VyÜlo v t²denφku: CHIPweek
╚φslo:3/95
Datum:26. dubna 1995
Strana:23-25
Rubrika/kategorie: Reportß₧e

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk

Ji°φ Peterka:

Unix Salon, Computer Graphics, nebo PoΦφtaΦovΘ f≤rum?

S poΦφtaΦov²mi v²stavami v Praze je to v poslednφ dob∞ podobnΘ, jako s pra₧sk²mi tramvajemi: hodn∞ dlouho nejede ₧ßdnß, ale pak jich jede hned n∞kolik najednou.

Nenφ to tak dßvno, co n∞kdo naplßnoval pra₧sk² PC Salon p°esn∞ na dobu ka₧doroΦnφ poutnφ cesty do evropskΘ poΦφtaΦovΘ mekky, n∞meckΘho Hannoveru, za tamnφm veletrhem CeBIT. Asi se to setkalo s ·sp∞chem, a tak se naÜe poΦφtaΦovß ve°ejnost brzy doΦkala zajφmavΘho repete - tentokrßte sice Φist∞ domßcφho, ale zato v jeÜt∞ dokonalejÜφm provedenφ. Prakticky souΦasn∞ toti₧ v Praze probφhaly hned t°i poΦφtaΦovΘ v²stavy. Abych ale nebyl k jejich organizßtor∙m zase a₧ tak p°φsn² - dv∞ z nich nebyly tak ·pln∞ disjunktnφ, proto₧e se konaly ve stejnΘm Φase, ve stejnΘm mφst∞ v prostoru, a byly p°φstupnΘ na jedinou vstupenku. Jejich nßvÜt∞vnφk mnohdy ani nepoznal, zda se prßv∞ dφvß na expozici v rßmci ji₧ ΦtvrtΘho roΦnφku poΦφtaΦovΘ v²stavy Computer Graphics, nebo na expozici prvnφho roΦnφku teprve zaΦφnajφcφ v²stavy PoΦφtaΦovΘ f≤rum. Ob∞ tyto v²stavy toti₧ m∞ly jednoho po°adatele, konaly se ve dnech 11. a₧ 14. dubna na pra₧skΘm V²staviÜti, a krom∞ sv²ch nßzv∙ prakticky spl²valy.

Zato t°etφ v²stava, Unix Salon, byla s ob∞ma sourozenci zcela disjunktnφ. Byla o den kratÜφ (trvala jen od 11. do 13. dubna), a konala se i na jinΘm mφst∞: od V²staviÜt∞ coby kamenem dohodil a zbytek dojel metrem - v pra₧skΘm Palßci kultury. NßvÜt∞vnφci sice mohli bez v∞tÜφch problΘm∙ stihnout vÜechny tyto v²stavy, a mimopra₧sk²m to mo₧nß pomohlo minimalizovat jejich cestovnφ nßklady, ale vystavujφcφm firmßm to z°ejm∞ zp∙sobilo nemalΘ komplikace. Jako bych p°ed sebou vid∞l ty neÜ¥astnΘ ÜΘfovskΘ duÜiΦky, doslova drcenΘ tφ₧iv²m dilematem modernφ doby - vystavovat na Unix Salonu, nebo na spojen²ch v²stavßch Computer Graphics a PoΦφtaΦovΘ f≤rum? NaÜt∞stφ hamletovskΘ ävystavovat Φi nevystavovat" v∞tÜinu ÜΘfovsk²ch duÜiΦek asi moc netφ₧ilo, proto₧e prßv∞ jejich firma vystavovat jednoduÜe musela - jinak by o nφ kdejak² rßdobyvtipn² pisßlek okam₧it∞ napsal, ₧e u₧ zachßzφ na ·byt∞. A co teprve lidskΘ °eΦi, a nedej bo₧e konkurence ...

