| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 46/94 |
| RoΦnφk: | 1994 |
| Rubrika/kategorie: | Reportß₧e |
LetoÜnφ Invex byl zase o n∞co v∞tÜφ ne₧ ten lo≥sk² - p°ihlßsilo se na n∞j op∞t o n∞co vφce vystavovatel∙ a pro nßvÜt∞vnφky bylo zase o n∞co t∞₧Üφ se v celΘ tΘ obrovskΘ zßplav∞ exponßt∙, expozic a reklamnφch kampanφ dostateΦn∞ orientovat. To, co d°φve snad jeÜt∞ mohlo b²t aspo≥ trochu p°ehlednΘ a srozumitelnΘ, se s r∙stem celΘho veletrhu a se vzestupem jeho popularity a v²znamu stßvß stßle h∙°e a h∙°e "Φiteln²m". Ale to u₧ je asi zßkonitß bolest vÜech velk²ch veletrh∙, kterΘ postupn∞ nabφrajφ na objemu a p°itom si stßle udr₧ujφ velmi Üirok² zßb∞r. Pro nßvÜt∞vnφka to pak znamenß, ₧e se bu∩ omezφ jen na tu specifickou a mnohdy znaΦn∞ ·zkou oblast, kterß ho bytostn∞ zajφmß, nebo se s velkou pravd∞podobnostφ ztratφ ji₧ na samΘm povrchu pestrΘho a mnohobarevnΘho sv∞ta vÜeslibujφcφ reklamy. Odd∞lit za tΘto situace p°φsloveΦnΘ zrno od plev nenφ nijak jednoduchΘ.
NicmΘn∞ vÜe nasv∞dΦuje tomu, ₧e doba v²nosnΘho Üφbovßnφ s krabicemi ji₧ rychle konΦφ. Zßkaznφci se stßvajφ skuteΦn²mi zßkaznφky a zaΦφnajφ po₧adovat mnohem vφce ne₧ jen pouhΘ dodßvky sΘriov∞ vyrßb∞nΘho zbo₧φ. ZaΦφnajφ po₧adovat p°edevÜφm to, aby jim jejich dodavatelΘ °eÜili jejich konkrΘtnφ pot°eby a nesli takΘ odpov∞dnost za to, ₧e dodanΘ °eÜenφ bude funkΦnφ a bude pot°eby zßkaznφka skuteΦn∞ °eÜit. Firmy, kterΘ a₧ dosud pouze prodßvaly software i hardware "na stojato", bu∩ reagujφ na zm∞nu trhu a uzp∙sobujφ tomu spektrum sv²ch aktivit, nebo postupn∞ zachßzφ na ·byt∞.
Jednφm ze zajφmav²ch projev∙ prßv∞ naznaΦenΘho trendu, kter² se dosti z°eteln∞ projevoval i na letoÜnφm Invexu, byl odklon od konkrΘtnφch technologiφ a systΘmov²ch prost°edk∙ ve prosp∞ch zßjmu o vlastnosti a o celkov² efekt nabφzen²ch °eÜenφ. Ne ₧e by novΘ technologie a nov² systΘmovΘ prost°edky (typu operaΦnφch systΘm∙, utilit apod.) k vid∞nφ nebyly, ale vystavovatelΘ si ji₧ uv∞domili, ₧e jejich zßkaznφky mnohem vφce zajφmajφ otßzky jako "v Φem mi to m∙₧e pomoci?" Φi "°eÜφ to ten a ten m∙j problΘm?" ne₧ spφÜe technickΘ aspekty typu "jak to vlastn∞ funguje?", "z Φeho je to ud∞lanΘ?" apod.
Mß-li ovÜem takovßto slu₧ba mφt alespo≥ zΦßsti komunikaΦnφ charakter, vy₧aduje existenci vhodnΘ komunikaΦnφ infrastruktury, resp. vhodnΘ p°enosovΘ sφt∞, nad kterou je teprve budovßna.
