Ji°φ Peterka:

Ethernet je v souΦasnΘ dob∞ z°ejm∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ p°enosovou technologiφ. Jeho koncepce spat°ila sv∞tlo sv∞ta kolem roku 1973 a svou stßvajφcφ podobu zφskal Ethernet na p°elomu sedmdesßt²ch a osmdesßt²ch let. To ale bylo v dob∞, kdy po₧adavky na celkovou propustnost a dalÜφ vlastnosti lokßlnφch sφtφ byly p°eci jen jinΘ, ne₧ jakΘ jsou dnes. Jednφm z d∙vod∙ byly mo₧nosti technick²ch prost°edk∙ - kdo by tehdy pomyslil na v²konnß Pentia, Alphy Φi procesory PowerPC, lokßlnφ sb∞rnice, cache pam∞ti, optickΘ disky a kdovφ co jeÜt∞. Koho tehdy napadlo, ₧e u₧ivatelΘ se nespokojφ s jednoduch²m znakov∞ orientovan²m rozhranφm, a budou tvrd∞ vy₧adovat komfort grafick²ch prost°edφ typu Windows? A ₧e p°itom budou mφt na to, aby si dostateΦn∞ v²konnΘ poΦφtaΦe zakoupili jen a jen pro sebe?

Radikßln∞ se ovÜem zm∞nila i p°edstava lidφ o tom, k Φemu majφ lokßlnφ sφt∞ v∙bec slou₧it. V dob∞, kdy Ethernet vznikal, Ülo p°edevÜφm o vzßjemnΘ propojenφ poΦφtaΦ∙ (pracovnφch stanic), kterΘ sledovalo mo₧nosti jejich komunikace na ·rovni p°enosu soubor∙ a vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ. Teprve pozd∞ji se p°iÜlo na to, ₧e lokßlnφ sφt∞ se dajφ v²hodn∞ vyu₧φt i pro mo₧nost sdφlenφ - a¥ ji₧ technick²ch prost°edk∙ typu tiskßren a jin²ch periferiφ, nebo nejr∙zn∞jÜφch dat ve form∞ soubor∙. Sv∞tlo sv∞ta tak spat°ila koncepce lokßlnφch sφtφ serverovΘho typu a objevily se i sφ¥ovΘ operaΦnφ systΘmy, kterΘ p°edstavy o sdφlenφ prost°edk∙ skuteΦn∞ naplnily (nap°φklad sφ¥ovΘ operaΦnφ systΘmy Novell NetWare, LAN Manager a dalÜφ). Nßroky na p°enosovou kapacitu sφtφ tφm samoz°ejm∞ v²razn∞ vzrostly.

JeÜt∞ v∞tÜφ po₧adavky na p°enosovΘ schopnosti sφtφ se pak objevily potΘ, co u₧ivatelΘ p°iÜli na chu¥ nejr∙zn∞jÜφm multimedißlnφm aplikacφm - od p°enosu hlasu Φi hudby a₧ po ₧ivΘ videokonference. Tyto multimedißlnφ aplikace pak krom∞ jeÜt∞ v∞tÜφch nßrok∙ na p°enosovou kapacitu p°inesly i jeden dalÜφ, v poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ dosud netuÜen² po₧adavek - po₧adavek na pravideln² p°φsun dat. Dosud toti₧ p°φliÜ nevadilo, kdy₧ mezi jednotliv²mi bloky p°enßÜen²ch dat byly r∙zn∞ velkΘ ΦasovΘ odstupy. Jakmile se ale zaΦal p°enßÜet nap°φklad ₧iv² videobraz, zaΦalo b²t velmi podstatnΘ, zda jednotlivΘ snφmky p°ichßzφ s pravideln²mi Φasov²mi odstupy, nebo nikoli. Nebo by se vßm snad lφbilo dφvat se na takovΘ promφtßnφ filmu, p°i kterΘm se rychlost posunu filmovΘho pßsu neustßle m∞nφ?