ZajφmavΘ bylo, jak se jednotlivΘ kategorie firem s tφmto dilematem vyrovnaly. Nejv∞tÜφ sv∞tovß jmΘna, mj. IBM, DEC a HP, dala p°ednost V²staviÜti a spojen²m v²stavßm Computer Graphics a PoΦφtaΦovΘ f≤rum. Z°ejm∞ jedinou v²jimkou byla firma ICL, kterß dala p°ednost Palßci kultury a v²stav∞ Unix Salon. Vesm∞s opaΦn∞ pak volila v²znamn∞jÜφ Φeskß jmΘna, kterß ji₧ odrostla d∞tsk²m hrßm s p°espultov²m prodejem pestrobarevn²ch krabic, a vidφ svou dalÜφ perspektivu zejmΘna v oblasti systΘmovΘ integrace a poskytovßnφ komplexnφch slu₧eb. Firmy jako PragoData, Deltax, Exprit a dalÜφ bylo mo₧nΘ nalΘzt spφÜe na Unix Salonu, ne₧ na V²staviÜti. Na obou mφstech pak pestrou skladbu vystavovatel∙ vcelku rovnom∞rn∞ dopl≥ovaly dalÜφ firmy, vΦetn∞ menÜφch i t∞ch ·pln∞ nejmenÜφch.

WEBforce firmy Silicon Graphics

Pokud jde o odbornΘ zam∞°enφ jednotliv²ch v²stav, zcela jednoznaΦnΘ to bylo v p°φpad∞ ΦtvrtΘho roΦnφku Computer Graphics, kde se vÜechno skuteΦn∞ toΦilo kolem grafiky, vÜelijak²ch mutacφ nßstroj∙ CAD, systΘm∙ GIS a dalÜφch grafick²ch a s grafikou souvisejφcφch nßle₧itostφ. Rozsßhlou expozici zde m∞la nap°φklad firma Silicon Graphics, kterß se v poslednφ dob∞ do naÜeho trhu zakousßvß opravdu vehementn∞. Jde na to Üikovn∞, a sna₧φ se zφskßvat v²znamnΘ pozice i v naÜem vysokΘm Ükolstvφ, kam za v²hodnΘ ceny dodßvß svou techniku, a stojφ hned za n∞kolika akademick²mi projekty, zejmΘna souvisejφcφmi s vyu₧itφm superpoΦφtaΦ∙. Na v²stav∞ Computer Graphics tato firma krom∞ obvyklΘho sortimentu vystavovala i svou nejnov∞jÜφ Internetovou chloubu, systΘm WEBforce. Jde o komplexnφ °eÜenφ, urΦenΘ k vyu₧itφ slu₧by WWW (World Wide Web), ale zejmΘna k vytvß°enφ, napl≥ovßnφ a udr₧ovßnφ tzv. WWW server∙. SouΦßstφ je jak HW od firmy Silicon Graphics, tak i odpovφdajφcφ SW, p°edinstalovan² na p°φsluÜn²ch poΦφtaΦφch. Mezi tento SW pat°φ p°edevÜφm autorskΘ nßstroje (tzv. authoring tools) pro vytvß°enφ jednotliv²ch WWW strßnek a sprßvu celΘho WWW serveru, pracujφcφ ve WYSIWYG re₧imu. KlφΦovΘ komponenty softwarovΘ Φßsti p°itom pochßzφ od firmy Netscape Communications.

Nechyb∞lo ani ATM

K vid∞nφ byla i technologie ATM, kterou zde vystavovala firma Core Computers. Jednalo se o malou sφ¥ na bßzi ATM ·st°edny od firmy Fore Systems, na kterou byly po optick²ch vlßknech p°ipojeny Φty°i uzly, a mohly vzßjemn∞ komunikovat rychlostφ 155 Mbps. èlo vesm∞s o stanice firmy Silicon Graphics, na kter²ch byly p°edvßd∞ny mo₧nosti ₧iv²ch videokonferencφ. Spojenφ s okolnφm sv∞t∞m (a tφm i s Internetem) vÜak chyb∞lo, jen kdesi v koutku se skromn∞ krΦil a tiÜe si pφpal mal² modem pro komutovanΘ linky. Ze zajφmav∞jÜφch sφ¥ov²ch technologiφ to ale bylo prakticky vÜechno, alespo≥ pokud jsem m∞l mo₧nost zaznamenat.

Zb²vajφcφ Φßst expozic na V²staviÜti pak ji₧ tvo°ila obsahovou vÜehochu¥, ve kterΘ nechyb∞ly ani stßnky v∞tÜiny v²znamn∞jÜφch tuzemsk²ch poΦφtaΦov²ch Φasopis∙, velkoobchodnφk∙ s hardwarem a softwarem, prodejc∙ disket Φi obchodnφck∙ s poΦφtaΦov²mi hrami.

