| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
Cφlem seminß°e bylo informovat ÜirÜφ odbornou a u₧ivatelskou ve°ejnost o souΦasnΘm stavu CESNETU a jeho navazujφcφch sφtφ, a seznßmit je s v²sledky konkrΘtnφch rozvojov²ch projekt∙, kterΘ byly v lo≥skΘm roce financovßny z fondu dynamickΘho rozvoje vysok²ch Ükol (v rßmci tematickΘho okruhu Φ. 3 - v²poΦetnφ a informaΦnφ systΘmy ve v∞d∞ a v²uce na Vè). SouΦasn∞ s tφm byl seminß° i p°φle₧itostφ k ve°ejnΘ oponentu°e t∞chto rozvojov²ch projekt∙.
V prvnφ Φßsti seminß°e vystoupil ing. Jan Gruntorßd, vedoucφodboru poΦφtaΦov²ch sφtφ VC ╚VUT a p°edseda Rady poΦφtaΦovΘ sφt∞ CESNET. Ten p°φtomnΘ struΦn∞ seznßmil s historiφ a souΦasn²m stavem CESNETu, a s hlavnφmi zßm∞ry jeho rozvoje v dalÜφch obdobφ. K t∞m pat°φ zejmΘna:
Mezi dalÜφmi informacemi, kterΘ se p°φtomnφ mohli dozv∞d∞t, byla samotnß organizaΦnφ struktura CESNETu, zp∙sob jeho °φzenφ a skladba jeho u₧ivatelskΘ zßkladny. KoncepΦnφmi otßzkami rozvoje CESNETu se zab²vß Rada poΦφtaΦovΘ sφt∞ CESNET, ve kterΘ jsou zastoupeni p°edstavitelΘ vÜech v²znamn∞jÜφch vysok²ch s p°φm²m vztahem k v²poΦetnφ technice, a kterß mß statut poradnφho orgßnu nßm∞stka ministra Ükolstvφ, mlßd∞₧e a t∞lov²chovy. Provozovatelem CESNETU je pak V²poΦetnφ centrum ╚VUT Praha, kter² je jedinou institucφ, oprßvn∞nou k uzavφrßnφ smluv o p°ipojovßnφ k CESNETu. KonkrΘtnφmi p°ipopovateli , neboli subjekty, kterΘ vlastnφ p°ipojenφ mohou zajistit, pak jsou vysokΘ Ükoly v jednotliv²ch uzlov²ch m∞stech CESNETu. KonkrΘtnφ technickΘ otßzky, spojenΘ s rozvojem CESNETu, °eÜφ jednotlivΘ technickΘ skupiny CESNETU, kterΘ jsou ji₧ tematicky zam∞°eny a jsou slo₧eny p°evß₧n∞ z odbornφk∙ na poΦφtaΦovΘ sφt∞ z r∙zn²ch vysok²ch Ükol.
U₧ivateli CESNETu jsou samoz°ejm∞ z nejv∞tÜφ Φßsti vysokΘ Ükoly. K nim se postupn∞ p°idßvajφ i st°ednφ Ükoly, a v blφzkΘ budoucnosti se k nim p°ipojφ i Ükoly zßkladnφ. Zßm∞rem je i p°ipojenφ vÜech Ükolsk²ch ·°ad∙. DalÜφmi u₧ivateli CESNETu jsou ·stavy Akademie v∞d, orgßny stßtnφ a va°ejnΘ sprßvy, r∙znΘ ekologickΘ instituce, nejr∙zn∞jÜφ nadace, a v neposlednφ °ad∞ i komerΦnφ firmy, vΦetn∞ komerΦnφch v∞deckov²zkumn²ch ·stav∙.
