| VyÜlo v Φasopise: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 29/94 |
| RoΦnφk: | |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o historii Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 29/94, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch konferencφm INET/JENC.
Kdy₧ p°ed Φty°mi a p∙l roky koneΦn∞ spadla ₧eleznß opona, na naÜi tuzemskou scΘnu mohlo vstoupit i to, o Φem jsme do tΘ doby sl²chali jen z doslechu. Platilo to i pro rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ s celosv∞tov²m dosahem, kterΘ se nßm a₧ do tΘ doby vyh²baly dosti velk²m obloukem, ale po sametovΘ revoluci k nßm zaΦaly rychle pronikat. Prvnφ byla sφ¥ FIDO, nßsledovanß v t∞snΘm zßv∞su sφt∞mi EUNET a EARN/BITNET. No a netrvalo p°φliÜ dlouho (do ·nora 1992), a dostala se k nßm i ta nejv∞tÜφ, nejpresti₧n∞jÜφ a u₧ivateli nejvyhledßvan∞jÜφ sφ¥ sφtφ - INTERNET. S nφ se k nßm pak zaΦali dostßvat i lidΘ, kte°φ o Internetu rozhodujφ, kte°φ se starajφ o jeho provoz i dalÜφ rozvoj po organizaΦnφ i technickΘ strßnce, a kte°φ majφ na starosti takΘ nejr∙zn∞jÜφ zdroje, p°φstupnΘ prost°ednictvφm Internetu. Z°ejm∞ se jim v naÜφ krßsnΘ zemi a Praze konkrΘtn∞ lφbilo natolik, ₧e p°esv∞dΦili organizace, ve kter²ch se sdru₧ujφ, aby si svΘ p°φÜtφ v²roΦnφ dostavenφΦko uspo°ßdaly prßv∞ v naÜφ stov∞₧atΘ matiΦce. Dφky p°φznivΘ shod∞ okolnostφ se stalo, ₧e p°esv∞dΦit se nechaly hned dv∞ velmi reprezentativnφ organizace, a ob∞ se rozhodly pro Prahu. No a aby nßzorn∞ p°edvedly sv∞tu, ₧e to se vzßjemnou spoluprßcφ myslφ opravdu vß₧n∞, mφsto dvou samostatn²ch v²roΦnφch konferencφ se rozhodly uspo°ßdat pouze jednu jedinou. A tak se zrodila spoleΦnß konference INET'94/JENC5, kterß se konala v Praze ve dnech 15. a₧ 17. Φervna 1994.
Prvnφ z nich je spoleΦnost, kterß si °φkß Internet Society (doslova: spoleΦnost pro Internet). Je pom∞rn∞ mladß, jeÜt∞ nestaΦila oslavit svΘ t°etφ narozeniny, ale mß za sebou mnoho a mnoho let zkuÜenostφ lidφ, kte°φ Internet doslova vybudovali z niΦeho, a teprve v poslednφ dob∞ ucφtili pot°ebu nahradit svΘ neformßlnφ spojenectvφ formßln∞jÜφm spolkem. Takov²m spolkem, kter² by na jednΘ stran∞ mohl b²t d∙stojn²m partnerem jin²m spolk∙m a organizacφm, a na druhΘ stran∞ mohl lΘpe peΦovat o dalÜφ rozvoj Internetu jako takovΘho i o rozvoj souvisejφcφch technologiφ a aplikacφ. Ji₧ delÜφ dobu se tito lidΘ pravideln∞ schßzeli ka₧d² rok na neformßlnφch seminß°φch - poprvΘ to bylo v roce 1983 v norskΘm Oslu, kde se jich seÜlo 25. Pozd∞ji pak tato jejich neformßlnφ setkßnφ p°erostla ve formßln∞ organizovanΘ konference: ta prvnφ se konala v Φervnu 1991 v dßnskΘ metropoli Kodani, kde se seÜlo cca 300 lidφ. Zde takΘ byl poprvΘ ve°ejn∞ prezentovßn zßm∞r, kter² v hlavßch organizßtor∙ ji₧ n∞jakou dobu uzrßval - zalo₧it vlastnφ organizaci. Jasno ji₧ m∞li i v tom, ₧e se bude jmenovat Internet Society, a tak svou konferenci mohli s p°edstihem nazvat INET, resp.: the Annual Conference of the Internet Society (doslova: v²roΦnφ konference spoleΦnosti pro Internet). Formßln∞ pak byla Internet Society ustavena v lednu 1992. Jejφ druhß v²roΦnφ konference se v roce 1992 konala v japonskΘm K≤be, a p°ilßkala p°ibli₧n∞ 600 ·Φastnφk∙. T°etφ roΦnφk si INET odbyl o rok pozd∞ji v San Francisku, kde se z·Φastnilo cca 900 lidφ. LetoÜnφ, ji₧ Φtvrt² roΦnφk, se tedy konal v Praze (spoleΦn∞ s konferencφ JENC), a p°ilßkal p°ibli₧n∞ 1200 ·Φastnφk∙. DalÜφ roΦnφk je pak plßnovßn na Φerven roku 1995 do Singapuru.
