VyÜlo v t²denφku:	CHIPweek
╚φslo:	1/95, 2/95
Datum:	duben 1995
Strana:	23-24
Rubrika/kategorie:	Reportß₧e

Ji°φ Peterka:

Na sφ¥ovΘm CeBITu haraÜily zbran∞

NaÜemu sv∞tu hrozφ rozsßhl² konflikt. Nep∙jde v n∞m o ₧ivoty, ale o opravdu velkΘ zisky. Bude to bitva o on-line slu₧by. Na letoÜnφm CeBITu byly patrnΘ prvnφ p°edzv∞sti tohoto velkΘho st°etu.

ProΦ takov²to bombastick² ·vod k reportß₧i z letoÜnφho poΦφtaΦovΘho veletrhu CeBIT? ProΦ ne rad∞ji informace o tom, jak nßm zase CeBIT povyrostl, kolik lidφ jej navÜtφvilo, a kolik firem zde m∞lo svΘ stßnky? P°edevÜφm proto, ₧e v samotnΘm poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ i v jeho blφzkΘm a vzdßlen∞jÜφm okolφ se schyluje k n∞Φemu opravdu velkΘmu a opravdu d∙le₧itΘmu, co by mohlo v²razn∞ zasßhnout nejen do naÜeho ka₧dodennφho poΦφtaΦovΘho ₧ivota, ale dokonce i do naÜeho ₧ivota soukromΘho, do naÜeho volnΘho Φasu, do v²chovy naÜich d∞tφ, a jeÜt∞ do mnoha dalÜφch sfΘr. O co ale jde?

Jde o to, ₧e mo₧nosti soudobΘ v²poΦetnφ techniky, skloubenΘ s mo₧nostmi modernφch p°enosov²ch a telekomunikaΦnφch technologiφ, otev°ely dve°e doko°ßn zcela nov²m, dosud netuÜen²m mo₧nostem podnikßnφ. P°i troÜe dobrΘ v∙le je lze shrnout pod jedinΘ spoleΦnΘ oznaΦenφ - tzv. on-line slu₧by - ale ve skuteΦnosti jde o celΘ ÜirokΘ spektrum slu₧eb, kterΘ se mohou i dosti v²znamn∞ liÜit. Na jednΘ Φßsti tohoto spektra mohou b²t komunikaΦnφ slu₧by typu elektronickΘ poÜty a p°enosu soubor∙, n∞kde uprost°ed informaΦnφ slu₧by typu vyhledßvßnφ informacφ, p°φstupu do rozsßhl²ch databßzφ, zpravodajstvφ vÜeho druhu, a na druhΘm konci multimedißlnφ slu₧by typu "video on demand", videokonference, r∙znΘ formy virtußlnφ reality, a nejvφce snad nejr∙zn∞jÜφ druhy her a zßbavn²ch po°ad∙. No a to ·pln∞ nejd∙le₧it∞jÜφ je skuteΦnost, ₧e velmi mnoho firem, od mal²ch a₧ po ty ·pln∞ nejv∞tÜφ zjistilo, ₧e na takov²chto slu₧bßch se dß po°ßdn∞ vyd∞lat. A tak se ka₧d² sna₧φ doslova urvat pro sebe co mo₧nß nejv∞tÜφ segment tohoto dosud pom∞rn∞ mßlo zapln∞nΘho trhu. Sv∞tlo sv∞ta tak spat°ujφ nejroztodivn∞jÜφ aliance, v rßmci kter²ch se sdru₧ujφ provozovatelΘ komunikaΦnφch sφtφ (nap°. poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu, vlastnφci ve°ejn²ch datov²ch sφtφ), Φist∞ softwarovΘ firmy, produkujφcφ nßstroje pro vyu₧φvßnφ on-line slu₧eb koncov²mi zßkaznφky i pro "v²robu" t∞chto slu₧eb, a °ada dalÜφch subjekt∙. Samoz°ejm∞ se p°itom nezapomφnß ani na ty, kte°φ jsou schopni p°φsluÜnΘ informaΦnφ zdroje naplnit, zejmΘna audiovizußlnφmi programy, multimedißlnφmi hrami apod.

Kdo s k²m a proti komu

Na letoÜnφm CeBIT-u se prezentovala v∞tÜina nejv²znamn∞jÜφch hrßΦ∙, kte°φ majφ ambice poskytovat on-line slu₧by ve v∞tÜφm m∞°φtku - a¥ ji₧ globßlnφm, Φi alespo≥ p°esahujφcφm hranice jednoho stßtu. Jinß velkß jmΘna naopak chyb∞la, jako nap°φklad America Online. Zprßvy o jejφm spojenectvφ s koncernem Bertelsmann AG a o plßnovanΘm spuÜt∞nφ on-line slu₧eb souΦasn∞ v N∞mecku, Francii a VelkΘ Britßnii vÜak p°esto pronikaly na ve°ejnost alespo≥ z odbornΘho tisku. Zde takΘ zazn∞la Φßstka, kterou by do rozjezdu m∞l poskytnout koncern Bertelsmann: rovn²ch sto milion∙ dolar∙.