Sφt∞, kterΘ krom∞ pouhΘho p°enosu nabφzφ takΘ dalÜφ slu₧by nejr∙zn∞jÜφho charakteru, jsou pak oznaΦovßny jako sφt∞ s p°idanou hodnotou (anglicky pak Value Added Networks, zkratkou VAN), zatφmco vlastnφ slu₧by se oznaΦujφ jako slu₧by s p°idanou hodnotou (Value Added Services). ZajφmavΘ je na "p°idan²ch slu₧bßch" takΘ to, ₧e jejich poskytovatelem m∙₧e, ale nemusφ b²t stejn² subjekt, kter² vlastnφ a provozuje p°φsluÜnou komunikaΦnφ infrastrukturu, nad kterou je slu₧ba poskytovßna.
Jednou z klasick²ch sφtφ s p°idanou hodnotou, kterΘ jste mohli na letoÜnφm Invexu zhlΘdnout, byla sφ¥ APS-Net firmy EOS, s.r.o. Jejφ komunikaΦnφ infrastrukturu tvo°φ soustava uzlov²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ si mezi sebou p°edßvajφ svß data dßvkov²m zp∙sobem (s obvyklou dobou doruΦenφ do 24 hodin) - tyto vzßjemn∞ komunikujφcφ uzly vytvß°φ tzv. celoploÜnou privßtnφ datovou sφ¥ APS-Net. Prost°ednictvφm tΘto sφt∞ jsou pak krom∞ "holΘho" p°enosu dat poskytovßny i dalÜφ p°idanΘ slu₧by, jako nap°φklad bezdokladov² elektronick² styk, vyvinut² firmou EOS ve spoluprßci s InvestiΦnφ a PoÜtovnφ bankou a umo₧≥ujφcφ klient∙m IPB komunikovat se sv²m pen∞₧nφm ·stavem elektronickou cestou. DalÜφ "p°idanou" slu₧bou je pak mo₧nost p°φstupu do r∙zn²ch informaΦnφch bßzφ (do databßzφ Nßrodnφho informaΦnφho st°ediska, do databßzφ CSI - ╚eskΘ panorama, Alvera - informace a anal²zy kapitßlovΘho trhu atd.).
Jin²m p°φkladem slu₧by s p°idanou hodnotou, se kter²m se mohli nßvÜt∞vnφci Invexu seznßmit, byla ve°ejnß elektronickß poÜta ET-Mail firmy Eurotel. Jde o slu₧bu elektronickΘ poÜty postavenΘ na bßzi standardu X.400 a poskytovanΘ prost°ednictvφm ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (VDS), taktΘ₧ ve vlastnictvφ firmy Eurotel. Dosah elektronickΘ poÜty ET-Mail je v zßsad∞ celosv∞tov² (co₧ je mo₧nΘ mj. i proto, ₧e VDS Eurotel je napojena i na ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ v jin²ch zemφch). Firma Eurotel je takΘ provozovatelem tzv. administrativnφ domΘny ADMD (Administration Management Domain), kterß jednak koordinuje fungovßnφ elektronickΘ poÜty na nßrodnφ bßzi a zajiÜ¥uje takΘ jejφ pot°ebnou nßvaznost na zahraniΦφ. Koncovφ u₧ivatelΘ se na systΘm elektronickΘ poÜty ET-Mail mohou napojit p°φmo kter²mkoli z mo₧n²ch zp∙sob∙, kter² je jim dostupn² pro p°ipojenφ na VDS Eurotel (tj. nap°φklad i prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞). DalÜφ mo₧nostφ je pak p°ipojovßnφ cel²ch privßtnφch systΘm∙ elektronickΘ poÜty (vyhovujφcφch doporuΦenφ X.400) - a to ve form∞ tzv. privßtnφ domΘny PRMD (Private Management Domain) - op∞t prost°ednictvφm VDS EuroTel. T°etφ mo₧nostφ p°φstupu k poÜt∞ ET-Mail je pak existence bran (gateways), kterΘ umo₧≥ujφ p°ipojit i takovΘ systΘmy, kterΘ nevychßzφ z doporuΦenφ X.400. Pro tuzemskΘ u₧ivatele je jist∞ nejzajφmav∞jÜφ skuteΦnost, ₧e ET-Mail je tφmto zp∙sobem propojen se systΘmem elektronickΘ poÜty Mail602, prozovozovan²m firmou Software602.
