Ji°φ Peterka:

NßÜ trh na tento trend reaguje sice s urΦit²m zpo₧d∞nφm, ale reaguje: objevujφ se jak reedice ji₧ d°φve vydan²ch slovnφk∙, tak i slovnφky zcela novΘ. Vydßvßny jsou jak "vÜeobecn∞" lad∞nΘ slovnφky, tak i slovnφky specificky zam∞°enΘ na urΦitou konkrΘtnφ oblast, jako nap°φklad v²poΦetnφ techniku, strojφrenstvφ, ekonomiku, bankovnictvφ apod.

V∞tÜina t∞chto slovnφk∙ p°itom vychßzφ v "klasickΘ", tj. tiÜt∞nΘ form∞. Existujφ vÜak ji₧ i takovΘ slovnφky, kterΘ vychßzφ pouze v "poΦφtaΦovΘ" podob∞, a jsou tedy p°φstupnΘ pouze u₧ivatel∙m poΦφtaΦ∙. Zajφmavou kategorii pak p°edstavujφ takovΘ slovnφky, kterΘ existujφ v obou podobßch: vychßzφ jak v kni₧nφ form∞, tak i v softwarovΘ podob∞. Jednou z prvnφch vlaÜtovek se stalo poΦφtaΦovΘ vydßnφ ·sp∞ÜnΘho AnglickΘho v²kladovΘho slovnφku s Φesk²mi ekvivalenty, znßmΘho pod jmΘnem PASSWORD - kni₧nφ podobu tohoto slovnφku s 50 000 hesly, kter² je ve svΘ podstat∞ anglicko=Φesk²m slovnφkem, vydala v roce 1991 Mladß fronta. PoΦφtaΦovß verze, kterß se poslΘze objevila na trhu, je vÜak schopnß fungovat anglicko-Φesk² i Φesko-anglick² slovnφk.

Projekt ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze

V souΦasnosti ji₧ byly takto p°ipraveny v poΦφtaΦovΘ podob∞ nßsledujφcφ tituly (viz tΘ₧ samostatnΘ boxy):

• Velk² anglicko-Φesk² slovnφk autor∙ Haise a Hodka
• ╚esko anglick² slovnφk Josefa Fronka
• Anglicko-Φesk² a Φesko-anglick² slovnφk zpracovßnφ dat, telekomunikacφ a kancelß°sk²ch systΘm∙, autor∙ Minihofera, HavlφΦka a StarΘho
• Encyklopedick² slovnφk

V p°φprav∞ jsou pak dalÜφ tituly: Φesk² synonymick² slovnφk, st°edn∞ velk² Φesko-n∞meck² a n∞mecko-Φesk² slovnφk, anglicko-ΦeskΘ slovnφky ekonomiky, obchodu, Φesko-anglick² a n∞mecko-Φesk² technick² slovnφk, lΘka°sk² slovnφk a dalÜφ.

JednotlivΘ slovnφky p°itom jsou, resp. majφ b²t obsahov∞ toto₧nΘ se sv²mi kni₧nφmi verzemi. Vzhledem ke svΘ poΦφtaΦovΘ form∞ ovÜem mohou mφt navφc n∞kterΘ nezanedbatelnΘ p°ednosti - nap°φklad slovnφk zpracovßnφ dat, telekomunikacφ a kancelß°sk²ch systΘm∙ autor∙ Minihofera, HavlφΦka a StarΘho, je ve svΘ kni₧nφ podob∞ pouze anglicko-Φesk², zatφmco vpoΦφtaΦovΘ verzi je anglicko-Φesk² i Φesko-anglick². P°ipravovßna je i obousm∞rnß verze VelkΘho anglicko-ΦeskΘho slovnφku autor∙ Haise a Hodka.

DalÜφ v²hodu, kterou firma LEDA v rßmci svΘho projektu ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze slibuje, ale zatφm jeÜt∞ nenabφzφ, je mo₧nost tzv. ·plnΘho hledßnφ, neboli mo₧nost vyhledßvßnφ klφΦov²ch slov a souslovφ i uvnit° popisnΘ Φßsti jednotliv²ch hesel. K recenzi jsem vÜak dostal pouze tzv. zßkladnφ verze, schopnΘ vyhledßvat jen podle vlastnφch hesel (p°esn∞ji: tzv. heslov²ch zßhlavφ), s jednou v²jimkou v p°φpad∞ EncyklopedickΘho slovnφku (viz box), ve kterΘm lze hledat i podle n∞kter²ch klφΦov²ch slov v rßmci popisnΘ Φßsti hesel (viz tΘ₧ obrßzek 3). Tyto verze jsou takΘ dßle popisovßny.