Tφm, kdo stojφ za druhou Φßstφ spoleΦnΘ konference, je organizace RARE. Ta ji₧ mß za sebou pon∞kud delÜφ existenci (od roku 1986), a je takΘ zam∞°ena Üφ°eji, ne₧ jen na rozvoj jedinΘ (by¥ sebereprezentativn∞jÜφ) sφt∞: RARE (Reseaux Associes pour la Recherche Europeenne) byla zalo₧ena na podporu v²zkumu a v²zkumn²ch pracoviÜ¥, a mß za ·kol odstra≥ovat technickΘ a organizaΦnφ bariΘry mezi nßrodnφmi poΦφtaΦov²mi sφt∞mi, pou₧φvan²mi pro pot°eby v²zkumu. Jak ji₧ z jejφho nßzvu vypl²vß, mß i geograficky omezenΘ p∙sobiÜt∞ - jen na Evropu. Proto se takΘ v²roΦnφ konference organizace RARE uskuteΦ≥ujφ v₧dy v Evrop∞, zatφmco spoleΦnost Internet Society se sv²mi v²roΦnφmi konferencemi objφ₧dφ sv∞t.
Z poΦßtku ovÜem i organizace RARE po°ßdala jen neformßlnφ pracovnφ setkßnφ (pod nßzvem NWS, neboli Net Workshops). Teprve s postupem Φasu i tyto p°erostly ve formßln∞jÜφ konference, konanΘ pod nßzvem JENC (neboli: Joint European Networking Conference, doslova: spoleΦnß ewvropskß konference o sφtφch). Prvnφ z nich se konala v roce 1990 (jako JENC1) v irskΘm Killarney. Druhß pak o rok pozd∞ji ve francouzskΘm Blois, t°etφ v rakouskΘm Innsbrucku, a Φtvrtß v NorskΘm Trondheimu. Jistou zajφmavostφ je, ₧e poΦet ·Φastnφk∙ t∞chto konferencφ byl vφce mΘn∞ konstantnφ (kolem 350 lidφ), zatφmco v p°φpad∞ konferencφ INET rostl poΦet jejφch ·Φastnφk∙ lineßrn∞.
LetoÜnφ, ji₧ pßtß konference JENC (tj. JENC5), se tedy konala v Praze, spoleΦn∞ s konferencφ INET.
Organizace RARE ji₧ mß takΘ velmi p°esnou p°edstavu o tom, kde se budou jejφ v²roΦnφ konference konat v p°φÜtφch letech: v roce 1995 to bude v izraelskΘm Tel Avivu, v roce 1996 v BudapeÜti, spoleΦn∞ s v²stavou Expo, a o rok pozd∞ji se bude ji₧ osmß konference JENC konat ve skotskΘm Edinburghu.
Podrobn∞ji se o obou organizacφ m∙₧ete doΦφst v samostatn²ch boxech.