Ze zßm∞r∙ rozvoje CESNETu v nejbli₧Üφm obdobφ bylo zmφn∞no p°edevÜφm plßnovanΘ zrychlenφ linky z Prahy do Liberce, ze souΦasn²ch 128 kbps na 256 kbps - proto₧e Liberec je velmi aktivnφm poskytovatelem slu₧eb v CESNETu, a statistiky o vytφ₧enφ p°enosov²ch tras naznaΦujφ, ₧e prßv∞ zde by mohl CESNET brzy zaΦφt "praskat ve Üvech". Zmφn∞n byl takΘ zßm∞r o zryhlenφ jednΘ ze t°φ mezinßrodnφch linek CESNETu, z Prahy do Vφdn∞, ze stßvajφcφch 128 kbps takΘ na 256 kbps. Tato linka je p°itom realizovßna prost°ednictvφm sφt∞ IMNS firmy IBM, a cena za jejφ pronßjem dφky tomu vychßzφ v²razn∞ p°φzniv∞ji, ne₧ kdyby byla realizovßna okruhem, pronajat²m od SPT Telecom. V tΘto souvislosti bylo na seminß°i prezentovßno i zajφmavΘ srovnßnφ cen, kterΘ si za pronßjem mezinßrodnφch okruh∙ ·Φtujφ naÜe spoje, a kterΘ si ·Φtujφ spojovΘ organizace naÜich nejbli₧Üφch soused∙. Z tohoto srovnßnφ jasn∞ vyplynulo, ₧e nap°φklad v Polsku a Ma∩arsku jsou ceny pevn²ch okruh∙ °ßdov∞ 2x ni₧Üφ, stejn∞ tak jako v sousednφm Rakousku.
Prvnφm z rozvojov²ch projekt∙, kter² byl prezentovßn ve druhΘ Φßsti seminß°e, byl projekt s vÜe°φkajφcφm nßzvem "Rozvoj pra₧skΘ akademickΘ sφt∞ pomocφ technologie optick²ch vlßken".
Pra₧skß akademickß sφ¥ (se zkratkou PAS, resp. PASNET) je jednou z metropolitnφch sφtφ, navazujφcφch na celorepublikovou sφ¥ CESNET. Jejφm hlavnφm poslßnφm je "rozvod" Internetu, p°ichßzejφcφho prost°ednictvφm CESNETu, do jednotliv²ch lokalit v Praze. SouΦasn∞ s tφm je ale PASNET vlastn∞ i samostatnou sφtφ, podobn∞ jako CESNET, a nikoli jen pouh²m pasivnφm "rozvodem".
Nejv∞tÜφm problΘmem Pra₧skΘ akademickΘ sφt∞ je znaΦnß rozt°φÜt∞nost lokalit, kter²m mß zajistit pot°ebnou konektivitu - pra₧skΘ vysokΘ Ükoly toti₧ majφ mnoho r∙zn²ch pracoviÜ¥, doslova roztrouÜen²ch po celΘm hlavnφm m∞st∞, a vÜechny tyto lokality po₧adujφ p°ipojit spojem s co mo₧nß nejv∞tÜφ p°enosovou kapacitou. Nap°φklad jen Matematicko-fyzikßlnφ fakulta UK mß Φty°i hlavnφ lokality, a jinΘ fakulty univerzity na tom nejsou o mnoho lΘpe. Prßv∞ proto se garantem Pra₧skΘ akademickΘ sφt∞ ji₧ od jejφho vzniku stala dislokacφ "nejvφce posti₧enß" ze vÜech pra₧sk²ch vysok²ch Ükol, Univerzita karlova (konkrΘtn∞ jejφ ┌stav v²poΦetnφ techniky p°i rektorßtu UK).
V∞tÜina spoj∙ v rßmci AkademickΘ sφt∞ PASnet byla a₧ do nedßvnΘ doby °eÜena pevn²mi telefonnφmi okruhy, pronajat²mi od SPT Telecom. Nev²hodou t∞chto spoj∙ byla p°edevÜφm jejich malß spolehlivost, obtφ₧nost z°izovßnφ nov²ch pevn²ch okruh∙, a v neposlednφ °ad∞ i jejich omezenß p°enosovß kapacita. Bylo proto doslova vykoupenφm, kdy₧ se na obzoru objevila mo₧nost vyu₧φt pro p°enos dat optickΘ kabely, vedenΘ trasami pra₧skΘho metra.
