu nejv∞tÜφ rozlehlou sφtφ, p°esn∞ji soustavou vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, se skuteΦn∞ globßlnφm dosahem. Nenφ ale zdaleka sφtφ jedinou. Konkurencφ mu jsou nap°φklad sφt∞ CompuServe, AOL (America On Line), Genie a dalÜφ.

VÜechny tyto konkurenΦnφ sφt∞ ale majφ jednu v²znamnou odliÜnost oproti Internetu: jsou to p°edevÜφm slu₧by, spoΦφvajφcφ v poskytovßnφ informacφ v elektronickΘ podob∞. Jako takovΘ pak ke svΘmu fungovßnφ pot°ebujφ urΦitou komunikaΦnφ infrastrukturu, tedy urΦitou äsφ¥". Naproti tomu Internet je p°edevÜφm äsφtφ", tedy komunikaΦnφ infrastrukturou, a teprve nßsledn∞ zdrojem informacφ a dalÜφch slu₧eb, kterΘ jsou prost°ednictvφm tΘto infrastruktury poskytovßny.

V roce 1995 se ale objevila jedna dalÜφ v²znamnß sφ¥, kterß stojφ n∞kde uprost°ed mezi ob∞ma p°φstupy, a kterß takΘ mß ambice stßt se skuteΦn∞ globßlnφ sφtφ. Jde o sφ¥ Microsoft Network, kterou buduje firma Microsoft. Jde o sφ¥, kterß je od zaΦßtku stav∞na na komerΦnφch principech, a kterß tudφ₧ od zaΦßtku pamatuje na mechanismy, umo₧≥ujφcφ garantovat po₧adovanou kvalitu slu₧eb, umo₧≥ujφcφ poskytovat slu₧by za ·platu a samoz°ejm∞ za n∞ takΘ ·Φtovat a platit. V tomto se Microsoft Network zßsadn∞ liÜφ od Internetu, kterΘmu zmφn∞nΘ mechanismy dosud z v∞tÜφ Φßsti chybφ. P∙vodn∞ jich nebylo zapot°ebφ, a tak se s nimi v samotnΘ koncepci Internetu nepoΦφtalo. Teprve v poslednφ dob∞ se zaΦφnajφ do Internetu dodateΦn∞ prosazovat.

V dob∞, kdy byla sφ¥ Microsoft Network uvßd∞na do provozu (tj. souΦasn∞ s uvßd∞nφm nov²ch Windows 95), byla ÜirÜφ u₧ivatelskΘ ve°ejnosti prezentovßna spφÜe jako alternativa k Internetu, schopnß vlastnφho ₧ivota, s jednotnou koncepcφ, jednotn²m managementem, jednotnou filosofiφ - ale takΘ se zisky, plynoucφmi do jedinΘ kapsy. Naproti tomu Internet byl prezentovßn jako p°φliÜ nejednotn², p°φliÜ äbezvlßdn²" a nepou₧iteln² pro seri≤znφ podnikßnφ na komerΦnφ bßzi.

Nynφ, s odstupem n∞kolika m∞sφc∙ od zprovozn∞nφ sφt∞ Microsoft Network, je situace pon∞kud odliÜnß. Pokud jde o poΦty u₧ivatel∙ sφt∞ Microsoft Network, zde se z°ejm∞ p°edstavy provozovatel∙ postupn∞ napl≥ujφ (podle jejich vlastnφch slov). Trochu jinΘ u₧ to ale bude s jejφ celkovou ·sp∞Ünostφ, s poskytovan²mi slu₧bami a p∙vodn∞ proklamovanou nezßvislostφ Microsoft Network na Internetu.