R∙znß dφla v jednotnΘm hßvu

P°edstav∞ dvou relativn∞ samostatn²ch slo₧ek odpovφdß i skuteΦnost, ₧e slovnφkov² klient je, a z°ejm∞ i nadßle mß b²t v zßsad∞ jednotn² pro vÜechny slovnφky v rßmci ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze. To pak mj. znamenß, ₧e u₧ivateli se nabφzφ stejnΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ, neboli jednotn² "vzhled" vÜech r∙zn²ch slovnφk∙, a dßle jednotn² zp∙sob ovlßdßnφ, a tφm vlastn∞ i jednotn² zp∙sob prßce se vÜemi slovnφky.

Obr.1: P°φklad hesla ve VelkΘm anglicko-ΦeskΘm slovnφku autor∙ Haise a Hodka, v poΦφtaΦovΘ verzi

U₧ivatelskΘ rozhranφ, kterΘ slovnφkov² klient vytvß°φ, je grafickΘ. D∙vodem je bezesporu snaha zachovat v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e typografickΘ konvence, pou₧φvanΘ v kni₧nφch verzφch slovnφk∙, vΦetn∞ nejr∙zn∞jÜφch nßrodnφch abeced, specißlnφch znak∙ apod. Jak nßzorn∞ dokumentuje obrßzek 1, tento zßm∞r se poda°ilo naplnit.

Zp∙sob ovlßdßnφ u₧ivatelskΘho rozhranφ vychßzφ z b∞₧n²ch "okennφch" konvencφ, ale celkov² image u₧ivatelskΘho rozhranφ mß blφ₧e spφÜe k tomu, na co jsou zvyklφ u₧ivatelΘ poΦφtaΦ∙ Macintosh. Bez myÜi se sice obejdete (dφky hork²m klßvesßm), ale s nφ je ovlßdßnφ v²razn∞ jednoduÜÜφ. Konverzace s u₧ivatelem je vedena Φesky, a n∞kdy snad a₧ p°φliÜ d∙sledn∞ - osobn∞ mi chvφli trvalo, ne₧ jsem si zvykl, ₧e mφsto obvyklΘho O.K jsou podle kontextu alternativn∞ pou₧φvßny termφny Dob°e Φi Hotovo, a mφsto anglickΘho Cancel je n∞kde pou₧φvßn termφn ZruÜit,zatφmco jinde zase termφn Zp∞t. Pravdou je, ₧e ΦeskΘ termφny v sob∞ nesou vφce informace, ne₧ jejich anglickΘ prot∞jÜky, a dokß₧φ tedy jemn∞ji rozliÜit varianty akcφ, kterΘ jsou u₧ivateli nabφzeny. ProblΘm je vÜak v tom, ₧e tuzemÜtφ u₧ivatelΘ v∞tÜinou nejsou zvyklφ rozliÜovat dv∞ varianty kladnΘho potvrzenφ a dv∞ varianty odmφtnutφ.

U₧ivatel ovÜem mß mo₧nost si p°edepsat, aby se s nφm program bavil anglicky - co₧ je asi rozumnΘ, majφ-li slovnφky pou₧φvat takΘ lidΘ, pro kterΘ nenφ ΦeÜtina rodn²m jazykem. Anglicky mluvφcφ u₧ivatelΘ si tedy ji₧ dnes p°ijdou na svΘ, ale jak dopadnou n∞mecky mluvφcφ u₧ivatelΘ, kterΘ budou jist∞ zajφmat p°ipravovanΘ n∞mecko-ΦeskΘ slovnφky?

Vlastnosti slovnφkovΘho klienta

Tou nejd∙le₧it∞jÜφ vlastnostφ slovnφkovΘho klienta je skuteΦnost, ₧e jde o b∞₧n² aplikaΦnφ program pro prost°edφ MS DOS-u, bez mo₧nosti stßt se rezidentnφm programem. To pak v praxi znamenß, ₧e u₧ivatel, skuteΦn∞ pracujφcφ v MS DOS-u, si m∙₧e na svΘm poΦφtaΦi spustit jen jeden takov²to program, ale vedle n∞j ji₧ bohu₧el nic jinΘho - ₧ßdn² ze sv²ch oblφben²ch textov²ch editor∙, ve kterΘm by psal svΘ texty, a p°itom obΦas "nahlφ₧el" do svΘho poΦφtaΦovΘho slovnφku.