Prvnφch Üest lokalit pro p°ipojenφ optick²mi vlßkny bylo vybrßno ji₧ v roce 1993, kdy takΘ bylo zadßno vybudovßnφ optick²ch kabelov²ch p°φpojek do t∞chto lokalit z nejbli₧Üφch stanic metra (firm∞ DATTEL). Zmφn∞n²ch Üest lokalit tvo°φ areßl Karolina (kde mj. sφdlφ i rektorßt Univerzity karlovy a jeho ┌stav v²poΦetnφ techniky), areßl ╚VUT v Dejvicφch, ╚VUT Karlovo nßm∞stφ, budova Matematicko-fyzikßlnφ fakulty na MalostranskΘm nßm∞stφ, budova tΘ₧e fakulty na SokolovskΘ ulici, a koneΦn∞ areßl VèE na nßm∞stφ W. Churchila.
O nejvhodn∞jÜφm zp∙sobu propojenφ t∞chto lokalit, s vyu₧itφm jednovidov²ch optick²ch vlßken, a o dodßvce pot°ebnΘ technologie se rozhodovalo ve ve°ejnΘm v²b∞rovΘm °φzenφ. Z n∞j vyÜla vφt∞zn∞ nabφdka firmy Cisco, zalo₧enß na pou₧itφ technologie ATM, a nabφzejφcφ p°enosovou rychlost 155 Mbps. Tato varianta takΘ byla poslΘze realizovßna.
Zmφn∞n²ch Üest lokalit je propojeno "do hv∞zdy", s centrßlnφ ATM ·st°ednou v areßlu Karolina (na ┌stavu v²poΦetnφ techniky RUK). Odsud jsou jednotlivΘ ATM spoje vedeny paprskovit∞, po optick²ch vlßknech, a konΦφ ve sm∞rovaΦφch CISCO °ady 7000, vybaven²ch rozhranφm ATM. Na zb²vajφcφ Φßst sφt∞ PASNET (a jejφm prost°ednictvφm i na CESNET a Internet) je tato ATM sφ¥ p°ipojena prost°ednictvφm jednoho ze zmφn∞n²ch Üesti sm∞rovaΦ∙, kter² je umφst∞n v dejvickΘm areßlu ╚VUT (kde je takΘ vstupnφ bod do CESNETu pro Prahu).
Jak na seminß°i zazn∞lo z ·st °editele ┌stavu v²poΦetnφ techniky p°i RUK, dr. Pavla Krbce, mß Praha "Üiroko daleko jedinou metropolitnφ sφtφ, zalo₧enou na technologii ATM".
Bezesporu nejaktivn∞jÜφm poskytovatelem slu₧eb v rßmci celΘho CESNETu je jeho libereck² uzel, na zdejÜφ TechnickΘ univerzit∞. Sv∞dΦφ o tom ostatn∞ i statistiky o vytφ₧enφ jednotliv²ch linek v rßmci CESNETu, a konec konc∙ i skuteΦnost, ₧e prßv∞ spoj z Prahy do Liberce bude brzy zrychlen na dvojnßsobnou rychlost.
V Liberci je mj. domovem i dob°e udr₧ovan² Φesk² nßrodnφ server slu₧by Gopher, a k n∞mu pak i jeho nadstavbovß slu₧ba Veronica, urΦenß k vyhledßvßnφ zdroj∙, nachßzejφcφch se na Gophersk²ch serverech. Zatφmco server∙ slu₧by Gopher je po celΘm sv∞t∞ velmi mnoho, server∙ slu₧by Veronica je naopak jako Üafrßnu - mj. i proto, ₧e pro jejich realizaci je zapot°ebφ opravdu v²konn² poΦφtaΦ, a s velk²mi disky. Libereck² server slu₧by veronica byl p∙vodn∞ zam∞°en jen na vyhledßvßnφ v Φesk²ch serverech Gopher. Cφlem rozvojovΘho projektu (s nßzvem "Vyhledßvßnφ zdroj∙ ve sv∞tov²ch poΦφtaΦov²ch sφtφch") pak bylo rozÜφ°it tuto slu₧bu tak, aby m∞la celosv∞tov² dosah.
