VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
╚φslo: | 3/95 |
Datum: | 26. dubna 1995 |
Strana: | 23-25 |
Rubrika/kategorie: | Reportß₧e |
Zato t°etφ v²stava, Unix Salon, byla s ob∞ma sourozenci zcela disjunktnφ. Byla o den kratÜφ (trvala jen od 11. do 13. dubna), a konala se i na jinΘm mφst∞: od V²staviÜt∞ coby kamenem dohodil a zbytek dojel metrem - v pra₧skΘm Palßci kultury. NßvÜt∞vnφci sice mohli bez v∞tÜφch problΘm∙ stihnout vÜechny tyto v²stavy, a mimopra₧sk²m to mo₧nß pomohlo minimalizovat jejich cestovnφ nßklady, ale vystavujφcφm firmßm to z°ejm∞ zp∙sobilo nemalΘ komplikace. Jako bych p°ed sebou vid∞l ty neÜ¥astnΘ ÜΘfovskΘ duÜiΦky, doslova drcenΘ tφ₧iv²m dilematem modernφ doby - vystavovat na Unix Salonu, nebo na spojen²ch v²stavßch Computer Graphics a PoΦφtaΦovΘ f≤rum? NaÜt∞stφ hamletovskΘ ävystavovat Φi nevystavovat" v∞tÜinu ÜΘfovsk²ch duÜiΦek asi moc netφ₧ilo, proto₧e prßv∞ jejich firma vystavovat jednoduÜe musela - jinak by o nφ kdejak² rßdobyvtipn² pisßlek okam₧it∞ napsal, ₧e u₧ zachßzφ na ·byt∞. A co teprve lidskΘ °eΦi, a nedej bo₧e konkurence ...
ZajφmavΘ bylo, jak se jednotlivΘ kategorie firem s tφmto dilematem vyrovnaly. Nejv∞tÜφ sv∞tovß jmΘna, mj. IBM, DEC a HP, dala p°ednost V²staviÜti a spojen²m v²stavßm Computer Graphics a PoΦφtaΦovΘ f≤rum. Z°ejm∞ jedinou v²jimkou byla firma ICL, kterß dala p°ednost Palßci kultury a v²stav∞ Unix Salon. Vesm∞s opaΦn∞ pak volila v²znamn∞jÜφ Φeskß jmΘna, kterß ji₧ odrostla d∞tsk²m hrßm s p°espultov²m prodejem pestrobarevn²ch krabic, a vidφ svou dalÜφ perspektivu zejmΘna v oblasti systΘmovΘ integrace a poskytovßnφ komplexnφch slu₧eb. Firmy jako PragoData, Deltax, Exprit a dalÜφ bylo mo₧nΘ nalΘzt spφÜe na Unix Salonu, ne₧ na V²staviÜti. Na obou mφstech pak pestrou skladbu vystavovatel∙ vcelku rovnom∞rn∞ dopl≥ovaly dalÜφ firmy, vΦetn∞ menÜφch i t∞ch ·pln∞ nejmenÜφch.
Zb²vajφcφ Φßst expozic na V²staviÜti pak ji₧ tvo°ila obsahovou vÜehochu¥, ve kterΘ nechyb∞ly ani stßnky v∞tÜiny v²znamn∞jÜφch tuzemsk²ch poΦφtaΦov²ch Φasopis∙, velkoobchodnφk∙ s hardwarem a softwarem, prodejc∙ disket Φi obchodnφck∙ s poΦφtaΦov²mi hrami.
