Ji°φ Peterka:

TakΘ v letoÜnφm roce byla tato pßte°nφ sφ¥ na bßzi FDDI (s aktualizovan²m nßzvem News Net 94) na mφst∞ a °ßdnΘ fungovala. Stejn∞ jako vloni vÜak nebyla p°φliÜ "vid∞t" - jejφ propagace byla spφÜe minimßlnφ a velmi nev²raznΘ byly i pravidelnΘ prezentace, kterΘ ji m∞ly nßvÜt∞vnφk∙m podrobn∞ji p°iblφ₧it, ale kterΘ se v∞tÜinou zab²valy spφÜe obecn²mi principy sφtφ. NejspφÜe to bylo zp∙sobeno tφm, ₧e o provoz a sprßvu pßte°nφ sφt∞ se stejn∞ jako v lo≥skΘm roce starali p°edevÜφm lidΘ z akademick²ch kruh∙ (konkrΘtn∞ z testovacφho st°ediska EANTC - European Advanced Networking Test Center - p°i TechnickΘ univerzit∞ v Berlφn∞), kte°φ v∞tÜinou mφvajφ jinou motivaci a cφle ne₧ zßstupci Φist∞ komerΦnφch organizacφ.

Mnohem "viditeln∞jÜφ" byly r∙znΘ dalÜφ sφt∞, kterΘ se na pßte°nφ sφ¥ News Net napojovaly - nejΦast∞ji Ülo o lokßlnφ sφt∞ typu Ethernet Φi Token Ring, budovanΘ jednotliv²mi vystavujφcφmi firmami. Ty se pak ji₧ dokßzaly postarat o mnohem v∞tÜφ publicitu.

ATM World '94

Na letoÜnφm CeBITu takto zazn∞l do celΘho sv∞ta velmi siln² hlas, navφc pronesen² ve vzßcnΘm souladu a harmonii. Sd∞lenφ lze shrnout do jedinΘ v∞ty: ve sv∞t∞ p°enosov²ch technologiφ ATM tßhnou vÜichni za jeden provaz!

V lo≥skΘm roce byla na CeBITu k vid∞nφ prakticky jen jedna v²znamn∞jÜφ privßtnφ sφ¥ na bßzi technologie ATM (Asynchronous Transfer Mode), navφc vybudovanß v²hradn∞ z aktivnφch prvk∙ jedinΘ firmy: americkΘ FORE Systems, Inc.

JeÜt∞ v roce 1993 se ale v Pa°φ₧i konala dalÜφ v²znamnß "sφ¥ovß" v²stava Interop '93. Na nφ ji₧ v praxi p°edvßd∞lo svΘ aktivnφ sφ¥ovΘ prvky pro technologii ATM vφce firem (konkrΘtn∞ 18). Nelze se proto p°φliÜ divit, ₧e n∞co podobnΘho se zaΦalo chystat i pro letoÜnφ CeBIT. Ji₧ 7. zß°φ 1993 se ve Frankfurtu schßzφ pracovnφ skupina, kterß m∞la za ·kol p°ipravit vÜe pot°ebnΘ. Ze 40 firem, kterΘ jeÜt∞ v srpnu projevily p°edb∞₧n² zßjem, sice vytrvalo jen 27, ale i p°esto tento poΦet p°ekonal vÜechna oΦekßvßnφ.

V²sledkem byla spoleΦnß expozice t∞chto 27 firem, nazvanß p°φznaΦn∞ ATM World '94. Po technickΘ strßnce Ülo vlastn∞ o heterogennφ sφ¥, ve kterΘ byly zapojeny sφ¥ovΘ prvky z·Φastn∞n²ch v²robc∙ a jejφm₧ cφlem bylo nßzorn∞ demonstrovat, jak si vÜechny tyto produkty dokß₧φ "dob°e rozum∞t". Aplikace, na kter²ch se vzßjemnß interoperabilita p°edvßd∞la, zahrnovaly p°edevÜφm multimedißlnφ poÜtu, videokonference a ₧ivΘ video, p°ebφranΘ z videoserver∙, kterΘ uchovßvajφ p°φsluÜnΘ videosekvence v digitalizovanΘm tvaru jako data.

Pohled do sv∞ta ATM

Cφlem sdru₧enφ je b²t jak²msi katalyzßtorem v²voje v oblasti ATM-technologiφ - ATM Forum nenφ organizacφ, kterß by formßln∞ vydßvala n∞jakΘ standardy (standardy de jure), ale je mφstem, kde takovΘto standardy skuteΦn∞ vznikajφ, kde dochßzφ ke konsenzu mezi r∙zn²mi p°edstavami a kde jsou tyto p°edstavy formulovßny do nßvrh∙ doporuΦenφ a norem. Tyto nßvrhy jsou pak p°edklßdßny jin²m organizacφm (zejmΘna organizaci CCITT, nov∞ p°ejmenovanΘ na ITU-TS, dßle evropskΘ ETSI atd.), kterΘ je pak formßln∞ p°ijφmajφ jako svΘ standardy. PodstatnΘ p°itom je, ₧e veÜkerΘ souΦasnΘ d∞nφ na poli ATM-technologiφ se skuteΦn∞ odehrßvß prßv∞ a pouze na p∙d∞ sdru₧enφ ATM Forum - ono je tedy onφm mφstem, kde vÜichni tßhnou jednφm sm∞rem za onen p°φsloveΦn² provaz.

