Ji°φ Peterka

Po celou dobu existence poΦφtaΦ∙, a dost mo₧nß i jeÜt∞ d°φve, se lidΘ velmi intenzivn∞ zab²vali otßzkou: "dokß₧φ stroje myslet"?

Toto tΘm∞° hamletovskΘ tΘma poslou₧ilo jako inspirace mnoha um∞lc∙m, kte°φ mohli popustit uzdu svΘ fantazii a ztvßrnit ji ve sv²ch dφlech. Pon∞kud h∙°e vÜak na tom byli lidΘ, kte°φ se zab²vajφ teoretick²mi poΦφtaΦov²mi disciplφnami, proto₧e ti nemohou svΘ zßv∞ry stav∞t na intuici, p°edstav∞ Φi pouhΘ p°edtuÜe.

Jednφm z prvnφch teoretik∙, kter² si tuto otßzku polo₧il, byl anglick² matematik Alan Turing. Ihned mu vÜak bylo jasnΘ, ₧e mß-li v∙bec zaΦφt hledat odpov∞∩, musφ nejprve p°esn∞ a jednoznaΦn∞ formulovat otßzku - neboli p°esn∞ definovat, co se rozumφ pod pojmy "stroj" a "myslet". Jinak by se toti₧ muselo vÜe odehrßvat jen na ·rovni neformßlnφ diskuse, p°i nφ₧ je mo₧nΘ vyjad°ovat vlastnφ nßzory a p°esv∞dΦenφ, ale p°i nφ₧ nenφ mo₧nΘ podßvat preciznφ a nezvratnΘ d∙kazy.

Alan Turing se vÜak vydal trochu jinou cestou, ne₧ je p°esnΘ vymezenφ zmφn∞n²ch dvou termφn∙. Navrhl nahradit p∙vodnφ otßzku jinou otßzkou, kterß nesk²tß prostor pro ₧ßdnΘ nejednoznaΦnosti a r∙znΘ interpretace, a to ani p°i svΘ neformßlnφ specifikaci. Tato otßzka vychßzφ z nßsledujφcφ situace:

P°edstavme si t°i osoby, po °ad∞ oznaΦenΘ A,B a C. Osoba A je mu₧, osoba B je ₧ena a u osoby C nenφ pohlavφ relevantnφ. Osoba C neznß druhΘ dv∞ osoby a nevφ, kdo z nich je A a kdo B - mß vÜak za ·kol to zjistit. M∙₧e ob∞ma klßst dotazy, ale pouze takov²m zp∙sobem, aby nap°φklad ze zabarvenφ hlasu nebylo mo₧nΘ poznat, kdo je mu₧ a kdo ₧ena (nejlΘpe je si p°edstavit, ₧e spolu rozmlouvajφ p°es prost°ednφka, nebo ₧e si svΘ dotazy a odpov∞di pφÜφ p°es vhodn² terminßl apod.). Osoba B (₧ena) se tazateli sna₧ φ pomoci, a odpovφdß pravdiv∞. Osoba A (mu₧) se naopak sna₧φ tazatele zmßst, a proto mu m∙₧e dßvat i nesprßvnΘ a l₧ivΘ odpov∞di.

No a jak vlastn∞ znφ otßzka, kterou Alan Turing navrhl mφsto otßzky p∙vodnφ? Znφ nßsledovn∞: "Bude-li Φlov∞k A nahrazen poΦφtaΦem, bude tazatel (osoba C) ve sv²ch odpov∞dφch chybovat stejn∞ Φasto, jako kdy₧ A byl skuteΦn∞ Φlov∞kem?"

Turing tedy vlastn∞ navrhl, aby poΦφtaΦ proÜel testem, ve kterΘm bude p°edstφrat, ₧e je Φlov∞k. Pokud mu to p∙jde tak dob°e, ₧e to jin² Φlov∞k nepoznß, pak je asi na mφst∞ pova₧ovat jej za "stroj, kter² dokß₧e myslet". Turing se tak velmi elegantn∞ vyhnul pot°eb∞ p°esnΘho vymezenφ pojmu "myslet" a pouze p°evedl jeden p°φpad, se kter²m si lidΘ dosud nev∞d∞li rady (myÜlenφ stroje), na jin² p°φpad, o kterΘm jsou lidΘ p°esv∞dΦeni, ₧e jej zvlßdnout dokß₧φ (schopnost rozpoznat, zda mluvφ s Φlov∞kem Φi nikol i).

Test, kter² Alan Turing navrhl, je dodnes oznaΦovßn jako Turing∙v test. Dosud jej ₧ßdn² poΦφtaΦ ·sp∞Ün∞ neabsolvoval. Zatφm?