OS/2 Warp bude um∞t Φesky

Zajφmavou, a pro mne zcela novou informaci jsem nalezl na stßnku firmy IBM - zde se na jednom z reklamnφch poutaΦ∙ skromn∞ uvßd∞lo, ₧e ji₧ v dohlednΘ dob∞ by operaΦnφ systΘm OS/2 Warp m∞l um∞t pln∞ Φesky. Zatφm sice podporuje zobrazovßnφ Φesk²ch znak∙ a pou₧φvßnφ ΦeskΘ klßvesnice, ale jinak se s vßmi bavφ jen anglicky. Äe by se tedy koneΦn∞ i Φeskß Velkß modrß probudila, uv∞°ila vlastnφmu produktu a zaΦala mnohem v²razn∞ji prosazovat OS/2 Warp i u nßs? Na letoÜnφm CeBIT-u tento operaΦnφ systΘm sklφzel velk² ·sp∞ch, byl st°edem zßjmu, a poΦφtaΦovΘ Φasopisy ho byly plnΘ. U nßs se zatφm novΘmu OS/2 Warp p°φliÜ velkΘ publicity nedostalo (alespo≥ ve srovnßnφ s N∞meckem), a tomu z°ejm∞ odpovφdß i vφcemΘn∞ vla₧nΘ p°ijetφ u₧ivatelskou ve°ejnostφ. Proto mi zprßva o zam²ÜlenΘ lokalizaci nedala, a Üel jsem na stßnek IBM vyzvφdat.

Na dotaz o konkrΘtnφm termφnu uvedenφ lokalizovanΘ verze na trh se mi dostalo diplomatickΘ odpov∞di o konci lΘta. Inu, jak jinak, v₧dy¥ v °φjnu vyvrcholφ letoÜnφ tuzemskß poΦφtaΦovß sez≤na dalÜφm Invexem, a kde jinde prezentovat nov∞ lokalizovan² produkt ne₧ prßv∞ tam. Mo₧nß to ale mß jeÜt∞ jeden zajφmav² podtext. Pokud jsem dob°e informovßn, firma IBM p°ed Φasem p°iÜla s nßpadem poskytnout v rßmci svΘ tuzemskΘ akademickΘ iniciativy nov² OS/2 Warp, standardn∞ vybaven² prost°edky pro prßci v Internetu, za v²hodn²ch podmφnek takΘ naÜφm st°ednφm Ükolßm. Jist∞ to souvisφ i s tφm, ₧e prßv∞ v letoÜnφm roce by m∞lo b²t zahßjeno postupnΘ p°ipojovßnφ st°ednφch Ükol k Internetu, prot°ednictvφm akademickΘ pßte°nφ sφt∞ CESNET. No a pro st°ednφ Ükoly by jist∞ byl mnohem u₧iteΦn∞jÜφ pln∞ lokalizovan² produkt, nejlΘpe jako dßrek k zahßjenφ novΘho Ükolnφho roku.

V souvislosti s operaΦnφm systΘmem OS/2 Warp jsem se na stßnku IBM dozv∞d∞l jeÜt∞ dalÜφ zajφmavost. V mnoha zahraniΦnφch Φasopisech se p°ed Φasem objevily jako zvlßÜtnφ äpozornost" p°ibalenΘ disky CD ROM s pln∞ funkΦnφm vzorkem Warp-u (ve verzi Warp for Windows, vΦetn∞ tzv. Bonus packu, ale s omezenou dobou vyu₧itelnosti jen na 45 dnφ). No a nynφ by se tyto CD ROM disky m∞ly objevit i v naÜich poΦφtaΦov²ch Φasopisech, konkrΘtn∞ v CHIP-u (m∞sφΦnφku) a v Softwarov²ch novinßch. Tak₧e vlastn∞ kdokoli, kdo mß na svΘm poΦφtaΦi mechaniku CD ROM, si bude moci nezßvazn∞ vyzkouÜet o Φem je °eΦ, a pak si ud∞lat vlastnφ obrßzek.