Na VAN602 je nejlΘpe se dφvat jako na nadstavbu nad systΘmem elektronickΘ poÜty Mail602. Ten byl mezitφm dßle zdokonalen - firma Software602 si mj. z°φdila vlastnφ privßtnφ domΘnu PRMD, ke kterΘ p°es brßnu p°ipojila sv∙j systΘm Mail602 (a tφm umo₧nila i jeho propojenφ s poÜtou ET-Mail, zmi≥ovanΘ v p°edchozφm odstavci). DalÜφ brßnou, kterß systΘm Mail602 propojuje s vn∞jÜφm sv∞tem, je pak poÜtovnφ brßna do sφt∞ Internet (tato brßna vyu₧φvß p°ipojenφ od firmy Conet). U₧ivatelΘ systΘmu elektronickΘ poÜty Mail602 tak majφ mo₧nost komunikovat jak s u₧ivateli poÜtovnφch systΘm∙ na bßzi standardu X.400, tak i s u₧ivateli sφt∞ Internet, a jejφm prost°ednictvφm dokonce i s u₧ivateli dalÜφch sφtφ, kterΘ jsou samy napojeny na Internet alespo≥ na ·rovni poÜtovnφ brßny (nap°. sφ¥ Compuserve apod.).
V rßmci VAN602 byl systΘm elektronickΘ poÜty Mail602 pou₧it jako "nosn²" mechanismus, prost°ednictvφm kterΘho jsou poskytovßny dalÜφ slu₧by informaΦnφho charakteru - zejmΘna pak p°φstupy k nejr∙zn∞jÜφm informaΦnφm databßzφm a k fulltextov²m vyhledßvacφm systΘm∙m. Prost°ednictvφm VAN602 bude mo₧nΘ zφskßvat nap°φklad aktußlnφ kurzovnφ lφstky RM SystΘmu a Burzy cenn²ch papφr∙, informace z Centra kuponovΘ privatizace apod. Pracuje se takΘ na tom, aby u₧ivatelΘ VAN602 m∞li p°φstup i k rozsßhl²m textov²m databßzφm s mo₧nostφ fulltextovΘho vyhledßvßnφ. V tomto sm∞ru se p°edpoklßdß spoluprßce s firmou Tovek a vyu₧itφ jejφho fulltextovΘho systΘmu Sherlock, se kter²m v souΦasnΘ dob∞ pracujφ nap°φklad v ╚TK.
DalÜφ velkou skupinou slu₧eb, kterΘ jsou v rßmci VAN602 poskytovßny, jsou slu₧by p°enosu dokument∙ postavenΘ na bßzi standardu UN/EDIFACT.
Zajφmav² je na celΘm projektu VAN602 takΘ jeho konkrΘtnφ zp∙sob fungovßnφ. Na rozdφl od v∞tÜiny informaΦnφch slu₧eb, kterΘ jsou dnes ve sv∞t∞ provozovßny, toti₧ VAN602 nefunguje interaktivn∞, ale dßvkov∞. Pracuje tak, ₧e u₧ivatel na svΘm poΦφtaΦi sestavφ dotaz do informaΦnφ databßze (p°esn∞ji: spustφ si klientskou aplikaci, kterß za n∞j dotaz sestavφ) a pak jej prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty (Mail602) odeÜle uzlu, kter² ji₧ mß k p°φsluÜnΘmu informaΦnφmu zdroji p°φm² p°φstup. Uzel pak dotaz u₧ivatele zpracuje, v²sledek sestavφ do tvaru zprßvy a tu pak op∞t p°edß systΘmu elektronickΘ poÜty k odeslßnφ p∙vodnφmu tazateli. V²hodou tohoto °eÜenφ je mo₧nost p°φstupu ke zmφn∞n²m slu₧bßm odkudkoli v dosahu elektronickΘ poÜtry (tj. nap°. i z poÜty ET-Mail, z Internetu). Nev²hodou jsou pak samoz°ejm∞ mnohem v∞tÜφ doby odezvy, ne₧ jak²ch b∞₧n∞ dosahujφ interaktivn∞ fungujφcφ slu₧by obdobnΘho charakteru. D∙vodem, kv∙li kterΘmu bylo zvoleno prßv∞ dßvkovΘ °eÜenφ, je zcela jist∞ samotn² systΘm elektronickΘ poÜty Mail602, kter² funguje na dßvkovΘm principu.