Technologie ATM (Asynchronous Transfer Mode) je vÜeobecn∞ pova₧ovßna za velmi perspektivnφ p°enosovou technologii, vhodnou jak pro lokßlnφ, tak i pro rozlehlΘ sφt∞ a schopnou vyhov∞t jak pot°ebßm datov²ch p°enos∙, tak i pot°ebßm "nedatov²ch" p°enos∙ (p°edevÜφm pot°ebßm p°enosu zvuku a ₧ivΘho obrazu). Jde p°itom o p°enosovou technologii, kterß je schopna uspokojit i velmi vysokΘ nßroky na p°enosovou kapacitu - na rozdφl od v∞tÜiny souΦasn²ch p°enosov²ch technologiφ typu Ethernet, Token Ring Φi FDDI, kterΘ pracujφ s pevn∞ danou p°enosovou kapacitou (10, 16, resp. 100 Mbps) a kterΘ nabφzφ pouze jejφ sdφlenφ vÜemi ·Φastnφky komunikace, je ATM technologiφ, kterß dokß₧e p°id∞lovat tolik p°enosovΘ kapacity, o kolik si jednotlivφ ·Φastnφci "°eknou".

Na rozdφl od tzv. sdφlen²ch p°enosov²ch technologiφ (shared access technology) pracuje ATM na principu "bandwidth on demand" (neboli: "p°enosovß kapacita na ₧ßdost") a je v zßsad∞ tzv. p°epojovanou technologiφ (switched-access technology). Je zalo₧ena na p°epojovßnφ mal²ch (53bytov²ch) datov²ch bun∞k, kterΘ lze zpracovßvat velmi rychle (p°φmo v hardwaru), a tudφ₧ je mo₧no dosahovat i vysok²ch p°enosov²ch rychlostφ.

Prvnφ sadu standard∙ t²kajφcφch se p°enosov²ch technologiφ ATM p°ijala organizace CCITT ji₧ v roce 1990, tedy jeÜt∞ p°ed vznikem samotnΘho sdru₧enφ ATM Forum. DalÜφ nezbytnΘ standardy pak vznikaly pr∙b∞₧n∞, ale jejich p°φprava jeÜt∞ zdaleka nenφ u konce (nejnov∞jÜφ sadu doporuΦenφ, resp. nßvrh∙ ATM-standard∙ p°ijalo ATM Forum v zß°φ 1993 jako tzv. UNI Specification, version 3.0). VÜe ale nasv∞dΦuje tomu, ₧e proces standardizace ATM velmi rozumn²m zp∙sobem konverguje k tolik pot°ebnΘmu a hlavn∞ jednotnΘmu cφli.

Pro v²robce nejr∙zn∞jÜφch sφ¥ov²ch prvk∙ je aktivnφ ·Φast ve sdru₧enφ ATM Forum nezbytnostφ, necht∞jφ-li stßt stranou v²voje a jednoho dne zjistit, ₧e je na sv∞t∞ pln∞ ₧ivotaschopnß technologie, o kterΘ mnoho nev∞dφ a na kterou nejsou p°ipraveni. Naopak, ·Φast na d∞nφ v ATM Foru a anticipovßnφ dalÜφho pr∙b∞hu standardizace ATM umo₧≥uje v²robc∙m p°ichßzet ji₧ nynφ na trh s funkΦnφmi v²robky, kterΘ navφc dokß₧φ vzßjemn∞ spolupracovat (co₧ mohli nßzorn∞ p°edvΘst v expozici ATM World 94).

Z pohledu koncov²ch u₧ivatel∙ se ale situace kolem p°enosov²ch technologiφ ATM vÜak p°ece jen jevφ pon∞kud odliÜn∞ji. ProblΘm je toti₧ v tom, ₧e tato technologie se dosud jeÜt∞ nedostala (a dost dob°e ani nemohla dostat) do stßdia b∞₧nΘho komerΦnφho vyu₧itφ - v²roba ATM-produkt∙ jeÜt∞ zdaleka nedosßhla takovΘ mφry masovosti, aby dokßzala dostateΦn∞ "rozpustit" dosavadnφ vysokΘ nßklady na v²voj a na v²zkum tΘto novΘ technologie. Sφ¥ovΘ komponenty na bßzi ATM, kterΘ jsou ji₧ dnes nabφzeny na trhu, jsou stßle jeÜt∞ velmi drahΘ a koncov²m u₧ivatel∙m se zatφm nevyplßcφ do tΘto technologie investovat. V²jimkou jsou pouze takovφ u₧ivatelΘ, kte°φ spolupracujφ s v²robci na testovßnφ a celkovΘm "rozjezdu" ATM-technologiφ a dφky tomu se k p°φsluÜn²m produkt∙m dostßvajφ za zcela jin²ch ekonomick²ch podmφnek.