Obr. 2.: Zabudovan² editor umo₧≥uje pracovat se dv∞ma soubory souΦasn∞

Slovnφkov² klient °eÜφ tuto nep°φjemnou situaci tφm, ₧e u₧ivateli sßm nabφzφ vlastnφ editor pro po°izovßnφ text∙. Vlastnosti a schopnosti tohoto editoru jsou ovÜem dosti skromnΘ - hodφ se na n∞ anglickΘ oznaΦenφ plain vanilla, kterΘ mß vyjßd°it, ₧e p°φsluÜn² produkt obsahuje opravdu jen ty nejzßkladn∞jÜφ funkce, a ₧ßdnΘ bells and whistles, neboli dalÜφ dopl≥ky, u₧iteΦnosti Φi pokroΦilejÜφ funkce. Krom∞ p°φmΘ provßzanosti se samotn²m slovnφkem je jedinou, zato ale v²znamnou v²hodou tohoto editoru mo₧nost pracovat se dv∞ma soubory souΦasn∞ - typicky s originßlnφm textem, a pr∙b∞₧n∞ vznikajφcφm p°ekladem (ve dvou oknech, viz obrßzek 2). Pro toho, kdo je skuteΦn∞ odkßzßn jen na prost°edφ MS DOSu, bez mo₧nosti soub∞₧nΘho b∞hu vφce ·loh, je toto nouzovΘ °eÜenφ jist∞ pou₧itelnΘ. Otßzkou ovÜem je, zda se s jeho minimßlnφm komfortem budou u₧ivatelΘ ochotni spokojit.

LΘpe na tom samoz°ejm∞ budou ti, kte°φ na svΘm poΦφtaΦi mohou provozovat vφce ·loh soub∞₧n∞ - nejspφÜe asi v rßmci MS Windows, b∞₧φcφch v tzv. rozÜφ°enΘm (extended) re₧imu jako nadstavba MS DOS-u. Tito u₧ivatelΘ si toti₧ mohou spustit v samostatn²ch relacφch MS DOSu hned n∞kolik exemplß°∙ slovnφkov²ch klient∙ (nejspφÜe "nad" r∙zn²mi slovnφky), a vedle nich jeÜt∞ takΘ sv∙j oblφben² editor, ve kterΘm budou po°izovat svΘ texty. Jeliko₧ ale slovnφkov² klient nenφ programem, urΦen²m pro prost°edφ MS Windows, nedokß₧e vyu₧φvat jeho mechanismy pro p°enos dat z jednΘ aplikace do druhΘ - ani tzv. schrßnku (clipboard), viz box: V²hody a nev²hody poΦφtaΦov²ch slovnφk∙.Slovnφkov² klient navφc pracuje v grafickΘm re₧imu, s rozliÜenφm 640x480 (a vy₧aduje tedy VGA kartu), tak₧e v rßmci MS Windows v∞tÜinou nenφ mo₧nΘ jej provozovat v okn∞ (n²br₧ jen celoobrazovkov∞). A¥ ji₧ pak pou₧φvßte editor pro MS Windows, nebo editor pro prost°edφ MS DOS-u, v²sledn² efekt je pro vßs stejn²: pot°ebujete-li p°i psanφ svΘho textu konzultovat slovnφk, musφte se p°φsluÜn²m zp∙sobem nejprve p°epnout do tΘ ·lohy, ve kterΘ mßte slovnφk spuÜt∞n jako samostatnou aplikaci, zde vyhledat vÜe pot°ebnΘ, v²sledek si zapamatovat (nebo t°eba zapsat na kus papφru), a pak se zase p°epnout zp∞t do svΘho editoru a v²sledek pou₧φt. Tedy ₧ßdnΘ elektronickΘ cut and paste p°es schrßnku (clipboard), ale p∞kn∞ "ruΦnφ" prßce.

SlovnφkovΘho klienta je mo₧nΘ provozovat jak na samostatn²ch poΦφtaΦφch, tak i v sφti. V tomto druhΘm p°φpad∞ mohou b²t datovΘ soubory jednotliv²ch slovnφk∙ umφst∞ny centrßln∞ na p°φsluÜnΘm serveru, zatφmco na jednotliv²ch pracovnφch stanicφch musφ b²t jen n∞kterΘ pracovnφ soubory (v p°φpad∞ VelkΘho anglicko-ΦeskΘho slovnφku majφ tyto pracovnφ soubory dohromady cca 300 KB, a vÜe ostatnφ je umφst∞no na serveru). CelkovΘ nßroky jednotliv²ch slovnφk∙ na objem diskovΘ pam∞ti jsou uvedeny v boxu.