DalÜφ zajφmavostφ je na slu₧b∞ VAN602 takΘ to, ₧e ji neprovozuje firma Software602, ale firma EDITEL CZ. Ta ovÜem nemß k firm∞ Software602 p°φliÜ daleko - je toti₧ akciovou spoleΦnostφ zalo₧enou prßv∞ firmou Software602 a Φleny advokßtnφ kancelß°e èipoviΦ & partne°i.
Pro zßjemce o Internet bylo jist∞ podstatnΘ i to, ₧e na letoÜnφm Invexu byly zastoupeny ob∞ organizace, kterΘ v souΦasnΘ dob∞ zprost°edkovßvajφ p°ipojenφ k sφti Internet. Jednß se o sφ¥ CESNET (spravovanou V²poΦetnφm centrem ╚VUT Praha) a o firmu CONET. Ob∞ tyto organizace dnes nabφzφ p°ipojenφ k Internetu i pro komerΦnφ organizace. Ob∞ si takΘ ji₧ budujφ sφ¥ spolupracujφcφch firem, kterΘ jim pomßhajφ s obchodnφ Φinnosti, resp. p°idßvajφ dalÜφ slu₧by k zßkladnφ konektivit∞ (jako nap°φklad z°izovßnφ a provozvßnφ tzv. name server∙, p°ipojovßnφ cel²ch organizacφ "na klφΦ" apod.). Pro sφ¥ CESNET takto pracuje nap°φklad brn∞nskß firma SkyNET, kterß zajiÜ¥uje jejφ obchodnφ zastoupenφ a poskytovßnφ souvisejφcφch slu₧eb v rßmci celΘ ╚R (mimo Prahu), zatφmco s firmou CONET spolupracuje mj. pra₧skß firma Bits. Ta takΘ p°iÜla na Invexu se zajφmavou akcφ s nßzvem Internet jako na zavolanou, zam∞°enou na menÜφ a malΘ organizace bez v∞tÜφho technickΘho zßzemφ. Jde o komplexnφ °eÜenφ, spoΦφvajφcφ ve vlastnφm napojenφ na Internet (po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, p°es uzlovΘ poΦφtaΦe firmy CONET), v dodßvce pot°ebnΘho systΘmovΘho a aplikaΦnφho softwaru (°ady AIR Series 3.0 firmy Spry) a takΘ v zajiÜt∞nφ dalÜφch administrativnφch a technick²ch ·kon∙, pot°ebn²ch pro mo₧nost pou₧φvßnφ elektronickΘ poÜty a pro p°φjem diskusnφch skupin Net News.
SkuteΦnou novinkou pak byly laserovΘ a optickΘ spoje, kterΘ dφky svΘ fyzikßlnφ podstat∞ mohou dosahovat mnohem vyÜÜφch p°enosov²ch rychlostφ ne₧ spoje mikrovlnnΘ. Umo₧≥ujφ toti₧ p°enßÜet data rychlostφ i p°es 100 Mb/s na vzdßlenosti jednotek kilometr∙. Na letoÜnφm Invexu byly prezentovßny dv∞ skupiny takov²chto produkt∙: systΘmy LAN a UWIN, kterΘ vystavovala chrudimskß firma Kaiser Data, a systΘmy LED-LINK 300 a LASER-LINK 2000 firmy CBL, kterΘ vystavovala pardubickß firma AIM.
Nechyb∞ly ovÜem ani spoje dru₧icovΘ, zejmΘna pak systΘm VSAT. Na Invexu je nabφzela mj. firma Eurotel (jako prost°edek alternativnφho p°φstupu k jejφ ve°ejnΘ datovΘ sφti). DalÜφm, kdo nabφzel datovΘ satelitnφ komunikace na bßzi systΘmu VSAT, byla firma Cabel Plus.