Na EthernetovΘ front∞ nejasno

Stackable hubs jsou velk²m Ülßgrem

Klasick² rozboΦovaΦ (hub) je ve svΘ podstat∞ rozvodn²m prvkem, kter² "rozvßdφ" jedno vedenφ do n∞kolika dalÜφch vedenφ. Zlat² v∞k rozboΦovaΦ∙ pro ethernetovskΘ sφt∞ nastal v dob∞, kdy se v t∞chto sφtφch zaΦala mφsto koaxißlnφch kabel∙ pou₧φvat tzv. kroucenß dvoulinka (twisted pair). Koaxißlnφ kabel toti₧ dovoloval vytvß°et v kabelovΘm segmentu odboΦky a na n∞ pak p°ipojovat jednotlivΘ uzlovΘ poΦφtaΦe (a tedy vytvß°et mnohobodovΘ spoje); kroucenß dvoulinka vÜak tuto mo₧nost nep°ipouÜtφ (dovoluje budovat jen dvoubodovΘ spoje, a nikoli mnohobodovΘ). Pro "rozv∞tvovßnφ" sφ¥ov²ch rozvod∙ je pak nutnΘ pou₧φvat specißlnφ obvody, zabudovanΘ prßv∞ do konstrukΦnφch celk∙ oznaΦovan²ch jako rozboΦovaΦe. ProblΘm je ovÜem v tom, ₧e tyto rozboΦovaΦe se z hlediska svΘ funkce chovajφ jako tzv. opakovaΦe (repeaters), p°iΦem₧ standard Ethernetu klade velmi ostrß omezenφ na to, kolik opakovaΦ∙ m∙₧e b²t v jednΘ sφti zapojeno. Toto omezenφ pak zaΦalo b²t nep°φjemnou p°ekß₧kou, jakmile se sφ¥ovΘ rozvody pro lokßlnφ sφt∞ zaΦaly d∙sledn∞ budovat podle zßsad tzv. strukturovanΘ kabelß₧e, tedy se stromovitou fyzickou topologiφ - mφsto dosavadnφ sb∞rnicovΘ - a jakmile bylo pot°eba pou₧φt v rozvody vφce opakovaΦ∙, ne₧ pravidla Ethernetu p°ipouÜtφ.

Nynφ ale v²robci p°iÜli s takov²m konstrukΦnφm provedenφm, kterΘ umo₧≥uje, aby se vφce samostatn²ch rozboΦovaΦ∙ "zapoΦφtßvalo" jako jedin² opakovaΦ. Toto "stackable" provedenφ, kterΘ ukazuje obrßzek, vyu₧φvß specißlnφch kabel∙, kter²mi se jednotlivΘ rozboΦovaΦe propojφ do sΘrie. P°itom jsou tyto rozboΦovaΦe obvykle stav∞ny fyzicky na sebe - odsud pak oznaΦenφ: stackable.

Na letoÜnφm CeBITu vÜak byla k vid∞nφ i modifikace pro ty, kte°φ majφ panickou hr∙zu z jakΘhokoli kabelu navφc: tzv. snappable (doslova: zacvakßvacφ) provedenφ je zalo₧eno na tom, ₧e jednotlivΘ rozboΦovaΦe jsou na vrchnφ a spodnφ stran∞ vybaveny konektory, kterΘ do sebe p°esn∞ zapadnou, jakmile jsou rozboΦovaΦe postaveny na sebe.

DalÜφ Ülßgr - p°epojovan² Ethernet

PraktickΘ °eÜenφ p°edpoklßdß, ₧e mφsto rozboΦovaΦ∙ (hubs) se pou₧ijφ tzv. ethernetovΘ ·st°edny (Ethernet switches), kterΘ z hlediska zp∙sobu svΘho fungovßnφ majφ mnohem blφ₧e k vφcevstupov²m most∙m ne₧ k opakovaΦ∙m (resp. k rozboΦovaΦ∙m, kterΘ fungujφ jako opakovaΦe).

Na letoÜnφm CeBITu bylo mo₧no spat°it takov²chto ethernetov²ch ·st°eden mnoho, od nejr∙zn∞jÜφch v²robc∙ a v r∙znΘm provedenφ: od samostatn²ch a nemodulßrnφch konstrukΦnφch celk∙ a₧ po moduly urΦenΘ pro nejr∙zn∞jÜφ sk°φn∞ a Üasi. Dosti r∙znorodß byla i pou₧φvanß terminologie: zatφmco n∞kte°φ v²robci prezentovali tato za°φzenφ skuteΦn∞ jako ·st°edny (Ethernet switches), jinφ je oznaΦovali jako "switching hubs" (doslova: p°epojujφcφ rozboΦovaΦe).

Pln∞ duplexnφ Ethernet - ticho po p∞Üince

Pr∙kopnφkem na poli pln∞ duplexnφho Ethernetu, kter² by mφsto dosavadnφch 10 Mbps nabφzel dvojnßsobek, tj. 20 Mbps, se stala firma Kalpana, Inc., ze Sunnyvalu v Kalifornii (kterß takΘ jako prvnφ p°iÜla s praktickou implementacφ p°epojovanΘho Ethernetu). Tato firma uvedla v zß°φ 1993 na trh prvnφ sφ¥ovΘ adaptΘry pro pln∞ duplexnφ Ethernet, kterΘ lze pou₧φvat s jejφ ethernetovou ·st°ednou Etherswitch EPS 1500. V zßsad∞ vÜak jde o proprietßrnφ °eÜenφ, kterΘ v dneÜnφ dob∞ nemß p°φliÜ Üanci na dlouhodob² ·sp∞ch. NaÜt∞stφ ale ji₧ staΦilo vzniknout sdru₧enφ Full Duplex Switched Ethernet Consortium, kterΘ by mohlo sjednotit jednotlivΘ v²robce a dßt vzniknout pot°ebn²m nov²m variantßm ethernetov²ch standard∙. Bylo by to velmi vhodnΘ, proto₧e jak pln∞ duplexnφ, tak p°edevÜφm p°epojovan² Ethernet mß velkou Üanci prosadit se. Nevy₧aduje toti₧ ₧ßdnou zm∞nu existujφcφ kabelß₧e ani sφ¥ov²ch karet instalovan²ch v uzlov²ch poΦφtaΦφch - zm∞na se t²kß pouze aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙ typu rozboΦovaΦ. Ty musφ b²t vym∞n∞ny za ethernetovΘ ·st°edny. Naproti tomu pln∞ duplexnφ Ethernet vy₧aduje i zm∞nu sφ¥ov²ch karet v uzlov²ch poΦφtaΦφch.

Na letoÜnφm CeBITu se ale o pln∞ duplexnφm Ethernetu tΘm∞° nemluvilo.

