Ji°φ Peterka

╚tvero mo₧nostφ, kterak "b²ti na Internetu"

Hned na ·vod je vhodnΘ si °φci, jak to vlastn∞ se standardizacφ v Internetu vypadß, a jak dalece je zßvaznΘ to, o Φem dnes bude °eΦ. Tak₧e: v Internetu existuje velmi propracovan² a dob°e fungujφcφ mechanismus p°φpravy standard∙, na kterΘm se m∙₧e aktivn∞ podφlet ka₧d², kdo o to projevφ zßjem. KonkrΘtnφ nßvrhy, kterΘ projdou p°edepsan²m procesem p°ijφmßnφ a schvalovßnφ, jsou pak publikovßny jako dokumenty, kter²m se tradiΦn∞ °φkß RFC (doslova: Request For Comment). OvÜem zdaleka ne vÜechny dokumenty RFC, kterΘ jsou kdy vydßny (do dneÜnφho dne jich bylo p°es 1800) jsou standardy. Ve skuteΦnosti jsou mezi nimi zastoupeny i takovΘ dokumenty, kterΘ majφ pouze informativnφ charakter, kterΘ jsou urΦeny jako podn∞ty do diskuse apod. Pokud by nßs zajφmalo poΦetnφ zastoupenφ, pak mezi zmφn∞n²mi vφce 1800 dokumenty RFC jsou zdaleka nejv∞tÜφm poΦtem zastoupeny prßv∞ takovΘ, kterΘ majφ pouze informativnφ charakter, a nejsou tedy formßln∞ zßvaznΘ. No a to je i p°φpad dokumentu RFC s po°adov²m Φφslem 1775 a s nßzvem "To be "On" the Internet", kter² se v∞nuje otßzkßm terminologie, a o kterΘm si budeme dnes povφdat.

Na druhΘ stran∞ je ale mo₧nΘ konstatovat, ₧e autorita lidφ, kte°φ dokumenty RFC vydßvajφ a kte°φ za nimi stojφ sv²mi zkuÜenostmi a znalostmi, je natolik vysokß, ₧e v praxi je i zn∞nφ Φist∞ informativnφch dokument∙ RFC d∙sledn∞ respektovßno a dodr₧ovßno. Tak₧e snad se nebudu m²lit, kdy₧ zmφn∞n² dokument RFC1775 oznaΦφm jako nßvrh "oficißlnφ terminologie Internetu" - t²kajφcφ se oznaΦovßnφ r∙zn²ch druh∙ p°φpojek k Internetu, neboli r∙zn²ch druh∙ toho, jak je mo₧nΘ "b²ti na Internetu".

ProΦ novß terminologie?

V nßsledujφcφch odstavcφch najdete popis Φty° kategoriφ p°ipojenφ k Internetu. Jejich uspo°ßdßnφ nenφ nßhodnΘ - jsou se°azeny od toho, kter² je z pohledu u₧ivatel∙ "nejvφce plnohodnotn²", a₧ po ten, kter² je "nejmΘn∞ plnohodnotn²". P°i vlastnφ klasifikaci p°itom bylo pou₧ito ryze pragmatickΘ hledisko - rozhodujφcφ bylo, jakΘ slu₧by urΦit² druh p°φpojky poskytuje, a ji₧ mΘn∞ jak²m konkrΘtnφm zp∙sobem je p°φpojka realizovßna.

Full Access - pln² p°φstup

Obr. 1.: P°edstava plnΘho p°φstupu (full access)

Chce-li n∞kdo zp°φstupnit po Internetu n∞jakΘ svΘ servery (nap°. vlastnφ server slu₧by WWW), m∞l by si po°φdit prßv∞ tento druh p°φpojky. Pouze s touto p°φpojkou toti₧ budou jeho servery trvale dostupnΘ vÜem u₧ivatel∙m Internetu. P°φpojka s pln²m p°φstupem k Internetu je nezbytnostφ pro poskytovatele p°ipojenφ, ale m∙₧e b²t vhodnß i pro jejich zßkaznφky - a to i v p°φpad∞, kdy takovφto zßkaznφci nepot°ebujφ vystavovat na Internetu svΘ vlastnφ servery. Pouze pln² p°φstup k Internetu toti₧ dokß₧e "pustit" u₧ivatele do bßjeΦnΘho sv∞ta Internetu skuteΦn∞ kdykoli si vzpomene, a bez jakΘhokoli Φekßnφ na z°φzenφ spojenφ.

