VyÜlo v t²denφku: Computer Echo
╚φslo:1/95
Datum:leden 1995
Strana:
Rubrika/kategorie: Recenze
zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka:

PC/TCP OnNet 1.1 & PC/TCP Network Software 3.0

aneb: (skoro) vÜechno od FTP Software v jednom balφku

U₧ivatel∙m, kte°φ se zajφmajφ o problematiku implementace protokol∙ TCP/IP na poΦφtaΦφch PC, jist∞ nenφ t°eba podrobn∞ji p°edstavovat jedno z nejv∞tÜφch jmen v tomto oboru, firmu FTP Software, Inc. Snad ale neuÜkodφ seznßmit se podrobn∞ji s jednφm z nejnov∞jÜφch produkt∙ tΘto firmy, kter² obsahuje v jednom programovΘm balφku dnes ji₧ klasick² kernel PC/TCP ve verzi TSR i v provedenφ pro Windows, a k tomu pak p°idßvß i mnoho dalÜφch dopl≥k∙.

Jedna z prvnφch implementacφ sφ¥ov²ch protokol∙ TCP/IP pro osobnφ poΦφtaΦe standardu IBM PC se zrodila v polovin∞ osmdesßt²ch let na presti₧nφ americkΘ univerzit∞ MIT (Massachusets Institute of Technology) v rßmci v²zkumn²ch projekt∙. Jejich bezprost°ednφm realizaΦnφm v²stupem byl produkt, nazvan² PC-IP, kter² MIT v roce 1985 uvolnila k volnΘmu pou₧itφ (jako tzv. freeware). Jednφm ze student∙, kte°φ se aktivn∞ podφleli na v²voji tohoto produktu, byl i John Romery. Ten se po skonΦenφ projektu na MIT rozhodl dotßhnout n∞kterΘ svΘ myÜlenky jeÜt∞ dßle, za hranice Ükolnφho projektu, a postavit vÜe na komerΦnφ bßzi. Proto v lednu 1986 zaklßdß spolu s n∞kolika dalÜφmi p°ßteli firmu FTP Software, Inc. Tato firma pak ji₧ v dubnu 1986 p°ichßzφ s prvnφ verzφ svΘ implementace protokol∙ TCP/IP, nazvanou PC/TCP.

Zßkladem je jßdro, neboli kernel

Obrßzek 1.
Obr. 1.: Okno s ikonami aplikacφ OnNet
Podobn∞ jako v p°φpad∞ akademickΘho PC-IP, tak i v p°φpad∞ prvnφch verzφ komerΦnφho PC/TPC Ülo o ucelenΘ aplikace. Tedy o programy, kterΘ implementaci p°enosov²ch protokol∙ TCP/IP obsahovaly jako svou ned∞litelnou souΦßst, o kterou se ji₧ nedokßzaly pod∞lit s jin²mi aplikacemi. Nap°φklad program pro p°enos soubor∙, implementujφcφ protokol FTP (File Transfer Protocol), kter² mß v rodin∞ protokol∙ TCP/IP na starosti prßvΘ p°enos soubor∙, si vedle tohoto aplikaΦnφho protokolu musel sßm znovu implementovat i vÜechny ostatnφ protokoly, kterΘ jsou k fungovßnφ protokolu FTP zapot°ebφ - mj. TCP, IP atd. TotΘ₧ samoz°ejm∞ platilo i pro jinΘ ostatnφ aplikace, resp. implementace aplikaΦnφch protokol∙ - takΘ nap°φklad emulßtor terminßlu si p°enosovΘ protokoly TCP a IP musel implementovat zcela znovu atd.