Vysokorychlostnφ Ethernet: kdy₧ se dva perou ....

Jedna skupina, vedenß firmou Hewlett-Packard, p°iÜla s myÜlenkou zkombinovat dosavadnφ Ethernet a Token Ring (a p°evzφt z nich to, co se nejvφce osv∞dΦilo: jednoduch² a rychl² p°φstup k p°enosovΘmu mΘdiu, na kter² jsou zvyklφ u₧ivatelΘ dneÜnφho Ethernetu) a °φzenΘ a pln∞ deterministickΘ chovßnφ dosavadnφch sφtφ Token Ring. V²sledek, oznaΦovan² jako 100VG-AnyLAN (a do budoucna z°ejm∞ 100Base-VG), je skuteΦn∞ mo₧nΘ pova₧ovat za logickΘho nßstupce, resp. dalÜφ v²vojovΘ stßdium dneÜnφho Ethernetu a Token Ringu. Nßvrh novΘho standardu p°edpoklßdß v²hradn∞ centralizovanou stromovitou topologii, jakou majφ vÜechny sφ¥ovΘ rozvody budovanΘ podle zßsad tzv. strukturovanΘ kabelß₧e. Mφsto dosavadnφ p°φstupovΘ metody CSMA/CD, kterß je v zßsad∞ nedeterministickß a nezaruΦuje p°φstup k p°enosovΘmu mΘdiu v koneΦnΘm Φase, pou₧φvß nov² standard centralizovanou a pln∞ deterministickou p°φstupovou metodu, naz²vanou Demand Priority. Ta je zalo₧ena na velmi jednoduchΘ myÜlence: uzel, kter² chce vysφlat, si nejprve vy₧ßdß souhlas rozboΦovaΦe, na kter² je napojen (pomocφ dvoubodovΘho spoje, kter² nesdφlφ s ₧ßdn²m jin²m uzlem). Je pak na tomto rozboΦovaΦi, aby v p°φpad∞ soub∞hu vφce ₧ßdostφ rozhodl o tom, Φφ bude vyslyÜena jako prvnφ, Φφ jako druhß atd. P°φsluÜn² algoritmus, implementovan² v rozboΦovaΦφch, nemusφ b²t nijak slo₧it², a p°esto m∙₧e zajistit maximßln∞ efektivnφ vyu₧itφ dostupnΘ p°enosovΘ kapacity a ka₧dΘmu uzlu m∙₧e zaruΦit,₧e zφskß oprßvn∞nφ vysφlat nejpozd∞ji za p°edem stanovenou dobu. Dφky tomu budou sφt∞ na bßzi 100VG-AnyLAN vhodnΘ i pro p°enos videa a hlasu; t∞m naopak velmi vadφ nedeterminismus souΦasnΘho Ethernetu.

Zajφmavou otßzkou je, proΦ takovΘto deterministickΘ °eÜenφ nezvolili ji₧ tv∙rci p∙vodnφho Ethernetu. Nemohli - proto₧e p°edpoklßdali tzv. sb∞rnicovou topologii (danou pou₧itφm koaxißlnφho kabelu), pro kterou prßv∞ naznaΦenΘ reÜenφ nep°ipadß v ·vahu. To se stalo mo₧n²m a₧ tehdy, kdy₧ se dφky pou₧φvßnφ kroucenΘ dvoulinky stala ze sb∞rnicovΘ topologie topologie stromovitß (i kdy₧ nadßle pou₧φvanß stejn²m zp∙sobem jako sb∞rnicovß) a kdy₧ ka₧d² uzel mß k dispozici vlastnφ p°φpojku k nejbli₧Üφmu rozboΦovaΦi.

DalÜφ p°ednostφ vysokorychlostnφho Ethernetu ve verzi 100VG-AnyLAN by m∞lo b²t i to, ₧e vystaΦφ dokonce i s dosavadnφ kabelß₧φ na bßzi kroucenΘ dvoulinky t°φdy 3, urΦenou jen pro p°enosovou rychlost 10 Mbps. Na rozdφl od standardu 10Base-T, kter² tuto kabelß₧ pou₧φvß a vy₧aduje na ka₧dou p°φpojku dva pßry kroucen²ch vodiΦ∙, vÜak bude p°ipravovan² standard vy₧adovat Φty°i takovΘto pßry.

Druhß skupina usilujφcφ o vysokorychlostnφ Ethernet je soust°ed∞na ve sdru₧enφ Fast Ethernet Alliance, zalo₧enΘm firmou 3Com. TechnickΘ °eÜenφ tΘto skupiny je oznaΦovano jako Fast Ethernet (v budoucnu z°ejm∞ 100Base-T), a naopak vychßzφ z p°edpokladu, ₧e je t°eba v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e zachovat vÜechny vlastnosti a mechanismy dosavadnφho Ethernetu, vΦetn∞ jeho p°φstupovΘ metody CSMA/CD, a pouze zv²Üit p°enosovou rychlost na 100 Mbps.

Ob∞ skupiny pracujφcφ na vysokorychlostnφm Ethernetu si mezi sebou rozd∞lily p°φze≥ ostatnφch v²znaΦn²ch v²robc∙. K firm∞ Hewlett-Packard a jejφmu standardu 100Base-VG se p°ipojily nap°φklad firmy AT&T, IBM, Proteon a ODS, zatφmco do sdru₧enφ Fast Ethernet Alliance, zalo₧enΘho firmou Com, vstoupily nap°φklad firmy Cabletron, DEC, DSI, Intel, National Semiconductor, SMC, Sun a Synoptics.

