| VyÜlo v m∞sφΦnφku: | Connect |
| ╚φslo: | 5/96 |
| Datum: | |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | Reportß₧e |
P°φtomnost Internetu na letoÜnφm CeBIT-u m∞la mnoho podob a forem. Jednou z nich byl i oficißlnφ veletr₧nφ WWW server (kter² si ale svou premiΘru odbyl ji₧ v lo≥skΘm roce]. Letos byl tento server dostupn² s p°edstihem, a pro mnohΘ ·Φastnφky byl vφtanou p°φle₧itostφ seznßmit se v p°edstihu s tφm, co je v Hannoveru Φekß - s d∙le₧it²mi informacemi o samotnΘm veletrhu, exponßtech i vystavovatelφch, s plßny doprovodn²ch akcφ, kulturnφm programem a dalÜφmi zajφmavostmi. Z°izovatelem veletr₧nφho serveru p°itom byla po°ßdajφcφ Deutsche Messe, a Ülo ve skuteΦnosti jen o jednu Φßst jejφho velkΘho WWW serveru (s adresou http://www.messe.de). JinΘ Φßsti tohoto serveru jsou ji₧ dnes v∞novßny dalÜφm v²stavßm a veletrh∙m, kterΘ Deutsche Messe takΘ po°ßdß - tak₧e a₧ budete chtφt zφskat n∞jakΘ podrobn∞jÜφ informace nap°φklad o mladÜφm brat°φΦkovi mamutφho CeBITu, neboli o v²stav∞ CeBIT Home, nemusφte hledat daleko.
SvΘ vlastnφ äWWW expozice", zam∞°enΘ specificky na CeBIT, si vÜak z°izovalo velmi mnoho jednotliv²ch firem, od velk²ch a renomovan²ch a₧ po malΘ a dosud nep°φliÜ znßmΘ - vÜichni toti₧ vycφtili, ₧e prost°ednictvφm Internetu a slu₧by World Wide Web mohou prezentovat svΘ nabφdky aktußln∞ji, atraktivn∞ji a z°ejm∞ i s menÜφmi nßklady, ne₧ prost°ednictvφm tiÜt∞n²ch letßk∙ a katalog∙. Do budoucna lze nejspφÜe oΦekßvat, ₧e distribuce informacφ v elektronickΘ form∞ neustßle poroste, a Φasem mo₧nß zcela zastφnφ klasickΘ äpapφrovΘ formy". Interaktivnφ on-line forma, vyu₧φvajφcφ slu₧eb Internetu Φi jemu podobn²ch sφtφ, vÜak nejspφÜe nebude jedinou mo₧nostφ - ji₧ letos bylo mnoho informacφ dostupn²ch na disketßch Φi discφch CD-ROM, a takΘ tento trend bude nejspφÜe pokraΦovat.
Dφky Internetu se na letoÜnφm CeBITu zaΦala etablovat i zcela novß kategorie vystavovatel∙ - poskytovatel∙ Internetov²ch slu₧eb. Tedy nejen äklasick²ch" poskytovatel∙ p°φstupu k Internetu (dnes b∞₧n∞ oznaΦovan²ch jako ISP, od: Internet Service Providers), kte°φ nabφzφ p°edevÜφm tzv. IP konektivitu, ale takΘ nejr∙zn∞jÜφch äposkytovatel∙ obsahu" (content providers) - tedy subjekt∙, kterΘ samy vyu₧φvajφ Internet jako p°enosovou infrastrukturu, prost°ednictvφm kterΘ dodßvajφ svΘ slu₧by a äzbo₧φ" zßkaznφk∙m. Na letoÜnφm CeBITu se v tΘto kategorii poprvΘ ve v²znamn∞jÜφm m∞°φtku prezentovali nap°φklad vydavatelΘ novin a Φasopis∙, kte°φ svΘ tituly publikujφ krom∞ obvyklΘ tiÜt∞nΘ formy i ve form∞ elektronickΘ a Üφ°φ je typicky prost°ednictvφm WWW. Ji₧ samotnß orientace v tom, kter² odborn² Φi populßrn∞ji zam∞°en² titul je dnes mo₧nΘ si p°eΦφst na Internetu, se stßvß netrivißlnφ zßle₧itostφ - Φasem se nejspφÜe stanou v²jimkou takovΘ tituly, kterΘ na Internetu nebudou. Pak otßzka nebude znφt äje to na Internetu?". Mφsto toho se lidΘ budou ptßt: äkde to na Internetu najdu?" No a zde je obrovsk² prostor pro nejr∙zn∞jÜφ slu₧by, kterΘ by u₧ivatel∙m dokßzaly usnadnit orientaci v tak obrovskΘm mo°i informacφ, jak²m Internet ji₧ dnes je - tedy pro r∙znΘ vyhledßvacφ slu₧by a slu₧by spoΦφvajφcφ ve shroma₧∩ovßnφ a katalogizovßnφ odkaz∙ na existujφcφ zdroje. V tΘto kategorii se na letoÜnφm CeBITu objevilo n∞kolik prvnφch vlaÜtovek, ale hlavnφ bonanza na tomto zlatonosnΘm poli z°ejm∞ teprve p°ijde. No a jeÜt∞ mΘn∞ obydlenß je pak sfΘra konzultaΦnφch a vzd∞lßvacφch aktivit, po kter²ch ·p∞nliv∞ volß neskuteΦn∞ obrovskß masa potencißlnφch i aktußlnφch u₧ivatel∙ - kdo jim poradφ, k Φemu vÜemu by se dneÜnφ Internet dal vyu₧φt, a kdo je nauΦφ jej efektivn∞ vyu₧φvat?