Pon∞kud skromn∞jÜφ rozjezd, alespo≥ podle plßnovan²ch poΦßteΦnφch nßklad∙ (cca 30 milion∙ dolar∙), plßnuje dalÜφ novß on-line slu₧ba se jmΘnem Europe Online, kterou hodlß provozovat stejnojmennß firma se sφdlem v Lucembursku. Ve skuteΦnosti ale za touto vychßzejφcφ hv∞zdou na evropskΘm nebi stojφ celß °ada evropsk²ch firem a institucφ, mj. francouzskß Matra Hachette, n∞mckß Burda, anglickß spoleΦnost Pearson plc. a °ada dalÜφch. VÜe by se m∞lo rozjet ve druhΘ polovin∞ letoÜnφho roku, a veÜkerΘ informace, kterΘ majφ b²t v rßmci tΘto slu₧by nabφzeny, by m∞ly b²t k dispozici souΦasn∞ v n∞mΦin∞, angliΦtin∞ a francouzÜtin∞. Tyto informace se p°itom ke sv²m konzument∙m majφ dostßvat p°edevÜφm prost°ednictvφm ve°ejn²ch datov²ch sφtφ na bßzi X.25 (jakou u nßs provozuje dosud stßle monopolnφ EuroTel).

V poΦφtaΦov∞ nejvysp∞lejÜφch zemφch zßpadnφ Evropy by vÜak m∞lo dojφt k v²razn∞jÜφ p°estavb∞ stßvajφcφch sφtφ s on-line slu₧bami. Nap°φklad n∞meck² Deutsche Telecom hodlß p°em∞nit svou stßvajφcφ videotexovou sφ¥ Datex-J na zcela novou a komplexn∞ji pojatou sφt s p°idan²mi slu₧bami, s nßzvem "Telekom Online". ObdobnΘ plßny z°ejm∞ mß i francousk² telekom, kter² takΘ chystß v²razn∞jÜφ upgrade sv²ch videotextov²ch systΘm∙ tak, aby m∞ly v∞tÜφ nßvaznost na Internet a jeho slu₧by.

Alespo≥ tiskovou konferencφ se na letoÜnφm CeBIT-u prezentoval dalÜφ velk² a ji₧ dob°e zaveden² poskytovatel informaΦnφch slu₧eb, firma CompuServe. TakΘ tato firma hodlß v²razn∞ expandovat, a ji₧ p°ed Φasem oznßmila svΘ velkΘ plßny na spoluprßci s Internetem a na vyu₧itφ technologie CD ROM pro Üφ°enφ sv²ch informaΦnφch slu₧eb. Velk²m a siln²m spojencem pro CompuServe jist∞ bude japonsk² mamutφ koncern Fujitsu, se kter²m velmi pravd∞podobn∞ uzav°e p°φmΘ partnerstvφ. Nemal² p°φnos takΘ jist∞ bude mφt Φerstvß akvizice CompuServu - firma Spry, produkujφcφ znßmΘ browsery a dalÜφ programovΘ nßstroje pro prßci v Internetu.

Pozadu samoz°ejm∞ nez∙stßvß ani samotn² Internet. Ten je vÜak ve svΘ podstat∞ jen komunikaΦnφ infrastrukturou, dnes ji₧ otev°enou v zßsad∞ komukoli, kdo ji chce vyu₧φt, i na Φist∞ komerΦnφm zßklad∞. Internet je proto vφtan²m a ·Φinn²m prost°edkem pro takovΘ firmy, kterΘ se do velkΘho boje o on-line slu₧by hodlajφ zapojit, ale nemajφ ambice samy ovlßdnout sv∞t, Φi z jinΘho d∙vodu nemajφ zßjem budovat si vlastnφ komunikaΦnφ infrastrukturu. A tak svΘ slu₧by poskytujφ prost°ednictvφm Internetu takov²m zp∙sobem, kter² je otev°en² vÜem, a kter² vyu₧φvß vÜeobecn∞ rozÜφ°enΘ a "za₧itΘ" protokoly TCP/IP.