Pokud jde o technickou strßnku v∞ci, tento druh p°φpojky nabφzφ trvalou IP konektivitu. To p°ipojenΘ organizaci mj. umo₧≥uje provozovat p°φmo u sebe (tj. v rßmci vlastnφ sφt∞) nejen servery slu₧by WWW, Gopher, FTP archivy Φi jinΘ druhy "u₧ivatelsky orientovan²ch" server∙, ale takΘ dalÜφ druhy server∙, kterΘ jsou nezbytnΘ pro sprßvnΘ fungovßnφ Internetu jako takovΘho i vÜech jeho souΦßstφ: zejmΘna tzv. name servery (servery slu₧by DNS), a vlastnφ poÜtovnφ servery. U t∞chto dvou druh∙ server∙ je toti₧ nezbytnΘ, aby byly trvale dostupnΘ. Samoz°ejmostφ je pak i skuteΦnost, ₧e u₧ivatelΘ mohou provozovat klientskΘ Φßsti nejr∙zn∞jÜφch Internetov²ch aplikacφ p°φmo na sv²ch poΦφtaΦφch, resp. pracovnφch stanicφch (viz tΘ₧ obr. 1).

P°φpojka s pln²m p°φstupem samoz°ejm∞ vy₧aduje existenci trvalΘho spojenφ mezi p°ipojenou organizacφ a poskytovatelem p°ipojenφ. Takovouto p°φpojkou m∙₧e b²t nap°φklad pevn² telefonnφ okruh, pronajat² od spoj∙, ale mohou to b²t i jinΘ druhy spojenφ trvalΘho charakteru - nap°φklad mikrovlnn² spoj, rßdiov² spoj apod. Stejn∞ tak m∙₧e jφt i o tzv. permanentnφ okruh ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (u nßs nap°. sφt∞ Eurotelu) . Na n∞m jsou sice typicky provozovßny protokoly X.25, ale protokoly TCP/IP do nich lze "vklßdat" (sice nep°φliÜ efektivn∞, ale mo₧nΘ to je).

Client Access - klientsk² p°φstup

Hlavnφm rozliÜujφcφm kritΘriem mezi p°φpojkou s pln²m p°φstupem a p°φpojkou s klientsk²m p°φstupem je z°ejm∞ dostupnost p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙ utilitou PING (tj. echo pakety protokolu ICMP). Pokud si v kter²koli Φasov² okam₧ik odkudkoli z Internetu "pinknete" na n∞kter² z trvale provozovan²ch poΦφtaΦ∙ v p°ipojenΘ sφti, pak v p°φpad∞ p°φpojky s pln²m p°φstupem by se vßm m∞l p°φsluÜn² poΦφtaΦ ozvat v₧dy, zatφmco v p°φpad∞ p°φpojky s klientsk²m p°φstupem to nenφ zaruΦeno.

D∙vody, proΦ se zmφn∞n² poΦφtaΦ m∙₧e, ale nemusφ "ozvat" (odpov∞d∞t na echo pakety ICMP) mohou b²t nßsledujφcφ:

• p°φpojka nenφ trvalß v Φase (jde nap°φklad o p°φpojku po komutovanΘ lince ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞), a v danΘm okam₧iku spojenφ nenφ navßzßno (viz obr. Φ. 2)
• p°φsluÜn² poΦφtaΦ je schovßn za tzv. firewallem, a ten nenφ pro urΦitΘ druhy provozu (mj. protokol ICMP) propustn² (viz obr. 3)
• p°φpojka je takovΘho charakteru, ₧e n∞kterΘ protokoly TCP/IP po nφ nelze p°enßÜet.