Mo₧nosti vyhledßvßnφ

Obr.3: P°edstava vyhledßvßnφ jednoznaΦn∞ zadanΘho klφΦovΘho slova (s vφce v²skyty, na p°φkladu EncyklopedickΘho slovnφku)

NejjednoduÜÜφ je situace v p°φpad∞, kdy p°esn∞ znßte syntaxi toho, co hledßte. Zßkladnφ verze slovnφkovΘho klienta, kterou jsem dostal k recenci, pak vßmi zadanΘ klφΦovΘ slovo (Φi skupinu slov) zaΦne hledat v tzv. heslov²ch zßhlavφch (v p°φpad∞ EncyklopedickΘho slovnφku pak ΦßsteΦn∞ i v obsahu jednotliv²ch hesel, viz obrßzek 3). Pokud jej najde prßv∞ v jednom heslovΘm zßhlavφ, rovnou vßm ukß₧e jeho obsah. Pokud se vßmi zadanΘ klφΦovΘ slovo Φi souslovφ (skupina slov) vyskytuje ve vφce heslov²ch zßhlavφch, slovnφkov² klient vßm nejprve nabφdne seznam nalezen²ch v²skyt∙ (viz obrßzek 3). Z tohoto seznamu si pak m∙₧ete sami vybrat heslo, jeho₧ obsah chcete zobrazit.

Neznßte-li zcela p°esn∞ to, co hledßte, nebo nevφte-li jak se to pφÜe, mßte v zßsad∞ dv∞ mo₧nosti. Tou prvnφ je pou₧itφ tzv. hv∞zdiΦkovΘ notace, vyu₧φvajφcφ specißlnφch zßstupn²ch znak∙ "*" a "?". Zp∙sob vyu₧itφ t∞chto zßstupn²ch znak∙ je stejn², jako nap°φklad v prost°edφ MS DOS-u: znak "?" zastupuje jeden (libovoln²) znak, zatφmco "*" zastupuje libovoln² poΦet libovoln²ch znak∙. JedinΘ omezenφ spoΦφvß v tom, ₧e smφte pou₧φt nejv²Üe dva znaky "?" najednou, a hv∞zdiΦkovou konvenci jako takovou nesmφte pou₧φvat u slovnφch spojenφ (p°esn∞ji v p°φpad∞, kdy znakov² °et∞zec, kter² zadßvßte k vyhledßnφ, obsahuje mezeru, pomlΦku Φi jinΘ specißlnφ znaky).

Zajφmavou terminologickou novinkou je pak pojmenovßnφ klφΦov²ch slov (nikoli jeÜt∞ heslov²ch zßhlavφ), kterΘ se ve slovnφku najdou a vyhovujφ podmφnkßm, dan²m pou₧itou hv∞zdiΦkovou notacφ: slovnφkov² klient je oznaΦuje jako otaznφkovΘ d∞ti. ZajφmavΘ, a docela v²sti₧nΘ.

Obr. 4: P°edstava vyhledßvßnφ klφΦovΘho slova, zadanΘho s vyu₧itφm tzv. hv∞zdiΦkovΘ notace

Pokud se na zßklad∞ vaÜeho dotazu najdou n∞jakΘ otaznφkovΘ d∞ti, je vßm nabφdnut jejich seznam (viz obrßzek 4). Pokud si z n∞j n∞kterΘ slovo vyberete, je dalÜφ postup stejn², jako kdyby jste p°φsluÜnΘ klφΦovΘ slovo zadali p°φmo, bez pou₧itφ hv∞zdiΦkovΘ notace - slovnφkov² klient tedy toto klφΦovΘ slovo zaΦne hledat v heslov²ch zßhlavφch, a pokud najde vφce jeho v²skyt∙, nabφdne vßm jejich seznam (jako na obrßzku 4).

Druhou mo₧nostφ, kterou mßte k dispozici pro p°φpad, ₧e neznßte zcela p°esn∞ hledanΘ klφΦovΘ slovo nebo jeho syntaxi, je mo₧nost p°edepsat si i hledßnφ podobn²ch tvar∙.