Jestli₧e se tedy ob∞ organizace vzßcn∞ shodly na Evrop∞, co je skuteΦn∞ p°im∞lo k tomu, aby se rozhodly prßv∞ pro Prahu? Krom∞ krßs naÜeho hlavnφho m∞sta, rozvoje Internetu u nßs i naÜφ aktivnφ ·Φasti v obou organizacφch zde svou roli jist∞ sehrßly i Φist∞ pragmatickΘ d∙vody: ob∞ po°ßdajφcφ organizace se rozhodly vφce otev°φt svou nßruΦ lidem z b²valΘ v²chodnφ (a st°ednφ) Evropy, kde v souΦasnΘ dob∞ dochßzφ k relativn∞ nejv∞tÜφmu "sφ¥ovΘmu t°esku". No a aby to lidΘ z b²valΘ v²chodnφ Evropy nem∞li moc daleko (resp. aby si nemuseli kupovat drahΘ letenky), po°adatelΘ rad∞ji p°esunuli konßnφ konference tak, aby to m∞li co mo₧nß nejblφ₧e - do Prahy.
Jak na jednΘ tiskovΘ konferenci naznaΦil pan Tomaz Kalin, generßlnφ sekretß° RARE, p°i volb∞ mφsta konßnφ se rozhodovalo mezi Prahou a jednφm m∞stem v N∞mecku - nakonec vyhrßla Praha, proto₧e pro ·Φastnφky z v²chodu je zkrßtka "blφ₧". Bylo to sice spojeno s jist²mi technick²mi obtφ₧emi - proto₧e ob∞ organizace si p°edepsaly, ₧e v mφst∞ konßnφ spoleΦnΘ konference cht∞jφ mφt p°φpojku na Internet s takovou p°enosovou rychlostφ, o jakΘ naÜe spoje v tΘ dob∞ jen sl²chaly z vyprßv∞nφ sv²ch zahraniΦnφch koleg∙ - ale i ty se nakonec poda°ilo vy°eÜit. A tak se Praha stala prvnφ zemφ b²valΘho v²chodnφho bloku, kterΘ bylo po°ßdßnφ obdobnΘ konference kdy sv∞°eno.
Upo°ßdat konferenci, na kterou se z celΘho sv∞ta sjede vφce ne₧ 1000 ·Φastnφk∙ (nepoΦφtaje v to dalÜφ doprovodnΘ osoby), rozhodn∞ nenφ ₧ßdnß legrace. NaÜt∞stφ se i zde poda°ilo aplikovat postup, obvykl² nejen ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙: jeden velk² problΘm rozd∞lit na n∞kolik menÜφch, a ty °eÜit samostatn∞. Tak₧e odbornou Φßst konference si ponechala samotnß Internet Society spolu s organizacφ RARE, zatφmco o technickΘ zßzemφ se staralo V²poΦetnφ centrum ╚VUT Praha (coby provozovatel naÜφ nßrodnφ akademickΘ pßte°nφ sφt∞ CESNET), a o ubytovßnφ, kulturnφ akce a doprovodn² program se starala cestovnφ kancelß° Guarant.
Jednφm z nejv∞tÜφch o°φÜk∙ pro tuzemskΘ po°adatele bylo v∙bec najφt n∞jakΘ mφsto, kde by se vφce jak tisφc ·Φastnφk∙ mohlo sejφt najednou na spoleΦn²ch zasedßnφch (plenßrnφch sekcφch), kde by se mohli najednou naob∞dvat, a kde by se takΘ dal uspo°ßdat dostateΦn² poΦet paraleln∞ probφhajφcφch sekcφ. Volba nakonec zßkonit∞ padla na pra₧sk² Palßc kultury, kter² je pro akce obdobnΘho m∞°φtka dostateΦn∞ dimenzovßn (i kdy₧ p∙vodn∞ pro akce pon∞kud jinΘho charakteru).
O tom, zda takovßto koncentrace do velmi malΘho ΦasovΘho ·seku byla optimßlnφ Φi nikoli, by se jist∞ dalo dlouho diskutovat. ZvlßÜt∞ p°i konanφ tolika paralelnφch sekcφ najednou mnoho lidφ jist∞ trpce litovalo, ₧e existujφ jen v jedinΘm exemplß°i, a nemohou tudφ₧ b²t na vφce mφstech souΦasn∞.