Obr. 2.: P°edstava lientskΘho p°φstupu (client access) s vyu₧itφm komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞

Typick² p°φklad p°ipojenφ "s klientsk²m p°φstupem" ukazuje obrßzek Φ. 2: jde o p°ipojenφ jednoho poΦφtaΦe (nap°φklad osobnφho poΦφtaΦe, kter² mß jeho u₧ivatel doma, v kancelß°i apod.), a tento poΦφtaΦ je napojen na p°φstupov² bod poskytovatele p°ipojenφ p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥. Zde je jeÜt∞ podstatnß skuteΦnost, ₧e po komutovanΘm telefonnφ lince je provozovßn protokol IP ve variant∞ pro sΘriovΘ spoje (konkrΘtn∞ protokol SLIP nebo PPP), Φφm₧ zmφn∞n² poΦφtaΦ zφskßvß "plnou" IP konektivitu (plnou co do mo₧nosti provozovat vÜechny protokoly TCP/IP, ovÜem pouze doΦasnou v Φase). Dφky tomu pak u₧ivatel m∙₧e na takovΘmto poΦφtaΦi provozovat klientskΘ programy jednotliv²ch Internetov²ch aplikacφ.

Podobn∞ jako p°ipojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ p°es komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ p°itom m∙₧e b²t realizovßno i souΦasnΘ p°ipojenφ vφce poΦφtaΦ∙, vzßjemn∞ propojen²ch do lokßlnφ sφt∞. SpoleΦnou vlastnostφ obou t∞chto p°φpad∙ je skuteΦnost, ₧e p°φpojka zde nemß trval² charakter. Z tohoto d∙vodu nenφ mo₧nΘ, aby takto p°ipojenφ u₧ivatelΘ m∞li "u sebe" takovΘ servery, kterΘ musφ b²t trvale dosa₧itelnΘ - tedy zejmΘna tzv. primßrnφ name server, a dßle server poÜtovnφ. Prßv∞ v p°φpad∞ elektronickΘ poÜty toto uspo°ßdßnφ znamenß, ₧e zprßvy adresovanΘ u₧ivatel∙m v sφti s klientsk²m p°φstupem se ve skuteΦnosti hromadφ na trvale dostupnΘm poÜtovnφm serveru poskytovatele p°ipojenφ, a teprve na zßklad∞ explicitnφ v²zvy (v dob∞, kdy je cφlov² poΦφtaΦ skuteΦn∞ p°ipojen), je doÜlß poÜta p°enesena k jejφmu adresßtovi (obvykle prost°ednictvφm protokolu POP3, kter² samoz°ejm∞ musφ podporovat i klientsk² program, se kter²m u₧ivatel pracuje).

Obr. 3.: Klientsk² p°φstup (client access) v p°φpad∞, kdy je poΦφtaΦ u₧ivatele schovßn za tzv. firewall