V jedno·lohovΘm prost°edφ tehdy kralujφcφho MS DOSu toto nebylo n∞Φφm, co by vadilo p°φliÜ - alespo≥ po technickΘ strßnce. V roce 1988 ovÜem firma FTP p°ichßzφ s novou verzφ (verzφ 2.0) svΘho PC/TCP, kterß ji₧ implementaci p°enosov²ch protokol∙ osamostat≥uje, a odd∞luje od implementace protokol∙ aplikaΦnφ vrstvy (viz tΘ₧ obrßzek 1). Jeliko₧ ale jedno·lohovΘ prost°edφ MS DOSu jinou mo₧nost nep°ipouÜtφ, dostaly osamostatn∞lΘ p°enosovΘ protokoly formu rezidentnφho programu (programu TSR, Terminate and Stay Resident), kter² se po svΘm spuÜt∞nφ nainstaluje do operaΦnφ pam∞ti a z∙stßvß zde trvale. Je proto k dispozici i ostatnφm, nßsledn∞ spouÜt∞n²m program∙m, kter²m ji₧ staΦφ implementovat jen konkrΘtnφ aplikaΦnφ protokoly (pro p°enos Φi sdφlenφ soubor∙, pro emulaci terminßlu atd.).

Po technickΘ strßnce Ülo p°edevÜφm o osamostatn∞nφ protokolu IP, kter² v prost°edφ TCP/IP sφtφ zajiÜ¥uje p°enos jednotliv²ch datov²ch paket∙ (tzv. IP paket∙) a pracuje na ·rovni tzv. sφ¥ovΘ vrstvy (bavφme-li se v intencφch sedmivrstvΘho modelu ISO/OSI), a dßle protokol∙ TCP a UDP, kterΘ pracujφ o vrstvu (na ·rovni tzv. transportnφ vrstvy), rozd∞lujφ p°enßÜenß data dodatov²ch paket∙, a zajiÜ¥ujφ jejich spolehliv² (resp. nespolehliv²) p°enos prost°ednictvφm protokolu IP. Tyto t°i protokoly, spolu s n∞kter²mi dalÜφmi äslu₧ebnφmi" protokoly na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy p°itom tvo°φ v jistΘm smyslu zßklad, na kterΘm se pak budujφ jednotlivΘ aplikace (implementujφ aplikaΦnφ protokoly). Nebo se na tyto protokoly a jejich implementaci m∙₧eme dφvat takΘ jako na jßdro ka₧dΘ sφ¥ovΘ aplikace - co₧ byl z°ejm∞ pohled, kter² u firmy FTP zvφt∞zil p°i hledßnφ vhodnΘho jmΘna pro osamostatn∞lou Φßst. Nazvala ji kernel, co₧ v doslovnΘm p°ekladu znamenß prßv∞ jßdro.

Jßdro se prodßvß samostatn∞

Osamostatn∞nφ jßdra (kernelu) TC/TCP vÜak nebylo zdaleka jen rozumn²m technick²m °eÜenφm. Umo₧nilo toti₧ firm∞ FTP Software provΘst zajφmav² marketingov² tah - zaΦφt nabφzet svΘ jßdro (kernel) samostatn∞, jako samostatn² softwarov² produkt. Komu se to ale mohlo hodit?

Obrßzek 3.
Obr. 3.: Telnet v prost°edφ Windows nabφzφ menu p°eddefinovan²ch spojenφ
P°edevÜφm celΘmu zßstupu mal²ch a menÜφch producent∙ aplikaΦnφho SW, kter²m se nevyplatφ vlastnφ v²voj p°enosov²ch prost°edk∙ na bßzi protokol∙ TCP/IP (neboli vlastnφ implementace protokol∙ IP, UDP, TCP atd.). Nap°φklad zaΦφnajφcφ firma, kterß chce uvΘst na trh vlastnφ program pro emulaci terminßlu, tak m∙₧e uΦinit bez toho, ₧e by k n∞mu musela dodat i nezbytnou p°enosovu Φßst - m∙₧e svΘ zßkaznφky odkßzat na to, aby si po°φdili pot°ebnΘ jßdro od jinΘ, ji₧ dob°e zavedenΘ firmy (pokud jej jeÜt∞ nemajφ). Po ekonomickΘ, marketingovΘ, a konec konc∙ i po technickΘ strßnce takovΘto °eÜenφ m∙₧e b²t v²hodnΘ pro vÜechny z·Φastn∞nΘ strany.