Hlavnφm d∙vodem pro tak krßtkΘ trvßnφ celΘ konference a znaΦnΘ "nahuÜt∞nφ" jejφho programu vÜak z°ejm∞ byly ΦasovΘ mo₧nosti v∞tÜiny ·Φastnφk∙ z poΦφtaΦov∞ vysp∞l²ch zemφ - a nejvφce pak samotn²ch organizßtor∙. Na obvyklou zdvo°ilostnφ otßzku, jak se jim lφbφ v Praze a zda ji₧ m∞li Φas si prohlΘdnout jejφ pam∞tihodnosti, mnozφ s povdechem odpovφdali, ₧e na to bohu₧el nemajφ Φas - ₧e p°ilet∞li bezprost°edn∞ p°ed zahßjenφm konference, a po jejφm skonΦenφ zase musφ pospφchat za dalÜφmi povinnostmi.
Ostatn∞ i p°φÜtφ roΦnφky konfernecφ INET a JENC poΦφtajφ se stejn∞ "nahuÜt∞n²m" programem.
V prvnφm t²dnu, od 6. do 12. Φervna, prob∞hl ji₧ druh² roΦnφk seminß°e s diplomaticky formulovan²m nßzvem "Network Training Workshop for the Technologically Emerging Countries". èlo p°itom o zcela obyΦejnou, ale jist∞ velmi pot°ebnou "nalejvßrnu" o sφtφch a komunikacφch pro vybranΘ ·Φastnφky z poΦφtaΦov∞ rozvojov²ch zemφ. Lo≥skΘ premiΘry se z·Φastnilo kolem stovky vybran²ch zßjemc∙, letos pak ji₧ kolem 170 lidφ z tΘm∞° 80 zemφ. Ti byli za°azeni v₧dy do jednΘ ze Φty° paraleln∞ probφhajφcφch sekcφ, kterΘ se zab²valy:
DalÜφ doprovodnou akcφ pak byl celodennφ seminß° o technologii ATM, kter² v pond∞lφ 13. Φervna uspo°ßdala firmy Digital (alias DEC) v hotelu Forum. Zde se ·Φastnφci mohli dozv∞d∞t, jakß je momentßlnφ situace kolem tΘto velmi perspektivnφ technologie, kterß mß ambice stßt se univerzßlnφ p°enosovou technologiφ jak pro prost°edφ lokßlnφch sφtφ, tak i pro pot°eby metropolitnφch sφtφ, a dokonce i pro pot°eby sφtφ rozlehl²ch. Byly zde popisovßny jak technickΘ aspekty tΘto technologie, tak i jejφ oΦekßvan² vliv na sφ¥ovΘ aplikace, a v neposlednφ mφ°e i na fungovßnφ sφtφ jako takov²ch.
Krom∞ tohoto samostatnΘho celodennφho seminß°e byla technologii ATM v∞novßna i jedna z paralelnφch sekcφ na samotnΘ konferenci INET'94/JENC5. Sv∞dΦφ to o tom, ₧e lidΘ kolem Internetu berou technologii ATM skuteΦn∞ vß₧n∞ - bez ohledu na to, ₧e p∙vodn∞ pochßzφ ze "sv∞ta spoj∙", se kter²m "sv∞t poΦφtaΦov²ch sφtφ" nem∞l v₧dy ty nejlepÜφ mo₧nΘ vztahy.
V pond∞lφ 13. a ·ter² 14. Φervna pak takΘ probφhala paralelnφ zasedßnφ jednotliv²ch pracovnφch skupin organizace RARE. Z·Φastnit se jich mohl kdokoli, kdo o to projevil zßjem, a to zadarmo (zatφmco za ·Φast na seminß°i o ATM se platil ekvivalent 60 americk²ch dolar∙).