SedmΘho prosince 1995 firma Microsoft uspo°ßdala v Seattlu v²znamn² seminß° s p°φznaΦn²m nßzvem äInternet Strategy Day", na kterΘm seznßmila odbornou ve°ejnost se sv²mi plßny v souvislosti s Internetem. Ty signalizujφ v²znamn² odklon od dosud znaΦn∞ proprietßrnφho p°φstupu a jeho nahrazenφ Üirokou podporou Internetu. Teprve Φas ukß₧e, co tento krok bude znamenat pro sφ¥ Microsoft Network - zda ji Microsoft ähß₧e p°es palubu", zda pouze p°estßvß v∞°it v jejφ schopnost p°edΦit Internet, zda u₧ ani Microsoft Network ambicφm samotnΘho Microsoftu nestaΦφ, nebo zda je za tφm jeÜt∞ n∞co jinΘho. Faktem je, ₧e na zmφn∞nΘm seminß°i p°edstavitelΘ Microsoftu oznßmili skuteΦn∞ velkΘ plßny v souvislosti s Internetem: do sv²ch produkt∙ cht∞jφ zabudovat vÜe pot°ebnΘ pro prßci s Internetem a uΦinit z nich ideßlnφ Internetovou platformu (a to jak na stran∞ klient∙, tak i na stran∞ server∙). SouΦasn∞ s tφm cht∞jφ prosadit n∞kterΘ svΘ technologie do Internetu jako InternetovΘ standardy, a takΘ sami p°evzφt n∞kterΘ technologie, myÜlenky a techniky z Internetu a prosadit je do sv²ch produkt∙ - nap°φklad samotnou podstatu hypertextu, na kterΘ je zalo₧ena slu₧ba World Wide Web. V²sledkem by pak m∞ly b²t takovΘ produkty, se kter²mi bude u₧ivatel pracovat v zßsad∞ stejn∞, a¥ ji₧ je p°ipojen k Internetu a vyu₧φvß jeho mo₧nostφ, nebo k n∞mu p°ipojen nenφ a pracuje pouze älokßln∞". To je z°ejm∞ vÜeobecn² trend, ale teprve budoucnost ukß₧e, jak dalece se plßny Microsoftu v souvislosti s Internetem naplnφ, a takΘ jak budou akceptovßny ÜirÜφ u₧ivatelskou ve°ejnostφ . Zda jako snaha podpo°it rozvoj tohoto novodobΘho fenomΘnu ve slu₧bßch vÜech, nebo jako snaha podmanit si jej a pod°φdit vlastnφm p°edstavßm.

DalÜφ v²voj WWW

Hnacφm motorem pro ·sp∞ÜnΘ prosazenφ jakΘkoli sφt∞ samoz°ejm∞ v₧dy budou aplikace, kterΘ je v tΘto sφti mo₧nΘ provozovat. V p°φpad∞ Internetu je mo₧nΘ °φci, ₧e ze vÜeho nejvφce vd∞Φφ za svΘ skuteΦn∞ masovΘ prosazenφ u₧ivatelsky znaΦn∞ atraktivnφ slu₧b∞ World Wide Web.

Rok 1995 byl v tomto ohledu rokem dalÜφho intenzivnφho rozvoje tΘto slu₧by, a takΘ rokem dalÜφho potvrzenφ vφt∞zstvφ grafiky, obrßzk∙ a celkov∞ ähezΦφho obalu" nad strohostφ ΦistΘho textu, neboli vφt∞zstvφ slu₧by WWW nad jejφm textov²m p°edch∙dcem jmΘnem Gopher.

V²znamn²m v²vojem vÜak proÜla i samotnß slu₧ba WWW. Objevily se nap°φklad mechanismy, umo₧≥ujφcφ provßd∞t prost°ednictvφm WWW zabezpeΦenΘ transakce. To pak doslova otev°elo stavidla celΘ zßplav∞ mo₧nostφ obchodovßnφ prost°ednictvφm Internetu obecn∞ a slu₧by WWW konkrΘtn∞.

Zdokonaleny byly i mo₧nosti propojenφ mezi WWW servery a servery jinΘho typu, nap°. databßzov²mi. To umo₧≥uje budovat r∙znΘ druhy bran mezi WWW a dalÜφmi slu₧bami a informaΦnφmi zdroji, vΦetn∞ bran mezi WWW a r∙zn²mi databßzemi, kterΘ byly doposud p°φstupnΘ jen prost°ednictvφm specializovan²ch klient∙. Pokud bude tento trend pokraΦovat dßle, co₧ je velmi pravd∞podobnΘ, stanou se WWW browsery univerzßlnφmi klienty a samotnß slu₧ba WWW univerzßlnφ klientskou platformou. Obrovskou p°ednostφ tohoto °eÜenφ pak bude prßv∞ ona jednotnost, umo₧≥ujφcφ vyu₧φvat r∙znΘ slu₧by prost°ednictvφm jedinΘho klientskΘho programu, navφc nezßvisle na umφst∞nφ u₧ivatele v rßmci celΘho Internetu.

