zp∞t do archivu Φlßnk∙ |
rejst°φk
REAL/32: 32-bitov², vφceu₧ivatelsk², real-time .... ale stßle jeÜt∞ DOS!
Hledßte vhodnou platformu pro vφceu₧ivatelskou aplikaci, pracujφcφ v re₧imu host/terminßl? Pak nejste odkßzßni jen na obvykl² Unix, Φi snad na obstaro₧nφ operaΦnφ systΘmy vyslou₧il²ch st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙. Mßte jeÜt∞ jednu mo₧nost: vφceu₧ivatelsk² DOS. Nynφ ji₧ v pln∞ 32-bitovΘ verzi, s podporou prßce v reßlnΘm Φase, s podporou DPMI, s mo₧nostφ provozovat MS Windows, s p°φstupem k server∙m Novell NetWare a s dalÜφmi vymo₧enostmi.
Historie operaΦnφho systΘmu DOS je tΘm∞° celou odbornou ve°ejnostφ vnφmßna jako historie softwarovΘho produktu jmΘnem MS DOS, od firmy Microsoft. Jako historie produktu, kter² ji₧ odchßzφ do penze (jsa odstaven nov²mi Windows 95), ale kter² se za cel² sv∙j ₧ivotnφ cyklus nedokßzal vyrovnat s d∞tsk²mi nemocemi, kterΘ dostal do vφnku ji₧ p°i svΘm sp∞ÜnΘm a₧ p°ekotnΘm zrozenφ - s neschopnostφ podporovat multitasking, s malou v²konnostφ, s nereentrantnostφ, s existencφ nedokumentovan²ch funkcφ, se svou neschopnostφ pracovat v reßlnΘm Φase atd. Ji₧ mnohem mΘn∞ se ale vφ, ₧e vedle MS DOSu existovala i tΘm∞° identickß v∞tev PC DOSu firmy IBM, a pon∞kud samostatn∞jÜφ v∞tev DR DOS-u, kterß odum°ela se sv²m poslednφm v²honkem, systΘmem Novell DOS. A u₧ skoro v∙bec se nevφ o tom, ₧e vedle t∞chto jednou₧ivatelsk²ch a jedno·lohov²ch mohykßn∙ existuje i vφceu₧ivatelskß v²vojovß v∞tev DOSu. V∞tev, jejφ₧ ko°eny sahajφ jeÜt∞ hloub∞ji ne₧ ko°eny äklasickΘho" MS DOSu, a to a₧ k operaΦnφmu systΘmu CP/M a jeho vφceu₧ivatelsk²m verzφm MP/M a Concurrent M/PM firmy Digital Research. ╪φzenφm osudu ale v souboji o zßkladnφ operaΦnφ systΘm rodφcφch se poΦφtaΦ∙ PC vyhrßl nikoli ji₧ dob°e zaveden² operaΦnφ systΘm CP/M, ale zcela neznßm², odn∞kud z Üuplφku vyta₧en² a narychlo dod∞lan² DOS.
Vφceu₧ivatelskß v∞tev DOSu tedy vzklφΦila jeÜt∞ v podhoubφ osudem zatracenΘho systΘmu CP/M, ale zßhy p°estoupila i ona na pravou vφru DOSu, a stala se DOS-kompatibilnφ. Sv∞tlo sv∞ta tak spat°il Concurrent DOS jako prvnφ vφceu₧ivatelskß verze kompatibilnφ s MS DOSem, a poslΘze se doΦkala i dvou dalÜφch v²vojov²ch stup≥∙ (Concurrent DOS XM a Concurrent DOS 386). DalÜφm v²vojov²m stupn∞m pak byl produkt Multiuser DOS, stßle jeÜt∞ od firmy Digital Research. Prapor dalÜφho v²voje vÜak od firmy Digital Research (pozd∞ji odkoupenΘ firmou Novell) p°evzaly a dßle t°φmajφ t°i menÜφ firmy. Z nich se v naÜem okolφ i p°φmo u nßs nejvφce prosadila britskß firma IMS (Intelligent Micro Systems), kterß po verzi IMS Multiuser DOS 7.0 nynφ p°ichßzφ na trh s radikßln∞jÜφ obm∞nou vφceu₧ivatelskΘho DOSu - s pln∞ 32-bitov²m systΘmem, s p°φznaΦn²m jmΘnem REAL/32.
Co si ale vlastn∞ p°edstavit pod pojmem ävφceu₧ivatelsk² DOS"? Nejde tak trochu o pop°enφ p°φvlastkem? A k Φemu je n∞co takovΘho dobrΘ?