V pr∙b∞hu realizace projektu se ale ukßzalo, ₧e slu₧ba Veronica je v krizi - ₧e z°ejm∞ ji₧ vyΦerpala svΘ mo₧nosti, a ₧e jejφ nßroky na pot°ebn² HW server∙ p°i stßvajφcφm poΦtu Gopher server∙ po celΘm sv∞t∞ zaΦφnajφ b²t ne·nosnΘ. Pravdou je, ₧e odbornφci na lo≥skΘm Inetu celkem jednoznaΦn∞ radili: "rad∞ji poΦkat, Veronica je v krizi". Proto libereckß Veronica nakonec nerozÜφ°ila sv∙j zßb∞r na cel² sv∞t, ale z∙stala zam∞°ena jen na CESNET (a p°est∞hovala se na samostatn² a v²konn∞jÜφ poΦφtaΦ). Vedle nφ pak byla uvedena do provozu ₧havß novinka, kterß spat°ila sv∞tlo sv∞ta na podzim letoÜnφho roku - slu₧ba Harvest. V doslovnΘm p°ekladu to znamenß "sklize≥", resp. "sklφzet", a tento nßzev je vcelku v²sti₧n² pro to, co slu₧ba skuteΦn∞ d∞lß. Prost°ednictvφm sv²ch spolupracovnφk∙ (automatick²ch "sb∞raΦ∙") shroma₧∩uje informace nejen o souborech a adresß°φch (jako slu₧ba Veronica), ale i o obsahu nejr∙zn∞jÜφch soubor∙. Dokß₧e je p°itom sbφrat z r∙zn²ch zdroj∙, v souΦasnΘ dob∞ je v Liberci implementovßna "t∞₧ba" ze server∙ Gopher a WWW v rßmci CESNETu. VÜechny takto zφskanΘ informace pak mohou b²t zahrnuty do prohledßvßnφ, iniciovanΘho koncov²mi u₧ivateli slu₧by Harvest. Ti p°itom nemusφ b²t vybaveni ₧ßdn²m specifick²m klientsk²m programem, ale vystaΦφ s kter²mkoli klientem pro p°φstup ke slu₧b∞ WWW, kter² je schopen pracovat s formulß°i.
Zßjemci s mo₧nostφ p°φstupu do Internetu si mohou vylepÜenou Veroniku i novou slu₧bu Harvest sami vyzkouÜet (v rßmci jejich ov∞°ovacφho provozu). P°φsluÜnΘ ukazatele URL jsou:
Veronica gopher://veronica.vslib.cz
Harvest http://harvest.vslib.cz
DalÜφm z rozvojov²ch projekt∙ byl projekt "RozÜφ°enφ topologie sφt∞ CESNET", kter² byl zam∞°en p°edevÜφm na posφlenφ odolnosti sφt∞ v∙Φi v²padk∙m jednoltiv²ch p°enosov²ch tras, spoj∙ Φi spojenφ.
Dosud byl toti₧ cel² CESNET budovßn s hv∞zdicovitou topologiφ, se dv∞ma st°edy v Praze a v Brn∞. Z t∞ch se pak paprskovit∞ rozbφhala spojenφ do vÜech ostatnφch uzl∙. Toto °eÜenφ bylo jedinΘ mo₧nΘ v situaci, kdy budovßnφ CESNETu teprve zaΦφnalo, a dostupnΘ prost°edky na jinou topologii nepostaΦovaly. Nep°φjemn²m d∙sledkem tΘto topologie ale byla skuteΦnost, ₧e p°φpadn² v²padek jednoho spoje od₧φznul od zbytku sv∞ta i vÜechny navazujφcφ spoje (vlastn∞ celou v∞tev pomyslnΘho stromu). Jakmile se ale zßkladnφ komunikaΦnφ infrastrukturu CESNETu poda°ilo vybudovat, mohlo p°ijφt na °adu i odstran∞nφ tohoto nep°φjemnΘho potencißlnφho nebezpeΦφ.