Ob∞ skupiny takΘ p°edlo₧ily svΘ nßvrhy standard∙ organizaci IEEE, a sice jejφ pracovnφ skupin∞ 802.3, kterß se zab²vß problematikou ethernetov²ch sφtφ a kterΘ p°φsluÜφ jejich schvßlenφ. Zhruba v polovin∞ roku 1993 vÜak byly oba nßvrhy pracovnφ skupin∞ 802.3 odebrßny a sv∞°eny skupin∞ 802.12 (nßvrh standardu 100Base-T), resp. skupin∞ 802.14 (nßvrh standardu 100Base-VG) s od∙vodn∞nφm, ₧e ji₧ nejde o ethernetovskΘ sφt∞. V nedßvnΘ dob∞ ale byl nßvrh standardu 100Base-T vrßcen zp∞t pracovnφ skupin∞ 802.3, kam nejspφÜe skuteΦn∞ pat°φ (na rozdφl od nßvrhu 100Base-VG).

V∞tÜina odborn²ch pramen∙ se dnes shoduje v tom, ₧e oba navrhovanΘ standardy nejspφÜe budou p°ijaty (hovo°φ se o tom, ₧e by to m∞lo b²t jeÜt∞ v letoÜnφm roce) a ₧e budou koexistovat vedle sebe. Jak Ütastn²m °eÜenφm se takovΘ dvojvlßdφ ukß₧e (p°edevÜφm z pohledu koncov²ch u₧ivatel∙) vÜak lze s ·sp∞chem pochybovat ji₧ dnes.

Prvnφ praktickΘ ukßzky produkt∙ na bßzi p°ipravovanΘho standardu 100Base-T ·dajn∞ prob∞hly na listopadovΘm Comdexu v USA. Kdy₧ jsem se po n∞Φem obdobnΘm pφdil i na CeBITu, moc jsem neusp∞l. Na otßzku: "Vystavujete u₧ n∞jakΘ produkty pro 100megabitov² Ethernet?" jsem dostßval v∞tÜinou stereotypnφ zßpornou odpov∞∩.

Kdy₧ jsem se vÜak zaΦal vyptßvat na celkov² nßzor vystavovatele na nov² Ethernet s p°enosovou rychlostφ 100 Mbps, odpov∞di byly r∙znΘ. Od sluÜn∞ formulovanΘho, ale zcela rezolutnφho "ned∞lejte si z nßs legraci, tudy p°ece cesta nevede" p°es vyΦkßvacφ postoje typu "a₧ bude hotov standard, p°ijdeme s p°φsluÜn²mi produkty" a₧ po nemΘn∞ rezolutnφ "budoucnost pat°φ rychlΘmu Ethernetu" - zßle₧elo na tom, koho se Φlov∞k dotazoval. Nechßm se p°ekvapit.

BezdrßtovΘ sφt∞ - bl²skßnφ na lepÜφ Φasy

NaÜt∞stφ vÜak byla v rßmci organizace IEEE (Institute of Electronic a Electical Engineers) zalo₧ena pracovnφ skupina 802.11, zab²vajφcφ se prßv∞ bezdrßtov²mi sφt∞mi. Tato pracovnφ skupina na svΘm zasedßnφ v listopadu lo≥skΘho roku p°ijala nßvrh standardu pro podvrstvu MAC (podvrstvu °φzenφ p°φstupu k p°enosovΘmu mΘdiu), kter² spoleΦn∞ vypracovaly firmy Xircom, Inc., NCR Corp. a Symbol Technologies, Inc. Tento standard si klade za cφl prßv∞ to, aby umo₧nil vzßjemnou interoperabilitu bezdrßtov²ch technologiφ r∙zn²ch v²robc∙, a vychßzφ vst°φc pou₧itφ r∙zn²ch bezdrßtov²ch p°enosov²ch technologiφ na ·rovni fyzickΘ vrstvy (infraΦerven²ch i radiov²ch). Jako zßkladnφ p°φstupovß metoda je v novΘm standardu navrhovßna metoda CSMA/CA (Carrier Sense Multiple Access with Collision Avoidance), kterß se na rozdφl od klasickΘ p°φstupovΘ metody Ethernetu (CSMA/CD) sna₧φ p°edchßzet kolizφm (zatφmco p°φstupovß metoda Ethernetu je p°ipouÜtφ a °eÜφ zp∙sob reakce na jejich v²skyt).

Firma Xircom, jeden z inicißtor∙ zmφn∞nΘho standardu, vystavovala na CeBITu svou novou bezdrßtovou lokßlnφ sφ¥ Netwave, kterou sama oznaΦuje p°φvlastkem cordless (doslova: bezeÜ≥∙rovß), zatφmco oznaΦenφ wireless firma p°isuzuje "rozlehl²m bezdrßtov²m" sφtφm. Zajφmavß je na tΘto sφti skuteΦnost, ₧e m∙₧e fungovat bu∩ jako zcela "bezeÜ≥∙rovß", kdy vzßjemn∞ propojuje n∞kolik poΦφtaΦ∙ bez jak²chkoli kabel∙ (pardon: Ü≥∙r), nebo m∙₧e b²t vyu₧ita pro napojenφ n∞kolika takov²chto "bezeÜ≥∙rov²ch" uzl∙ na b∞₧n² kabelov² rozvod na bßzi Ethernetu, a to p°es jeden nebo vφce p°φstupov²ch bod∙ (access points), kterΘ pak fungujφ jako bezdrßtovΘ rozboΦovaΦe (resp. mosty). Sφ¥ Netwave je radiovß, pracuje v rozprost°enΘm spektru v pßsmu 2,4 GHz, pou₧φvß techniku "frequency hopping" a nabφzφ p°enosovou rychlost 1 Mbps.