Na dotaz o konkrΘtnφm termφnu uvedenφ lokalizovanΘ verze na trh se mi dostalo diplomatickΘ odpov∞di o konci lΘta. Inu, jak jinak, v₧dy¥ v °φjnu vyvrcholφ letoÜnφ tuzemskß poΦφtaΦovß sez≤na dalÜφm Invexem, a kde jinde prezentovat nov∞ lokalizovan² produkt ne₧ prßv∞ tam. Mo₧nß to ale mß jeÜt∞ jeden zajφmav² podtext. Pokud jsem dob°e informovßn, firma IBM p°ed Φasem p°iÜla s nßpadem poskytnout v rßmci svΘ tuzemskΘ akademickΘ iniciativy nov² OS/2 Warp, standardn∞ vybaven² prost°edky pro prßci v Internetu, za v²hodn²ch podmφnek takΘ naÜφm st°ednφm Ükolßm. Jist∞ to souvisφ i s tφm, ₧e prßv∞ v letoÜnφm roce by m∞lo b²t zahßjeno postupnΘ p°ipojovßnφ st°ednφch Ükol k Internetu, prot°ednictvφm akademickΘ pßte°nφ sφt∞ CESNET. No a pro st°ednφ Ükoly by jist∞ byl mnohem u₧iteΦn∞jÜφ pln∞ lokalizovan² produkt, nejlΘpe jako dßrek k zahßjenφ novΘho Ükolnφho roku.
V souvislosti s operaΦnφm systΘmem OS/2 Warp jsem se na stßnku IBM dozv∞d∞l jeÜt∞ dalÜφ zajφmavost. V mnoha zahraniΦnφch Φasopisech se p°ed Φasem objevily jako zvlßÜtnφ äpozornost" p°ibalenΘ disky CD ROM s pln∞ funkΦnφm vzorkem Warp-u (ve verzi Warp for Windows, vΦetn∞ tzv. Bonus packu, ale s omezenou dobou vyu₧itelnosti jen na 45 dnφ). No a nynφ by se tyto CD ROM disky m∞ly objevit i v naÜich poΦφtaΦov²ch Φasopisech, konkrΘtn∞ v CHIP-u (m∞sφΦnφku) a v Softwarov²ch novinßch. Tak₧e vlastn∞ kdokoli, kdo mß na svΘm poΦφtaΦi mechaniku CD ROM, si bude moci nezßvazn∞ vyzkouÜet o Φem je °eΦ, a pak si ud∞lat vlastnφ obrßzek.
Bude jist∞ zajφmavΘ sledovat, jak tato reklamnφ kampa≥ i oΦekßvanß lokalizace plnΘ verze (tzv. full pack, vΦetn∞ IBM Works atd.) p°isp∞je k prosazenφ OS/2 Warp u nßs. Faktem je, ₧e tento produkt mß k razantn∞jÜφmu vstupu na nßÜ trh dve°e otev°enΘ, a otev°el mu je paradoxn∞ jeho nejv∞tÜφ konkurent, Windows 95 firmy Microsoft. P°itom Φφm dΘle bude Microsoft jen slibovat, a dychtivΘ Φekatele na novΘ Windows vodit za nos, tφm v∞tÜφ prostor bude mφt OS/2 ke svΘmu prosazenφ.
Zajφmav²m momentem, kter² se jako Φervenß nit tßhnul mnoha expozicemi, byla snaha vytvo°it b∞₧n²m u₧ivatel∙m Unixov²ch poΦφtaΦ∙ podobnΘ pracovnφ prost°edφ, jakΘ majφ na poΦφtaΦφch PC - ale se vÜemi souΦasn²mi v²hodami Unixu, vΦetn∞ mo₧nosti vyu₧itφ v²konn²ch poΦφtaΦ∙, vφceu₧ivatelskΘho prost°edφ, zabezpeΦenφ atd. ZaΦaly se objevovat takovΘ produkty, kterΘ jsou sice psßny jako UnixovΘ, ale sna₧φ se p°evzφt funkΦnφ vlastnosti oblφben²ch aplikacφ pro poΦφtaΦe PC i obvykl² zp∙sob prßce s nimi. Nap°φklad na stßnku firmy Deltax byl k vid∞nφ balφk ApplixWare stejnojmennΘ firmy, kter² je Unixovou obdobou kancelß°skΘho balφku MS Office firmy Microsoft. Nabφzφ podobnΘ funkce jako MS Office (editor, spreadsheet, kreslφcφ program, navφc i databßzi), a takΘ v podobn∞ integrovanΘm provedenφ. Nejde p°itom o ₧ßdnou doslovnou napodobeninu, kterß by jednoduÜe kopφrovala veÜker² älook and feel" MS Office (to by si asi firma Microsoft nenechala lφbit), ale o produkt se stejnou filosofiφ, nabφzejφcφ svΘmu u₧ivateli obdobn² styl prßce a obdobnΘ pracovnφ prost°edφ, na jakΘ jsou zvyklφ z prost°edφ MS Windows.
