Ji°φ Peterka

Mezi zajφmavosti poΦφtaΦovΘ terminologie bezesporu pat°φ i nejΦast∞ji zam∞≥ovanΘ termφny. Schvßln∞, kolikrßt jste ji₧ slyÜeli, jak si lidΘ pletou nap°φklad takovΘ bity za sekundu s baudy? Äe jde o srovnßvßnφ äjablek s hruÜkami", to mnoha lidem v∙bec nevadφ - Φasto ani obchodnφk∙m s modemy, kte°φ tφm nep°φmo signalizujφ, ₧e vlastn∞ ani netuÜφ co prodßvajφ. Mohu-li ale soudit z vlastnφ zkuÜenosti, pak problΘmy se zam∞≥ovßnφm bit∙ za sekundu za baudy blednou p°ed tφm, jak moc se pletou jinΘ dva termφny z oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ - pojmy rßmec (anglicky: frame) a paket (anglicky: packet). Zkusme si do tohot vnΘst jasno.

Ji₧ v minulΘm vydßnφ tΘto rubriky, v∞novanΘ pojmu äprotocol stack", jsme si °ekli ₧e sφt∞ si libujφ ve vrstvßch - ₧e svΘ Φinnosti za°azujφ do vrstev, a ₧e na ka₧dΘ vrstv∞ jsou definovßny urΦitΘ protokoly, °φkajφcφ jak realizovat ·koly danΘ vrstvy. Dnes si k tΘto p°edstav∞ p°idßme jeÜt∞ jednu podstatnou informaci - ka₧d² protokol by m∞l p°esn∞ definovat zp∙sob, jak²m se budou vzßjemn∞ dorozumφvat implementace dvou stejnolehl²ch vrstev na r∙zn²ch poΦφtaΦφch sφt∞ (tedy dv∞ vrstvy, kterΘ jsou v rßmci hierarchickΘho uspo°ßdßnφ vrstev ve stejnΘ äv²Üce", ale ka₧dß z nich na jinΘm uzlu). Do toho nutn∞ musφ spadat i p°esnß definice tvaru (formßtu) a v²znamu dat, kterΘ si v rßmci tΘ kterΘ vrstvy budou dva r∙znΘ uzly vzßjemn∞ vym∞≥ovat. Je snad vcelku z°ejmΘ, ₧e jedna strana musφ b²t schopna sprßvn∞ porozum∞t tomu, co jφ poÜle jejφ partner na druhΘ stran∞.

Nynφ to z°ejm∞ nejpodstatn∞jÜφ: na ·rovni ka₧dΘ vrstvy (s v²jimkou tΘ nejni₧Üφ, fyzickΘ vrstvy) se data p°enßÜφ nikoli po jednotliv²ch bytech Φi dokonce bitech, ale rovnou po v∞tÜφch skupinßch , kter²m bychom asi mohli obecn∞ °φkat bloky. KonkrΘtnφ specifickΘ pojmenovßnφ t∞chto blok∙ je pak zßvislΘ na tom, o kterou konkrΘtnφ vrstvu jde - alespo≥ v p°φpad∞ dvou dalÜφch vrstev, kterΘ se nachßzejφ nad nejni₧Üφ fyzickou vrstvou. Bezprost°edn∞ vyÜÜφ vrstvou (nad vrstvou fyzickou, kterß p°enßÜφ jednotlivΘ bity a byty) je vrstva, oznaΦovanß jako linkovß (tΘ₧: spojovß vrstva, vrstva sφ¥ovΘho rozhranφ). Blok∙m dat, p°enßÜen²m na ·rovni tΘto vrstvy, se °φkß rßmce (frames). Pokud bychom si to cht∞li p°iblφ₧it na konkrΘtnφch p°φkladech, pak v dneÜnφch lokßlnφch sφtφch b²vß linkovß vrstva nejΦast∞ji äobydlena" technologiφ Ethernet a z nφ vypl²vajφcφmi p°enosov²mi protokoly. Tak₧e zde je na mφst∞ mluvit o Ethernetov²ch rßmcφch (rßmcφch Ethernetu, Ethernet frames). Podobn∞ pro dalÜφ technologie, zasahujφcφ do ·rovn∞ linkovΘ vrstvy - nap°φklad Arcnet, Token Ring, Φi FDDI. V p°φpad∞ technologiφ Frame Relay, ATM a obdobn²ch technologiφ je situace maliΦko komplikovan∞jÜφ, a povφme si o nφ n∞kdy p°φÜt∞ (zde se pojem ärßmec" nepou₧φvß).