P°φtomnost Internetu vÜak byla na letoÜnφm CeBITu patrnß i nep°φmo, v podob∞ mnoha nov²ch Φi alespo≥ inovovan²ch produkt∙ a slu₧eb, kterΘ jsou Internetu vysloven∞ Üity na mφru. Zkusme si n∞kterΘ z nich postupn∞ probrat a odhadnout, jak²m sm∞rem se v²voj v jednotliv²ch oblastech zaΦφnß ubφrat.
Zdaleka nejoblφben∞jÜφ slu₧bou dneÜnφho Internetu je slu₧ba World Wide Web. U₧ivatelΘ, kte°φ cht∞jφ mφt k tΘto slu₧b∞ p°φstup, musφ b²t vybaveni tzv. WWW browserem (WWW prohlφ₧eΦem, WWW klientem). Nabφdka browser∙ je dnes ji₧ pom∞rn∞ bohatß, ale rozd∞lenφ trhu ji₧ tak pestrΘ nenφ - zdaleka nejv∞tÜφ krajφc si pro sebe ukousla firma Netscape, kterß na letoÜnφm CeBITu vystavovala ·pln∞ poprvΘ. Jejφ browsery podle poslednφch statistik pokr²vajφ a₧ 85 procent trhu celosv∞tov∞, a v Evrop∞ dokonce p°es 90 procent (m∞°eno v poΦtu p°φstup∙ k relevantnφmu vzorku WWW server∙). Na druhΘ mφsto se protlaΦila firma Microsoft, kterß sv∙j browser Explorer rozdßvß zcela zdarma - ale tento jejφ tah kupodivu nep°inesl v²znamn∞jÜφ zvrat v nadvlßd∞ firmy Netscape. Ta svΘ browsery sice nerozdßvß zdarma, ale dφky jejφ licenΦnφ politice, zp∙sobu distribuce a Φetnosti inovacφ dokß₧e mnoho u₧ivatel∙ pou₧φvat jejφ browsery zdarma. Do budoucna pak lze oΦekßvat, ₧e browsery se nejspφÜe definitivn∞ usφdlφ v kategorii äfreeware" (tj. budou skuteΦn∞ a pro vÜechny zdarma), a jejich producenti budou svΘ zisky Φerpat z prodeje WWW server∙ a dalÜφch doprovodn²ch aktivit (nap°φklad z prodeje tiÜt∞n²ch manußl∙ ke sv²m browser∙m, poskytovßnφ u₧ivatelskΘ podpory atd.). Bude jist∞ zajφmavΘ sledovat, co tento trend ud∞lß s dalÜφmi producenty WWW browser∙, kte°φ se vehementn∞ sna₧φ vyplnit dosud neobsazenΘ skulinky na tomto jist∞ zajφmavΘm trhu - ti chyt°ejÜφ se ji₧ dnes zaΦφnajφ orientovat na doprovodnΘ produkty, kterΘ dokß₧φ spolupracovat s libovoln²m browserem.