Jak se ale s t∞mito zm∞n∞n²mi po₧adavky vyrovnßvß souΦasn² Ethernet? Jeho p°enosovß rychlost - 10 megabit∙ za sekundu - m∙₧e b²t i dnes pln∞ dostateΦnß - nap°φklad v b∞₧nΘm kancelß°skΘm prost°edφ, kde se v sφtφch serverovΘho typu Φi v sφtφch peer-to-peer nep°φliÜ Φasto p°enßÜφ hlavn∞ textovΘ a jinΘ datovΘ soubory, nep°φliÜ velk²ch objem∙. B∞da ale, kdyby cht∞l n∞kdo zaΦφt provozovat n∞jakΘ nßroΦn∞jÜφ multimedißlnφ aplikace - pro p°enos hlasu v "telefonnφ" kvalit∞ sice staΦφ 64 kilobit∙ za sekundu, ale kvalitnφ p°enos zvuku ji₧ vy₧aduje cel² 1 megabit. A ₧iv² obraz p°enßÜen² v b∞₧nΘ obrazovΘ kvalit∞ vy₧aduje i p°i pou₧itφ nejdokonalejÜφch kompresnφch technik nejmΘn∞ 8 megabit∙ dat p°enesen²ch ka₧dou sekundu. A to je u₧ prakticky nad sφly souΦasnΘho desetimegabitovΘho Ethernetu - jeho bßjn²ch 10 Mb/s toti₧ v∙bec neznamenß 10 milion∙ datov²ch bit∙, p°enesen²ch za sekundu. Znamenß to, ₧e p°enos jednoho bitu trvß jednu desetimili≤ntinu sekundy. Zdaleka ne ka₧d² p°enesen² bit vÜak p°edstavuje "u₧iteΦnß" data a zdaleka ne v₧dy je mo₧nΘ po Ethernetu v∙bec n∞co p°enßÜet - z Φist∞ technick²ch d∙vod∙, dan²ch pou₧itou p°φstupovou metodou Ethernetu, zde existujφ nezanedbatelnß "hluchß mφsta", neboli situace, kdy se nep°enßÜφ nic, resp. kdy se zahazuje Φßst toho, co se ji₧ odvysφlalo. V d∙sledku toho je pak mo₧nΘ vytφ₧it stßvajφcφ Ethernet jen na cca 60 a₧ 80 procent jeho celkovΘ teoretickΘ propustnosti.

Je zde vÜak jeÜt∞ jeden velmi d∙le₧it² moment - Ethernet je tzv. sdφlenou p°enosovou technologiφ. Neboli: p°enosovou kapacitu, danou jeho nominßlnφ p°enosovou rychlostφ 10 megabit∙ za sekundu, nabφzφ vÜem komunikujφcφm uzl∙m dohromady, resp. vÜechny tyto uzly ji spoleΦn∞ sdφlφ. V praxi se tedy m∙₧e velmi snadno stßt, ₧e na ka₧dou komunikujφcφ dvojici zbude jen n-tß Φßst celkovΘ, a dnes ji₧ nikterak ohromujφcφ p°enosovΘ kapacity. A aby jeÜt∞ nebyl vÜemu konec - ₧adateli o p°enos Ethernet v∙bec nedokß₧e zaruΦit, ₧e se v koneΦnΘm Φase dostane ke slovu. Pravd∞podobnost, ₧e se ₧adatel ke slovu nedostane, je sice hodn∞ malß (a zßvislß na celkovΘm provozu), ale rozhodn∞ nenφ nulovß.

Pat°φ tedy souΦasn² Ethernet do starΘho ₧eleza? Rozhodn∞ ne! Je p°enosovou technologiφ, kterß za vφce ne₧ desetiletφ svΘ existence staΦila dostateΦn∞ vyzrßt a stßt se b∞₧nou komoditou - neboli n∞Φφm, co se dß koupit doslova jako "houska na krßm∞". V²robci toti₧ m∞li dost Φasu na to, aby v²robu vÜeho pot°ebnΘho kolem Ethernetu dostateΦn∞ zvlßdli a dovedli do stadia opravdu masovΘ komerΦnφ produkce. TakΘ u₧ivatel∙m se Ethernet ji₧ dostal dostateΦn∞ hluboko do jejich v∞domφ a pov∞domφ a v dostateΦnΘ mφ°e jej zvlßdli. Navφc, dφky dobrΘ standardizaci Ethernetu se u₧ivatelΘ nemusφ bßt vzßjemnΘho kombinovßnφ ethernetovsk²ch produkt∙ od r∙zn²ch v²robc∙ (snad a₧ na malΘ v²jimky, kterΘ pravidlo spφÜe potvrzujφ).