Zajφmavou novinkou v rßmci WWW je i snaha p°evΘst tuto slu₧bu z jejφ stßvajφcφ dvourozm∞rnΘ podoby do podoby trojrozm∞rnΘ. Takovouto mo₧nost toti₧ nabφzφ technologie VRML (Virtual Reality Modeling Language). Prozatφm ale tuto perspektivnφ technologii podporuje jen velmi mßlo browser∙ - ze znßm∞jÜφch prakticky jen browsery (klientskΘ programy WWW) °ady WEBSPACE od firmy Silicon Graphics.

Java

Velmi zßsadnφ zm∞nu dosavadnφho zp∙sobu fungovßnφ slu₧by WWW nabφzφ takΘ koncepce, se kterou p°iÜla firma Sun Microsystems, a kterou vyu₧ila p°i nßvrhu svΘho programovacφho jazyka Java a browseru HotJava. VÜe je p°itom zalo₧eno na znaΦn∞ revoluΦnφ myÜlence, tvrdφcφ ₧e nenφ nutnΘ se omezovat na to, aby prost°ednictvφm sφt∞ byly p°enßÜeny pouze äpasivnφ" data. To toti₧ mj. vy₧aduje, aby se veÜkerΘ pot°ebnΘ programy pro zpracovßnφ on∞ch äpasivnφch" dat ji₧ nachßzely na klientskΘm poΦφtaΦi. ProΦ to ale neud∞lat jinak? ProΦ nep°enßÜet spolu se samotn²mi daty i vÜe pot°ebnΘ k jejich °ßdnΘmu zpracovßnφ, nap°. zobrazenφ, editaci, tisku atd.? Tedy distribuovat ze sφt∞ krom∞ dat i celΘ aplikace, nebo alespo≥ jejich prßv∞ pot°ebnΘ Φßsti.

Java je ve skuteΦnosti programovacφ jazyk, kter² firma Sun vyvinula prßv∞ v souvislosti s myÜlenkou distribuovat krom∞ samotn²ch dat i aplikace. P°esn∞ji: jde o programovacφ jazyk, ve kterΘm je mo₧nΘ takovΘto sφtφ Üφ°enΘ aplikace psßt. Cφlem autor∙ tohoto jazyka p°itom bylo obohatit mo₧nosti slu₧by WWW p°i prezentaci jednotliv²ch strßnek - nap°φklad o mo₧nost r∙zn²ch vizußlnφch a zvukov²ch efekt∙ apod. Jde p°itom jen o jednu konkrΘtnφ formu realizace obecnΘ, velmi zajφmavΘ a koncepΦn∞ velmi v²znamnΘ myÜlenky. Ji₧ dnes se p°itom objevujφ dalÜφ, alternativnφ formy realizace tΘto myÜlenky. Jednou z nich je jazyk Visual Basic Script, kter² jako svou alternativu k jazyku Java vyvinula firma Microsoft.

PC, nebo NC?

MyÜlenka distribuovat ze sφt∞ nejen data, ale i programy, je pon∞kud obecn∞jÜφ a ÜirÜφ ne₧ snaha ud∞lat WWW strßnky jeÜt∞ atraktivn∞jÜφmi (co₧ je z°ejm∞ hlavnφ cφl jazyka Java). Jednφm ze zajφmav²ch d∙sledk∙ je mo₧nost v²znamn²m zp∙sobem redukovat slo₧itost klientsk²ch poΦφtaΦ∙ jako uzl∙ sφt∞ - doposud, dokud se p°enßÜela jen pasivnφ data, musel mφt takov²to klientsk² poΦφtaΦ vÜechny pot°ebnΘ aplikace a programy p°edem p°ipravenΘ äu sebe". MnohΘ z nich p°itom nepot°eboval tΘm∞° nikdy, n∞kterΘ vybranΘ vyu₧φval p°φle₧itostn∞, ale vÜechny je musel udr₧ovat v disponibilnφm stavu, pro p°φpad ₧e by byly skuteΦn∞ zapot°ebφ. Dφky tomu musel mφt klientsk² poΦφtaΦ dostateΦn∞ velkou pam∞¥, dostateΦn∞ velk² disk, dostateΦn∞ v²konn² procesor atd. Jakmile se ale objevila mo₧nost distribuovat pot°ebnΘ aplikace ze sφt∞, situace se rßzem zm∞nila. Nynφ se ale stalo mo₧n²m dimenzovat klientsk² poΦφtaΦ mnohem ·sporn∞ji, tak aby trvale obsahoval a uchovßval u sebe pouze to, co pot°ebuje pro ästßhnutφ" dalÜφch aplikacφ a program∙ ze sφt∞.