DalÜφm zajφmav²m trendem v oblasti browser∙ je jejich tendence integrovat do sebe dalÜφ funkce, kterΘ bezprost°edn∞ nesouvisφ se slu₧bou WWW. P°φkladem m∙₧e b²t äzabudovßvßnφ" klientsk²ch program∙ elektronickΘ poÜty, program∙ pro Φtenφ tzv. sφ¥ov²ch news, program∙ pro on-line konverzaci (tzv. chat) a dalÜφch. Nejvφce je takovßto integrace patrnß na browserech Navigator firmy Netscape (jejφ Navigator Gold mß dokonce zabudovßn i jednoduch² autorsk² nßstroj pro vytvß°enφ WWW strßnek), ale stejn² trend u₧ zaΦφnajφ nabφrat i ostatnφ browsery. VÜe je p°itom nejspφÜe motivovßno snahou uΦinit z WWW browser∙ jednotnΘ klientskΘ prost°edφ, kterΘ by umo₧≥ovalo u₧ivatel∙m p°istupovat ke vÜem dostupn²m slu₧bßm prost°ednictvφm jedinΘho klientskΘho programu, s jedin²m u₧ivatelsk²m rozhranφm. P°φnosy by byly obrovskΘ - mφsto n r∙zn²ch klientsk²ch program∙ na pracovnφch stanicφch by staΦilo udr₧ovat jen jeden jedin², a takΘ samotnφ u₧ivatelΘ by se nemuseli uΦit pracovat s mnoha r∙zn²mi programy, ale staΦila by jim znalost jen jednoho jedinΘho programu. V dneÜnφ dob∞, kdy nßklady na sprßvu a podporu u₧ivatel∙ ji₧ v²razn∞ p°evyÜujφ jednorßzovΘ po°izovacφ nßklady, to je argument opravdu velmi pßdn².
JeÜt∞ dalÜφm zajφmav²m jevem v oblasti WWW browser∙ je snaha dßt jim schopnost pracovat i s jin²mi formßty dat, ne₧ jen s klasick²mi texty a obrßzky, na kterΘ dosud pamatuje jazyk HTML (HyperText Markup Language). Nejde p°itom jen o r∙znΘ multimedißlnφ zßle₧itosti typu zvuk∙, ₧iv²ch obrßzk∙ Φi dokonce trojrozm∞rnΘ obrazy, ale takΘ nap°φklad o podporu internφch datov²ch formßt∙ n∞kter²ch znßm∞jÜφch textov²ch procesor∙, spreadsheet∙, prezentaΦnφch program∙ - nap°φklad o schopnost browseru korektn∞ zobrazit soubor ve formßtu MS Word, ve formßtu prohlφ₧eΦe Envoy (z balφku PerfectOffice) apod. Po technickΘ strßnce se p°idßnφ takov²chto schopnostφ °eÜφ formou äzßsuvn²ch modul∙" ryze softwarovΘ povahy - tedy program∙, kterΘ slou₧φ jako dopln∞k konkrΘtnφho browseru (a majφ povahu dynamicky instalovateln²ch knihovnφch modul∙). Ne nadarmo se t∞mto äzßsuvn²m modul∙m" °φkß plug-in (zejmΘna v souvislosti s browsery Netscape Navigator, pro kterΘ je nabφdka plug-in modul∙ zdaleka nejv∞tÜφ). Jak² je ale hlavnφ d∙vod pro takovßto rozÜφ°enφ a podporu dalÜφch datov²ch formßt∙? Motivaci je t°eba hledat ve snaze vyu₧φt slu₧bu WWW a jejφ browsery i v rßmci tzv. Intranetu, a tedy pro internφ pot°eby urΦitΘ provozovatelskΘ organizace. Pokud ta mß nap°φklad v∞tÜinu sv²ch dokument∙ ve formßtu MS Word a chce je v rßmci svΘho Intranetu zp°φstupnit sv²m u₧ivatel∙m prost°ednictvφm WWW browser∙m, je pro ni velmi d∙le₧itΘ, aby tyto browsery dokßzaly p°φsluÜnΘ dokumenty korektn∞ zobrazit (a tyto nemusely b²t p°evßd∞ny do formßtu HTML, kter² browsery pou₧φvajφ standardn∞).