Na obzoru je Microsoft Network

No a pak je zde jeÜt∞ jeden hrßΦ, kter² se takΘ hodlß zapojit do velkΘho boje o on-line slu₧by. Je to hrßΦ, kter² se moc neohlφ₧φ na n∞jakou otev°enost v∙Φi ostatnφm, hodlß vÜe urvat jen a jen pro sebe, a svΘ konkurenty je schopen doslova p°evßlcovat svou obrovitostφ. ╪eΦ je o firm∞ Microsoft a jejφm plßnu na celosv∞tovou sφ¥ Microsoft Network, kterß by m∞la vΘst do ka₧dΘ kancelß°e a do ka₧dΘho domu a bytu, a zde by m∞la ·stit do nov²ch Windows 95. Ty by z°ejm∞ m∞ly b∞₧∞t doslova vÜude, na ka₧dΘm poΦφtaΦi, proto₧e z ₧ßdnΘ jinΘ softwarovΘ platformy (asi krom∞ Windows NT a p°φpadn²ch dalÜφch mutacφ MS Windows) se s mo₧nostφ p°φstupu do Microsoft Network moc nepoΦφtß. Ale kdovφ, zda ona Windows 95 skuteΦn∞ ovlßdnou cel² sv∞t, tak jak si to Bill Gates naplßnoval. Ostatn∞, prßv∞ pan Gates jako nejvyÜÜφ p°edstavitel firmy Microsoft nevßhal a osobn∞ p°ijel na CeBIT, aby zde seznßmil cel² evropsk² kontinent s tφm, jak bude sv∞t ₧φt v roce 2005, jakou komunikaΦnφ techniku bude pou₧φvat, a jak bude pracovat s informacemi. Tedy alespo≥ podle p°edstav pana Gatese, nejbohatÜφho mu₧e Ameriky, jeho₧ software dnes podle realistick²ch odhad∙ b∞₧φ na 9 z ka₧d²ch 10 osobnφch poΦφtaΦ∙, a kter² pova₧uje svou sφ¥ Microsoft Network za prvnφ v²znamn² krok k napln∞nφ svΘ vize budoucnosti, kterou oznaΦuje v²sti₧n²m heslem "Information at Your Fingertips".

Sφ¥ Microsoft Network by m∞la b²t uvedena do provozu souΦasn∞ s uvedenφm nov²ch Windows 95 na trh. Kdy se tak ale skuteΦn∞ stane, je t∞₧kΘ odhadovat - i p°es optimismus oficißlnφch prohlßÜenφ. PesimistΘ dokonce ji₧ zaΦφnajφ vtipkovat o Windows 96. Faktem je, ₧e na letoÜnφm CeBITu byly novΘ Windows k vid∞nφ na mnoha mφstech. Zatφm ale jen v beta verzφch, kterΘ si b∞₧n² zßjemce nemohl odnΘst.

K vid∞nφ byl na CeBITu i samotn² Microsoft Network. Ale jen na jednom skromnΘm stßnku, jako omezenΘ demo, se zcela minimßlnφ publicitou. NßvÜt∞vnφk, kter² o celΘm mamutφm projektu nev∞d∞l odjinud, by asi t∞₧ko vytuÜil, ₧e prßv∞ zde se nejspφÜe pφÜφ d∞jiny. Zatφm ale tak neΦiteln²m pφsmem, ₧e je velmi obtφ₧nΘ cokoli p°edvφdat.

Pro naÜe tuzemskΘ u₧ivatele m∙₧e b²t velmi podstatnΘ, ₧e firma Microsoft plßnuje zprovoznit sv∙j Microsoft Network souΦasn∞ ve 40 zemφch sv∞ta, vΦetn∞ ╚eskΘ republiky. Tak to alespo≥ prohlßsil Bill Gates v rozhovoru pro Φasopis CeBIT News, kdy₧ naÜi republiku explicitn∞ jmenoval jako jednu ze zmφn∞n²ch 40 zemφ. Z°ejm∞ tedy ji₧ mß promyÜleno, jak obejφt stßvajφcφ monopol Eurotelu, kter² by nejmΘn∞ do konce letoÜnφho listopadu m∞l ka₧dΘmu jinΘmu subjektu brßnit v poskytovßnφ ve°ejn²ch slu₧eb p°enosu dat. Uvidφme. V ka₧dΘm p°φpad∞ jde o tak zßva₧nou problematiku, ₧e se k nφ na strßnkßch CHIPweeku jeÜt∞ vrßtφme v samostatnΘm Φlßnku.