T°etφm typick²m p°φkladem klientskΘho p°φstupu je situace, kterou ukazuje obrßzek 3. Jde o p°φpad, se kter²m se do budoucna z°ejm∞ budeme setkßvat stßle Φast∞ji. Jde toti₧ o typickΘ °eÜenφ, kter²m se organizace, p°ipojenß k Internetu, brßnφ proti neoprßvn∞nΘmu p°φstupu. VÜe je p°itom zalo₧eno na myÜlence, ₧e zmφn∞nß organizace "p°edsune" sm∞rem do Internetu a uΦinφ viditeln²m jen to, co sama uznß za vhodnΘ a co "vystavit" chce, zatφmco ostatnφ Φßsti p°ed zbytkem sv∞ta skryje - umφstφ je a₧ za tzv. firewall, kter² zajiÜ¥uje takovΘ omezenφ p°φstupu, jakΘ provozujφcφ organizace po₧aduje. P°edsunutß Φßst, kterΘ se ne nadarmo °φkß takΘ "demilitarizovanß z≤na", mß nejΦast∞ji pln² p°φstup k Internetu, a mohou v nφ tudφ₧ b²t umφst∞ny i takovΘ servery, kterΘ majφ b²t trvale dostupnΘ - nap°. name servery a poÜtovnφ servery (mail servery) - a dßle takovΘ servery, kterΘ je p°ipojenß organizace ochotna "vystavit" do nep°φliÜ bezpeΦnΘho sv∞ta Internetu. Koncovφ u₧ivatelΘ jsou vÜak se sv²mi poΦφtaΦi v∞tÜinou schovßni za tzv. firewall. O tom, jak² druh p°φstupu k Internetu tito "schovanφ" u₧ivatelΘ majφ, pak jeÜt∞ rozhoduje zp∙sob fungovßnφ zmφn∞nΘho firewallu. NejΦast∞jÜφ je z°ejm∞ p°φpad, kdy zmφn∞n² firewall funguje jako urΦitß "p°estupnφ stanice", kterß z jednΘ strany (ze strany chrßn∞nΘ lokßlnΘ sφt∞) p°ijφmß konkrΘtnφ po₧adavky, a sama je pak p°edßvß (sv²m jmΘnem) na druhou stranu, do Internetu, a analogick²m zp∙sobem zase vracφ v²sledky. Funguje-li firewall tφmto zp∙sobem (v praxi se obvykle °φkß, ₧e funguje jako tzv. proxy brßna, Φi aplikaΦnφ brßna), pak u₧ivatelΘ, schovanφ za zmφn∞n²m firewallem, mohou provozovat klientskΘ Φßsti Internetov²ch aplikacφ (nap°. browsery WWW) p°φmo na sv²ch poΦφtaΦφch. V d∙sledku toho je pak mo₧nΘ kvalifikovat jejich p°φstup k Internetu jako "klientsk² p°φstup".

Mediated Access - zprost°edkovan² p°φstup

Obr. 4.: Zprost°edkovan² p°φstup (mediated access) s vyu₧itφm komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞

Jednφm mo₧n²m p°φkladem m∙₧e b²t situace, kdy klientskΘ aplikace na sv²ch poΦφtaΦφch provozuje p°φmo poskytovatel p°ipojenφ k Internetu, viz obrßzek 4. TakovΘto °eÜenφ mß velkou v²hodu v tom, ₧e u₧ivateli staΦφ velmi jednoduchΘ a hlavn∞ jednotnΘ vybavenφ - na svΘm poΦφtaΦi si musφ zprovoznit pouze vhodn² emulßtor terminßlu, a ji₧ se nemusφ starat o sprßvnou instalaci celΘ plejßdy r∙zn²ch klientsk²ch program∙ (kterΘ za n∞j instaluje i provozuje poskytovatel p°ipojenφ). Na druhΘ stran∞ ale jeho u₧ivatelsk² komfort b²vß nesrovnateln∞ menÜφ oproti p°φpadu, kdy by si p°φsluÜnΘ aplikace provozoval sßm. Vzhledem k obvykle dostupnΘ p°enosovΘ kapacit∞ nap°φklad nep°ipadß v ·vahu, aby byly tφmto zp∙sobem provozovßny klientskΘ aplikace pracujφcφ v grafickΘm re₧imu. Tak₧e nap°φklad ke slu₧b∞ WWW (World Wide Web) stßle jeÜt∞ lze mφt tφmto zp∙sobem p°φstup (existujφ toti₧ i °ßdkov∞ orientovanΘ browsery, pracujφ v textovΘm re₧imu), ale jaksi to "nenφ ono".