Pravdou je, ₧e MS DOS m∞l docela pßdn² d∙vod proΦ nepodporovat vφce u₧ivatel∙ - byl urΦen pro osobnφ poΦφtaΦe, kterΘ stejn∞ m∞ly jen jeden jedin² ekvivalent terminßlu: sv∙j monitor a klßvesnici. Umo₧nit souΦasnou prßci vφce u₧ivatel∙m v prost°edφ vφceu₧ivatelskΘho DOSu proto znamenß p°ipojit k osobnφmu poΦφtaΦi dalÜφ terminßly - a¥ ji₧ jedno·ΦelovΘ znakovΘ terminßly, stejnΘ Φi obdobnΘ jako u Unixov²ch poΦφtaΦ∙ Φi poΦφtaΦ∙ st°ediskov²ch, nebo jednoduchß PC-Φka, vystupujφcφ v roli emulovan²ch terminßl∙. Nov² REAL/32 umo₧≥uje p°ipojit k jednomu äcentrßlnφmu" poΦφtaΦi PC celΘ hejno takov²chto terminßl∙ (standardn∞ p°es sΘriovΘ rozhranφ RS-232-C). Sßm jich podporuje a₧ 82, ale jejich poΦet je obvykle omezen spφÜe poΦtem existujφcφch sΘriov²ch rozhranφ RS-232-C (typicky realizovan²ch tzv. multiportov²mi kartami). U₧ivatelΘ t∞chto terminßl∙ jsou ale obvykle odkßzßni jen na prßci v textovΘm re₧imu, v lepÜφm p°φpad∞ na CGA grafiku. Mo₧nost lepÜφ grafiky (v re₧imu VGA) jinde ne₧ na konzoli äcentrßlnφho poΦφtaΦe" pak sice takΘ existuje, ale je vßzßna na pou₧itφ specißlnφch grafick²ch terminßl∙.
DalÜφ, co obyΦejnΘmu DOSu chybφ do ävφceu₧ivatelskosti" je pojem u₧ivatele jako takovΘho, a dßle mechanismy ochrany a sdφlenφ, a mechanismy umo₧≥ujφcφ definovat p°φstupovß prßva. REAL/32 °eÜφ tyto otßzky do znaΦnΘ mφry podobn∞ jako Unix. Na rozdφl od Unixu je vÜak pln∞ kompatibilnφ s äobyΦejn²m" MS DOSem, co₧ mj. znamenß, ₧e by pod nφm m∞ly b∞₧et obecn∞ vÜechny aplikace, psanΘ pro jednou₧ivatelsk² DOS. Pro sprßvnΘ pochopenφ podstaty vφceu₧ivatelskΘho DOSu je vhodnΘ si jej p°edstavit jako jistou obdobu tzv. zborcenΘ pßte°e (collapsed backbone), kterß je dnes tak populßrnφ v lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφch. Zde vÜak jde spφÜe o äzborcenou sφ¥" serverovΘho typu, v rßmci kterΘ se server i vÜechny pracovnφ stanice äzbortily" do jedinΘho bodu, p°esn∞ji do jedinΘho centrßlnφho poΦφtaΦe, na kterΘm b∞₧φ prßv∞ vφceu₧ivatelsk² DOS. Soubory, kterΘ mß na sv²ch discφch, jsou v zßvislosti na nastavenφ p°φstupov²ch prßv äviditelnΘ" a p°φstupnΘ jednotliv²m u₧ivatel∙m, Φφm₧ je vlastn∞ realizovßna funkce file serveru. Z toho pak vypl²vß i zp∙sob provozovßnφ jednotliv²ch aplikacφ: tyto jsou (jako soubory) umφst∞ny na spoleΦn∞ p°φstupnΘ Φßsti disku, a jednotlivφ u₧ivatelΘ (kte°φ k nφm majφ p°φstupovß prßva) si je p°φmo odsud mohou spouÜt∞t - vÜechny aplikace, spuÜt∞nΘ vÜemi u₧ivateli vφceu₧ivatelskΘho DOSu, p°itom b∞₧φ na jednom a tΘm₧e procesoru äcentrßlnφho" poΦφtaΦe, a stejn∞ tak sdφlφ i vÜechny ostatnφ zdroje tohoto poΦφtaΦe (nap°φklad jeho operaΦnφ pam∞¥). Jednotlivφ u₧ivatelΘ p°itom mohou mφt k dispozici i svΘ vlastnφ ädomovskΘ" adresß°e, do kter²ch si nap°φklad mohou uklßdat svΘ konfiguraΦnφ soubory Φi doΦasnΘ pracovnφ soubory.
Z hlediska p°φstupu k soubor∙m a jejich sdφlenφ lze tedy nasazenφ vφceu₧ivatelskΘho DOSu p°irovnat k situaci, ve kterΘ se nachßzφ u₧ivatelΘ lokßlnφch sφtφ serverovΘho typu (nap°φklad sφtφ Novell NetWare, sφtφ na bßzi PC NFS s Unixov²mi file servery apod.). V²znamn² rozdφl je ale v tom, ₧e vφceu₧ivatelsk² DOS zde zajiÜ¥uje nejen funkci file serveru, ale i funkci tzv. aplikaΦnφho serveru - tj. nefunguje jen jako pouh² depozitß° soubor∙, ale p°φmo na n∞m mohou b²t provozovßny i jednotlivΘ aplikace. OperaΦnφ systΘm Unix toto samoz°ejm∞ nabφzφ takΘ, a o jeho v²konnosti i dalÜφch p°ednostech oproti vφceu₧ivatelskΘmu DOSu asi nenφ t°eba pochybovat. Na druhΘ stran∞ mß ale i vφceu₧ivatelsk² DOS jako platforma pro aplikaΦnφ server svΘ v²znamnΘ p°ednosti: napsat novou aplikaci pro DOS je v∞tÜinou mnohem jednoduÜÜφ, ne₧ napsat stejnou aplikaci pro Unix. TakΘ znalost DOSu je v naÜich konΦinßch mnohem rozÜφ°en∞jÜφ ne₧ znalost Unixu, tak₧e i p°φsluÜn² odbornφk z°ejm∞ bude snßze k sehnßnφ (a takΘ asi nebude tak drah²). P°esn∞ stejnΘ v²hody pak mß vφceu₧ivatelsk² DOS nap°φklad i v∙Φi sφ¥ovΘmu operaΦnφmu systΘmu Novell NetWare (kde se p°φpadnΘ aplikace musφ programovat ve form∞ NLM modul∙).