CeBIT 95 ve znamenφ Internetu

S celkov²m trendem k nßstupu on-line slu₧eb koresponduje i znaΦn² zßjem vystavovatel∙ o Internet a p°φstup k n∞mu. Tak jako v lo≥skΘm roce, byla i letos v provozu veletr₧nφ pßte°nφ sφ¥ NewsNet, propojujφcφ expozice ve dvou hlavnφch sφ¥ov²ch pavilonech. Letos ale byla tato pßte°nφ sφ¥ jako celek napojena na Internet (p°φpojkou 2 Mbps), a tak m∞l vlastn∞ ka₧d² vystavovatel, p°ipojen² na pßte°nφ sφ¥ veletrhu, souΦasn∞ i p°φstup k Internetu. A mnozφ toho takΘ skuteΦn∞ vyu₧φvali pro p°edvßd∞nφ sv²ch produkt∙, nap°φklad nejr∙zn∞jÜφch softwarov²ch balφk∙ na bßzi TCP/IP. NaÜli se dokonce i takovφ vystavovatelΘ, kte°φ nechali nßvÜt∞vnφky voln∞ "brouzdat" Internetem z poΦφtaΦ∙ na sv²ch stßncφch.

Jednou ze zajφmav²ch novinek, souvisejφcφch s vÜeobecn²m nßstupem Internetu, bylo i z°φzenφ tzv. WWW serveru (serveru slu₧by World Wide Web) p°φmo pro pot°eby veletrhu CeBIT (viz ... sem vlo₧it odkaz na nasnφman² obrßzek domovskΘ strßnky ...). Prost°ednictvφm tohoto serveru se kdokoli v dosahu Internetu mohl seznßmit nap°. s odborn²m programem veletrhu i jeho doprovodn²mi akcemi typu firemnφch p°ednßÜek a tiskov²ch konferencφ, mohl se poinformovat o veletr₧nφ pßte°nφ sφti NewsNet i o dalÜφch zajφmavostech. Tento "oficißlnφ veletr₧nφ server" formßln∞ z°φdili po°adatelΘ CeBIT-u (tj. Deutsche Messe, jeho adresa byla: http://www.messe.de), za spoluprßce a sponzorstvφ firmy Sun. NicmΘn∞ ani jednotlivφ vystavovatelΘ nez∙stßvali pozadu, a takΘ si z°izovali svΘ vlastnφ "virtußlnφ expozice" v on-line form∞ - v∞tÜinou jako specißlnφ strßnky (tzv. pages), z°φzenΘ na jejich firemnßch serverech slu₧by WWW. To, co zde ve°ejn∞ vystavovali, p°edstavovalo pom∞rn∞ bohatΘ spektrum - od relativn∞ struΦn²ch oznßmenφ o ·Φasti firmy na CeBITu a up°esn∞nφ polohy stßnku a₧ po celΘ pr∙vodce rozsßhl²mi expozicemi, s mapami stßnk∙, popisem jednotliv²ch exponßt∙ a dalÜφmi zajφmav²mi ·daji.

P∙jde-li vÜechno podobn²m tempem jako doposud, p°φÜtφ rok budou takovΘto "on-line expozice" asi pat°it k vÜeobecnΘmu bontonu, a agiln∞jÜφ firmy z°ejm∞ nabφdnou celΘ multimedißlnφ pr∙vodce vlastnφmi expozicemi. Kam to ale vÜechno sp∞j∞? NejspφÜe k tomu, ₧e na CeBIT Φi podobnΘ akce v∙bec nebudete muset cestovat, nebudete se muset maΦkat u jednotliv²ch stßnk∙, a do₧adovat se pozornosti vystavovatel∙, kte°φ mnohdy nev∞dφ kam d°φve skoΦit. Mφsto toho budete moci z∙stat p∞kn∞ doma v teple, a na veletrh a jeho jednotlivΘ expozice se podφvat "virtußln∞", prost°ednictvφm sφtφ a multimedißlnφch technologiφ, s maximßlnφm komfortem a pohodlφm. Zda p°itom budete "cestovat" Internetem, sφtφ Microsoft Network, Φi n∞Φφm ·pln∞ jin²m, je zatφm jeÜt∞ ve hv∞zdßch.

NovΘ produkty

Neustßle rostoucφ popularita Internetu a dalÜφch rozlehl²ch i lokßlnφch sφtφ samoz°ejm∞ nemohla ujφt pozornosti nejr∙zn∞jÜφch v²robc∙, Φi spφÜe producent∙ softwaru. Na letoÜnφm CeBIT-u se tak mohly objevit zcela novΘ kategorie produkt∙, specificky sφt∞ na mφru pot°ebßm Internetu a sφtφ na bßzi TCP/IP.