Obr. 5.: Zprost°edkovan² p°φstup (mediated access) v p°φpad∞, kdy je poΦφtaΦ u₧ivatele umφst∞n za tzv. firewallem

DalÜφ situacφ, ve kterΘ se m∙₧eme setkat se "zprost°edkovan²m p°φstupem", je pou₧itφ jednoho konkrΘtnφho druhu tzv. firewall∙, resp. jednoho konkrΘtnφho zp∙sobu jejich fungovßnφ. V roli firewallu toti₧ m∙₧e vystupovat takΘ takov² poΦφtaΦ, kter² na rozdφl od p°edchozφho p°φpadu "klientskΘho p°φstupu" nenφ pouze p°estupnφ stanicφ s p°esn∞ definovanou prostupnostφ, ale je p°φmo mφstem, kde jsou provozovßny pot°ebnΘ InternetovΘ aplikace. U₧ivatelΘ si tedy nespouÜt∞jφ InternetovΘ aplikace na sv²ch poΦφtaΦφch (skryt²ch za zmφn∞n²m firewallem), ale spouÜt∞jφ si pouze vhodnΘ emulßtory terminßl∙, a jejich prost°ednictvφm se dostßvajφ do postavenφ vzdßlen²ch terminßl∙ poΦφtaΦe v roli firewallu, na kterΘm aplikace b∞₧φ. Tuto situaci ukazuje obrßzek Φ. 5.

Messaging Access - poÜtovnφ p°φstup

Do tΘto kategorie spadß nap°φklad p°ipojenφ pomocφ protokol∙ UUCP, kterΘ dßvß p°φstup k elektronickΘ poÜt∞ a sφ¥ov²m news (a dosud jej nabφzφ jeden z tuzemsk²ch poskytovatel∙ p°ipojenφ, firma Internet CZ, d°φve COnet). Tato varianta je ale z°ejm∞ na ·stupu, a Φasem nejspφÜe zanikne ·pln∞.

╚ast∞jÜφm p°φpadem z°ejm∞ bude vzßjemnΘ propojenφ Internetu s dalÜφmi, relativn∞ samostatn²mi sφt∞mi, a to na ·rovni brßny pro p°enos elektronickΘ poÜty (mail gateway). Nap°φklad kdy₧ firma Software602 nabφzφ u₧ivatel∙m svΘ poÜty Mail602 mo₧nost p°enosu jejich zprßv z/do Internetu, pak zmφn∞nφ u₧ivatelΘ systΘmu Mail602 z°ejm∞ majφ "poÜtovnφ p°φstup" k Internetu. Dokument RFC 1755 sice v tΘto souvislosti hovo°φ o el. poÜt∞ a n∞jakΘ form∞ sφ¥ov²ch news Φi obdobnΘ slu₧b∞, ale ty lze p°i troÜe dobrΘ v∙le zahrnout pod poÜtu jako takovou - v₧dy¥ dnes je mo₧nΘ pr∙b∞₧n∞ p°ijφmat p°φsp∞vky jednotliv²ch diskusnφch skupin sφ¥ov²ch news i prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty, a dokonce jeÜt∞ i "vyfiltrovanΘ" podle konkrΘtnφch kritΘriφ, kterΘ si u₧ivatel sßm zadß. Navφc je dnes prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty dostupnß i celß °ada dalÜφch slu₧eb, vΦetn∞ nap°. p°φstupu do anonymnφch FTP archiv∙. Podobn∞ by "poÜtovnφ p°φstup" do Internetu z°ejm∞ m∞li mφt i u₧ivatelΘ vÜech ostatnφch sφtφ, ze kter²ch je mo₧n² p°enos poÜty z/do Internetu - tedy nap°φklad u₧ivatelΘ sφtφ CompuServe, America OnLine, u₧ivatelΘ poÜtovnφch systΘm∙ na bßzi standardu X.400 (jsou-li tyto propojeny s Internetem) atd. Stejn∞ tak na tom budou u₧ivatelΘ tuzemsk²ch systΘm∙ ve°ejnΘ elektronickΘ poÜty ET Mail a CZ Mail (na bßzi X.400) - ovÜem teprve tehdy, a₧ se jejich provozovatelΘ dokß₧φ dohodnout s n∞kter²m z poskytovatel∙ p°ipojenφ k Internetu na zp∙sobu placenφ za vzßjemn∞ poskytovanΘ slu₧by (co₧ nebude snadnΘ, proto₧e oba sv∞ty uplat≥ujφ principißln∞ odliÜnou tarifnφ politiku).