Firma FTP Software byla jednou z prvnφch, ne-li ·pln∞ prvnφ firmou, kterß zaΦala prodßvat svΘ jßdro i jako samostatn² produkt. Dφky tomu se na p°φsluÜnΘm segmentu softwarovΘho trhu pat°iΦn²m zp∙sobem prosadila, a souΦasn∞ s tφm i podnφtila vznik celΘ °ady nadstavbov²ch aplikacφ - kterΘ dnes ji₧ v∞tÜinou dokß₧φ pracovat i s jin²mi jßdry, resp. jim odpovφdajφcφmi p°enosov²mi prost°edky jin²ch v²robc∙, ale PC/TCP jßdro je jejich ämate°sk²m" °eÜenφm. Z ·sp∞Ün²ch tuzemsk²ch produkt∙ nenφ mo₧nΘ nevzpomenout v tΘto souvislosti emulßtor terminßlu ArcTel brn∞nskΘ firmy FBL. .. prosφm ov∞°it, nemßm po ruce p°esn² odkaz na Blana°ovu firmu ....

Na scΘnu vstupujφ MS Windows

TechnickΘ °eÜenφ samostatnΘho jßdra, ve form∞ rezidentnφho programu (programu TSR) je univerzßlnφm a obecn∞ pou₧iteln²m °eÜenφm. Doplßcφ ale na neduhy ästarΘho a ÜpatnΘho" MS DOSu, p°edevÜφm na zp∙sob jeho hospoda°enφ s pam∞tφ a znßmΘ problΘmy s nedostateΦn²m objemem konvenΦnφ pam∞ti. Jßdro PC/TCP p°eci jen mß urΦitou velikost (zßvislou i na jeho konkrΘtnφm nastavenφ, obecn∞ v °ßdu desφtek KB), a je-li instalovßno jako rezidentnφ, zabφrß pam∞¥, kterß m∙₧e jinde chyb∞t.

Obrßzek 4.
Obr. 4.: Telnet s emulacφ terminßl∙ 3270
V prost°edφ holΘho MS DOSu nenφ v zßsad∞ ₧ßdnß jinß mo₧nost (pomineme-li pou₧itφ r∙zn²ch sprßvc∙ pam∞ti typu QEMM apod.). Tu vÜak p°inßÜφ MS Windows, jako grafickß a p°edevÜφm vφce·lohovß nadstavba nad jedno·lohov²m MS DOSem. V prost°edφ MS Windows je v principu mo₧nΘ realizovat jßdro takov²m zp∙sobem, aby nezabφralo ₧ßdnou konvenΦnφ pam∞¥ (ale na druhΘ stran∞ zase bylo k dispozici jen aplikacφm, spouÜt∞n²m pod MS Windows, a nikoli aplikacφm b∞₧φcφm jen pod MS DOSem).

Samoz°ejm∞ ani firma FTP Software se neubrßnila vÜeobecnΘmu trendu p°echodu z prost°edφ MS DOSu pod MS Windows. V polovin∞ roku 1991 p°ichßzφ s prvnφm ovladaΦem (VxD, Virtual Device Driver) pro rozÜφ°en² m≤d MS Windows, kter² umo₧≥uje vyu₧φvat slu₧eb rezidentnφho jßdra i z vφce·lohovΘho prost°edφ MS Windows. Pozd∞ji pak FTP Software p°ichßzφ i s pln∞ äwindowsovskou" implementacφ svΘho jßdra (jen ve form∞ ovladaΦe VxD), nynφ i pln∞ 32-bitovΘho.

Co je PC/TCP OnNet a PC/TCP Network Software?

Jde o dva produkty, kterΘ jsou prodßvßny jako tzv. bundle (Φesky nejspφÜe: programov² balφk), neboli äzabalenΘ" do jednoho celku, bu∩ na jedinΘm disku CD-ROM, nebo na 10 disketßch.