Budoucnost Ethernetu v jeho stßvajφcφ podob∞ tedy rozhodn∞ nemusφ b²t Φernß. Velmi ovÜem zßle₧φ na tom, k Φemu mß b²t pou₧φvßn, na p°esnΘm zhodnocenφ stßvajφcφch i v²hledov²ch pot°eb sφt∞, ve kterΘ mß b²t nasazen, a v neposlednφ °ad∞ i na ekonomickΘ rozvaze. Tam, kde pro to budou rozumnΘ d∙vody, je pak nutnΘ zaΦφt uva₧ovat o n∞kterΘ v²konn∞jÜφ p°enosovΘ technologii - nap°φklad o stomegabitovΘm FDDI Φi o ATM.

Sm∞ry dalÜφho v²voje Ethernetu

• Cestou zm∞ny n∞kter²ch vlastnostφ Ethernetu, kterΘ brßnφ jeho efektivn∞jÜφmu vyu₧itφ. Jde p°edevÜφm o snahu p°em∞nit Ethernet ze sdφlenΘ p°enosovΘ technologie na takovou, kterΘ sdφlenß nenφ a kterß dokß₧e ka₧dΘ dvojici komunikujφcφch uzl∙ p°id∞lit cel²ch 10 megabit∙, ani₧ by se o n∞ musely s k²mkoli d∞lit - prßv∞ na tento cφl je zam∞°en tzv. p°epojovan² Ethernet (switched Ethernet). DalÜφm sm∞rem jsou pak snahy ud∞lat z dosud poloduplexnφho Ethernetu Ethernet pln∞ duplexnφ, tzn. umo₧nit v n∞m vysφlßnφ i p°φjem souΦasn∞ (zatφmco dosud se vysφlßnφ a p°φjem navzßjem vyluΦujφ v Φase). Na tento cφl je zam∞°en tzv. pln∞ duplexnφ Ethernet (full-duplex Ethernet).
• Cestou zvyÜovßnφ p°enosovΘ rychlosti, a to ze stßvajφcφch 10 megabit∙ za sekundu hned na desetinßsobek. TakΘ zde se ovÜem objevujφ dv∞ pon∞kud odliÜnΘ cesty k dosa₧enφ tΘho₧ cφle: jedna vede p°es mechanickΘ zv²Üenφ p°enosovΘ rychlosti stßvajφcφho Ethernetu, se zachovßnφm vÜech jeho dalÜφch vlastnostφ, zatφmco druhß se krom∞ zv²Üenφ p°enosovΘ rychlosti sna₧φ zachovat ze stßvajφcφho Ethernetu jen to, co se osv∞dΦilo, a naopak nahrazuje to, co se p°φliÜ neosv∞dΦilo Φi pouze p°e₧ilo. V prvnφm p°φpad∞ jde o stomegabitov² Ethernet, oznaΦovan² jako Fast Ethernet Φi 100Base-T, zatφmco ve druhΘm p°φpad∞ jde o technologii oznaΦovanou jako 100-VG AnyLAN.

100megabitov² Ethernet ve verzi 100Base-T

╪eÜenφ, prosazovanΘ sdru₧enφm Fast Ethernet Alliance, je z°ejm∞ do znaΦnΘ mφry motivovßno snahou vyu₧φt vÜeobecnΘ pov∞domφ u₧ivatelskΘ ve°ejnosti o Ethernetu jako o dob°e zavedenΘ, spolehlivΘ a robustnφ technologii a navßzat na dnes ji₧ ohromnou zßkladnu instalacφ klasickΘho Ethernetu (kterß je v souΦasnΘ dob∞ odhadovßna na cca 30 milion∙ uzl∙). Tomuto strategickΘmu zßm∞ru je pak oΦividn∞ pod°φzena i technickß strßnka v∞ci, usilujφcφ o zachovßnφ vÜech vlastnostφ stßvajφcφho Ethernetu, vΦetn∞ t∞ch, pro kterΘ ji₧ dnes nenφ ₧ßdnΘ opodstatn∞nφ, resp. kterΘ jsou ji₧ p°ekonanΘ Φi p°e₧itΘ - ale kterΘ, nic naplat, v oΦφch u₧ivatel∙ d∞lajφ Ethernet Ethernetem.