O patro v²Üe, tedy na ·rovni bezprost°edn∞ vyÜÜφ vrstvy (nad vrstvou linkovou), je situace op∞t o trochu jinß. Zde se nachßzφ vrstva, kterΘ se °φkß sφ¥ovß (n∞kdy tΘ₧: internetovß vrstva). Blok∙m dat, p°enßÜen²m na ·rovni tΘto vrstvy, se ji₧ ne°φkß rßmce, ale pakety (packets). P°itom typick²mi äobyvateli" sφ¥ov²ch vrstev dnes b²vajφ protokoly IP (z rodiny TCP/IP) a IPX/SPX (z rodiny äNovellsk²ch" protokol∙) - proto je sprßvnΘ mluvit o IP paketech, IPX paketech (resp. paketech IPX/SPX) apod. Kombinace typu äEthernetovΘ pakety" äIP rßmce" a podobnΘ pak pat°φ do kategorie p°e°eknutφ, a jsou-li vß₧n∞ mφn∞ny, pak bohu₧el sv∞dΦφ o nep°φliÜ velkΘ erudici toho kdo je pronßÜφ.

Pro sprßvnΘ pochopenφ rozdφlu mezi pakety a rßmci si jeÜt∞ vypom∙₧eme oblφbenou analogiφ s obßlkami, kterß snad nesmφ chyb∞t p°i ₧ßdnΘm v²kladu zp∙sobu fungovßnφ vrstvov²ch sφ¥ov²ch model∙. P°edstava, ₧e jednotlivΘ bloky dat se na ·rovni ka₧dΘ konkrΘtnφ vrstvy skuteΦn∞ p°enßÜejφ, je pon∞kud nep°esnß - ke skuteΦnΘmu (fyzickΘmu) p°enosu dochßzφ a₧ na ·rovni nejni₧Üφ, fyzickΘ vrstvy. Na ·rovni vÜech ostatnφch vrstev to vypadß tak, ₧e tato vrstva p°ipravφ sv∙j blok dat k odeslßnφ (a¥ ji₧ jde o rßmec, paket, Φi blok na ·rovni jinΘ vyÜÜφ vrstvy), a pak jej p°edß svΘ bezprost°edn∞ ni₧Üφ vrstv∞ k doruΦenφ. Pokud tato bezprost°edn∞ ni₧Üφ vrstva nenφ jeÜt∞ vrstvou fyzickou, kterß n∞co skuteΦn∞ p°enßÜφ, postupuje analogicky - data, p°evzatß k doruΦenφ, äzabalφ" tak, aby vznikl äjejφ" typ bloku, a ten pak zase p°edß svΘ bezprost°edn∞ ni₧Üφ vrstv∞ k doruΦenφ. Ne nadarmo to celΘ p°ipomφnß postupnΘ vklßdßnφ obßlek do sebe - vyÜÜφ vrstva vezme to, co pot°ebuje odeslat, a vlo₧φ to do äsvΘ" obßlky. Tu pak p°edß svΘ bezprost°edn∞ ni₧Üφ vrstv∞, kterß p°evzatou obßlku vlo₧φ do jinΘ v∞tÜφ obßlky, a vÜe se opakuje. Z tohoto pohledu je pak rßmec v∞tÜφ obßlkou, a paket obßlkou menÜφ, kterß se pro pot°eby p°enosu vklßdß do v∞tÜφ obßlky. U₧ je vßm jasnΘ, proΦ se hovo°φ nap°φklad o vklßdßnφ IP paket∙ do Ethernetov²ch rßmc∙?