Ji°φ Peterka

Najφt n∞co konkrΘtnφho v takovΘm mo°i informacφ, jakΘ nabφzφ dneÜnφ rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ obecn∞ a Internet konkrΘtn∞, m∙₧e b²t opravdu netrivißlnφ zßle₧itostφ. JeÜt∞ ₧e jako u₧ivatelΘ mßme k dispozici nejr∙zn∞jÜφ automaticky fungujφcφ vyhledßvacφ stroje (search engines), o kter²ch jsme si povφdali minule. Kdy₧ pro nßs najdou to, co hledßme, vrßtφ nßm ukazatel, kter² nßs ji₧ dovede za k²₧en²m cφlem - forma tohoto ukazatele je samoz°ejm∞ r∙znß podle toho, jakou Internetovou slu₧bu jsme pou₧ili ke kontaktovßnφ vyhledßvacφho stroje, ale obecn² princip je stejn²: vyhledßvacφ stroj nßm vrßtφ ukazatel, a my jsme povinni se pak ji₧ sami vydat na mφsto, kam ukazuje.

V souvislosti s takto fungujφcφm vyhledßvßnφm se ale nabφzφ jedna zajφmavß otßzka: jak postupovat v p°φpad∞, kdy se na nalezenΘ mφsto (nap°φklad na n∞jakou zajφmavou WWW strßnku) chceme n∞kdy pozd∞ji vrßtit? Musφme znovu projφt p°es vyhledßvacφ stroj, a p°φsluÜnΘ mφsto si nechat znovu najφt? Samoz°ejm∞ ne, proto₧e to bychom zmφn∞nΘ vyhledßvacφ stroje zbyteΦn∞ p°et∞₧ovali, a konec konc∙ otravovali i sami sebe. Ale jak konkrΘtn∞ se vyhnout opakovanΘmu vyhledßvßnφ?

NejmΘn∞ p°φjemnou a nejvφce pracnou mo₧nostφ je n∞kam si opsat ukazatel, kter² nßm vrßtφ vyhledßvacφ stroj, a p°i opakovanΘm p°φstupu jej pak vhodn∞ zadat klientskΘmu programu, prost°ednictvφm kterΘho se ätoulßme" Internetem - tedy nejspφÜe asi tzv. browseru (klientu slu₧by WWW), nebo t°eba takΘ klientu slu₧by Gopher, FTP apod. Mß to ale nev²hodu v tom, ₧e vÜelijakΘ papφrky s poznßmkami majφ tendenci se nenßvratn∞ ztrßcet, a i kdy₧ se p°eci jen najdou, mßte velkou Üanci, ₧e se p°i p°episovßnφ mnohdy znaΦn∞ kryptick²ch zßpis∙ p°eklepnete, a o zßbavu je postarßno.

NaÜt∞stφ tv∙rci v∞tÜiny äkomfortn∞jÜφch" klientsk²ch program∙ zabudovali do sv²ch produkt∙ schopnost d∞lat n∞co podobnΘho automaticky. Tedy vytvo°it pomyslnou zßlo₧ku, kterß se ale nevklßdß do knih, n²br₧ slou₧φ k oznaΦovßnφ konkrΘtnφch mφst v elektronickΘ pavuΦin∞ soudob²ch informaΦnφch zdroj∙. Ne nadarmo se zmφn∞n²m zßlo₧kßm °φkß bookmarks, co₧ v doslovnΘm p°ekladu skuteΦn∞ znamenß äzßlo₧ka" Φi äztu₧ka" (v knize). Co si ale pod takovouto zßlo₧kou sprßvn∞ p°edstavit?

Jde v zßsad∞ o takovou formu ukazatele, kterß m∙₧e b²t dopln∞na vhodn²m nadpisem Φi vysv∞tlujφcφm textem, a m∙₧e s nφ b²t manipulovßno zp∙sobem, kter² je pro u₧ivatele p°φjemn² a pohodln²: zßlo₧ky mohou b²t se°azovßny do lineßrnφch seznam∙, n∞kdy je lze Φlenit i hierarchicky, a hlavn∞ jsou nßle₧it∞ uchovßvßny tak, aby byly kdykoli pozd∞ji k dispozici - tak₧e kdy₧ si n∞kdy jindy vzpomenete, ₧e chcete znovu navÜtφvit mφsto oznaΦenΘ zßlo₧kou, staΦφ vßm nalistovat sprßvnou zßlo₧ku v jejich seznamu, a vhodn∞ ji aktivovat. V graficky orientovanΘm prost°edφ, nap°φklad v MS Windows, k tomu obvykle staΦφ vhodnΘ poklepßnφ na zvolenou zßlo₧kou. Ta mß p°itom nejΦast∞ji podobu jednΘ °ßdky textu, kter² ale neb²vß konkrΘtnφm zßpisem ukazatele v takovΘm tvaru, jak² p°φsluÜn² klientsk² program vy₧aduje (typicky ukazatele URL) - jde obvykle o vysv∞tlujφcφ text, kter² si u₧ivatel m∙₧e zadat sßm (nebo si jej klientsk² program odvodφ sßm z toho, co se na p°φsluÜnΘm mφst∞ nachßzφ).

S mo₧nostφ pou₧φvat zßlo₧ky (bookmarks) se u₧ivatelΘ Internetu poprvΘ setkali u klient∙ slu₧by Gopher. U dneÜnφch browser∙ (klient∙ slu₧by World Wide Web) je schopnost prßce se zßlo₧kami prakticky ji₧ samoz°ejmostφ.