Z°ejm∞ nejdiskutovan∞jÜφm aspektem je v tomto ohledu p°φstupovß metoda, kterß do znaΦnΘ mφry p°edurΦuje v∞tÜinu funkΦnφch vlastnostφ Ethernetu - tedy mechanismus, kter² v p°φpad∞ soub∞hu vφce ₧ßdostφ o prßvo vysφlat rozhoduje o tom, komu bude vyhov∞no, a komu nikoli. Tv∙rci klasickΘho Ethernetu moc mo₧nostφ na v²b∞r nem∞li a nakonec se rozhodli pro nedeterministickou metodu CSMA/CD (Carrier Sense Multiple Access with Collision Detect). Jejφ nedeterminismus spoΦφvß v tom, ₧e p°i soub∞hu vφce po₧adavk∙ na vysφlßnφ rozhoduje nßhodn² faktor. Ten je pak takΘ hlavnφm d∙vodem, proΦ klasick² Ethernet nedokß₧e nikomu zaruΦit prßvo vysφlat v koneΦnΘm Φase a nedokß₧e ani zajistit pravideln² p°φsun dat, po kterΘm tak nalΘhav∞ volajφ dneÜnφ multimedißlnφ aplikace.

Snaha mechanicky zv²Üit p°enosovou rychlost na desetinßsobek, a vÜe ostatnφ p°itom zachovat vÜak nutn∞ narß₧φ na n∞kterΘ technickΘ p°ekß₧ky. Tou nejv∞tÜφ jsou z°ejm∞ schopnosti kabel∙ pou₧φvan²ch pro sφ¥ovΘ rozvody. Klasick² Ethernet byl sice p∙vodn∞ vytvo°en pro sφt∞ se sb∞rnicovou topologiφ, budovanΘ pomocφ koaxißlnφch kabel∙, ale Φasem se i do n∞j prosadily rozvody se stromovitou topologiφ, budovanΘ pomocφ kroucenΘ dvoulinky (alespo≥ v USA stejnΘ, jakß se pou₧φvß i pro b∞₧nΘ telefonnφ p°φpojky). Za tφmto ·Φelem byl vypracovßn takΘ dφlΦφ standard, kter² definuje p°esn² zp∙sob pou₧itφ tohoto druhu kabelß₧e - standard 10Base-T. Ten p°itom p°edpoklßdß pou₧itφ takovΘho druhu kabelu (kroucenΘ dvoulinky), kter² "snese" p°enosovΘ rychlosti do 10 megabit∙ vΦetn∞ (a je oznaΦovßn jako kabel kategorie 3, ev. kabel t°φdy 3). Nov∞ navrhovan² standard 100megabitovΘho Ethernetu, prosazovan² sdru₧enφm Fast Ethernet Alliance, ji₧ se sb∞rnicovou topologiφ sφt∞ v∙bec nepoΦφtß a mφsto nφ se d∙sledn∞ zam∞°uje na topologii stromovitou. Je tedy v jistΘm smyslu nßstupcem standardu 10Base-T, co₧ je z°ejm∞ hlavnφ d∙vod, proΦ je oznaΦovßn jako 100Base-T. ProblΘm je ovÜem v tom, ₧e 100Base-T ji₧ nevystaΦφ s kabelem kategorie 3, kter² je dimenzovßn na p°enosovou rychlost 10 Mbps. Nebo alespo≥ ne se dv∞ma pßry vzßjemn∞ zkroucen²ch vodiΦ∙ t°φdy 3, se kter²mi dokß₧e vystaΦit standard 10Base-T.

Sdru₧enφ Fast Ethernet Alliance vÜak nezalo₧ilo ruce v klφn a postaralo se o v²voj hned t°φ variant mo₧nΘho pou₧itφ kabelß₧e v sφtφch, kde mß b²t provozovßn jejφ stomegabitov² Ethernet. Jsou to dφlΦφ standardy:

• 100Base-TX, kter² p°edpoklßdß pou₧itφ dvou pßr∙ vzßjemn∞ zkroucen²ch vodiΦ∙ (dvoulinky) kategorie 5 (tj. dimenzovan²ch do 100 Mb/s) nebo pou₧itφ tzv. stφn∞nΘ dvoulinky (STP, Shielded Twisted Pair).
• 100Base-FX, kter² p°edpoklßdß pou₧itφ optick²ch vlßken
• 100Base-T4, kter² umo₧≥uje vyu₧φt i kroucenou dvoulinku kategorie 3 (ovÜem mφsto dvou pßr∙ vy₧aduje Φty°i pßry)