Tuto mo₧nost je vhodnΘ chßpat jako pon∞kud "voln∞jÜφ" alternativu pou₧itφ hv∞zdiΦkovΘ notace, p°i kterΘ slovnφkov² klient p°esn∞ respektuje to, co mu zadßte. Zde naopak vßÜ dotaz nebere jako dogma, ale p°ipouÜtφ, ₧e jste se mohli p°epsat, zm²lit, nebo ₧e jste si jen "st°elili od boku", a sna₧φ se vßm nabφdnout takovΘ tvary, kterß uznß za podobnΘ vßmi zadanΘmu tvaru. Nap°φklad kdy₧ si prßv∞ nem∙₧ete vzpomenout, jak se v angliΦtin∞ pφÜe slovo "mail", m∙₧ete napsat nap°φklad "mejl", a slovnφkov² klient si ji₧ n∞jak poradφ - v rßmci nabφzen²ch podobn²ch slov vßm p°edlo₧φ i ten sprßvn² (viz obrßzek 5).

Obr. 5: P°edstava vyhledßvßnφ klφΦovΘho slova, s vyu₧itφm mo₧nosti hledat i podobnΘ tvary

Kdy₧ jsem se sna₧it p°ijφt na kloub algoritmu, podle kterΘho slovnφkov² klient posuzuje podobnost, p°φliÜ jsem neusp∞l. V n∞kter²ch p°φpadech tento algoritmus naprosto osl≥oval (nap°φklad k poΦeÜt∞nΘmu "mejnfrejm" dokßzal najφt sprßvnΘ "mainframe"), ale v jin²ch zase zklamal na celΘ Φß°e: nap°φklad k anglickΘmu "mistakes" nedokßzal nabφdnout ₧ßdn² podobn² tvar (dokonce ani singulßr "mistake", kter² jinak samoz°ejm∞ znß). Jak jsem se poslΘze dozv∞d∞l, algoritmus hledajφcφ podobnΘ tvary "neznß" jazyk, se kter²m pracuje, a tudφ₧ ani ₧ßdnß jeho gramatickß pravidla (jako nap°φklad pravidla tvorby plurßlu).

Velmi u₧iteΦnou schopnostφ slovnφkovΘho klienta je vedenφ historie u₧ivatelsk²ch dotaz∙. Jestli₧e se postupn∞ dotazujete na r∙znß hesla, slovnφkov² klient si je pamatuje, a na po₧ßdßnφ vßm nabφdne jejich seznam. Vy se pak m∙₧ete ke kterΘmukoli z nich vrßtit.

DalÜφ mo₧nostφ, kterou slovnφkov² klient nabφzφ, je vyhledßvßnφ v rßmci prßv∞ zobrazovanΘho hesla. Tato mo₧nost je zvlßÜt∞ u₧iteΦnß v p°φpad∞, kdy narazφte na heslo, jeho₧ obsah je rozsßhlejÜφ, a pot°ebujete v n∞m najφt n∞jak² konkrΘtnφ °et∞zec Φi klφΦovΘ slovo.

Klady a zßpory

BßjeΦnΘ rychlosti vyhledßvßnφ bylo z°ejm∞ dosa₧eno tφm, ₧e auto°i nepou₧ili ₧ßdn² hotov² databßzov² nßstroj (typu DBase, FoxPro apod.), ale vÜe pot°ebnΘ si napsali sami v jazyku C++.