Standard PCMCIA zvφt∞zil na celΘ Φß°e

Jde o standard pro miniaturnφ rozÜi°ujφcφ moduly, je₧ jsou velkΘ p°ibli₧n∞ jako kreditnφ karta (p°esn∞: 85,6 x 54 mm) a urΦeny pro p°enosnΘ poΦφtaΦe. V souΦasnΘ dob∞ existujφ t°i zßkladnφ typy PCMCIA-karet, kterΘ se liÜφ p°edevÜφm svou tlouÜ¥kou: karty typu I majφ tlouÜ¥ku 3,3 mm, typu II 5,0 mm a koneΦn∞ karty typu III majφ tlouÜ¥ku 10,5 mm.

PCMCIA je zkratkou od: Personal Computer Memory Card International Association, co₧ je jmΘno sdru₧enφ, kterΘ bylo zalo₧eno v roce 1989 a kterΘ p°φsluÜn² standard vypracovalo (k dneÜnφmu dni mß p°es 475 Φlen∙ z °ad v²robc∙ i u₧ivatelsk²ch organizacφ).

Na letoÜnφm CeBITu bylo mo₧no zhlΘdnout ·plnou zßplavu PCMCIA-karet, a to s nejr∙zn∞jÜφm obsahem: od pam∞¥ov²ch modul∙ a pevn²ch disk∙ p°es nejr∙zn∞jÜφ sφ¥ovΘ karty (pro Ethernet, Token Ring, bezdrßtovΘ LAN), zvukovΘ karty, modemy a faxmodemy a₧ nap°φklad po adaptΘry rychlΘho rozhranφ SCSI-2. Chyb∞ly snad ji₧ jen rozÜi°ujφcφ (overdrive) procesory v provedenφ PCMCIA.

O skuteΦnΘm ·sp∞chu PCMCIA-karet sv∞dΦφ i to, ₧e jejich pou₧itφ ji₧ nenφ v²hradnφ domΘnou p°enosn²ch poΦφtaΦ∙, hlavn∞ nejr∙zn∞jÜφch notebook∙ a subnotebook∙. K vid∞nφ byly ji₧ takΘ prvnφ PCMCIA-mechaniky urΦenΘ k zabudovßnφ do b∞₧n²ch stolnφch (desktop) poΦφtaΦ∙. Dφky nim pak mohou PCMCIA karty s ·sp∞chem vyu₧φvat i tyto nep°enosnΘ poΦφtaΦe.

Sφ¥ovΘ karty na vÜechny zp∙soby

To snad jeÜt∞ nad "blbovzdorn²mi" ethernetov²mi kartami pro ISA-sb∞rnici, kterΘ se ·dajn∞ dokß₧φ samy nakonfigurovat! Tak to alespo≥ slibovaly reklamnφ poutaΦe a prospekty n∞kter²ch firem. Pokud je to pravda, pak p°ed nimi smekßm - po vÜech t∞ch nezdarech, kterΘ jsem sßm na vlastnφ k∙₧i za₧il a nad jejich₧ p°φΦinou z∙stßval rozum stßt (a nejen m∙j). A to pr² dokonce existuje pro takovΘto samokonfigurujφcφ se karty i nov² standard: Microsoft ISA Plug and Play Specification Standard.

Novell se vrßtil? Ne, byl vrßcen!

V letoÜnφm roce se vÜak firma Novell na CeBIT znovu vrßtila. Jak mi ale sd∞lil jejφ tiskov² mluvΦφ, nebylo to ani tak proto, ₧e by sama cht∞la, jako spφÜe kv∙li tlaku sv²ch partner∙. Ti toti₧ velmi postrßdali zast°eÜujφcφ Φervenobφl² deÜtnφk, pod nφm₧ by mohli prezentovat svΘ dopl≥kovΘ a podp∙rnΘ produkty pro sφt∞ firmy Novell. Na v²stavßch typu CeBITu je toti₧ b∞₧nou praxφ, ₧e se kolem expozice n∞jakΘ opravdu v²znamnΘ firmy z°φdφ celΘ "hejno" menÜφch a₧ velmi mal²ch stßnk∙, ve kter²ch r∙znφ dalÜφ v²robci p°edstavujφ svΘ dopl≥kovΘ produkty k tomu, co nabφzφ jejich hlavnφ strategick² partner. Letos tak bylo v pavilonu Φφslo 14 z°φzeno celΘ "Novell Networking Center", v jeho₧ rßmci p°edstavovalo svΘ podp∙rnΘ produkty p°es 70 dalÜφch v²robc∙, systΘmov²ch a softwarov²ch dom∙ a dalÜφch subjekt∙. Samotnß firma Novell vÜak na tomto stßnku nic nevystavovala: ani Netware 3.12 Φi 4.x, ani UnixWare Φi AppWare, ani sv∙j nejnov∞jÜφ peer-to-peer hit: Personal NetWare. V pavilonu 14 byla skuteΦn∞ jen proto, aby podpo°ila svΘ partnery.

Novell DOS 7: vÜude tma, jen na konci zß°φ Novell

Ale zp∞t ke stßnku v pavilonu 2: Novell DOS 7 zde k vid∞nφ v∙bec nebyl. Tedy alespo≥ ne v Φinnosti. Stejn∞ tak zde nikdo neposkytoval ₧ßdnΘ informace o n∞m ani neodpovφdal na p°φpadnΘ dotazy. P°esto se p°ed vstupem do stßnku neustßle tvo°ila velkß fronta a tlaΦenice.