DalÜφm produktem, kter² byl na Unix Salonu k vid∞nφ a kter² vychßzφ ze stejnΘho trendu äp°enosu prßce" z prost°edφ PC na platformu Unixu, je databßzov² systΘm FoxPro pro Unix (k vid∞nφ byla verze 2.6). Lze-li v∞°it reklamnφm materißl∙m, m∞l by umo₧≥ovat bezproblΘmov² p°enos aplikacφ nad touto databßzφ i do UnixovΘho prost°edφ. Mß to ovÜem jeden podstatn² hßΦek - FoxPro pro Unix vßm pob∞₧φ jen pod SCO Unixem, nebo SCO Xenixem, a jeho äp°φpadnΘ budoucφ implementace na jinΘ UnixovskΘ systΘmy nejsou pravd∞podobnΘ". Alespo≥ tak to ve svΘm Φasopise (äSoftwarov² QUAS" Φ. 12, na str. 4) uvßdφ firma DAQUAS, kterß tento produkt na Unix Salonu vystavovala.
Pokud pot°ebujete p°ejφt z platformy PC na platformu Unixu, ale svou aplikaci ani nic vhodn∞ p°φbuznΘho pod Unixem nenajdete, mßte stßle jeÜt∞ mo₧nost vyu₧φt emulaci MS DOSu a MS Windows v prost°edφ Unixu. TakΘ takovßto °eÜenφ byla na PC Salonu k vid∞nφ, ale jejich velk²m problΘmem z°ejm∞ v₧dy z∙stane efektivnost - opravdu se vyplatφ investovat nemalΘ prost°edky do UnixovΘho stroje, do samotnΘho Unixu jako operaΦnφho systΘmu a pak jeÜt∞ do vhodnΘho emulßtoru, aby Φlov∞k dosßhl stejnΘho v²poΦetnφho v²konu, jak² mu poskytne obyΦejnΘ äp°espultovΘ" PC-Φko za °ßdov∞ ni₧Üφ cenu?
Naproti tomu situace na trh emulßtor∙ podporujφcφch ΦeÜtinu je kupodivu docela pr∙hlednß. Dominantnφ postavenφ zde mß emulßtor ArcTel firmy FBL (kterß mimochodem na Unix Salonu chyb∞la). ArcTel se jako p∙vodnφ Φesk² produkt tuzemskΘ firmy dokßzal se zßludnostmi hßΦk∙ a Φßrek ·sp∞Ün∞ vyrovnat. A hlavn∞ to ud∞lal vΦas, tak₧e si stihnul zφskat v²znamnou pozici na trhu. Dnes ji₧ existuje celß °ada dalÜφch tuzemsk²ch emulßtor∙, kterΘ se takΘ dokß₧φ s ΦeÜtinou bez problΘm∙ vyrovnat (a na Unix Salonu byly k vid∞nφ). Jenom₧e tyto emulßtory p°iÜly pozd∞ji, k ji₧ rozehranΘ h°e s rozdan²mi kartami, a tak se prosazujφ mnohem obtφ₧n∞ji a pomaleji. Nep°ipomφnß vßm to situaci s p∙vodnφmi Φesk²mi textov²mi editory? A¥ je Text602 jak²koli, byl prvnφ skuteΦn∞ Φesk², s dostateΦn∞ vy°eÜenou podporou ΦeÜtiny, a stihnul si vΦas zφskat rozhodujφcφ postavenφ na trhu. Kdy₧ se pak objevily propracovan∞jÜφ a pokroΦilejÜφ ΦeskΘ editory typu MAT Φi Klasik, zbyly na n∞ jen drobty z kdysi velkΘho kolßΦe.