Sßm ovÜem za skuteΦnΘ bomby pova₧uji dva exponßty, kterΘ na letoÜnφm Invexu "vybuchly" spφÜe v tichosti.
Prvnφm je technologie "foukanΘ optiky", kterou pod obchodnφm nßzvem Blolite p°edvßd∞la britskß firma BICC Brand-Rex (na stßnku firmy GiTy). Je zalo₧ena na nßsledujφcφ myÜlence - p°i instalaci optickΘ kabelß₧e se mφsto skuteΦn²ch optick²ch kabel∙ s p°edem dan²m a pozd∞ji nem∞niteln²m poΦtem optick²ch vlßken nainstaluje pouze specißlnφ plastovß trubiΦka. Tou se pak dß kdykoli pozd∞ji doslova protlaΦit jedno Φi vφce optick²ch vlßken (a to tlakem vzduchu, odsud i oznaΦenφ celΘ technologie jako "foukanΘ optiky"). Dokonce je mo₧nΘ i to, ₧e se ji₧ d°φve nata₧enΘ vlßkno zcela "vyfoukne" a mφsto n∞j se "zafoukne" vlßkno jinΘ. P°evratnost tΘto technologie spoΦφvß v tom, ₧e umo₧≥uje instalovat vlastnφ optickß vlßkna pozd∞ji, a₧ na zßklad∞ skuteΦnΘ pot°eby a ve skuteΦn∞ nezbytnΘm poΦtu. Dokonce je mo₧no i provΘst jejich pozd∞jÜφ v²m∞nu, a zßkaznφci proto nejsou nuceni p°edimenzovßvat svΘ nov∞ budovanΘ rozvody tak, aby sk²taly dostateΦnou rezervu i pro budoucnost. JeÜt∞ dalÜφ mo₧nostφ je pak instalace kombinovanΘho kabelu, tvo°enΘho (prßzdnou) plastovou trubiΦkou a n∞kolika svazky metalick²ch kroucen²ch vodiΦ∙. Takov²to kabel lze nap°φklad polo₧it jeÜt∞ v dob∞, kdy optickΘ rozvody nejsou v∙bec pot°eba, a zaΦφt pou₧φvat rozvody kroucenou dvoulinkou. Teprve pozd∞ji, a₧ je to skuteΦn∞ pot°eba, je mo₧nΘ dodateΦn∞ "zafouknout" vhodn² poΦet optick²ch vlßken, a metalickΘ vodiΦe p°estat pou₧φvat.
Druh²m exponßtem, kter² pova₧uji za skuteΦn∞ p°elomov², je NFS-klient, urΦen² pro DOS a pochßzejφcφ od firmy Tsoft z Kalifornie. Ten na Invexu vystavovala brn∞nskß firma ApS. Jde o program, kter² na poΦφtaΦi PC implementuje klientskou Φßst protokolu NFS, pou₧φvanΘho v prost°edφ TCP/IP sφtφ k pln∞ transparentnφmu sdφlenφ soubor∙. Tedy nap°φklad k tomu, aby dan² klientsk² poΦφtaΦ m∞l pln∞ transparentnφ p°φstup k soubor∙m, kterΘ se nachßzφ na unixovskΘm file serveru. TakovΘto klientskΘ programy, urΦenΘ pro poΦφtaΦe PC, jsou samoz°ejm∞ b∞₧n∞ k dostßnφ (od vφce r∙zn²ch firem, nap°. SunSoft, FTP Software, Beame&Whiteside a dalÜφch). Zatφm ovÜem jen za cenu, kterß se pohybuje kolem 10 000 korun za jednu licenci. NFS-klient firmy TSoft je z tohoto pohledu prakticky zdarma - pro nekomerΦnφ pou₧itφ ve Ükostvφ p°ijde jedna jeho licence na 580 KΦ a pro ostatnφ u₧ivatele vyjde na 780 KΦ. To by mohlo dosti v²razn²m zp∙sobem ovlivnit zatφm mnohdy problematickΘ (a finanΦn∞ nßroΦnΘ) sou₧itφ poΦφtaΦ∙ PC, kterΘ pracujφ v prost°edφ DOS Φi MS Windows, se servery na bßzi Unixu.