K novinkßm prßv∞ zahajovanΘho druhΘho roΦnφku Φasopisu CHIPweek bude pat°it i zcela nov² serißl, s p°φznaΦn²m nßzvem äPrincipy poΦφtaΦov²ch sφtφ". Najdete jej na stejnΘm mφst∞, kde prßv∞ Φtete tyto °ßdky. O Φem ale tento nov² serißl bude, a jak bude koncipovßn?
Nov² serißl je reakcφ na vÜeobecn² zßjem Φtenß°skΘ ve°ejnosti o problematiku poΦφtaΦov²ch sφtφ a poΦφtaΦov²ch komunikacφ, kter² signalizujφ vaÜe ohlasy a vaÜe reakce na rubriku Komunikace. Jak je mo₧nΘ z t∞chto ohlas∙ odvodit, nejv∞tÜφ vßÜ zßjem je o informace p°ehledovΘho a vÜeobecn∞ informativnφho charakteru, urΦenΘ k zφskßnφ zßkladnφ orientace v urΦitΘ oblasti - ne ani tak o detailnφ informace technickΘho charakteru Φi charakteru nßvodu k dosa₧enφ urΦitΘho konkrΘtnφho cφle, jako spφÜe o informace umo₧≥ujφcφ zφskat pot°ebn² nadhled nad oblastφ Φi oblastmi, ve kter²ch Φtenß° nenφ specialistou. No a prßv∞ takovΘmuto cφli bude pod°φzen nov² serißl.
Rßd bych mu vtisknul podobu, pro kterou se dnes v angliΦtin∞ v₧ilo oznaΦenφ ätutorial" - tedy materißlu, kter² mß povahu v²ukovΘho textu. Navφc podobu takovΘho tutorialu, kter² bude pou₧iteln² pro samostatnΘ studium, a bude mφt dokonce stavebnicov² charakter. Nep∙jde tedy o jeden velk² jednolit² serißl, ale o posloupnost modul∙, kterΘ sice budou spolu ·zce souviset, ale na druhΘ stran∞ budou logicky ucelenΘ, tak aby je bylo mo₧nΘ studovat i samostatn∞, nezßvisle na ostatnφch, resp. aby si ka₧d² Φtenß° mohl änamφchat" takovou jejich skladbu, jakß bude odpovφdat jeho pot°ebßm a zßjm∙m. Ka₧d² modul p°itom bude mφt n∞kolik dφl∙ resp. Φßstφ, vychßzejφcφch s t²dennφmi odstupy jednotliv²ch Φφsel CHIPweeku, p°iΦem₧ poΦet t∞chto dφl∙ nebude p°edem fixovßn.
Pokud jde o formu v²kladu, rßd bych se soust°edil p°edevÜφm na myÜlenky a principy, na kter²ch jsou dneÜnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ a komunikace budovßny, ne₧ na konkrΘtnφ detaily a faktografii. Vychßzφm zde toti₧ z p°esv∞dΦenφ, ₧e Φlov∞k si mnohem snßze pamatuje to, co sßm pochopφ, k Φemu znß motivaci Φi äpozadφ" nebo co si dokonce odvodil sßm, a ji₧ h∙°e si pamatuje v∞ci, u kter²ch mu nejsou znßmy ₧ßdnΘ relevantnφ souvislosti Φi vztahy k jin²m v∞cem, a kterΘ musφ pouze mechanicky memorovat. A krom∞ toho - kdy₧ skuteΦn∞ dojde na pot°ebu n∞jakΘ konkrΘtnφ specifickΘ informace Φi rozhodnutφ, je v∞tÜinou stejn∞ nutnΘ äjφt hloub∞ji", s vyu₧itφm vÜech dostupn²ch informaΦnφch zdroj∙. Mnohem vφce Üancφ usp∞t zde ale bude mφt ten, kdo ji₧ mß alespo≥ povÜechnΘ pov∞domφ o p°φsluÜnΘ problematice a tuÜφ, co vlastn∞ mß hledat.