Ka₧d², kdo cht∞l do stßnku firmy Novell vstoupit, musel nejprve vyplnit mal² lφstek se jmΘnem a adresou, vystßt si frontu (Φi spφÜe nasadit lokty a prodrat se a₧ k samotnΘmu vchodu), lφsteΦek odevzdat, dostat za n∞j odm∞nou balφΦek karet a vyslechnout si varovßnφ, ₧e uvnit° stßnku je p°φsn∞ zakßzßno pou₧φvat otev°en² ohe≥.

Trochu mne toto varovßnφ p°ekvapilo, ale zßhy jsem pochopil: stßnek firmy Novell byl vlastn∞ straÜideln² hrad, jak² doma znßme hlavn∞ z Mat∞jskΘ pouti. VÜude byla dokonalß tma a jß jsem jen Φekal, kdy na mne sßhne n∞jak² kostlivec, kdy zaznφ srdceryvn² v²k°ik Φi odehraje se n∞co zcela neΦekanΘho. Ale ned∞lo se nic, a tak mΘ oΦi po chvφli trochu p°ivykly tm∞. Dφky tomu jsem uvid∞l na zemi malΘ a Φerven∞ svφtφcφ nßpisy "Novell", kterΘ jako by lemovaly cestu ven z onΘ naprostΘ temnoty. I nevßhal jsem a sv∞°il sv∙j dalÜφ osud do rukou firmy Novell - nechal jsem se vΘst jejφmi sv∞tΘlky. Po cest∞ jsem se jeÜt∞ mßlem srazil se skupinou pubertßlnφch v²rostk∙, kte°φ zßhy triumfßln∞ Ükrtli zapalovaΦem (z°ejm∞ inspirovßni zßkazem pou₧itφ otev°enΘho ohn∞). V tom krßtkΘm okam₧iku jsem si staΦil vÜimnout, ₧e se nachßzφm v chodb∞, ve kterΘ opravdu v∙bec nic nebylo. Äßdnφ kostlivci, ₧ßdnΘ v²klenky se straÜidly, ba ani ₧ßdnΘ malby na zdech a podobn∞ - jednoduÜe nic.

Kdy₧ op∞t nastala hlubokß tma, sv∞°il jsem se znovu do rukou firmy Novell a nechal se jejφmi sv∞tΘlky dovΘst a₧ k tolik tou₧enΘmu v²chodu. Zde mi usm∞vavß hosteska podala disketu s demoverzφ novΘho Novell DOSu 7, a jß mohl zaΦφt v klidu p°em²Ület nad tφm, co to vÜechno m∞lo znamenat. Co je to za firmu, kterß cφtφ pot°ebu prezentovat sebe a sv∙j nov² produkt takov²mto originßlnφm zp∙sobem?

A pak mi to doÜlo: v₧dy¥ skuteΦn²m cφlem mohlo b²t prßv∞ to, aby se podobnΘ otßzky d∙kladn∞ "zavrtaly" nßvÜt∞vnφkovi do jeho podv∞domφ. KonkrΘtnφ technickΘ detaily novΘho DOSu 7 by v tom velkΘm CeBITovΘm zmatku stejn∞ brzy zapomn∞l, ale vzpomφnka na straÜideln² hrad a asociace s nφ spojenΘ mu jist∞ vydr₧φ mnohem dΘle. ChytrΘ.

Genißlnφ tah Novellu

Mezi nimi byla zdaleka nejv²znamn∞jÜφ nßsledujφcφ zprßva: firma Novell jako vlastnφk zdrojovΘho k≤du Unixu (kter²m se stala po odkoupenφ laborato°φ USL od firmy AT&T) se rozhodla sv∞°it koncepΦnφ v²voj Unixu a p°φpravu jednotnΘ otev°enΘ specifikace tohoto operaΦnφho systΘmu do rukou konsorcia X/OPEN.

Tφm Novell ·Φinn∞ rozpt²lil obavy mnoha v²znamn²ch hrßΦ∙ na unixovΘm h°iÜti. Ti m∞li nejv∞tÜφ strach z toho, ₧e nov² vlastnφk zdrojovΘho k≤du se bude chovat stejn∞ jako vlastnφk p°edchozφ. Firma Novell tφmto tahem dokßzala, ₧e se sm∞rem k Unixu nehodlß chovat proprietßrn∞, a tedy mluvit do vÜeho jen sama. Naopak, prost°ednictvφm konsorcia X/OPEN, kterΘ je skuteΦn∞ reprezentativnφm t∞lesem a v n∞m₧ jsou zastoupena snad vÜechna velkß jmΘna ve sv∞t∞ Unixu, majφ nynφ i ostatnφ subjekty mo₧nost "do toho mluvit".

Je proto vcelku pochopitelnΘ, ₧e se firm∞ Novell poda°ilo velmi brzy dosßhnout vÜeobecnΘho konsenzu tΘm∞° celΘho unixovΘho sv∞ta o dalÜφm v²voji tohoto operaΦnφho systΘmu. Konzorcium X/OPEN ji₧ vypracovalo nßvrh otev°en²ch specifikacφ (pod pracovnφm oznaΦenφm SPEC. 1170), a tak 11. °φjna 1993 firma Novell oznßmila uzav°enφ dohody o jeho podpo°e i od takov²ch firem, jako je DEC, HP, IBM, SCO Φi Sun Microsystems.

VÜe tedy nasv∞dΦuje tomu, ₧e i ve sv∞t∞ Unixu se poda°ilo splΘst mnoho samostatn²ch provßzk∙ do jedinΘho silnΘho lana, za kterΘ nynφ mohou (a z°ejm∞ i cht∞jφ) tßhnout vÜichni jednφm sm∞rem. Koho by n∞co takovΘho napadlo jeÜt∞ tak p°ed dv∞ma lety?