Bude jist∞ zajφmavΘ sledovat, jak tato reklamnφ kampa≥ i oΦekßvanß lokalizace plnΘ verze (tzv. full pack, vΦetn∞ IBM Works atd.) p°isp∞je k prosazenφ OS/2 Warp u nßs. Faktem je, ₧e tento produkt mß k razantn∞jÜφmu vstupu na nßÜ trh dve°e otev°enΘ, a otev°el mu je paradoxn∞ jeho nejv∞tÜφ konkurent, Windows 95 firmy Microsoft. P°itom Φφm dΘle bude Microsoft jen slibovat, a dychtivΘ Φekatele na novΘ Windows vodit za nos, tφm v∞tÜφ prostor bude mφt OS/2 ke svΘmu prosazenφ.

Pro Unix do salonu

T°etφ roΦnφk v²stavy Unix Salon, kter² probφhal v prostorßch pra₧skΘho Palßce kultury, byl sv²m rozsahem mnohem skromn∞jÜφ, ne₧ spojenΘ v²stavy Computer Graphics a PoΦφtaΦovΘ f≤rum. Pokud jsem si ale mohl vÜimnout, schßzelo se zde takΘ mnohem vyhran∞n∞jÜφ publikum. Vedle v∞Φn²ch sb∞raΦ∙ prospekt∙ a lidφ, kte°φ p°iÜli z ΦistΘ zv∞davosti, zde byli zastoupeni p°edevÜφm lidΘ, kter²m le₧φ problematika Unixu bytostn∞ na srdci, a kte°φ se s Unixem z°ejm∞ i ka₧dodenn∞ pot²kajφ. Bylo zajφmavΘ pozorovat, jak se pov∞domφ ÜirÜφ odbornΘ ve°ejnosti o Unixu jako takovΘm m∞nφ, a jak se v souvislosti s tφm p°esouvß sfΘra zßjmu nßvÜt∞vnφk∙. U₧ to zdaleka nebyly ony pion²rskΘ ·divy na tφm, ₧e n∞co jako Unix v∙bec existuje, a v p°φpad∞ pot°eby dokß₧e spolupracovat i s jin²mi platformami, nap°φklad s poΦφtaΦi PC a jejich MS DOSem Φi MS Windows. Dnes ji₧ nßvÜt∞vnφky zajφmajφ spφÜe takovΘ otßzky, jako je cena, konkrΘtnφ druh podporovanΘ ΦeÜtiny, spolehlivost, nßstroje pro systΘmovou sprßvu, referenΦnφ instalace apod.

Zajφmav²m momentem, kter² se jako Φervenß nit tßhnul mnoha expozicemi, byla snaha vytvo°it b∞₧n²m u₧ivatel∙m Unixov²ch poΦφtaΦ∙ podobnΘ pracovnφ prost°edφ, jakΘ majφ na poΦφtaΦφch PC - ale se vÜemi souΦasn²mi v²hodami Unixu, vΦetn∞ mo₧nosti vyu₧itφ v²konn²ch poΦφtaΦ∙, vφceu₧ivatelskΘho prost°edφ, zabezpeΦenφ atd. ZaΦaly se objevovat takovΘ produkty, kterΘ jsou sice psßny jako UnixovΘ, ale sna₧φ se p°evzφt funkΦnφ vlastnosti oblφben²ch aplikacφ pro poΦφtaΦe PC i obvykl² zp∙sob prßce s nimi. Nap°φklad na stßnku firmy Deltax byl k vid∞nφ balφk ApplixWare stejnojmennΘ firmy, kter² je Unixovou obdobou kancelß°skΘho balφku MS Office firmy Microsoft. Nabφzφ podobnΘ funkce jako MS Office (editor, spreadsheet, kreslφcφ program, navφc i databßzi), a takΘ v podobn∞ integrovanΘm provedenφ. Nejde p°itom o ₧ßdnou doslovnou napodobeninu, kterß by jednoduÜe kopφrovala veÜker² älook and feel" MS Office (to by si asi firma Microsoft nenechala lφbit), ale o produkt se stejnou filosofiφ, nabφzejφcφ svΘmu u₧ivateli obdobn² styl prßce a obdobnΘ pracovnφ prost°edφ, na jakΘ jsou zvyklφ z prost°edφ MS Windows.