PC/TCP OnNet mß Φφslo verze 1.1, a obsahuje 32-bitovou verzi jßdra PC/TCP ve form∞ ovladaΦe VxD pro MS Windows, klientskou Φßst implementace protokolu NFS (znßmou jako InterDrive), a implementaci protokolu NetBIOS. PC/TCP Network Software mß Φφslo verze 3.0, a obsahuje to samΘ, ale ve verzi rezidentnφch (TSR) program∙. K tomu jsou pak p°ibaleny n∞kterΘ aplikace, jak pro prost°edφ MS DOS, tak i pro prost°edφ MS Windows. KonkrΘtn∞ jde o aplikace, utility, resp. prost°edky pro:

Obrßzek 6.
Obr. 6.: GrafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ utility FTP
VÜe je p°itom integrovßno takov²m zp∙sobem, ₧e pro u₧ivatele se prakticky ztrßcφ rozdφl mezi tφm, co je PC/TCP OnNet, a co PC/TCP Network Software. Jasno v tom ostatn∞ nem∞li ani tv∙rci dokumentace, kte°φ hned na prvnφ strßnce jednΘ z p°φruΦek uvßdφ, ₧e krom∞ VxD jßdra obsahuje OnNet znovu jeÜt∞ to samΘ, co obsahuje Network Software. U₧ivateli to ale m∙₧e b²t vcelku jedno - pro n∞j je podstatnΘ spφÜe to, ₧e podle svΘho vlastnφho uvß₧enφ si m∙₧e nechat nainstalovat bu∩ jen jßdro ve form∞ VxD ovladaΦe pro prost°edφ MS Windows, nebo naopak jen rezidentnφ jßdro (nebo i oboje souΦasn∞, pokud to dokß₧e vyu₧φt - nap°. pro p°φpad variantnφch konfiguracφ, mezi kter²mi si u₧ivatel vybφrß ji₧ p°i spouÜt∞nφ poΦφtaΦe).

Dokumentace - n∞co na papφ°e, n∞co on-line

Pokud jde o dokumentaci, ta je rozd∞lena na dv∞ Φßsti - zßkladnφ (basic Document Set) a dopl≥kovou (Supplemental Document Set). Zßkladnφ dokumentaci tvo°φ nßsledujφcφch p∞t titul∙, kterΘ u₧ivatel dostane v tiÜt∞nΘ podob∞:

RozÜφ°enou dokumentaci pak tvo°φ t°i tituly:

Obrßzek 8.
Obr. 8.: Vyhledßvßnφ v on-line dokumentaci
Tyto t°i tituly ji₧ ale nejsou standardn∞ dodßvßny v tiÜt∞nΘ podob∞. Zßjemce o jejich tiÜt∞nou verzi si je musφ p°iobjednat (a tudφ₧ si za n∞ i n∞co p°iplatit). V cen∞ a jako standardnφ souΦßst produktu jsou vÜak on-line verze vÜech titul∙ (krom∞ Command Quick Reference a Master Index).

Pro prßci s touto on-line dokumentacφ je pak k produktu p°ibalena i multimedißlnφ aplikace Reference Desk, schopnß pracovat s elektronick²m textem jako s hypertextem. Jednou ze zajφmav²ch vlastnostφ tΘto aplikace, kterou lze chßpat jako nadstavbu na tradiΦnφmi prost°edky pro nßpov∞du v rßmci MS Windows, je jejφ vazba na prost°edky pro p°enos soubor∙, umo₧≥ujφcφ p°φstup k dalÜφm elektronck²m dokument∙m, nachßzejφcφm se na anonymnφch FTP archivech v rßmci Internetu.

Co je novΘho - na jßd°e?

NovΘ jßdro, kterΘ obsahuje PC/TCP OnNet, je nov²m, pln∞ 32-bitov²m jßdrem ve form∞ VxD ovladaΦe, tvo°enΘ jedin²m souborem(VXDPCTCP.386). Podoruje stejnΘ typy sφtφ jako jeho rezidentnφ prot∞jÜek, s v²jimkou mo₧nosti koexistence s protokoly BANYAN VINES nad ovladaΦi VINES (tj. s v²jimkou ekvivalentu kernel∙, oznaΦovan²ch jako ebanyan.exe a ibanyan.exe), a mo₧nosti koexistence s protokoly DEC Pathworks na d ovladaΦi DLL (depca.exe).