Uva₧ovßny byly celkem Φty°i varianty. T°i z nich takovΘ, kterΘ p°i v²padku °ßdnΘho spoje poΦφtajφ s p°echodem na zßlo₧nφ spoj, realizovan² prost°ednictvφm komutovan²ch okruh∙ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ (a jednotlivΘ varianty se p°itom liÜily v konkrΘtnφm zp∙sobu p°φstupu k t∞mto zßlo₧nφm spoj∙m). ╚tvrtß uva₧ovanß varianta p°edpoklßdala zßlohovßnφ existujφcφch p°enosov²ch tras pomocφ pevn²ch datov²ch spoj∙ veden²ch takov²m zp∙sobem, ₧e ze stromovitΘ topologie vytvß°φ obecn∞jÜφ topologii. Ta pak v p°φpad∞ v²padku jednoho spoje (nebo i jen v p°φpad∞ jeho p°etφ₧enφ) umo₧≥uje rychle p°ejφt na jinou, obchozφ trasu.
Po konzultaci se sprßvci jednotliv²ch uzl∙ CESNETu a po vyhodnocenφ zkuÜenostφ a statistik o provozu na jednotliv²ch trasßch se nakonec ukßzalo, ₧e vyu₧itφ komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ je ·nosnΘ jen pro zßlohovßnφ "menÜφch" spoj∙ v rßmci CESNETu (v∞tÜinou s p°enosovou rychlostφ 19,2 kbps), zatφmco pro ostatnφ spoje je nutnΘ vyu₧φt pevnΘ datovΘ okruhy, vytvß°ejφcφ obecn∞jÜφ topologii. Tato strategie pak byla v rßmci zmφn∞nΘho rozvojovΘho projektu realizovßna.
DalÜφ z rozvojov²ch projekt∙ byl zam∞°en na problematiku elektronickΘ poÜty v sφti CESNET. Jeho konkrΘtnφ nßplnφ bylo dokonΦit systΘm zßlohovßnφ poÜtovnφch server∙ pro p°φpad, kdy jsou nedosa₧itelnΘ (nap°φklad v d∙sledku v²padku spojenφ Φi z jinΘ p°φΦiny), a elektronickß poÜta jim nem∙₧e b²t doruΦovßna. ╪eÜenφm je p°ijetφ takov²ch opat°enφ, aby se v p°φpad∞ nedosa₧itelnosti n∞kterΘho poÜtovnφho uzlu jeho poÜta uklßdala na jin², p°edem stanoven² poÜtovnφ uzel, a zde se uchovßvala a₧ do doby skonΦenφ v²padku.
Druh²m konkrΘtnφm ·kolem v rßmci projektu "DalÜφ rozÜφ°enφ poÜtovnφch slu₧eb Cesnetu" bylo vybudovßnφ poÜtovnφ brßny mezi CESNETEM a ve°ejnou datovou sφtφ firmy EUROTEL. Splnit tento ·kol znamenalo vy°eÜit po technickΘ strßnce p°echod z jednoho systΘmu elektronickΘ poÜty do zcela odliÜnΘho systΘmu - proto₧e CESNET pou₧φvß elektornickou poÜtu na bßzi RFC822, zatφmco ve°ejnß datovß sφ¥ Eurotel pou₧φvß elektronickou poÜtu na bßzi doporuΦenφ X.400. To se nakonec poda°ilo. Mezitφm se ale ukßzalo, ₧e jeÜt∞ t∞₧Üφm bude p°ekonat problΘmy a p°ekß₧ky administrativnφho a organizaΦnφho rßzu. A ty se jeÜt∞ p°ekonat nepoda°ilo.
DalÜφ rozvojovΘ projekty, prezentovanΘ na zmφn∞nΘm seminß°i, se pak t²kaly