Ji°φ Peterka

PoΦφtaΦovΘ viry mohou b²t velmi nebezpeΦnΘ - o tom se z°ejm∞ na vlastnφ k∙₧i p°esv∞dΦilo ji₧ mnoho a mnoho u₧ivatel∙. TakΘ vÜeobecnΘ pov∞domφ o virech je u ÜirÜφ u₧ivatelskΘ ve°ejnosti na pom∞rn∞ vysokΘ ·rovni, v neposlednφ °ad∞ jist∞ i dφky osv∞tovΘ Φinnosti v²robc∙ a distributor∙ nejr∙zn∞jÜφch antivirov²ch prost°edk∙.

Ji₧ pom∞rn∞ mßlo se ale vφ, ₧e vedle poΦφtaΦov²ch vir∙ (a tzv. trojsk²ch konφ, viz minule) existuje jeÜt∞ jedna dalÜφ kategorie velmi nebezpeΦn²ch program∙, kter²m se v angliΦtin∞ °φkß worms (doslova: Φervi).

Jestli₧e poΦφtaΦov² virus je obvykle charakterizovßn jako "kus" k≤du neschopn² samostatnΘho ₧ivota (a pouze parazitujφcφ na jin²ch programech, kterΘ infikuje), pak Φerv (worm) je schopen ₧φt vlastnφm ₧ivotem - je to samostatn² spustiteln² program, kter² se nesna₧φ stßt souΦßstφ jin²ch program∙ (jako virus), a dokonce ani vydßvat se za n∞koho jinΘho (jako trojsk² k∙≥). Sna₧φ se reprodukovat sßm sebe (tedy stejn∞ jako virus, ale nikoli jako trojsk² k∙≥), a to p°edevÜφm v prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ - to je jeho dalÜφ zßsadnφ odliÜnostφ od poΦφtaΦovΘho viru. Typick² Φerv si toti₧ uv∞domuje existenci poΦφtaΦovΘ sφt∞ a zcela zßm∞rn∞ a v∞dom∞ ji vyu₧φvß ke svΘmu Üφ°enφ (zatφmco poΦφtaΦov² virus v∞tÜinou o existenci sφt∞ nic nevφ). V d∙sledku toho pak Φerv pou₧φvß i pon∞kud odliÜn² zp∙sob vlastnφ reprodukce - sna₧φ se Üφ°it tφm, ₧e vyhledßvß dalÜφ uzlovΘ poΦφtaΦe sφt∞ a p°enßÜφ na n∞ svΘ vlastnφ kopie (zatφmco virus typicky vyhledßvß a infikuje dalÜφ soubory). Podobn∞ jako virus m∙₧e b²t i Φerv "benignφ" a krom∞ samotnΘho Üφ°enφ nevykonßvat ₧ßdnΘ dalÜφ akce. Stejn∞ tak ale m∙₧e natropit mnoho a mnoho zlΘho.

Samotn² termφn worm z°ejm∞ vd∞Φφ za sv∙j vznik novele Johna Brunnera "The Shockwave Rider", ve kterΘ byl popsßn poΦφtaΦov² program, kter² dokßzal vy°adit z provozu celosv∞tovou telefonnφ sφ¥ (a byl zde oznaΦovßn jako "tapeworm"). Do pov∞domφ lidφ kolem poΦφtaΦov²ch sφtφ se termφn "worm" nesmazateln∞ vryl v souvislosti s tzv. Φern²m Φtvrtkem 3. listopadu roku 1988. VeΦer p°edchßzejφcφho dne toti₧ 23let² aspirant z Cornellovy univerzity v USA Robert T. Morris vpustil do sφt∞ Internet velmi virulentnφho Φerva - jak pozd∞ji uvßd∞l na svou omluvu, byl to pr² jen experiment, kter² se vymkl jeho kontrole. Pravdou ovÜem je, ₧e tento poΦφtaΦov² program do druhΘho dne zaplavil tΘm∞° cel² tehdejÜφ Internet a prakticky jej vy°adil z provozu. NaÜt∞stφ nikoli tφm, ₧e by provßd∞l n∞jakΘ destruktivnφ akce (byl "benignφ"), ale sv²m vlastnφm Üφ°enφm dokßzal vytφ₧it jednotlivΘ uzlovΘ poΦφtaΦe natolik, ₧e ji₧ nebyly schopny vykonßvat nic jinΘho.

A¥ ji₧ ·mysln∞ Φi ne·mysln∞, Robert T. Morris zkomplikoval sv²m Φinem ₧ivot mnoha lidem - nejen svΘmu otci, °editeli presti₧nφho National Computer Security Center, kterΘ spadß pod americkou bezpeΦnostnφ slu₧bu NSA, ale takΘ sßm sob∞ (byl odsouzen k pokut∞ 10 000 dolar∙ a 400 hodinßm ve°ejn∞ prosp∞Ün²ch pracφ). Na druhΘ stran∞ ale jeho Φerv (dnes oznaΦovan² p°φznaΦn∞ jako "The Great Worm") p°isp∞l i k velmi rychlΘmu odstran∞nφ chyb a slab²ch mφst v tehdejÜφm BSD Unixu, kterß ke svΘmu Üφ°enφ vyu₧φval, a dal vzniknout dodnes velmi d∙le₧itΘ pracovnφ skupin∞ CERT (Computer Emergency Response Team), kterß v rßmci Internetu pomßhß p°i nejr∙zn∞jÜφch krizov²ch situacφch a mimoto vÜeobecn∞ dbß o bezpeΦnost v sφti.

Ani mezi poΦφtaΦov²mi nadÜenci se vÜak Robertu T. Morrisovi nedostalo ₧ßdnΘho ocen∞nφ - spφÜe prßv∞ naopak. Jeho inicißly a souΦasn∞ i u₧ivatelskΘ jmΘno RTM mu n∞kte°φ vtipßlkovΘ p°em∞nili na RTFM. V odbornΘm ₧argonu toti₧ zkratka RTM znamenß "Read The Manual" a pou₧φvß se ve smyslu: "s tφm u₧ neotravuj, to si laskav∞ p°eΦti v manußlu". Zkratka RTFM pak p°edstavuje pon∞kud d∙razn∞jÜφ verzi - pφsmeno F v nφ reprezentuje slovo, kterΘ si laskav² Φtenß° ji₧ musφ domyslet sßm.