Ji°φ Peterka

Dokonale se pojistit proti urΦitΘmu konkrΘtnφmu riziku z°ejm∞ nenφ v∙bec mo₧nΘ. Existujφ sice instituce, kterΘ takovouto mo₧nost slibujφ, a dokonce se p°itom ohßnφ slogany o garantovßnφ jistot a omezovßnφ rizik, ale praxe b²vß v∞tÜinou trochu jinß. Nap°φklad v minulΘm roce m∞li majitelΘ havarijnφch pojistek velmi dobrou p°φle₧itost pochopit, Φφ jistoty a Φφ rizika jsou v p°φsluÜn²ch sloganech mφn∞na - nikoli jejich rizika a jistoty, ale p°edevÜφm minimßlnφ rizika a maximßlnφ jistoty trval²ch finanΦnφch p°φjm∙ pojiÜ¥ovacφch institucφ.

Jak jsou ale na tom majitelΘ v²poΦetnφch systΘm∙, kte°φ jsou velmi zßvislφ na funkceschopnosti sv²ch poΦφtaΦ∙ a jejich periferiφ, na dostupnosti i samotnΘ existenci sv²ch dat i na rychlosti, s jakou se tato data zpracovßvajφ a zajiÜ¥ujφ nejr∙zn∞jÜφ agendy? Jejich rizika jsou takovΘho charakteru, ₧e je nejspφÜe ₧ßdnß pojiÜ¥ovna nikdy ani neslφbφ pojistit. Tak₧e jim nezb²vß ne₧ vzφt vÜe do sv²ch rukou a äpojistit" se sami - zavedenφm vhodn²ch organizaΦnφch i technick²ch opat°enφ a nasazenφm takov²ch systΘm∙, kterΘ bychom mohli oznaΦit minule popisovan²m p°φvlastkem äfault tolerant". TakovΘto systΘmy p°itom mohou b²t zalo₧eny na mnoha r∙zn²ch technikßch, metodßch a strategiφch, kterΘ se samy o sob∞ zam∞°ujφ na urΦitΘ specifickΘ zdroje rizik a ohro₧enφ. Nap°φklad proti nebezpeΦφ ztrßty dat, ulo₧en²ch na pevnΘm disku, lze bojovat tφm, ₧e se tato data budou zapisovat na vφce disk∙ souΦasn∞. V nejjednoduÜÜφm p°φpad∞ takov²m zp∙sobem, ₧e budou vedle sebe existovat dva stejn∞ velkΘ disky, a vÜechna data se budou p°esn∞ stejn²m zp∙sobem zapisovat na oba souΦasn∞. Dφky tomu pak budou existovat dva identickΘ exemplß°e p°φsluÜn²ch dat, resp. dva disky s identick²m obsahem. Jakmile pak dojde k jakΘkoli zßvad∞ na jednom z obou disk∙, je mo₧nΘ jej äodstavit" a pokraΦovat dßle jen s druh²m diskem, bez ·jmy na dostupnosti a integrit∞ u₧ivatelsk²ch dat. V angliΦtin∞ se tΘto technice °φkß disk mirroring (doslova: zrcadlenφ disk∙).

ProblΘm je ovÜem v tom, ₧e k zßvad∞ nemusφ dojφt jen na disku samotnΘm. Stejn∞ tak dob°e mohou äzhavarovat" i obvody, prost°ednictv²m kter²ch jsou oba disky p°φpojeny k ostatnφm Φßstem poΦφtaΦe - tedy nap°φklad r∙znΘ diskovΘ °adiΦe. Co je pak komu platnΘ, ₧e mß svß data dokonce ve dvou exemplß°φch na dvou pevn²ch discφch, kdy₧ se k nim p°es vadn² diskov² °adiΦ nem∙₧e dostat? Tuto situaci bychom z°ejm∞ mohli p°irovnat k tomu, ₧e n∞kdo se sice pojistφ u pojiÜ¥ovny, ale tato poslΘze zkrachuje, Φi svΘmu zßkaznφkovi jednoduÜe vypovφ jeho pojistku.

Jednφm z mo₧n²ch °eÜenφ pak je rozlo₧it riziko a pojistit se u vφce pojiÜ¥oven souΦasn∞. V naÜem konkrΘtnφm p°φpad∞ by to nejspφÜe odpovφdalo p°ipojenφ jednotliv²ch disk∙ k samostatn²m diskov²m °adiΦ∙m. TΘto technice se pak °φkß disk duplexing (zatφmco p∙vodnφ ädisk mirroring" p°edpoklßdß p°ipojenφ k jedinΘmu spoleΦnΘmu diskovΘmu °adiΦi).

V obou p°φpadech (p°i pou₧itφ technik ädisk mirroring" i ädisk duplexing") je samoz°ejm∞ ₧ßdoucφ, aby prozovanΘ aplikace o niΦem nev∞d∞ly. Tedy aby veÜkerΘ äzdvojovßnφ" dat bylo pro n∞ pln∞ transparentnφ, probφhalo zcela automaticky a bez jejich ·Φasti, a takΘ je nijak nezpomalovalo. T∞mto po₧adavk∙m naÜt∞stφ nenφ tak t∞₧kΘ vyhov∞t. P°φpadnΘ zotavenφ z v²padku jednoho disku ji₧ tak transparentnφ b²t nemusφ. M∙₧e samoz°ejm∞ prob∞hnout takΘ pln∞ automaticky a äza chodu", ale je z°ejm∞ ·nosnΘ i to, aby odstavenφ vadnΘho disku vy₧adovalo zßsah lidskΘho operßtora. Hlavn∞ kdy₧ to nebude trvat moc dlouho, a ₧ivotn∞ d∙le₧itß data budou co nejd°φve op∞t k dispozici.