Za zßpor naopak pova₧uji samotnou koncepci slovnφkovΘho klienta v jeho stßvajφcφ podob∞. MyÜlenka nabφdnout u₧ivateli jednotnΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ, zprost°edkovßvanΘ v₧dy stejn²m klientsk²m programem, je jist∞ velmi rozumnß. ProblΘm je ovÜem v tom, ₧e slovnφkov² klient ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze nenφ schopen se za b∞hu p°epφnat mezi jednotliv²mi slovnφky. Pokud si tedy nap°φklad u₧ivatel zakoupφ Velk² anglicko-Φesk² slovnφk, a vedle n∞j Encyklopedick² slovnφk, v jedno·lohovΘm prost°edφ MS DOS-u s nimi nem∙₧e pracovat souΦasn∞! Ve vφce·lohovΘm prost°edφ si pro ka₧d² slovnφk, kter² chce pou₧φvat soub∞₧n∞, musφ spustit nov² exemplß° slovnφkovΘho klienta. DalÜφm nep°φjemn²m momentem, nynφ Φist∞ technickΘ povahy, je skuteΦnost, ₧e slovnφkovΘmu klientu nelze p°edepsat, s jak²m slovnφkem mß pracovat, a kde je tento slovnφk umφst∞n (slovnφkov² klient "jde na pevno" po konkrΘtn∞ pojmenovan²ch souborech, umφst∞n²ch v aktußlnφm adresß°i). Pokud si zakoupφte vφce slovnφk∙ z ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze, jejich instalaΦnφm program∙m musφte p°edepsat, aby vßm je nainstalovali do r∙zn²ch adresß°∙. P°itom vßm ale do ka₧dΘho z nich nainstalujφ samostatn² exemplß° jednoho a tΘho₧ programu (slovnφkovΘho klienta), kter² je EXE souborem velikosti tΘm∞° 600 KB! Nechcete-li zcela zbyteΦn∞ pl²tvat stovkami kilobyt∙ na svΘm pevnΘm disku, m∙₧ete samoz°ejm∞ vystaΦit i s jedin²m exemplß°em slovnφkovΘho klienta (nap°φklad tak, ₧e si jej v₧dy p°i spuÜt∞nφ slovnφku nejprve zkopφrujete do adresß°e, ve kterΘm se nachßzφ vlastnφ slovnφk, a po skonΦenφ prßce se slovnφkem jej zase sma₧ete). VÜe si ale musφte zajistit (i vymyslet) sami. Smyslupln²m °eÜenφm by bylo zajistit reentrantnost slovnφkovΘho klienta a opat°it jej parametrem, umo₧≥ujφcφm zadat nap°. umφst∞nφ slovnφku. JeÜt∞ inteligentn∞jÜφm °eÜenφm by pak byla mo₧nost volby pou₧φvanΘho slovnφku p°φmo ze slovnφkovΘho klienta.

Pohled do budoucna

V DOS-ovΘ verzi slovnφkovΘho klienta majφ b²t dßle zdokonalovßny schopnosti zabudovanΘho editoru, vΦetn∞ mo₧nostφ importu a exportu text∙ do nejrozÜφ°en∞jÜφch editor∙. Dokonce se pr² pracuje i na tom, aby DOS-ovß verze slovnφkovΘho klienta, provozovanß v prost°edφ MS Windows, dokßzala pracovat s jejφ schrßnkou (clipboard-em), a tφm umo₧≥ovala p°enos dat do nejr∙zn∞jÜφch program∙ pro MS Windows stylem cut and paste. Teprve p°ipravovanß verze slovnφkovΘho klienta pro prost°edφ MS Windows, kterß by m∞la b²t k dispozici koncem roku, vÜak bude moci pln∞ vyu₧φt vÜech schopnostφ tΘto "u₧ivatelsky p°φtulnΘ" nadstavby nad °ßdkov∞ orientovan²m MS DOSem.

K dispozici vÜak ji₧ ·dajn∞ je brßna, umo₧≥ujφcφ p°φmou spoluprßci stßvajφcφho slovnφkovΘho klienta ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze s editorem WordPerfect 5.1- prost°ednictvφm programovΘho balφku WordPerfect Office, kter² pamatuje na mo₧nost spoluprßce s externφmi programy. èkoda jen, ₧e jinΘ oblφbenΘ editory pro prost°edφ DOS-u na takovouto mo₧nost nepamatujφ.

V²razn²m vylepÜenφm bude takΘ verze slovnφk∙ s tzv. ·pln²m hledßnφm (viz v²Üe), schopnß vyhledßvat zadanß klφΦovß slova nejen v heslov²ch zßhlavφch, ale takΘ i v rßmci obsahu jednotliv²ch hesel. P°φnosem jist∞ bude i mo₧nost, aby si u₧ivatel sßm vytvß°el vlastnφ slovnφky - tato mo₧nost toti₧ ve stßvajφcφ verzi chybφ.

DalÜφm vylepÜenφm, o kterΘ si cel² projekt ╚eskΘ slovnφkovΘ databßze doslova koleduje, je jeho realizace ve form∞ CD-ROM disku. Jak jsem byl ujiÜt∞n, i na tΘto verzi se pracuje, a m∞la by b²t dostupnß od Φervernce tohoto roku. Doposud pr² nebyla realizovßna proto, ₧e jen mßlo u₧ivatel∙ projevilo zßjem o CD-ROM verzi (z°ejm∞ nemaje pot°ebnou mechaniku). To je docela dob°e mo₧nΘ, ale do budoucna se i zde situace jist∞ zm∞nφ: v₧dy¥ ceny CD-ROM mechanik rychle klesajφ, a v dob∞ psanφ tohoto Φlßnku byla na naÜem trhu nabφzena nejlacin∞jÜφ mechanika ji₧ za necelΘ Φty°i tisφce KΦ (bez DPH).