Jako aplikaΦnφ platforma nabφzφ nov² REAL/32 pln∞ 32-bitov² kernel, schopn² prßce v reßlnΘm Φase. Jeho multitasking funguje na principu preempce (tj. jde o tzv. preemptivnφ multitasking). Dßle je tento kernel vybaven rozhranφm API, kterΘ umo₧≥uje snadnΘ psanφ aplikacφ äÜit²ch na mφru" vφceu₧ivatelskΘmu prost°edφ. Podporovßno je i rozhranφ DPMI i pam∞ti EMS. Zßsadnφ zm∞nou oproti p°edchozφ verzi (kterou byl IMS Multiuser DOS 7.0) je podpora MS Windows (konkrΘtn∞ Windows 3.1 i Windows for Workgroups 3.11). Ty je mo₧nΘ provozovat v tzv. Enhanced re₧imu i re₧imu Standard (sßm REAL-32 pracuje v 32-bitovΘm protected m≤du). Chybφ vÜak podpora pam∞tφ XMS, a stejn∞ tak nejsou podporovßny WindowsovskΘ ovladaΦe VxD. P°ipravovßna je i podpora nov²ch Windows 95 i Windows NT. Velkß pozornost je samoz°ejm∞ v∞novßna sΘriov²m komunikacφm a nejr∙zn∞jÜφm rozÜi°ujφcφm kartßm s vφcenßsobn²mi sΘriov²mi porty. Jako souΦßst systΘmu REAL/32 je dodßvßn i nßhradnφ ovladaΦ sΘriov²ch port∙ pro MS Windows (COMM.DRV).
Pokud jde o schopnost spoluprßce s jin²mi platformami v prost°edφ lokßlnφch sφtφ, podobn∞ jako u p°edchozφch verzφ vφceu₧ivatelskΘho DOSu je podporovßna spoluprßce se sφt∞mi Novell NetWare. tentokrßte ale ji₧ nikoli pouze p°es tzv. dedikovanΘ IPX ovladaΦe, kterΘ mezitφm p°estala podporovat i samotnß firma Novell. Nynφ je mo₧nΘ vyu₧φt ovladaΦ∙ ODI. Jeliko₧ ale tyto byly navr₧eny pouze pro jednou₧ivatelskΘ prost°edφ, museli tv∙rci vφceu₧ivatelskΘho DOSu pon∞kud p°epracovat n∞kterΘ systΘmovΘ Φßsti t∞chto ovladaΦ∙ (souvisejφcφ zejmΘna s modulem LSL). V d∙sledku toho je pak pon∞kud omezeno vyu₧itφ t∞chto ovladaΦ∙ oproti b∞₧nΘmu jednou₧ivatelskΘmu prost°edφ - je mo₧nΘ k nim äp°ipojit" pouze p°enosovΘ protokoly IPX/SPX Novellsk²ch sφtφ, ale nikoli ji₧ jinΘ p°enosovΘ protokoly (nap°φklad TCP/IP) - ale i na tΘto mo₧nosti se pr² pracuje. Dφky podpo°e ODI ovladaΦ∙, by¥ s v²Üe uveden²m omezenφm, je ale nap°φklad mo₧nΘ pou₧φvat sφ¥ov² klientsk² software na bßzi modul∙ VLM.
Zßv∞rem malΘ zamyÜlenφ nad tφm, pro koho a pro co je nov² REAL/32 vhodn² a pou₧iteln². Zcela jist∞ nejde o produkt, kter² by mohl mφt ambice ovlßdnout trh operaΦnφch systΘm∙ Φi ·sp∞Ün∞ konkurovat existujφcφm aplikaΦnφm platformßm jako je Unix Φi Windows NT. Na druhΘ stran∞ m∙₧e p°ijφt velmi vhod n∞komu, kdo hledß cenov∞ nenßkladnou aplikaΦnφ platformu pro vφceu₧ivatelskΘ prost°edφ, kdo mß znalostnφ i v²vojovΘ zßzemφ v äklasickΘm" jednou₧ivatelskΘm DOSu a MS Windows, a nechce investovat do nov²ch v²vojov²ch prost°edk∙ a dlouze p°eÜkolovat svΘ odbornφky Φi shßn∞t a platit novΘ.
zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese
http://archiv.czech.net/copyleft.htm