P°φkladem takov²chto produkt∙ mohou b²t tzv. firewall-y (firewalls, v doslovnΘm p°ekladu "ohnivΘ st∞ny"). Jejich ·kolem je stßt na hranici mezi Internetem na jednΘ stran∞, a lokßlnφ sφtφ Φi soustavou vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ urΦitΘ organizace, firmy Φi jinΘho subjektu, a dbßt na to, aby provoz mezi ob∞ma t∞mito "sv∞ty" byl jen takov², jak² je provozovatel lokßlnφ sφt∞ ochoten aaakceptovat. VÜe p°itom vychßzφ ze skuteΦnosti, ₧e k Internetu se dnes cht∞jφ p°ipojovat i takovΘ organizace, kterΘ Internet nepova₧ujφ za dostateΦn∞ bezpeΦn² (v∙Φi nejr∙zn∞jÜφm druh∙m neoprßvn∞n²ch p°φstup∙), a tak hledajφ r∙znß °eÜenφ, jak bezpeΦnost svΘho p°ipojenφ zv²Üit. Tzv. firewall je nßstrojem, kter² umo₧≥uje efektivn∞ "skr²t" p°ed zbytkem sv∞ta celou lokßlnφ sφ¥ Φi soustavu lokßlnφch sφtφ p°ipojen²ch k Internetu, a povolit jen takov² druh p°φstupu, jak² p°ipojen² subjekt uznß za dostateΦn∞ bezpeΦn².

Na letoÜnφm CeBIT-u p°edvßd∞la takov²to firewall (s p°φznaΦn²m nßzvem FIREWALL-1) nap°φklad firma Sun Microsystems. èlo ale ve svΘ podstat∞ jen o sadu inteligentnφch filtr∙, kterΘ regulujφ provoz mezi ob∞ma "sv∞ty".

Firewall s ·pln∞ jinou koncepcφ vystavovala dosud nep°φliÜ znßmß firma Border Network Technologies. Jejφ BorderWare Firewall Server je °eÜen jako obdoba v²kladnφ sk°φn∞, postavenΘ na rozhranφ obou "sv∞t∙", do kterΘ provozovatel jednoho sv∞ta vystavφ vÜechno to, co chce zp°φstupnit u₧ivatel∙m z druhΘho sv∞ta - nap°φklad svΘ archivy soubor∙, svΘ servery WWW Φi Gopher (kterß tak b∞₧φ p°φmo na tomto firewallu). V p°edchozφm p°φpad∞ tedy "p°φchozφ" prochßzel skrz sadu bezpeΦnostnφch filtr∙ na firewallu a dostßval se a₧ k poΦφtaΦ∙m p°φsluÜnΘ lokßlnφ sφt∞, zatφmco zde z∙stßvß jen na pomezφ obou sv∞t∙, nebo¥ veÜkerΘ jemu dostupnΘ informace najde ji₧ ve zmφn∞nΘm "v²kladnφ sk°φni" (a dßle se nedostane).

Authoring tools

DalÜφ zajφmavou kategoriφ produkt∙, kterß za sv∙j vznik vd∞Φφ souΦasnΘ popularit∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ, on-line slu₧eb a multimedißlnφch technologiφ, jsou tzv. authoring tools - neboli nßstroje, urΦenΘ pro vytvß°enφ toho, co je t∞mito technologiemi nabφzeno ke "konzumaci". Tedy nßstroje pro p°φpravu audiovizußlnφch a obecn∞ multimedißlnφch po°ad∙, a v poslednφ dob∞ p°edevÜφm nßstroje pro tvorbu tzv. domovsk²ch strßnek (home pages) slu₧by World Wide Web.

V nep°φliÜ dßvnΘ dob∞ slφbily takovΘto "autorskΘ nßstroje" mnohΘ velkΘ firmy - nap°φklad firma Microsoft slφbila sv∙j Internet Assistant jako voln∞ Üi°itelnou nadstavbu nad editorem MS Word 6.0, urΦenou pro tvorbu tzv. domovsk²ch strßnek v jazyku HTML, a pro nßroΦn∞jÜφ prßci pak program SGML Author for Word. Ani jeden z t∞chto produkt∙ na letoÜnφm CeBIT-u vÜak nebyl k vid∞nφ.

Jinß velkß firma - Novell - zase slφbila obdobn² autorsk² nßstroj pro sv∙j editor WordPerfect 6.1, pod nßzvem WordPerfect Internet Publisher, op∞t jako voln∞ Üi°iteln² program. Pro nßroΦn∞jÜφ prßci pak slφbila produkt WordPerfect Internet Publisher Pro, kter² by ji₧ m∞l b²t b∞₧n²m komerΦnφm produktem (a m∞l by stßt stßt 49 dolar∙). Krom∞ vlastnφch prost°edk∙ pro tvorbu HTML soubor∙ by m∞l obsahovat i vÜe pot°ebnΘ pro p°φstup do Internetu, tedy nezbytnou implementaci protokol∙ TCP/IP, a takΘ vhodn² "vytßΦecφ! program (tzv. dialer), pro obsluhu modemu a navazovßnφ spojenφ po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Pro jeÜt∞ nßroΦn∞jÜφ ·Φely - zejmΘna pro udr₧ovßnφ obsahu cel²ch WWW server∙ - pak mß b²t urΦen produkt WordPerfect 6.1 SGML Edition, v p°edpoklßdanΘ cenΘ kolem 595 dolar∙. Op∞t vÜak ani jeden z t∞chto t°φ produkt∙ na CeBIT-u k vid∞nφ nebyl.

VelkΘ firmy tedy nejspφÜe majφ se sv²mi autorsk²mi nßstroji problΘmy, kdy₧ je v∙bec nevystavovali. Tφm vÜak otev°eli prostor pro firmy menÜφ, kterΘ rychle p°isp∞chaly vst°φc laΦniv²m u₧ivatel∙m. Se zajφmav²m produktem (s nßzvem WebAuthor) p°iÜla nap°φklad firma Quarterdeck, dosud znßmß p°edevÜφm jako producent ·Φinn²ch mana₧er∙ pam∞ti pro operaΦnφ systΘm MS DOS. Po technickΘ strßnce je WebAuthor nadstavbou nad editorem MS Word 6.0 firmy Microsoft. Betaverze, kterou jsem dostal na vyzkouÜenφ, vÜak velmi vehementn∞ odmφtala spolupracovat s Φeskou (tj. lokalizovanou) verzφ MS Word-u. Z°ejm∞ prßv∞ kv∙li zp∙sobu, jak²m byla lokalizace tohoto editoru provedena. K vid∞nφ vÜak byly i dalÜφ produkty pro r∙znΘ platformy - nap°φklad francouzskß Inria vystavovala HTML editor GRIF pro OS Solaris a pro poΦφtaΦe PC s MS Windows, Silicon Grapics vystavoval sv∙j WebMagic Author atd.

Bitva o desktop znovu vzplßla

Jednou z velmi markantn∞ prezentovan²ch atrakcφ na lo≥skΘm CeBIT-u byl operaΦnφ systΘm Novell DOS 7, jako nßstupce d°φv∞jÜφho DR DOS-u, nynφ ji₧ v podßnφ firmy Novell (kterß odkoupila p∙vodnφho producenta DR DOSu, firmu Digital Research). Souviselo to z°ejm∞ s tφm, ₧e firma Novell v tΘ dob∞ jeÜt∞ bojovala s firmou Microsoft o trh operaΦnφch systΘm∙ pro stolnφ poΦφtaΦe (desktop-y).

Na letoÜnφm CeBIT-u vÜak ji₧ o Novell DOS-u nebylo ani vidu, ani slechu. Firma Novell nejspφÜe usoudila, ₧e bitvu o desktop prohrßla, a tak se rad∞ji soust°edila na sφ¥ovΘ servery, kterΘ byly v₧dy jejφ silnou zbranφ. VÜak takΘ letos vyrukovala mimo jinΘ s novou verzφ svΘho sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu NetWare, konkrΘtn∞ s verzφ 4.1. P°edstavila takΘ novou verzi svΘ UnixovΘ "p°φchut∞" UnixWare (konkrΘtn∞ verzi 2.0), jejφ₧ p°edchozφ verze z°ejm∞ zdaleka nesplnily oΦekßvßnφ, pokud jde o odbyt a u₧ivatelskou zßkladnu. Nesplnila se ani p°edstava o tom, ₧e by se UnixWare mohl stßt v²znamn∞jÜφ operaΦnφm systΘmem pro klientskΘ poΦφtaΦe (pracovnφ stanice), a tak se novß verze UnixWaru zam∞°uje p°edevÜφm na oblast sφ¥ov²ch server∙. O p°ipravovanΘm sφ¥ovΘm operaΦnφm systΘmu SuperNOS, kter² by m∞l skloubit v²hody obou platforem - NetWaru jako v²bornΘho fle serveru a UnixWaru jako aplikaΦnφho serveru - se vÜak nemluvilo tΘm∞° v∙bec. Jen tiskovß mluvΦφ Novellu, se kterou jsem m∞l mo₧nost mluvit, se zmφnila o roku 1997 jako p°edpoklßdanΘm datu uvedenφ SuperNOSu na trh. Ale co bude do tΘ doby? Nebude u₧ pozd∞? Nebude u₧ v takovΘ dalekΘ budoucnosti suverΘnn∞ vlßdnout platforma Microsoft NT, Cairo Φi n∞co jeÜt∞ jinΘho?