Doslova v p°edveΦer zahßjenφ CeBITu, 12. b°ezna, doÜlo na trhu browser∙ k zajφmavΘ udßlosti. SpoleΦnost America On Line (AOL) nejprve oznßmila, pro svΘ u₧ivatele zvolila browser Netscape Navigator (kter² by jim dodßvala na zßklad∞ licence). Krßtce na to vÜak uΦinila zßsadnφ obrat, a dala p°ednost browseru Microsoft Explorer. D∙vod je prost² - Microsoft nabφdnul za°azenφ ikonky pro p°φstup ke slu₧b∞ AOL p°φmo do pracovnφ plochy nov²ch Windows 95. Tento fakt naznaΦuje dv∞ velmi zajφmavΘ skuteΦnosti:
Za vhodnou platformu pro provozovßnφ WWW serveru byl jeÜt∞ do nedßvnΘ doby pova₧ovßn Unix, v n∞kterΘ ze sv²ch Φetn²ch variant. Dodnes pak drtivß v∞tÜina WWW server∙ v Internetu stojφ prßv∞ na tΘto platform∞. V praxi to ale znamenß, ₧e pro jejich z°φzenφ a provozovßnφ jsou nutnΘ nßklady odpovφdajφcφ po°φzenφ a provozovßnφ UnixovΘho poΦφtaΦe, a hlavn∞ pro jejich sprßvu a udr₧ovßnφ jsou nutnΘ znalosti tohoto systΘmovΘho prost°edφ. Dokud provozovßnφ WWW server∙ nedosßhlo masovΘho m∞°φtka, mohlo z∙stat v rukou specialist∙ znal²ch Unixu. Jakmile ale poΦty WWW server∙ zaΦaly prudce stoupat, jejich dostupnost pouze na platform∞ Unixu zaΦala b²t nep°φjemnou p°ekß₧kou - proΦ platit tolik za po°φzenφ UnixovΘho poΦφtaΦe, proΦ by nemohlo staΦit obyΦejnΘ v²konn∞jÜφ PC? A kde shßn∞t drahΘho odbornφka na Unix? Na trhu tak nßhle vznikla velkß poptßvka po °eÜenφ, umo₧≥ujφcφch provozovat WWW servery i na jin²ch platformßch, ne₧ jen na Unixu.
Na letoÜnφm CeBITu byla k vid∞nφ celß °ada program∙, vychßzejφcφch vst°φc poptßvce po mo₧nosti provozovat WWW servery na jin²ch ne₧ Unixov²ch platformßch, a to hned v celΘm ÜirokΘm spektru, pokr²vajφcφm oΦekßvanΘ pot°eby r∙zn²ch zßkaznφk∙ - od minimßlnφch nßrok∙ na funkΦnost, s d∙razem na co nejv∞tÜφ jednoduchost a mo₧nost ärychle zaΦφt", a₧ po plnohodnotnΘ WWW servery, kterΘ umo₧≥ujφ skuteΦn∞ seri≤znφ vyu₧itφ. Na onΘ äjednoduÜÜφ" stran∞ spektra tak stojφ takovΘ WWW servery, kterΘ jsou zabudovßny do WWW prohlφ₧eΦ∙ (resp. tvo°φ s nimi jedin² integrovan² celek), a umo₧≥ujφ skuteΦn∞ komukoli z°φdit si na svΘm poΦφtaΦi vlastnφ WWW server (p°φkladem m∙₧e b²t PowerBrowser firmy Oracle). Zde p°itom jde o takovß °eÜenφ, kterß musφ b²t schopnß provozu na typickΘ äu₧ivatelskΘ" platform∞, kterou dnes bezesporu jsou MS Windows. O stupφnek v²Üe pak stojφ samostatnΘ programy, urΦenΘ pro platformu Windows (nejΦast∞ji pouze Windows 95), a plnφcφ roli WWW server∙. TakovΘto programy existujφ jak v kategorii komerΦnφch, tak i v kategorii public domain program∙ Φi sharewaru. TakΘ jejich schopnosti se mohou dosti v²znamn∞ liÜit - n∞kterΘ komerΦnφ WWW servery pro MS Windows nabφzφ i dosti pokroΦilΘ funkce a efektivnφ nßstroje pro sprßvce a WWW autory. Vzhledem k souΦasnΘmu trendu, kdy se zdrojem informacφ v rßmci WWW stßvß stßle vφce ädrobn²ch" u₧ivatel∙, lze v tΘto oblasti oΦekßvat velk² rozvoj.
Na CeBITu vÜak byly k vid∞nφ WWW servery i pro ΦetnΘ dalÜφ platformy. Nap°φklad firma Novell zde prezentovala svΘ °eÜenφ, umo₧≥ujφcφ provozovat WWW server na klasickΘm serveru Novell NetWare 4.1. Vzhledem ke znaΦnΘmu rozsahu ji₧ instalovanΘ zßkladny a znalostem tohoto prost°edφ budou WWW servery na platform∞ NetWare do budoucna z°ejm∞ dosti ΦastΘ a oblφbenΘ. Konkurovat jim vÜak bude platforma Windows NT, kterß se v poslednφ dob∞ zaΦφnß v²znamn∞ prosazovat nejen jako platforma pro tzv. file serving (Φφm₧ konkuruje p°edevÜφm platform∞ Novell NetWare), ale zejmΘna jako platforma aplikaΦnφ - Φφm₧ zaΦφnß konkurovat i samotnΘmu Unixu. Prßv∞ Windows NT by se do budoucna mohly stßt nejpou₧φvan∞jÜφ platformou pro provozovßnφ WWW server∙. Sv∙j WWW server pro Windows NT nabφzφ samoz°ejm∞ i firma Microsoft (jako tzv. Internet Information Server), a to zcela zdarma. K dispozici vÜak jsou i °eÜenφ od jin²ch firem, nap°φklad server Esplanade od FTP Software. Bude jist∞ zajφmavΘ sledovat, jak se tato komerΦnφ °eÜenφ (kterß nejsou zdarma) vyrovnajφ s konkurencφ Microsoftu, kter² svΘ °eÜenφ poskytuje bezplatn∞.
Na konkurenci Microsoftu v oblasti WWW server∙ ji₧ zareagovala i firma Netscape, a to prßv∞ v dob∞ CeBITu. Ohlßsila zde, ₧e v²znamn∞jÜφm zp∙sobem m∞nφ koncepci i zp∙sob prodeje sv²ch WWW server∙. Z dosud spφÜe monolitnφ aplikace, urΦenΘ k pln∞nφ zßkladnφ funkΦnosti WWW serveru, se nynφ stßvß otev°en∞jÜφ a univerzßln∞jÜφ systΘm, schopn² pokr²t v∞tÜinu funkcφ kterΘ urΦit² subjekt pot°ebuje pro plnohodnotnΘ vyu₧itφ mo₧nostφ dneÜnφho Internetu, a¥ ji₧ obvykl²m zp∙sobem sm∞rem även", nebo naopak sm∞rem ädovnit°", v rßmci tzv. Intranetu. Firma Netscape p°edstavila na CeBITu äbalφk" s nßzvem SuiteSpot, kter² obsahuje nßsledujφcφch p∞t druh∙ souΦßstφ:
DalÜφ zajφmavostφ, kterou firma Netscape ohlßsila na letoÜnφm CeBITu, byl jejφ zßm∞r nabφzet tzv. FastTrack Server. Jde oΦividn∞ o pokus pokr²t i druhou stranu spektra, zam∞°enou na jednoduÜÜφ a mΘn∞ nßroΦnΘ nasazenφ (zatφmco SuiteSpot je urΦen pro nejnßroΦn∞jÜφ, äprofesionßlnφ" Φßst spektra). Server FastTrack, jak ji₧ jeho nßzev napovφdß, by m∞l umo₧nit ärychl² rozjezd", neboli snadnou instalaci a snadnΘ zabydlenφ. ZajφmavΘ je jist∞ i to, ₧e tento server bude Üφ°en stejn²m zp∙sobem jako oblφbenΘ browsery Netscape Navigator, tj. prost°ednictvφm Internetu, ze kterΘho si jej zßjemci budou moci stßhnout a vyzkouÜet (a teprve pak zaplatit). Stßt mß pom∞rn∞ mßlo, v kombinaci s browserem Navigator Gold (kter² souΦasn∞ obsahuje i jednoduch² autorsk² nßstroj na vytvß°enφ WWW strßnek) mß stßt 295 USD. D∙le₧itß je jist∞ skuteΦnost, ₧e server FastTrack je mo₧nΘ provozovat na platform∞ Unixu i Windows NT, a do budoucna se poΦφtß i s mo₧nostφ provozovßnφ na platform∞ Windows NT. I p°es svou jednoduchost, nφzkou cenu a zam∞°enφ na jednoduÜÜφ nasazenφ dokß₧e server FastTrack pracovat i s jazykem Java a JavaScript, a mß zabudovßno rozhranφ SSL 3.0 (pro podporu zabezpeΦen²ch transakcφ).