100megabitov² Ethernet ve verzi 100-VG AnyLAN

Novß p°φstupovß metoda, kterou firma HP navrhla mφsto dosavadnφ p°φstupovΘ metody CSMA/CD, ji₧ je pln∞ deterministickß. To znamenß, ₧e se v nφ neuplat≥uje ₧ßdn² nßhodn² faktor a ₧e v²sledek jejφ aplikace je v zßsad∞ v₧dy predikovateln². VÜe je p°itom zalo₧eno na tom, ₧e nynφ, p°i stromovitΘ topologii sφt∞, mß ka₧d² uzel vlastnφ p°φpojku k nejbli₧Üφmu sφ¥ovΘmu rozboΦovaΦi (tzv. hubu), a ₧e tuto p°φpojku nesdφlφ s ₧ßdn²m jin²m uzlem. Dφky tomu pro n∞j nenφ problΘmem kdykoli po₧ßdat "sv∙j" rozboΦovaΦ o ud∞lenφ prßva vysφlat. RozboΦovaΦ pak m∙₧e mφt p°esn² p°ehled o vÜech ₧ßdostech, kterΘ p°ichßzφ od jednotliv²ch uzl∙, a dφky tomu m∙₧e mezi nimi i spravedliv∞ rozhodovat. A to i v p°φpad∞, kdy je v celΘ sφti rozboΦovaΦ∙ vφce, nebo¥ tyto se dokß₧φ mezi sebou domluvit.

Novß p°φstupovß metoda, oznaΦovanß jako Demand Priority, pak ji₧ dokß₧e ka₧dΘmu zßjemci o vysφlßnφ zaruΦit, ₧e se dostane ke slovu v koneΦnΘm Φase. SouΦasn∞ s tφm pak dokß₧e zajistit i to, po Φem tak nalΘhav∞ volajφ dneÜnφ multimedißlnφ aplikace - trval² a hlavn∞ pravideln² p°φsun dat.

Jestli₧e se ale zßsadn∞ zm∞nila p°φstupovß metoda, zcela se zavrhla p∙vodnφ sb∞rnicovß topologie sφt∞ a desetkrßt se zv²Üila p°enosovß rychlost, co vlastn∞ zbylo z p∙vodnφho Ethernetu? Vlastn∞ ji₧ jen p∙vodnφ formßt ethernetovsk²ch rßmc∙ (jak se oznaΦujφ bloky dat p°enßÜenΘ na ·rovni linkovΘ vrstvy). A pak ji₧ jen jmΘno, proto₧e firma Hewlett-Packard sv∙j nßvrh prezentovala zpoΦßtku jako "rychl² Ethernet" a jako takov² jej takΘ p°edlo₧ila pracovnφ skupin∞ 802.3 sdru₧enφ IEEE, kterß je ke schvalovßnφ ethernetovsk²ch standard∙ kompetentnφ. To se ovÜem v∙bec nelφbilo autor∙m konkurenΦnφho nßvrhu ze sdru₧enφ Fast Ethernet Alliance - jejich hlavnφm argumentem bylo to, ₧e nßvrh firmy HP mß tak mßlo spoleΦnΘho s p∙vodnφm Ethernetem, ₧e by ji₧ nem∞l b²t jako Ethernet v∙bec oznaΦovßn. K podobnΘmu zßv∞ru pak z°ejm∞ doÜla i skupina 802.3 sdru₧enφ IEEE, kterß nßvrh firmy HP p°edala nov∞ ustavenΘ pracovnφ skupin∞ 802.12. To vÜak ji₧ zmφn∞n² nßvrh nesl oznaΦenφ 100Base-VG, a krom∞ firmy Hewlett-Packard pod nφm byla jako spoluautor podepsßna i firma AT&T. TΘ toti₧ velmi imponovala zkratka VG v nßzvu, a zejmΘna pak jejφ v∞cn² obsah. Ona dv∞ pφsmenka toti₧ znamenala "Voice Grade", a m∞la zd∙raznit skuteΦnost, ₧e nov² nßvrh byl od zaΦßtku koncipovßn tak, aby dokßzal vyu₧φt ji₧ existujφcφ sφ¥ovΘ rozvody, realizovanΘ kroucenou dvoulinkou kategorie 3 - tedy tou, kterß je v USA pou₧φvßna i pro b∞₧nΘ telefonnφ rozvody, a kterß je proto oznaΦovßna jako "hlasovß" (neboli: Voice Grade). P°i p°enosovΘ rychlosti 100 megabit∙ za sekundu ovÜem takΘ nevystaΦφ jen se dv∞ma pßry, a tak podobn∞ jako konkurenΦnφ standard 100Base-T4 vy₧aduje pou₧itφ 4 pßr∙ kroucenΘ dvoulinky kategorie 3. Krom∞ toho samoz°ejm∞ p°ipouÜtφ i pou₧itφ kroucenΘ dvoulinky kategorie 5 (v tomto p°φpad∞ ji₧ vystaΦφ jen se dv∞ma pßry vodiΦ∙) a stejn∞ tak dovoluje i pou₧itφ optick²ch vlßken.