Novell tedy oΦividn∞ vzdal souboj o desktop, a vyklidil pole. Na obzoru se vÜak objevil nov², nemΘn∞ siln² a v²znamn² hrßΦ: firma IBM. PouΦena ze sv²ch d°φv∞jÜφch proprietßrnφch praktik, pro₧φvß tato firma renezanci ve znamenφ skuteΦn∞ otev°en²ch °eÜenφ. To se projevuje nap°φklad tφm, ₧e ke svΘmu novΘmu operaΦnφmu systΘmu OS/2 Warp zdarma p°ibaluje vÜe pot°ebnΘ pro p°φstup k Internetu - kter² sama nevlastnφ, neprovozuje, a pod kter²m nenφ ani jinak v²znamn∞ji podepsßna. Sama se vÜak stala jednφm z nejv∞tÜφch poskytovatel∙ p°ipojenφ k Internetu, a to prost°ednictvφm svΘ vlastnφ sφt∞ IBM Global network, kterß mß dnes ji₧ celosv∞tov² dosah.

OperaΦnφ systΘm OS/2 Warp firmy IBM, kter² je vlastn∞ ji₧ t°etφm v²vojov²m stßdiem tohoto produktu, se po technickΘ strßnce zdß b²t velmi stabilnφ a dostateΦn∞ "vyzrßl²". Firma IBM navφc zvolila Üikovnou marketingovou strategii, nap°φklad i pokud jde o cenu tohoto produktu, kterß nenφ nijak vysokß. V²sledek na sebe nenechal dlouho Φekat - OS/2 se prodßvß, a to docela ·sp∞Ün∞. U nßs doma to mo₧nß nenφ tolik patrnΘ, ale v N∞mecku jde skuteΦn∞ dob°e na odbyt. Jeden zajφmav² moment, sv∞dΦφcφ ve prosp∞ch novΘ OS/2 Warp, se objevil prßv∞ na n∞meckΘm trhu - zdejÜφ firma Vobis, jeden z nejv∞tÜφch prodejc∙ poΦφtaΦ∙ PC, se nedohodla s firmou Microsoft na podmφnkßch, za kter²ch by na svΘ prodßvanΘ poΦφtaΦe mohla p°edinstalovßvat MS DOS a Windows. Dohodla se vÜak s firmou IBM (z°ejm∞ na v²hodn∞jÜφch podmφnkßch), a tak te∩ na vÜechny svΘ poΦφtaΦe instaluje OS/2 Warp.

Na letoÜnφm CeBIT-u bylo operaΦnφmu systΘmu OS/2 WARP v∞novßno mnoho mφsta, a zßjem u₧ivatelskΘ ve°ejnosti byl takΘ velk². Souvisφ to bezesporu i s tφm, ₧e IBM p°iÜla se sv²m produktem vΦas, zatφmco firma Microsoft svΘ novΘ Windows 95 stßle jen slibuje a slibuje, ale jeÜt∞ nedodßvß. Tak₧e ka₧d² den, kdy o Windows 95 m∙₧ete jen sl²chat, ale nem∙₧ete si je jeÜt∞ koupit, nahrßvß konkurenci. Tak₧e bitva o desktop zdaleka jeÜt∞ nenφ rozhodnutß, a budoucnost m∙₧e b²t jeÜt∞ velmi zajφmavß.

Quo vadis, technologie?

Veletr₧nφ akce typu CeBIT-u jsou v₧dy vhodnou p°φle₧itostφ k prezentaci nejr∙zn∞jÜφch nov²ch technologiφ, a pro nßvÜt∞vnφky p°φle₧itostφ zjistit, kam v²voj v tΘto oblasti sp∞je.

Letos byl na CeBIT-u patrn² v²razn² posun v oblasti p°enosov²ch technologiφ pro lokßlnφ sφt∞. Jestli₧e jeÜt∞ vloni se ka₧d² v²znamn∞jÜφ v²robce prezentoval tzv. p°epojovan²m Ethernetem (Switched Ethernet), letos byla tato technologie ji₧ spφÜe samoz°ejmostφ, kterou se nikdo p°φliÜ hlasit∞ neohßn∞l. ╚φm se naopak v²robci letos okat∞ji prezentovali, byla jejich podpora tzv. vysokorychlostnφmu Ethernetu, pracujφcφmu s p°enosovou rychlostφ 100 Mbps. Vloni jeÜt∞ bylo hodn∞ nejasnΘ, jak se proti sob∞ (Φi vedle sebe) prosadφ technologie 100VG AnyLAN a 100BaseT (oznaΦovanß takΘ jako tzv. Fast Ethernet). Letos u₧ bylo mnohem jasn∞ji: technologie 100 VG AnyLAN ji₧ mß platn² standard (od spoleΦnosti IEEE), produkty pro ni jsou b∞₧n∞ v prodeji, jejich cena je vcelku ·nosnß, ale celkov² odbyt tΘto technologie z°ejm∞ nenφ zdaleka takov², jak se p∙vodn∞ oΦekßvalo. Na CeBIT-u nebyla tato technologie p°φliÜ vid∞t - v∞tÜina v²robc∙ sφ¥ov²ch komponent naopak dßvala hlasit∞ najevo svou podporu konkurenΦnφ technologii Fast Ethernet. A to i p°esto, ₧e tato technologie dosud nemß formßln∞ p°ijat² standard (jeho p°ijetφ se ale oΦekßvß ka₧d²m dnem), a ₧e podle v∞tÜiny odborn²ch test∙ je po technickΘ strßnce mΘn∞ v²konnß, ne₧ technologie 100VG AnyLAN. Tyto testy nap°φklad ukazujφ, ₧e sφt∞ 100 VG AnyLAN lze "vytφ₧it" a₧ na tΘm∞° 90 procent (neboli dosßhnout efektivnφho p°enosovΘho v²konu cca 90 Mbps), zatφmco sφt∞ Fast Ethernet jen asi na 40 a₧ 50 procent - co₧ lze ostatn∞ velmi snadno vysv∞tlit tφm, ₧e Fast Ethernet pou₧φvß ne°φzenou p°φstupovou metodu CSMA/CD, stejnou jako klasick² desetimegabitov² Ethernet, zatφmco 100VG AnyLAN pou₧φvß °φzenou p°φstupovou metodu.