Obrßzek 9.
Obr. 9.: Nastavovßnφ konfigurace jßdra v prost°edφ Windows
Na druhΘ stran∞ dokß₧e novΘ VxD jßdro pou₧φvat i novΘ NDIS ovladaΦe verze 3, pracujφcφ pln∞ v tzv. chrßn∞nΘm re₧imu procesor∙ Intel 80x86. Vedle toho dokß₧e pracovat i s ovladaΦi ODI, a samoz°ejm∞ i s tzv. paketov²mi ovladaΦi, jejich₧ specifikace pochßzφ prßv∞ od firmy FTP Software.

TakΘ rezidentnφ jßdro pro prost°edφ MS DOSu bylo zdokonaleno, je asi o 10KB menÜφ ne₧ v p°edchozφ verzi PC/TCP Network Software (verzi 2.3), je schopnΘ podporovat a₧ 64 souΦasn²ch spojenφ na ·rovni protokolu TCP, a je takΘ schopnΘ pracovat s ovladaΦi NDIS verze 3.

SouΦßstφ jßdra je nynφ takΘ nov² SNMP agent pro prost°edφ Windows, schopn² pracovat s databßzemi MIB-II (zatφmco obdobn² SNMP agent na ·rovni DOSu podporuje stßle jen MIB-I). Podporovßn je i nov∞ zavßd∞n² protokol DHCP (Dynamic Host Configuration protocol), kter² by m∞l postupn∞ nahradit pou₧φvßnφ stßvajφcφho protokolu bootp.

Pln∞ VxD °eÜenφ i pro NFS

Obrßzek 10.
Obr. 10.: GrafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ NFS klienta (InterDrive) pro Windows
Snad nejzajφmav∞jÜφ je na celΘm balφku i to, ₧e obsahuje novou, pln∞ 32-bitovou klientskou slo₧kuprotokolu NFS, umo₧≥ujφcφ pln∞ transparentnφ sdφlenφ soubor∙ - tedy obdobu programu pro prost°edφ MS DOS, kter² je v provedenφ od firmy FTP Software naz²vßn Interdrive, nynφ ale ve verzi pro prost°edφ MS Windows. Dφky existenci 32-bitovΘho VxD jßdra a mo₧nosti pou₧φt NDIS ovladaΦe verze 3 pak m∙₧e tento nov² NFS klient zajistit velmi v²konnΘ a rychlΘ transparentnφ sdφlenφ soubor∙ zcela na ·rovni MS Windows, bez podpory na ·rovni MS DOS (a hlavn∞ bez spot°eby konvenΦnφ pam∞ti). Rychlost tohoto °eÜenφ je dßle zv²Üena schopnostφ pracovat a₧ s bloky velikosti 8 KB na ·rovni protokolu UDP.

Dopl≥kem je grafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ, kterΘ umo₧≥uje logickΘ p°ipojovßnφ (mapovßnφ, tzv. mount) vzdßlen²ch disk∙ a diskov²ch svazk∙) jednoduchou a intuitivnφ technikou drag&drop i dalÜφ konfigurovßnφ NFS klienta, viz obrßzek. NovΘ grafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ s obdobnou funkcφ (a s nßzvem IDNET) dostal ostatn∞ i DOSov² Interdrive

N∞co pod Windows, n∞co stßle jen pod DOS

Do prost°edφ MS Windows se nast∞hovaly i n∞kterΘ dalÜφ aplikace, dodßvanΘ jako souΦßst balφku OnNet & Network Software - nikoli ovÜem vÜechny, kterΘ jsou dostupnΘ na ·rovni DOSu.

