Ji°φ Peterka

V odbornΘ poΦφtaΦovΘ angliΦtin∞ existuje velmi mnoho termin∙, kterΘ do ΦeÜtiny prakticky nelze p°elo₧it - alespo≥ ne jednφm vhodn²m slovφΦkem, kterΘ by bylo v∞cn∞ sprßvnΘ, a souΦasn∞ bylo p°ijatelnΘ i po strßnce jazykovΘ. Pro p°φklady nemusφme chodit daleko, staΦφ navßzat na minulΘ vydßnφ tΘto rubriky, kdy jsme si povφdali o problematice sm∞rovßnφ.

Zkusme to nynφ takto: za°φzenφ, oznaΦovanß jako sm∞rovaΦe (anglicky: routers) fungujφ tak, ₧e provßdφ tzv. sm∞rovßnφ (anglicky: routing). Sm∞rovaΦe tedy sm∞rujφ. Vedle sm∞rovaΦ∙ pak existujφ i za°φzenφ, oznaΦovanß jako mosty (anglicky: bridges). Co ale d∞lajφ tato za°φzenφ? V angliΦtin∞ je to snadnΘ: äbridges are bridging". Ale jak je to proboha v ΦeÜtin∞? Mosty mostφ? Nebo snad: mostujφ? To asi ne. Mo₧nß jeÜt∞ tak p°emos¥ujφ, ale i to hodn∞ tahß za uÜi. Z°ejm∞ se budeme muset smφ°it s faktem, ₧e anglickΘ sloveso äto bridge" nejde jednoduÜe a p°φmo p°elo₧it.

Jestli₧e tedy nedokß₧eme jednoduÜe a vhodn∞ p°elo₧it anglickΘ äto bridge", zkusme si alespo≥ vysv∞tlit, o co vlastn∞ jde.

Termφnem ämost" (bridge) se obvykle oznaΦuje za°φzenφ, urΦenΘ k vzßjemnΘmu propojovßnφ dφlΦφch Φßstφ lokßlnφch sφtφ - typicky k propojovßnφ jednotliv²ch kabelov²ch segment∙. Sprßvn∞jÜφ je ale dφvat se na most jako na druh vzßjemnΘho propojenφ, kter² m∙₧e b²t implementovßn r∙zn²mi zp∙soby - na principu mostu m∙₧e fungovat propojenφ mezi dv∞ma sφ¥ov²mi segmenty, p°iΦem₧ jej realizuje äkrabiΦka" ·pln∞ jinΘho jmΘna, nap°φklad tzv. rozboΦovaΦ (anlicky: hub). V Φem je pak ale podstata ächovßnφ jako mostu"?

Pokud bychom si do naÜich ·vah zavedli obvyklΘ Φlen∞nφ sφtφ na vrstvy, pak by odpov∞∩ byla vcelku jednoduchß: most je propojenφ, realizovanΘ na ·rovni linkovΘ vrstvy (druhΘ nejni₧Üφ v rßmci tzv. referenΦnφho modelu ISO/OSI). Pro p°esnost: o patro v²Üe, na ·rovni tzv. sφ¥ovΘ vrstvy, je podobnΘ propojenφ realizovßno sm∞rovaΦem. Naopak o patro nφ₧e, na ·rovni tzv. fyzickΘ vrstvy, zajiÜ¥uje propojenφ dvou Φi vφce kabelov²ch segment∙ za°φzenφ zvanΘ opakovaΦ (repeater). Dosadφme-li si do t∞chto ·vah to, o Φem jsme si povφdali p°edminule, pak sm∞rovaΦe sm∞rujφ pakety, zatφmco mosty pracujφ s rßmci (a opakovaΦe pracujφ s jednotliv²mi bity).

Funkce most∙ a sm∞rovaΦ∙ je v mnohΘm podobnß, a v mnohΘm se zase zßsadn∞ liÜφ. Oba zp∙soby propojenφ shodn∞ fungujφ na principu ästore and forward". To znamenß, ₧e data p°ichßzejφcφ z jednΘ strany (z jednoho segmentu, z jednΘ dφlΦφ sφt∞) nejprve celΘ p°ijmou a ulo₧φ do svΘ vnit°φ vyrovnßvacφ pam∞ti (odsud prvnφ Φßst slovnφho spojenφ: store). Teprve pak most Φi sm∞rovaΦ rozhodne, co s p°ijat²m blokem dat uΦinφ, obvykle kter²m, sm∞rem jej p°edß dßl (angl.: forward) - a¥ ji₧ jde o paket, se kter²m pracuje sm∞rovaΦ, nebo o rßmec, se kter²m pracuje most. KonkrΘtnφ rozhodovßnφ o dalÜφm osudu p°ijat²ch dat je ale znaΦn∞ rozdφlnΘ - sm∞rovaΦ obecn∞ provßdφ slo₧it∞jÜφ rozhodnutφ ne₧ most. Rozdφl je nap°φklad v tom, ₧e sm∞rovaΦ (v zßvislosti na pou₧itΘm algoritmus sm∞rovßnφ) bere do ·vahy topologii celΘ sφt∞ Φi soustavy sφtφ, zatφmco most mß mnohem omezen∞jÜφ obzor, a p°i svΘm rozhodovßnφ ävnφmß" pouze svΘ bezprost°ednφ okolφ.

Rozdφl mezi mosty a sm∞rovaΦi je i v tom, jak² cφl se sleduje jejich nasazenφm. Nasazenφ sm∞rovaΦ∙ je nejΦast∞ji motivovßno pot°ebou p°ipojenφ än∞kam ven", k jinΘ sφti Φi soustav∞ vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ. Naproti tomu v p°φpad∞ most∙, resp. v p°φpad∞ propojenφ na ·rovni most∙, je obvykl²m cφlem vhodnΘ rozlo₧enφ tok∙ dat v lokßlnφ sφti. V praxi se ovÜem tyto cφle mnohdy dosti prolφnajφ, a jednoznaΦnΘ rozliÜenφ mezi pot°ebou propojenφ na ·rovni mostu Φi sm∞rovaΦe m∙₧e b²t znaΦn∞ netrivißlnφ. Ne nadarmo pak slo₧itost volby mezi mostem a sm∞rovaΦem p°ipomφnß jedno dßvnΘ a hodn∞ znßmΘ dilema. Dnes by asi zn∞lo: äto route or to bridge, that is the question", a kdovφ, jak by jej asi vy°eÜil mlad² poΦφtaΦov² odbornφk a₧ odn∞kud z krßlovstvφ dßnskΘho.