Krom∞ sbornφku a r∙zn²ch propagaΦnφch materißl∙ vÜak ka₧d² zaregistrovan² ·Φastnφk konference zφskal i vlastnφ ·Φet na poΦφtaΦφch, kterΘ byly po dobu konßnφ konference nainstalovßny v Palßci kultury, zapojeny do lokßlnφ sφt∞, a p°es nφ pak napojeny na Internet. Pat°ilo jaksi k v∞ci, aby ·Φastnφci konference m∞li p°φstup k elektronickΘ poÜt∞, aby se prost°ednictvφm vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ mohli dostat ke sv²m "domovsk²m" poΦφtaΦ∙m, a stejn∞ tak vyu₧φvat dalÜφ z °ady bohat²ch mo₧nostφ, kterΘ jim dneÜnφ Internet nabφzφ. V₧dy¥ mnozφ z nich ji₧ doslova "₧ijφ na sφti", a majφ-li k dispozici p°φpojku na Internet, je jim vlastn∞ jedno, ve kterΘm kout∞ sv∞ta se prßv∞ nachßzφ - odevÜad mohou komunikovat se sv²mi bli₧nφmi, nad°φzen²mi i pod°φzen²mi, p°ßteli i konkurenty, a vlastn∞ i pracovat. Po°adatelΘ dokonce vyÜli vst°φc i t∞m, kte°φ si p°inesli vlastnφ notebook, a pot°ebovali se p°ipojit s nφm.
Celß ╚eskß republika vÜak byla do tΘ doby p°ipojena "ven" dv∞ma okruhy s celkovou p°enosovou kapacitou 128 a 64 kbps. Po dobu konßnφ konference se ale poda°ilo zv²Üit p°enosovou rychlost spoje 64 kbps (vedoucφho z Prahy do Amsterodamu) na 512 kbps, a krom∞ toho zajistit jeÜt∞ jeden dalÜφ spoj s rychlostφ 2 Mbps, vedoucφ a₧ do USA. V souvislosti s tφm se pak v Praze seÜla takovß koncentrace aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙ (sm∞rovaΦ∙, multiplexor∙ a dalÜφch za°φzenφ), jakß snad nemß obdoby v celΘ v²chodnφ Evrop∞. èkoda jen, ₧e po skonΦenφ konference byla skoro vÜechna tato technika zase rozebrßna a odvezena zp∞t. ZruÜen byl i dvoumegabitov² spoj do USA, Üanci z∙stat mß jen p∙lmegabitov² spoj do Amsterodamu. ProblΘmem ji₧ toti₧ nejsou ani tak technickΘ mo₧nosti naÜich spoj∙, jako jejich p°φliÜ vysokΘ tarify (v porovnßnφ se zßpadnφ Evropou n∞kolikanßsobn∞ vyÜÜφ za srovnatelnΘ slu₧by).
Podrobn∞ji se o celΘm technickΘm zßzemφ konference INET'94/JENC5 m∙₧ete doΦφst v samostatnΘm boxu.
P°enßÜena byla takto vÜechna plenßrnφ zasedßnφ, a to po jednom zvukovΘm a dvou obrazov²ch kanßlech (z nich jeden "zabφral" °eΦnφka, a druh² plßtno, na kterΘm se promφtaly f≤lie ze zp∞tnΘho projektoru). K dispozici byly i pr∙b∞₧nΘ ·daje o tom, z kolika mφst v celΘm sv∞t∞ je toto vysφlßnφ sledovßno: v pr∙m∞ru to bylo kolem 60 a₧ 70 mφst. OvÜem na otßzku, kolik lidφ se v jednotliv²ch mφstech na p°φsluÜnΘ monitory prßv∞ dφvalo, ani ta nejmodern∞jÜφ technika nedokßzala odpov∞d∞t.