Dosti nep°φjemnΘ je to v p°φpad∞ elektronickΘ poÜty - souΦßstφ balφku sice jsou utility, umo₧≥ujφcφ p°enos elektronickΘ poÜty z/na vzdßlenΘ poÜtovnφ servery prost°ednictvφm protokol∙ POP2, POP3, Pcmail i SMTP (a takΘ p°enos sφ¥ov²ch news prost°ednictvφm protokolu NNTP). Jsou to ovÜem jen utility pro prost°edφ DOSu, navφc fungujφcφ jen dßvkov∞. Pro vlastnφ sestavovßnφ, Φtenφ a dalÜφ zpracovßnφ zprßv (a p°φsp∞vk∙ sφ¥ov²ch news) jsou pak k dispozici hned dva programy - jeden, kter² je klasick²m Unixovsk²m programem mail, pouze p°enesen²m do prost°edφ DOSu, a druh² (s nßzvem vmail) jen snad jen o n∞co mßlo komfortn∞jÜφ. U₧ivatelΘ si ale nemohou vybrat, poÜtu p°enßÜenou protokolem SMTP mohou zpracovßvat pouze programem mail, a ostatnφ poÜtu zase pouze programem vmail. äKomfort" obou t∞chto program∙, prost²ch jak²chkoli menu, okΘnek Φi sebemenÜφho nßznaku u₧ivatelskΘ p°φtulnosti, by snad bylo mo₧nΘ pova₧ovat za standardnφ na neinteligentnφch znakov²ch terminßlech Unixov²ch poΦφtaΦ∙. U₧ivatel∙m dneÜnφch poΦφtaΦ∙ PC, zvykl²m na zcela jin² komfort a pracovnφ prost°edφ, musφ oba tyto programy p°ipadat jako mrtvoln² pach, vanoucφ odn∞kud z dßvno vyhynulΘho sv∞ta poΦφtaΦovΘ prehistorie. Pro prßci s elektronickou poÜtou v prost°edφ MS Windows ₧ßdnΘ prost°edky k dispozici nejsou.

Z prost°edφ MS Windows naopak lze pou₧φvat emulaci terminßlu, pro pot°eby vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ protokolem Telnet. K dispozici je emulace VT52, VT100, VT220, IBM PC a samostatn² emulßtor pro terminßl∙ IBM 3270. Dßle je v prost°edφ MS Windows k dispozici i klient FTP pro p°enos soubor∙ (stejn∞ tak jako FTP server), program pro vedenφ diskusφ v reßlnΘm Φase (prost°ednictvφm protokolu Talk), program pro zjiÜ¥ovßnφ statistik o stavu a zatφ₧enφ jßdra a sφt∞ jako takovΘ, program pro zjiÜ¥ovßnφ dostupnosti uzl∙ (protokolem ping), program pro zjiÜ¥ovßnφ informacφ o p°ihlßÜen²ch u₧ivatelφch (ping), o jmΘnech poΦφtaΦ∙ (host) a o adresßch u₧ivatel∙ (whois). VÜechny tyto programy p°itom majφ vcelku standardnφ u₧ivatelskΘ rozhranφ, jakΘ je dnes typickΘ pro prost°edφ MS Windows, a nabφzφ tomu odpovφdajφcφ komfort. DalÜφ zajφmavostφ je i Unixov² p°φkaz TAR (Tape Archiver), kter² se krom∞ svΘ DOS-ovΘ podoby doΦkal i verze pro Windows, a stal se tak u₧iteΦn²m zßlohovacφm programem, kter² dokß₧e zßlohovat soubory z poΦφtaΦ∙ PC na disky Φi pßskovß za°φzenφ, p°ipojenΘ ke vzdßlen²m Unixovsk²m poΦφtaΦ∙m.

Podpora Windows Sockets

Zajφmav²ch dopl≥kem 32-bitovΘho VxD jßdra PC/TCP je i jeho podpora dnes ji₧ standardnφho rozhranφ Windows Sockets. Jßdro PC/TCP toti₧ lze äp°ekr²t" dalÜφ vrstviΦkou, kterΘ z n∞j navenek Φinφ 16-bitovΘ rozhranφ Windows Sockets, kterΘ pak mohou vyu₧φvat i jinΘ aplikace pro Windows, vy₧adujφcφ prßv∞ toto rozhranφ (a kterΘ pochßzφ od jin²ch v²robc∙ - nap°φklad emulßtory terminßl∙, klienti slu₧by Gopher, programy pro prßci s elektronickou poÜtou atd.). Jak jsem si empiricky vyzkouÜel (proto₧e dokumentace v tomto ohledu mlΦφ jako hrob), platφ prßv∞ uvedenΘ tvrzenφ i naopak - n∞kterΘ z aplikacφ od firmy FTP Software, obsa₧enΘ v balφku OnNet & Network Software, dokß₧φ vystaΦit bez svΘho jßdra a fungovat i nad rozhranφm Winsock, kterΘ realizujφ produkty jin²ch v²robc∙ (zkouÜel jsem konkrΘtn∞ Trumpet Winsock a Winsock od firmy Microsoft).