Prvnφ modul novΘho serißlu, kter² zaΦne vychßzet ji₧ od p°φÜtφho Φφsla, bude v∞novßn d∙vod∙m, kterΘ vedly ke vzniku poΦφtaΦov²ch sφtφ a kterΘ jim vtiskly jejich dneÜnφ podobu. To je toti₧ klφΦem k pochopenφ mnoha d∙le₧it²ch v∞cφ kolem dneÜnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ. KonkrΘtnφ nßzev modulu znφ äV²voj v²poΦetnφho modelu", proto₧e historie poΦφtaΦov²ch sφtφ je zde prezentovßna prßv∞ na zßklad∞ toho, jak se v souvislosti s nßstupem poΦφtaΦov²ch sφtφ postupn∞ m∞nil zp∙sob provozovßnφ jednotliv²ch aplikacφ - z prvotnφho dßvkovΘho zpracovßnφ p°es model host/terminßl, p°es zcela izolovanΘ osobnφ poΦφtaΦe k modelu file server/pracovnφ stanice, a₧ k modelu klient/server, k distribuovan²m aplikacφm a k nov∞ se objevujφcφmu modelu, kter² je zatφm pracovn∞ oznaΦovßn jako änetwork centric" a vychßzφ z myÜlenek, na kter²ch je postavena koncepce jazyka Java.
Pro dalÜφ moduly serißlu se nabφzφ celß °ada zajφmav²ch tΘmat. Jeliko₧ ale serißl bude vznikat pr∙b∞₧n∞, je mo₧nΘ po°adφ t∞chto modul∙ a z Φßsti i jejich v∞cnou nßpl≥ upravit i podle vaÜich ohlas∙ a p°ßnφ. Cht∞l bych vßs proto po₧ßdat o jistou formu zp∞tnΘ vazby, kterß by mi pomohla stanovit vhodnΘ po°adφ modul∙, i jejich v∞cnou nßpl≥ - nap°φklad i co do formy a detailnosti v²kladu, Üφ°e v∞cnΘho zßb∞ru atd. SvΘ reakce mi prosφm posφlejte bu∩ na adresu redakce, nebo jeÜt∞ lΘpe elektronickou poÜtou na adresu pet@dcit.cz. Pro vaÜi lepÜφ p°edstavu dßle uvßdφm v²Φet dalÜφch modul∙, kter²mi by serißl mohl pokraΦovat:
taxonomie poΦφtaΦov²ch sφtφ: co se rozumφ pod pojmy lokßlnφ a rozlehlß sφ¥, jakß jsou rozliÜujφcφ kritΘria mezi nimi, co jsou sφt∞ metropolitnφ, co jsou sφt∞ ISDN, co jsou ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, co jsou sφt∞ serverovΘho typu a sφt∞ peer-to-peer atd.
zßklady datov²ch komunikacφ: reßlnΘ vlastnosti p°enosov²ch cest, pot°eba a druhy modulace, modulaΦnφ a p°enosovß rychlost, p°enosov² v²kon ...
referenΦnφ model ISO/OSI: jakß je jeho podstata a celkovß filosofie, sedm vrstev ISO/OSI a jejich funkce, historie, souΦasnost a perspektiva referenΦnφho modelu
sφ¥ov² model TCP/IP: historie a souΦasnost, celkovß filosofie, vrstvy a jejich funkce
rodina protokol∙ TCP/IP: protokoly IP (SLIP, PPP), UDP, TCP, aplikaΦnφ protokoly (Telnet, FTP, SMTP, ...)
internetworking: opakovaΦe, mosty, sm∞rovaΦe a brßny, v²hody a nev²hody r∙zn²ch zp∙sob∙ vzßjemnΘho propojovßnφ dφlΦφch sφtφ, algoritmy sm∞rovßnφ
p°epojovßnφ a p°epojovanΘ technologie (switching): filosofie p°epojovßnφ vs. sdφlenφ, techniky p°epojovßnφ, v²hody a nev²hody p°epojovßnφ, p°epojovan² a sdφlen² Ethernet
Ethernet: historie a v²voj Ethernetu, filosofie Ethernetu, p°φstupovß metoda CSMA/CD, pou₧itφ r∙zn²ch druh∙ kabelß₧e, vliv kroucenΘ dvoulinky na dalÜφ v²voj Ethernetu, Fast Ethernet a 100 VG AnyLAN
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese
http://archiv.czech.net/copyleft.htm