DalÜφm produktem, kter² byl na Unix Salonu k vid∞nφ a kter² vychßzφ ze stejnΘho trendu äp°enosu prßce" z prost°edφ PC na platformu Unixu, je databßzov² systΘm FoxPro pro Unix (k vid∞nφ byla verze 2.6). Lze-li v∞°it reklamnφm materißl∙m, m∞l by umo₧≥ovat bezproblΘmov² p°enos aplikacφ nad touto databßzφ i do UnixovΘho prost°edφ. Mß to ovÜem jeden podstatn² hßΦek - FoxPro pro Unix vßm pob∞₧φ jen pod SCO Unixem, nebo SCO Xenixem, a jeho äp°φpadnΘ budoucφ implementace na jinΘ UnixovskΘ systΘmy nejsou pravd∞podobnΘ". Alespo≥ tak to ve svΘm Φasopise (äSoftwarov² QUAS" Φ. 12, na str. 4) uvßdφ firma DAQUAS, kterß tento produkt na Unix Salonu vystavovala.

Pokud pot°ebujete p°ejφt z platformy PC na platformu Unixu, ale svou aplikaci ani nic vhodn∞ p°φbuznΘho pod Unixem nenajdete, mßte stßle jeÜt∞ mo₧nost vyu₧φt emulaci MS DOSu a MS Windows v prost°edφ Unixu. TakΘ takovßto °eÜenφ byla na PC Salonu k vid∞nφ, ale jejich velk²m problΘmem z°ejm∞ v₧dy z∙stane efektivnost - opravdu se vyplatφ investovat nemalΘ prost°edky do UnixovΘho stroje, do samotnΘho Unixu jako operaΦnφho systΘmu a pak jeÜt∞ do vhodnΘho emulßtoru, aby Φlov∞k dosßhl stejnΘho v²poΦetnφho v²konu, jak² mu poskytne obyΦejnΘ äp°espultovΘ" PC-Φko za °ßdov∞ ni₧Üφ cenu?

Zßjmu o Unix vlßdne ΦeÜtina

DalÜφm v²razn²m momentem, kter² jsem m∞l mo₧nost post°ehnout na Unix Salonu, byl zßjem nßvÜt∞vnφk∙ o problematiku ΦeÜtiny v prost°edφ Unixu. Snad nejvφce se tento zßjem soust°edil na podporu ΦeÜtiny v nejr∙zn∞jÜφch emulßtorech, umo₧≥ujφcφch pou₧φvat poΦφtaΦe PC v roli emulovan²ch terminßl∙ Unixov²ch stroj∙. Situace v tΘto oblasti nenφ dvakrßt pr∙hlednß, a hodn∞ lidφ asi prßvem tßpe ve zm∞ti strßnek 852 Φi 1250, k≤dovßnφ PC Latin 2 a ISO Latin 2, nemluv∞ ji₧ o ΦeÜtin∞ Kamenick²ch Φi historicky nejstarÜφm k≤dovßnφ KOI-8cs.

Naproti tomu situace na trh emulßtor∙ podporujφcφch ΦeÜtinu je kupodivu docela pr∙hlednß. Dominantnφ postavenφ zde mß emulßtor ArcTel firmy FBL (kterß mimochodem na Unix Salonu chyb∞la). ArcTel se jako p∙vodnφ Φesk² produkt tuzemskΘ firmy dokßzal se zßludnostmi hßΦk∙ a Φßrek ·sp∞Ün∞ vyrovnat. A hlavn∞ to ud∞lal vΦas, tak₧e si stihnul zφskat v²znamnou pozici na trhu. Dnes ji₧ existuje celß °ada dalÜφch tuzemsk²ch emulßtor∙, kterΘ se takΘ dokß₧φ s ΦeÜtinou bez problΘm∙ vyrovnat (a na Unix Salonu byly k vid∞nφ). Jenom₧e tyto emulßtory p°iÜly pozd∞ji, k ji₧ rozehranΘ h°e s rozdan²mi kartami, a tak se prosazujφ mnohem obtφ₧n∞ji a pomaleji. Nep°ipomφnß vßm to situaci s p∙vodnφmi Φesk²mi textov²mi editory? A¥ je Text602 jak²koli, byl prvnφ skuteΦn∞ Φesk², s dostateΦn∞ vy°eÜenou podporou ΦeÜtiny, a stihnul si vΦas zφskat rozhodujφcφ postavenφ na trhu. Kdy₧ se pak objevily propracovan∞jÜφ a pokroΦilejÜφ ΦeskΘ editory typu MAT Φi Klasik, zbyly na n∞ jen drobty z kdysi velkΘho kolßΦe.


zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm