Ji°φ Peterka

A₧ do listopadu roku 1989 nem∞lo tehdejÜφ ╚eskoslovensko p°φstup k nejmodern∞jÜφm technologiφm, vΦetn∞ technologiφ z oblasti v²poΦetnφ techniky, poΦφtaΦov²ch komunikacφ a sφtφ. Tehdy praktikovanΘ embargo ze strany äpoΦφtaΦov∞ vysp∞l²ch" zemφ p°itom brßnilo jak praktickΘmu nasazovßnφ t∞chto pokroΦil²ch technologiφ, tak bohu₧el i tomu, aby se s nimi mohla naÜe odbornß ve°ejnost podrobn∞ji seznßmit. Jedno moudrΘ p°φslovφ vÜak °φkß, ₧e vÜechno ÜpatnΘ je k n∞Φemu dobrΘ. NaÜt∞stφ mß pravdu i zde.

Kdy₧ se koneΦn∞ prolomily ledy a padly poslednφ bariΘry, otev°el se naÜim odbornφk∙m p°φstup prakticky ke vÜem d∙le₧it²m v∞deck²m a technick²m poznatk∙m. V dostupnosti informacφ i v tom, co bylo t°eba zvlßdnout, tak nastal velmi prudk² skok, a nikoli postupn² p°echod. Pro odbornφky, kte°φ museli obrovskΘ penzum nov²ch poznatk∙ a v∞domostφ co nejrychleji ävst°ebat", to samoz°ejm∞ bylo dost t∞₧kΘ. ZejmΘna proto, ₧e z p°edchozφ doby si v∞tÜinou nemohli odnΘst pot°ebnΘ zßklady, neboli ₧ßdnΘ äd∞dictvφ", na kterΘm by mohli dßle stav∞t.

Zcela jinß ale byla situace v nasazovßnφ modernφ v²poΦetnφ techniky. V∞tÜina existujφcφch systΘm∙ byla toti₧ tak zastaralß a nevyhovujφcφ, ₧e se nedalo dßle je rozvφjet a zdokonalovat, a nebylo ani ·ΦelnΘ po₧adovat jejich spoluprßci se systΘmy nov²mi. Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ bylo nejrozumn∞jÜφ ji₧ existujφcφ systΘmy jednoduÜe celΘ zahodit. Budovßnφ nov²ch v²poΦetnφch a informaΦnφch systΘm∙ pak mohlo probφhat zp∙sobem, pro kter² se v₧ilo trefnΘ oznaΦenφ äna zelenΘ louce". A prßv∞ to je moment, kdy se pozitivn∞ projevila naÜe p°edchozφ izolovanost - v∞tÜinou jsme toti₧ nemuseli nΘst zßt∞₧ n∞Φeho, co ji₧ existuje a plnφ sv∙j ·Φel alespo≥ do takovΘ mφry, ₧e to nenφ mo₧nΘ ävyhodit z okna". Nemuseli jsme tedy poΦφtat s existencφ n∞Φeho, co sice nenφ zcela optimßlnφ a nejmodern∞jÜφ, ale co stßle jeÜt∞ n∞jak funguje, a s Φφm je t°eba nadßle poΦφtat - nejΦast∞ji tak, aby novΘ °eÜenφ dokßzalo na ji₧ existujφcφ navßzat a vhodn∞ s nφm spolupracovat.

Tento zajφmav² moment nßm dnes mohou v poΦφtaΦov∞ vysp∞l²ch zemφch Φasto zßvid∞t. Dφky n∞mu se toti₧ u nßs nez°φdka prosadφ a implementuje modern∞jÜφ a koncepΦn∞jÜφ °eÜenφ, ne₧ ve ävysp∞lejÜφm" zahraniΦφ. Tam toti₧ majφ p°i v²b∞ru a nasazovßnφ nov²ch technologiφ podstatn∞ svßzan∞jÜφ ruce ne₧ my, proto₧e se musφ p°izp∙sobovat ji₧ existujφcφm °eÜenφm a navazovat na n∞. Dokonce si pro n∞ naÜli i trefnΘ oznaΦenφ: legacy (co₧ v doslovnΘm p°ekladu znamenß äodkaz" Φi äd∞dictvφ"). V∞tÜinou se ale tento termφn pou₧φvß spφÜe jako p°φvlastek, pro oznaΦenφ takov²ch v∞cφ, kterΘ jsou äd∞dictvφm minulosti", ale se kter²mi je t°eba dßle poΦφtat a nenφ mo₧nΘ je jednoduÜe opustit, zahodit, Φi jen p°estat podporovat.

Nap°φklad älegacy data" jsou takovß data, kterß vytvo°il n∞jak² ji₧ existujφcφ systΘm a kterß je t°eba p°evzφt i do systΘmu novΘho - co₧ m∙₧e b²t vy°eÜeno nap°φklad jejich jednorßzovou konverzφ a migracφ do novΘho systΘmu. Pon∞kud komplikovan∞jÜφ to b²vß ji₧ existujφcφmi sφt∞mi, kterΘ jeÜt∞ nemajφ b²t vy°azeny z provozu ani v situaci, kdy se jejich provozovatel rozhodne rozhodne rozÜφ°it svou stßvajφcφ sφ¥, pokud mo₧no co nejmodern∞jÜφcm zp∙sobem. TakovΘto älegacy networks" pak samoz°ejm∞ dosti v²razn∞ omezujφ v²b∞r nov²ch °eÜenφ, nebo¥ tyto musφ b²t schopnΘ nejen pasivn∞ koexistovat vedle star²ch, ale dokonce s nimi musφ i aktivn∞ spolupracovat takov²m zp∙sobem, jak² je provozovatelem po₧adovßn. Podobn∞ je tomu nap°φklad i se sφ¥ov²mi protokoly, neboli älegacy protocols", kterΘ takΘ nenφ mo₧nΘ jednoduÜe p°estat podporovat v okam₧iku, kdy se v urΦitΘ sφti zavedou protokoly novΘ.