CeBIT Highlights - skuteΦn∞ nejlepÜφ exponßty ?

Jednφm z produkt∙, kterΘ byly nominovßny (ale nezvφt∞zily), byl sφ¥ov² operaΦnφ systΘm Personal NetWare firmy Novell. Neznßm ovÜem p°esnΘ propozice sout∞₧e CeBIT Highlights, a tudφ₧ ani nevφm, zda nominovan² exponßt musφ b²t v∙bec vystavovßn. Faktem toti₧ je, ₧e prßv∞ tento produkt na CeBITu vystavovßn nebyl - alespo≥ ne sv²m v²robcem, toti₧ firmou Novell.

Druh²m nominovan²m produktem, kter² nakonec nezφskal ocen∞nφ nejvyÜÜφ, byl p°epφnacφ systΘm PolyCon firmy PolyCon Data Systems. Jde vlastn∞ o inteligentnφ p°epφnaΦ urΦen² pro prost°edφ, v n∞m₧ se vyskytuje hodn∞ poΦφtaΦ∙ bez monitor∙ a klßvesnic - jde o servery, poΦφtaΦ∙ v roli dedikovan²ch sm∞rovaΦ∙ Φi most∙ a dalÜφ. K takov²mto poΦφtaΦ∙m se obvykle nevyplßcφ p°ipojovat trvale monitor a klßvesnici, proto₧e ty jsou zapot°ebφ jen zcela vyjφmeΦn∞, p°i systΘmovΘ ·dr₧b∞ Φi r∙zn²ch akutnφch zßsazφch. P°epφnacφ systΘm firmy Polycon vÜak umo₧≥uje, aby v roli monitor∙ a klßvesnic t∞chto poΦφtaΦ∙ vystupoval monitor a klßvesnice jinΘho poΦφtaΦe, typicky pracovnφ stanice sprßvce sφt∞. Po technickΘ strßnce je za°φzenφ PolyCon vlastn∞ jen p°epφnaΦem, kter² je z jednΘ strany napojen na pracovnφ stanici sprßvce a z druhΘ strany na videoadaptΘry a na vstupy pro klßvesnice a pro myÜi jednotliv²ch "ovlßdan²ch" poΦφtaΦ∙.

P°iznßm se ale, ₧e mi nenφ v∙bec jasnΘ, Φφm si tento jist∞ velmi pot°ebn² produkt zaslou₧il nominaci. Jeho myÜlenka (pokud v∙bec n∞jakß je), rozhodn∞ nenφ novß - podobnΘ produkty jsou ji₧ delÜφ dobu k dostßnφ i u nßs. Ani po technologickΘ strßnce nejde v∙bec o nic p°evratnΘho - spφÜe naopak.

Osobnφ server - m≤dnφ v²st°elek, nebo nov² trend?

V prvnφm okam₧iku mne napadlo, co je to za nesmysl - osobnφ server neboli server p°edevÜφm pro jednoho u₧ivatele? Co v∙bec d∞lß v dneÜnφ dob∞, ₧ijφcφ ve znamenφ nßstupu peer-to-peer sφtφ? Pak jsem si ale podrobn∞ji p°eΦetl p°φsluÜnΘ prospekty a zjistil, ₧e to zdaleka nenφ scestnß myÜlenka. Nap°φklad ji₧ jen proto, ₧e takov²to osobnφ server je tΘm∞° ideßlnφ nßhradou za nejr∙zn∞jÜφ rozÜi°ujφcφ sk°φn∞ (tzv. docking stations), k nim₧ se p°ipojujφ poΦφtaΦe kategorie notebook. U₧ivatel takovΘhoto p°enosnΘho poΦφtaΦe, kter² je vybaven pot°ebn²m sφ¥ov²m adaptΘrem, se m∙₧e na osobnφ server p°ipojit po lokßlnφ sφti a vyu₧φvat jej mφsto svΘ rozÜi°ujφcφ sk°φn∞. Kdy₧ si pak u₧ivatel po°φdφ jin² model notebooku, nemusφ si k n∞mu kupovat takΘ novou rozÜi°ujφcφ sk°φ≥ (proto₧e ta je vesm∞s "Üita na mφru" konkrΘtnφm notebook∙m).

Osobnφ server, na rozdφl od rozÜi°ujφcφ sk°φn∞, mß vlastnφ procesor a m∙₧e b∞₧et i trvale. Je-li vybaven vhodn²m modemem, m∙₧e si jej u₧ivatel nap°φklad nechat zapnut² ve svΘ kancelß°i a ze svΘho notebooku se na n∞j p°i sv²ch cetßch napojit p°es telefonnφ linky. Zkuste n∞co takovΘho ud∞lat s rozÜi°ujφcφ sk°φnφ!

Osobnφ server vÜak nemusφ b²t zas tak striktn∞ "osobnφ". Stejn∞ tak dob°e m∙₧e slou₧it i vφce ne₧ jednomu u₧ivateli souΦasn∞, tak₧e svΘ uplatn∞nφ jist∞ najde i v menÜφch sφtφch peer-to-peer, kde bude fungovat jako vyhrazen² server.

Zajφmavostφ osobnφho serveru Z-STOR firmy Zenith je jist∞ i to, ₧e se sna₧φ b²t maximßln∞ "blbovzdorn²". Nejen, ₧e veÜker² pot°ebn² software je na n∞m p°edinstalovßn ji₧ od v²robce! Z-STOR se dokonce v₧dy sna₧φ sßm sebe sprßvn∞ konfigurovat, tak aby v₧dy staΦilo pouze "zapnout a jet".