Nebylo to ovÜem v₧dy bez problΘm∙. Nap°φklad kdy₧ jsem zkouÜel archivovat pomocφ zßlohovacφ utility pro prost°edφ Windows (kterß je ve skuteΦnosti jen star²m dobr²m p°φkazem TAR, äzabalen²m" do lßkav∞jÜφho obalu s grafick²m u₧ivatelsk²m rozhranφm), byl v²sledek velmi zßvisl² na tom, co bylo äpod" tφmto programem. Bylo-li pod nφm rozhranφ Windows Sockets, implementovanΘ voln∞ Üi°iteln²m programem Trumpet Winsock, pak pokus o zßlohovßnφ konΦil pravideln∞ chybou potΘ, co se odzßlohovalo kolem 1200 soubor∙ (naΦe₧ rozhranφ Winsock ohlßsilo chybu, ze kterΘ se ji₧ nedokßzalo vzpamatovat). Kdy₧ jsem totΘ₧ opakoval s tφm, ₧e ävespod" bylo 32-bitovΘ VxD jßdro PC/TCP, vydr₧elo zßlohovßnφ pon∞kud dΘle - systematicky havarovalo a₧ po 16 000 souborech. Teprve kdy₧ jsem pou₧il zßlohovacφ utilitu pro prost°edφ DOSu (tj. p°φmo p°φkaz TAR) nad klasick²m rezidentnφm kernelem, poda°ilo se mi bez problΘm∙ odzßlohovat cel² ämacat²" Novelsk² server, p°es poΦφtaΦ PC, na pßskovou jednotku p°ipojenou k UnixovskΘmu poΦφtaΦi.

S jin²mi problΘmy ve funkΦnosti recenzovanΘho balφku jsem se nesetkal.

Na zßv∞r - co chybφ

PouΦenφ, kterΘ jsem si ze sv²ch praktick²ch pokus∙ s nov²m balφkem odnesl, je ₧e rezidentnφ jßdro PC/TCP ji₧ m∞lo dostatek Φasu na to, aby vyzrßlo a bylo v n∞m vychytßno vφce chybiΦek, ne₧ kolik se jich z°ejm∞ stihlo najφt a odstranit v novΘm VxD jßdru. Inu, v ka₧dΘm programu je v₧dy chyba - jde spφÜe o to, kolik jich je a zda brßnφ ·sp∞ÜnΘmu pou₧φvßnφ vlastnφho produktu.

Co mi ale na novΘm produktu vadilo mnohem vφce, byla absence n∞kter²ch dnes ji₧ standardnφch aplikacφ - kterΘ by nem∞ly chyb∞t v ₧ßdnΘm balφku, usilujφcφm stßt se skuteΦn∞ kompletnφm. Nejde p°itom zdaleka jen o klienta pro prßci s elektronickou poÜtou v prost°edφ Windows, o kterΘm jsem se ji₧ zmi≥oval, Φi o program pro prßci se sφ¥ov²mi news. V podobnΘm balφku, jak²m OnNet & Network Software je, by z°ejm∞ nem∞ly chyb∞t ani klientskΘ programy (tzv. klienti) slu₧eb Gopher, WWW (resp. program Mosaic) a stejn∞ tak klienti dalÜφch slu₧eb, kterΘ jsou dnes tak populßrnφ nejen v sφtφch, p°ipojen²ch do Internetu. Ale mo₧nß jde o marketingov² tah, proto₧e zmφn∞nΘ programy by ji₧ m∞ly b²t obsa₧eny v jinΘm balφku, kter² je uvßd∞n na trh pod jmΘnem äExplore OnNet". Snad se i s jeho recenzφ na strßnkßch Computer Echo brzy setkßme.

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm