Ji°φ Peterka

Jednφm ze zajφmav²ch moment∙ vzßjemnΘ komunikace dvou subjekt∙ je otßzka, kdy a jakou formou si majφ ob∞ strany posφlat potvrzenφ o tom, ₧e urΦitß konkrΘtnφ data byla doruΦena v po°ßdku, Φi zda byla n∞jak²m zp∙sobem poÜkozena. O pot°eb∞ a v²znamu takovΘhoto potvrzovßnφ jsme si povφdali ji₧ v minul²ch dφlech tohoto serißlu, a tak se dnes zastavme prßv∞ u konkrΘtnφ formy, jakou majφ Φi mohou mφt jednotlivß potvrzenφ.

Na prvnφ pohled je asi nejjednoduÜÜφm °eÜenφm pou₧itφ specißlnφch potvrzovacφch äblok∙" (rßmc∙ Φi paket∙, podle ·rovn∞, na kterΘ potvrzovßnφ probφhß), Üit²ch na mφru prßv∞ a pouze pot°ebßm potvrzovßnφ. Samoz°ejm∞ musφ b²t v₧dy mo₧nΘ je bezpeΦn∞ odliÜit od ostatnφch p°enßÜen²ch blok∙ (rßmc∙, paket∙), tedy zajistit tzv. transparenci dat, ale to nenφ p°φliÜ velk²m problΘmem - staΦφ opat°it potvrzovacφ bloky vhodnou hlaviΦkou, kterß °φkß co jsou zaΦ (a takΘ nap°. vhodn²m kontrolnφm souΦtem, aby se poznalo jejich p°φpadnΘ poÜkozenφ). Ji₧ ale z tΘto poznßmky vypl²vß jedna d∙le₧itß skuteΦnost - pokud je to skuteΦn∞ ud∞lßno takto, tj. jednotlivß potvrzenφ jsou vysφlßna jako samostatnΘ bloky, s vlastnφm specifick²m formßtem, vlastnφ hlaviΦkou a dalÜφmi °φdφcφmi ·daji, je s jejich p°enosem spojena nenulovß re₧ie, projevujφcφ se p°edevÜφm spot°ebou dostupnΘ p°enosovΘ kapacity. Je toto na zßvadu?

P°edstavme si takov² p°enos, p°i kterΘm v∞tÜina dat äteΦe" jednφm sm∞rem, zatφmco druh²m sm∞rem je tok dat spφÜe sporadick². Zde by tedy byla v∞tÜina potvrzovßnφ vysφlßna tφm sm∞rem, kter² je mßlo vytφ₧en, a nenulovß re₧ie na jejich potvrzovßnφ by nemusela p°inßÜet ₧ßdnΘ v²znamn∞jÜφ komplikace. Pon∞kud jinak tomu ale bude v p°φpad∞ intenzivn∞jÜφ a hlavn∞ vyvß₧en∞jÜφ komunikace, p°i kterΘ ka₧dß z obou komunikujφcφch stran vysφlß srovnateln² objem dat. Tady by ji₧ mohla dodateΦnß re₧ie na samostatnß potvrzenφ b²t znßt.

NicmΘn∞ v situaci, kdy data äteΦou" ob∞ma sm∞ry, nenφ vysφlßnφ potvrzenφ ve form∞ samostatn²ch blok∙ nezbytnostφ. Je nap°φklad mo₧nΘ je äzabudovat" do datov²ch blok∙ (rßmc∙, paket∙), p°enßÜen²ch v opaΦnΘm sm∞ru - p°φjemce dat by tedy v₧dy poΦkal, a₧ bude mφt sßm n∞jakß data k odeslßnφ druhΘ stran∞, a k nim by pak äp°ibalil" i potvrzenφ o p°ijetφ dat v p∙vodnφm sm∞ru. Obecn∞ se tato technika oznaΦuje pon∞kud kuri≤znφm termφnem piggybacking.

Prost°ednictvφm techniky piggybacking lze v²razn∞ snφ₧it re₧ii p°ipadajφcφ na potvrzovßnφ - k p°enßÜen²ch datov²m blok∙m staΦφ p°idat jen skuteΦn∞ nezbytnΘ minimum bit∙, slou₧φcφch pot°ebßm potvrzovßnφ. SouΦasn∞ s tφm se ale objevujφ i jinΘ druhy ädodateΦnΘ" re₧ie - m∙₧e se nap°φklad stßt, ₧e jedna strana nebude mφt prßv∞ co potvrdit, ale p°esto bude muset do odesφlan²ch dat zahrnout i povinnΘ potvrzovacφ bity (nastavenΘ tak, aby indikovaly ₧e se nic nepotvrzuje). DalÜφ zajφmavß komplikace pak nastßvß v opaΦnΘm p°φpad∞ - kdy₧ jedna strana p°ijme n∞jakß data, pot°ebuje jejich p°φjem potvrdit, ale prßv∞ nemß ₧ßdnß vlastnφ data, kterß by cht∞la druhΘ stran∞ odeslat, a s nimi i pot°ebnΘ potvrzenφ. Jak dlouho mß takov²to p°φjemce Φekat? Libovoln∞ dlouho Φekat nem∙₧e, proto₧e kdy₧ p∙vodnφ odesilatel nedostane potvrzenφ do urΦitΘho ΦasovΘho limitu, usoudφ ₧e se ztratilo bu∩ toto potvrzenφ nebo cel² p∙vodnφ blok, a vyÜle jej znovu. A to jist∞ nenφ ₧ßdoucφ. Tak₧e v praxi v∞tÜinou nezb²vß ne₧ chvilku poΦkat, a pokud se do p°edem stanovenΘ doby neobjevφ po₧adavek na odeslßnφ n∞jak²ch dat, ke kter²m by bylo mo₧nΘ potvrzenφ äp°ibalit" (v angliΦtin∞ se °φkß takΘ: to be piggybacked), musφ b²t odeslßno samostatnΘ potvrzenφ.