DalÜφ zajφmavostφ, souvisejφcφ s p°enosem opbrazu a zvuku po Internetu, byla videokonference mezi Prahou a ÜvΘdsk²m Stockholmem, kde svou v²roΦnφ konferenci prßv∞ konala jinß organizace: EEMA (neboli: European Electronic Messaging Association). P°φpravy na tuto ₧ivou videokonferenci, p°enßÜenou po trase Praha-Lond²n-Stockholm, ovÜem potkalo n∞kolik organizaΦnφch pohrom: nap°φklad hodinu p°ed plßnovan²m zaΦßtkem se zm∞nilo mφsto, odkud se m∞lo vysφlat, a veÜkerß technika se musela st∞hovat do jinΘ mφstnosti. Pak se zase ukßzalo, ₧e ob∞ koncovΘ strany se Üpatn∞ dohodly s prost°ednφkem v Lond²n∞, na kterΘm kanßlu (adrese) budou vysφlat. Jistou dobu tak trvalo, ne₧ se vÜe dalo do po°ßdku, a kdy₧ u₧ se koneΦn∞ poda°ilo navßzat oboustrannΘ spojenφ, ·Φastnφci v Praze zjistili, ₧e ve Stockholmu mezitφm prakticky vÜichni odeÜli na ob∞d. Inu, technice Φlov∞k jeÜt∞ dokß₧e (obΦas) poruΦit, ale vlastnφmu ₧aludku?
Zasv∞cenφ odbornφci p°es poΦφtaΦovΘ sφt∞ mohli na konfewrenci potkat takΘ nenßpadnΘho vousßΦe jmΘnem Jon Postel, kter² je ·dajn∞ jedinou lidskou bytostφ, kterß p°eΦetla vÜechny dokumenty RFC (kterΘ jsou formßlnφmi i neformßlnφmi standardy Internetu, kter²ch k dneÜnφmu dni existuje p°es 1600, a pod mnoha z nich je prßv∞ Jon Postel podepsßn).
Na slavnostnφm zahßjenφ konference byl p°φtomen takΘ George Soros, kterΘmu Internet vd∞Φφ za sv∙j v²razn∞jÜφ rozvoj v zemφch b²valΘ v²chodnφ evropy a b²valΘm Sov∞tskΘm Svazu. Pan Soros toti₧ v t∞chto zemφch zaklßdß a dotuje celou sφ¥ nadacφ, kterΘ mj. finanΦn∞ podporujφ i provoz Internetu. Je jist∞ p°φznaΦnΘ, ₧e nap°φklad v Rumunsku je po n∞m pojmenovßno mnoho poÜtovnφch server∙, a jeho jmΘno dokonce nese i jedna ze subdomΘn pod rumunskou nßrodnφ domΘnou RO.
OvÜem hv∞zdou prvnφ velikosti byl na letoÜnφ konferenci INET'94/JENC5 pan Vinton G. Cerf. Pro ty, kte°φ neznajφ historii Internetu a "pozadφ" soustavy protokol∙ TCP/IP, jen malΘ p°edstavenφ: pan Vinton Cerf je tφm, kdo vymyslel zßklad protokol∙ TCP/IP (spolu se sv²m tehdejÜφm spolupracovnφkem Richardem Kahnem, kter² byl takΘ v Praze p°φtomen), a kter² takΘ stßl u zrodu celΘho Internetu - jeho role zde byla takovß, ₧e je z°ejm∞ po prßvu oznaΦovßn jako "otec Internetu". Podrobn∞ji se o n∞kter²ch jeho ₧ivotnφch nßzorech, postojφch a zkuÜenostech m∙₧ete doΦφst v interview, kterΘ jednomu z autor∙ poskytl.
V Praze byl pan Cerf p°edevÜφm v roli p°edsedy spoleΦnosti Internet Society, a dßle pak i jako viceprezident americkΘ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti MCI (kterß se mj. postarala o linku 2 Mbps z Prahy do USA).
Z tohoto pohledu konference INET'94/JENC5 zcela jist∞ splnila veÜkerß oΦekßvßnφ, a stejn∞ tak i vÜechny jejφ doprovodnΘ akce. Dφk za to pat°φ nejen vÜem sponzor∙m (kte°φ byli snad p°i ka₧dΘ mo₧nΘ p°φle₧itosti podrobn∞ vyjmenovßvßni), ale takΘ vÜem t∞m, kte°φ nikde jmenovßni nebyli, ale bez jejich₧ poctivΘ a ob∞tavΘ prßce by konference INET'94/JENC5 nemohla v∙bec prob∞hnout. D∞kujeme.