Samotnß firma Hewlett-Packard vÜak z°ejm∞ cφtila, ₧e je se sv²m nßvrhem pon∞kud osamocena (zvlßÜt∞ kdy₧ za konkurenΦnφm stomegabitov²m nßvrhem stßlo celΘ sdru₧enφ firem), a tak se rozhodla hledat vedle firmy AT&T dalÜφho silnΘho spojence - zvlßÜt∞ kdy₧ samotnß firma AT&T zaujala v²znamnΘ pozice souΦasn∞ i v konkurenΦnφm tßbo°e a rozhodla se podporovat ob∞ v²vojovΘ linie. Firma HP proto hledala, a₧ nakonec naÜla dalÜφho spojence ve firm∞ IBM. Tu p°ilßkala ke svΘmu nßvrhu potΘ, co jej rozÜφ°ila i o podporu linkov²ch rßmc∙ sφtφ Token Ring, Φφm₧ umo₧nila vzßjemnou koexistenci vÜech t°φ druh∙ sφtφ (novΘ stomegabitovΘ, stßvajφcφho desetimegabitovΘho Ethernetu i stßvajφcφho Token Ringu). SouΦasn∞ s tφm uΦinila ze svΘho nßvrhu dalÜφ v²vojovou alternativu souΦasnΘho Token Ringu.

To se ale ji₧ p∙vodnφ nßzev 100Base-VG pon∞kud zm∞nil: byl p°ejmenovßn na 100-VG AnyLAN, co₧ m∞lo naznaΦit jeho schopnost kompatibility s "kteroukoli" lokßlnφ sφtφ (mφn∞no ovÜem z dvojice Ethernet a Token Ring). Nov², pozm∞n∞n² nßvrh spat°il sv∞tlo sv∞ta v srpnu 1993, v listopadu byl p°edlo₧en pracovnφ skupin∞ 802.12 a ta jej v lednu 1994 formßln∞ schvßlila.

Co obnßÜφ p°echod na stomegabitov² Ethernet?

ZajφmavΘ je, ₧e odpov∞∩ na druhou z t∞chto otßzek je nezßvislß na tom, pro kterou z obou variant se u₧ivatelΘ rozhodnou:

• Sφ¥ovΘ adaptΘry do vÜech uzlov²ch poΦφtaΦ∙ si budou muset zakoupit novΘ. Oba tßbory p°itom slibujφ takovΘ, kterΘ budou pou₧itelnΘ jak pro novou, stomegabitovou p°enosovou technologii, tak i pro stßvajφcφ desetimegabitov² Ethernet.
• Aktivnφ sφ¥ovΘ prvky (rozboΦovaΦe, mosty apod.) budou takΘ muset b²t novΘ, uzp∙sobenΘ stomegabitovΘ p°enosovΘ rychlosti.

P°ichßzφ stomegabitov² Ethernet vΦas, nebo pozd∞?

Pravda je, ₧e p°ichßzφ pon∞kud pomalu - o obou variantßch stomegabitovΘho Ethernetu se v odbornΘm tisku pφÜe ji₧ pom∞rn∞ dlouho a z·Φastn∞nΘ firmy neustßle zd∙raz≥ujφ, ₧e ji₧ zßhy p°ijdou na trh i s p°φsluÜn²mi produkty. Praxe je ovÜem pon∞kud odliÜnß, proto₧e "rychl² Ethernet" v obou sv²ch variantßch zatφm nenφ p°φliÜ vid∞t.

A₧ stomegabitov² Ethernet skuteΦn∞ p°ijde, m∙₧e b²t vedle tradice a dob°e znßmΘho jmΘna jeho hlavnφm, a dost mo₧nß i jedin²m trumfem nφzkß cena. Pravda toti₧ je, ₧e nap°φklad technologie FDDI je stßle velmi drahß, a nastupujφcφ technologie ATM takΘ.

V²robci ji₧ dnes slibujφ, ₧e stomegabitov² Ethernet by nem∞l b²t vφce ne₧ dvakrßt dra₧Üφ ne₧ jeho stßvajφcφ desetimegabitov² vzor.

Tak₧e: uvidφme.