Mφsto po°ßdn∞ änaducanΘho" poΦφtaΦe PC se tak nßhle objevil na obzoru znaΦn∞ äo°ezan²" poΦφtaΦ, kter² by do budoucna mohl p°evzφt roli klientskΘho poΦφtaΦe, z°ejm∞ nejen v Internetu. Dokonce se pro n∞j i zaΦalo hledat jmΘno - n∞kterΘ prameny jej oznaΦujφ jako äInternetov² poΦφtaΦ", ale v²sti₧n∞jÜφ a p°φhodn∞jÜφ je asi äsφ¥ov² poΦφtaΦ", anglicky äNetwork Conputer", zkratkou NC - jako nßhrada PC (Personal Computer).

JakΘ ale budou hlavnφ p°ednosti äsφ¥ovΘho poΦφtaΦe", neboli NC? Jednou z nich bude bezesporu pr∙b∞₧nß sprßva a aktualizace programovΘho vybavenφ - koncovφ u₧ivatelΘ se nebudou muset sami starat o ₧ßdnΘ upgrady Φi dalÜφ systΘmovΘ ·pravy pou₧φvan²ch aplikacφ, proto₧e ze sφt∞ si v₧dy stßhnou to nejaktußln∞jÜφ, co existuje. Ruku v ruce s tφm pak bude moci b²t implementovßn i zcela nov² zp∙sob placenφ, oznaΦovan² jako äpay-per-use" - u₧ivatelΘ zde budou platit za dobu, po kterou urΦit² program skuteΦn∞ vyu₧φvali. Teprve Φas ale ukß₧e, zda takovΘto °eÜenφ bude rozumnΘ a zda se ujme.

Zdaleka nejv∞tÜφ p°ednostφ poΦφtaΦe kategorie NC ale z°ejm∞ bude jeho cena. Dφky jednoduchosti bude moci b²t v²razn∞ ni₧Üφ ne₧ cena b∞₧nΘho PC, jakΘ je masov∞ nasazovßno dnes. To pak poΦφtaΦ∙m NC otev°e jeÜt∞ v∞tÜφ segment trhu, ne₧ jak² dnes majφ poΦφtaΦe PC, a umo₧nφ prodat tyto jednoduÜÜφ poΦφtaΦe jeÜt∞ v∞tÜφmu poΦtu zßkaznφk∙, ne₧ jak² p°ipadß v ·vahu pro koupi dra₧Üφho poΦφtaΦe PC. Stejn∞ tak to umo₧nφ ·sp∞Ün∞ nasadit äsφ¥ov² poΦφtaΦ" i do takov²ch oblastφ, ve kter²ch se b∞₧nß PC jeÜt∞ p°φliÜ neprosadila, Φi alespo≥ nezvφt∞zila na celΘ Φß°e. Lacin² sφ¥ov² poΦφtaΦ bude nap°φklad moci p°evzφt roli terminßlu pro hranφ on-line her, roli videotexovΘho terminßlu, m∙₧e se stßt nßhradou b∞₧nΘho telefonu a faxu apod.

KonkrΘtnφ ceny poΦφtaΦ∙ NC zatφm jeÜt∞ nejsou znßmy, ale vÜeobecn∞ se hovo°φ o magickΘ hranici 500 dolar∙, kterou by nem∞ly p°ekroΦit. Nejaktivn∞jÜφ se ve v²voji takovΘhoto poΦφtaΦe NC pon∞kud p°ekvapiv∞ zdß b²t databßzov² gigant, firma Oracle. Jejφ sφ¥ov² poΦφtaΦ v cen∞ pod 500 USD ji₧ dokonce byl p°edstaven odbornΘ ve°ejnosti koncem lo≥skΘho roku na v²stav∞ Comdex.