Z°ejm∞ tedy doÜlo k tomu, ₧e mφsto technicky lepÜφho produktu se naopak prosadil produkt technicky horÜφ, v jeho₧ prosp∞ch ale hovo°ily jinΘ, mnohdy dosti subjektivnφ faktory - v tomto konkrΘtnφm p°φpad∞ klφΦovΘ slovo "Ethernet", kterΘ dnes znajφ snad opravdu vÜichni. A hlavn∞ asi ti, kte°φ "sedφ na pen∞zφch".

DalÜφm zajφmav²m momentem, kter² byl na letoÜnφm CeBITu patrn², byl nßstup technologie ISDN. Tuto technologii vymysleli "lidΘ od spoj∙" jako dalÜφ v²vojovΘ stßdium stßvajφcφch analogov²ch telefonnφch sφtφ, a postavili ji na p°edpokladu, ₧e i koncovΘ p°φpojky k jednotliv²m ·Φastnφk∙m budou takΘ fungovat digitßln∞ - tedy stejn∞, jak dnes fungujφ i telefonnφ ·st°edny a p°enosovΘ kanßly pro telefonnφ hovory mezi digitßlnφmi ·st°ednami. S touto p°edstavou pak ·zce souvisela myÜlenka poskytovat na takovΘto pln∞ digitßlnφ sφti dalÜφ "p°idanΘ" slu₧by, doslova "zaintegrovanΘ" do telefonnφ sφt∞. Odsud takΘ zkratka ISDN, od: Integrated Services Digital Network (digitßlnφ sφ¥ s integrovan²mi slu₧bami).

"Lidem od poΦφtaΦ∙" se ale takovßto p°edstava budoucnosti, nalinkovanß "lidmi od spoj∙", v∙bec nelφbila. Nemluv∞ ji₧ o tom, ₧e uva₧ovanß Üφ°ka p°enosov²ch kanßl∙ ISDN p°φpojek (64 kbps) se zdßla b²t ne·nosn∞ malß.

Pak ale do hry vstoupili velmi vlivnφ hrßΦi, bojujφcφ o trh on-line slu₧eb. Potencißln∞ nejv∞tÜφm trhem pro tyto poskytovatele on-line slu₧eb budou z°ejm∞ domßcnosti, plnΘ dychtiv²m konzument∙ vÜelijak²ch multimedißlnφch po°ad∙ a obdobn²ch produkt∙. NicmΘn∞ do vÜech t∞chto domßcnostφ je pot°eba vybudovat alespo≥ trochu propustnou "p°φstupovou cestu", kterou by on-line slu₧by k zßkaznφk∙m "p°itΘkaly". Technologie ISDN se svou propustnostφ nenφ pro tyto ·Φely zdaleka ideßlnφ - zejmΘna pro slu₧by typu "video on demand" - ale na druhΘ stran∞ je p°i troÜe dobrΘ v∙le p°eci jen pou₧itelnß, a hlavn∞ asi nejsnßze implementovatelnß. A to je prßv∞ d∙vod, kv∙li kterΘmu p∙vodn∞ spφÜe stagnujφcφ technologie ISDN nßhle pro₧φvß obdobφ neb²valΘho rozkv∞tu.

V tΘto souvislosti nenφ jist∞ bez zajφmavosti, ₧e kdy₧ na letoÜnφm CeBIT-u pan Bill Gates ve svΘm exposΘ linkoval vÜem p°φtomn²m jejich budoucnost, neopom∞l jmenovat technologii ISDN jako jeden z klφΦov²ch moment∙ pro dosa₧enφ sv²ch ambici≤znφch plßn∙.

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk

Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm