| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 12/94 |
| RoΦnφk: | 1994 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne |
Obsah:
ProblΘm je toti₧ v tom, ₧e kupujφcφ jen zcela v²jimeΦn∞ zaΦφnß "na zelenΘ louce". TΘm∞° v₧dy je ji₧ vybaven n∞jakou v²poΦetnφ technikou (nejspφÜe samostatn²mi a navzßjem nepropojen²mi poΦφtaΦi), kterou urΦit²m zp∙sobem vyu₧φvß, a nßhle si uv∞domφ, ₧e by ji mohl vyu₧φvat jeÜt∞ lΘpe, kdyby "m∞l sφ¥". V tuto chvφli je ovÜem ji₧ svßzßn existencφ urΦit²ch v²chozφch podmφnek:
V praxi proto "nßkup lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞" nejΦast∞ji obnßÜφ samostatn² nßkup t°φ zßkladnφch komponent: kabelß₧e, sφ¥ov²ch karet a sφ¥ovΘho softwaru. Je ovÜem na kupujφcφm, aby tyto t°i slo₧ky dostateΦn∞ sladil: aby si nap°φklad nekoupil sφ¥ovΘ karty, kterΘ do jeho poΦφtaΦ∙ nebude mo₧no instalovat nebo kterΘ nebudou schopny pracovat s jφm zvolenou kabelß₧φ (jako nap°φklad karty pro tzv. kroucenou dvoulinku, kterΘ nelze pou₧φt p°i rozvodech pomocφ koaxißlnφch kabel∙ apod.). Nutnou podmφnkou je samoz°ejm∞ i schopnost sφ¥ovΘho softwaru pracovat se zakoupen²mi kartami.
Pro kupujφcφho, kter² nemß dostatek znalostφ a zkuÜenostφ v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ a softwaru i hardwaru, to m∙₧e b²t velmi nebezpeΦnΘ ·skalφ.
NaÜt∞stφ i samotnφ v²robci se ve vlastnφm zßjmu sna₧φ toto nebezpeΦφ minimalizovat. Jednou z obvykl²ch cest je snaha o maximßlnφ vzßjemnou sluΦitelnost sφ¥ov²ch karet a sφ¥ovΘho softwaru: v²robci karet se sna₧φ ke sv²m produkt∙m p°idßvat co mo₧nß nejvφce ovladaΦ∙ pro nejr∙zn∞jÜφ sφ¥ov² software a stejn∞ tak se i v²robci sφ¥ovΘho softwaru sna₧φ podporovat co nejÜirÜφ repertoßr sφ¥ov²ch karet, kterΘ ji₧ jsou na trhu, a svΘ produkty vybavujφ schopnostφ s nimi pracovat. V koneΦnΘ fßzi, kdy₧ se sφ¥ov² software nakoupφ od jednoho v²robce a karty od jinΘho, si ale musφ kupujφcφ pot°ebnou instalaci zajistit sßm, vΦetn∞ instalace pot°ebn²ch ovladaΦ∙ a nastavenφ sφ¥ov²ch karet (pokud jde o pou₧φvanΘ Φφslo p°eruÜenφ, I/O adresu apod.). I zde je vÜak skryto mnoho nep°φjemn²ch nßstrah, kterΘ Φasto dajφ "po°ßdn∞ zabrat" i zkuÜenΘmu odbornφkovi.
Zajφmav²m zp∙sobem °eÜφ prßv∞ naznaΦen² problΘm n∞kte°φ v²robci sφ¥ovΘho softwaru urΦenΘho pro budovßnφ lokßlnφch sφtφ typu peer-to-peer. Nabφzejφ toti₧ dv∞ komponenty (karty a software), p°φpadn∞ vÜechny t°i komponenty (kabelß₧, karty a software) v jednom balφku - to umo₧≥uje zaruΦit dostateΦnou mφru vzßjemnΘ sluΦitelnosti komponent a maximßln∞ zautomatizovat a zjednoduÜit pot°ebnΘ ·kony na stran∞ zßkaznφka: do takovΘ mφry, ₧e instalace celΘ sφt∞ skuteΦn∞ napl≥uje heslo "plug and play". ProblΘm je ovÜem v tom, ₧e takovΘto °eÜenφ typu "vÜe v jednom" je vhodnΘ jen pro pom∞rn∞ ·zk² okruh situacφ, resp. pot°eb zßkaznφk∙.
VÜechny t°i komponenty jsou jako jedin² celek (tj. vΦetn∞ kabelß₧e) nabφzeny v∞tÜinou jen pro dosti singulßrnφ p°φpad sφt∞ se dv∞ma uzlov²mi poΦφtaΦi, a to obvykle pod nßzvem: starter pack ("rozjezdov²" balφk). Kombinaci "karta + software" si pak ji₧ m∙₧e zßkaznφk zakoupit tolikrßt, kolik poΦφtaΦ∙ pot°ebuje propojit, ale musφ si sßm vytvo°it pot°ebnou kabelß₧.
Co tedy doporuΦit tomu, kdo si chce "koupit poΦφtaΦovou sφ¥"? Nejprve je asi nutnΘ si v klidu a odpov∞dn∞ rozmyslet, jakΘ cφle majφ b²t nßkupem sφt∞ dosa₧eny. Teprve pak mß smysl uva₧ovat o tom, jak² druh sφt∞ tyto cφle dokß₧e splnit, p°φpadn∞ za jakou cenu, s jakou efektivnostφ apod. Pokud si zßjemce o po°φzenφ sφt∞ ji₧ v tΘto fßzi nenφ sßm dostateΦn∞ "jist v kramflecφch", m∞l by si zajistit pot°ebnΘ know-how z externφch zdroj∙: poradit se s n∞k²m, kdo tomu rozumφ, najmout si konzultanta, nechat si vypracovat studii apod. Velmi rozumn²m °eÜenφm pro toho, kdo nemß pot°ebnΘ zkuÜenosti a zßzemφ, je nekupovat sφ¥ jako takovou (jako soustavu hotov²ch komerΦnφch produkt∙), ale zadat vybudovßnφ svΘ sφt∞ specializovanΘ firm∞ - ona pak toti₧ nese odpov∞dnost za to, ₧e v²sledek bude fungovat tak, jak mß.
NOS neboli Network Operating System je znaΦn∞ Üirok² pojem, kter² zast°eÜuje r∙znΘ druhy program∙ zajiÜ¥ujφcφch fungovßnφ sφt∞. Jeho v²znam je odliÜn² podle toho, zda je pou₧φvßn v souvislosti s tzv. dedikovan²m serverem, nebo s b∞₧nou pracovnφ stanicφ lokßlnφ sφt∞.
Ka₧d² poΦφtaΦ, kter² mß sv²m u₧ivatel∙m nabφzet rozumnΘ pracovnφ prost°edφ, musφ b²t vybaven vhodn²m operaΦnφm systΘmem - jeho zßkladnφm ·kolem je zajiÜ¥ovat sprßvu veÜker²ch systΘmov²ch zdroj∙ poΦφtaΦe (pam∞ti, disk∙, vstupn∞-v²stupnφch za°φzenφ, veÜker²ch soubor∙ apod.), spouÜt∞t jednotlivΘ ·lohy, p°id∞lovat jim po₧adovanΘ systΘmovΘ zdroje, odebφrat je atd. V prost°edφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ k t∞mto zßkladnφm povinnostem operaΦnφho systΘmu jeÜt∞ p°ib²vß pot°eba sprßvy komunikaΦnφho hardwaru a dßle zajiÜ¥ovßnφ veÜkerΘ komunikace (implementace p°enosov²ch a jin²ch protokol∙).
V p°φpad∞ tzv. dedikovan²ch server∙ (neboli poΦφtaΦ∙ v∞nujφcφch se v²hradn∞ fungovßnφ v roli sφ¥ovΘho serveru) jsou pot°ebnΘ komunikaΦnφ funkce nejΦast∞ji zabudovßny p°φmo do operaΦnφho systΘmu - ten se pak stßvß sφ¥ov²m operaΦnφm systΘmem. P°φkladem m∙₧e b²t sφ¥ov² operaΦnφ systΘm NetWare firmy Novell, kter² takov²mto zp∙sobem "vlßdne" celΘmu poΦφtaΦi v roli serveru.
V p°φpad∞ tzv. pracovnφch stanic (u₧ivatelsk²ch poΦφtaΦ∙) je situace pon∞kud odliÜnß. Tyto pracovnφ stanice nejΦast∞ji vystupujφ v∙Φi server∙m jen v roli jejich klient∙ neboli p°φjemc∙ (konzument∙) jejich slu₧eb. P°itom jsou vybaveny vlastnφm operaΦnφm systΘmem, kter² obvykle nemß pot°ebnΘ komunikaΦnφ schopnosti pro prßci v sφti - ty mu musφ b²t dodateΦn∞ "implantovßny" takov²m zp∙sobem, jak² tento operaΦnφ systΘm umo₧≥uje. V prost°edφ osobnφch poΦφtaΦ∙ standardu IBM PC je na pracovnφch stanicφch nejΦast∞ji pou₧φvßn operaΦnφ systΘm MS DOS, kterΘmu se pot°ebnΘ komunikaΦnφ funkce "implantujφ" prost°ednictvφm rezidentnφch program∙.
Zde (tj. na pracovnφch stanicφch v roli klient∙) se v∞tÜinou nehovo°φ o sφ¥ovΘm operaΦnφm systΘmu, a to ani po instalaci takov²ch program∙, kterΘ danΘmu poΦφtaΦi zajiÜ¥ujφ komunikaci v roli klientu.
Pon∞kud jinß je ale situace v p°φpad∞ tzv. sφtφ typu peer-to-peer. Tyto sφt∞ jsou charakteristickΘ tφm, ₧e jednotlivΘ poΦφtaΦe v nich mohou vystupovat souΦasn∞ jak v roli klient∙, tak i v roli server∙. Jejich operaΦnφm systΘmem je nejΦast∞ji op∞t MS DOS (p°φpadn∞ se svou nadstavbou MS Windows), kterΘmu jsou dodateΦn∞ "implantovßny" schopnosti vystupovat jak v roli klientu, tak i v roli serveru. KonkrΘtnφ formou "implantace" sφ¥ov²ch funkcφ jsou i v tomto p°φpad∞ rezidentnφ programy. Z terminologickΘho pohledu je ale zajφmavΘ, ₧e dodateΦn∞ p°idßvanΘ programy zajiÜ¥ujφcφ pot°ebnΘ sφ¥ovΘ funkce jsou oznaΦovßny jako sφ¥ov² operaΦnφ systΘm - i p°esto, ₧e jsou vlastn∞ jen dopl≥kem k ji₧ existujφcφmu operaΦnφmu systΘmu, kter² si nadßle ponechßvß svΘ dosavadnφ funkce.
Uka₧me si n∞kolik konkrΘtnφch p°φklad∙
Je p°itom spφÜe subjektivnφ otßzkou, zda pod pojem "sφ¥ov² operaΦnφ systΘm" zahrneme skuteΦn∞ vÜechny tyto slo₧ky, nebo jen n∞kterΘ z nich (druhΘ dv∞, Φi jen t°etφ slo₧ku). Mnohem podstatn∞jÜφ je uv∞domit si, jak² je v²znam a poslßnφ t∞chto slo₧ek a kde a jak²m zp∙sobem se zφskßvajφ.
OvladaΦe komunikaΦnφho hardwaru: Ka₧d² poΦφtaΦ, kter² mß b²t zapojen do lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, musφ b²t vybaven vhodn²m komunikaΦnφm hardwarem. V souΦasnΘ dob∞ mß tento hardware nejΦast∞ji formu tzv. sφ¥ovΘ karty (tΘ₧: sφ¥ovΘho adaptΘru), kterß se instaluje do jednoho z voln²ch slot∙ poΦφtaΦe. Jsou ovÜem mo₧nß i jinß °eÜenφ (ekvivalent sφ¥ovΘ karty m∙₧e b²t ji₧ integrovßn v systΘmovΘ desce, pro p°ipojenφ k sφti m∙₧e b²t vyu₧φvßno paralelnφ Φi sΘriovΘ rozhranφ apod.). A¥ ji₧ mß ale komunikaΦnφ hardware jakoukoli formu, v₧dy je nutnΘ jej ovlßdat programov²mi prost°edky - musφ tedy existovat ovladaΦ, kter² je mu p°izp∙soben a kter² ostatnφm program∙m zprost°edkovßvß vyu₧itφ jeho funkcφ.
Problematikou ovladaΦ∙ se podrobn∞ji zab²vß samostatnß odpov∞∩.Implementace p°enosov²ch protokol∙: komunikaΦnφ hardware (sφ¥ovß karta) je pro jednotlivΘ uzlovΘ poΦφtaΦe pouze prost°edkem p°enosu dat - jinou otßzkou je ovÜem to, jak²m zp∙sobem bude konkrΘtn∞ vyu₧φvßn. Neboli: podle jak²ch pravidel budou jednotlivΘ uzly postupovat p°i vzßjemnΘ komunikaci, jak² bude formßt blok∙ dat, kterΘ si budou p°edßvat, jak²m zp∙sobem budou reagovat na p°φpadnΘ nestandardnφ situace (chyby p°i p°enosech) apod. VÜechna takovßto "pravidla hry" stanovujφ konkrΘtnφ p°enosovΘ protokoly, kterΘ se v danΘ sφti pou₧φvajφ.
P°i podrobn∞jÜφm pohledu musφme tyto p°enosovΘ protokoly rozd∞lit do hierarchicky uspo°ßdan²ch vrstev - protokoly nejni₧Üφch vrstev (tzv. fyzickΘ a linkovΘ vrstvy) jsou ovÜem pro konkrΘtnφ zp∙sob propojenφ (vΦetn∞ pou₧itΘ kabelß₧e, sφ¥ov²ch karet apod.) natolik specifickΘ, ₧e musφ b²t implementovßny v rßmci p°φsluÜn²ch ovladaΦ∙ komunikaΦnφho hardwaru. Ty pak dokß₧φ "zakr²t" specifika konkrΘtnφch p°enosov²ch technologiφ typu Ethernet, ARCnet Φi Token Ring apod.
P°enosovΘ protokoly vyÜÜφch vrstev (tzv. sφ¥ovΘ a transportnφ vrstvy) pak ji₧ mohou b²t do znaΦnΘ mφry nezßvislΘ na konkrΘtnφ p°enosovΘ technologii. Proto takΘ b²vajφ implementovßny samostatn∞, resp. odd∞len∞ od ovladaΦ∙ komunikaΦnφho hardwaru.
V sφtφch serverovΘho typu Novell NetWare i v peer-to-peer sφtφch NetWare Lite jsou v tΘto roli pou₧φvßny protokoly IPX/SPX, v sφtφch na bßzi Unixu protokoly IP a TCP Φi UDP (z rodiny protokol∙ TCP/IP), zatφmco v sφtφch na bßzi sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu LAN Manager, v peer-to-peer sφtφch LANtastic a dalÜφch jsou vyu₧φvßny p°enosovΘ protokoly NETBIOS.
Prost°edky pro zaΦlen∞nφ sφ¥ov²ch funkcφ do operaΦnφho systΘmu: P°enos dat poΦφtaΦovou sφtφ je sßm o sob∞ zase jen prost°edkem k poskytovßnφ slu₧eb nejr∙zn∞jÜφho charakteru, kv∙li kter²m se poΦφtaΦovΘ sφt∞ vlastn∞ budujφ. Jak jsme si ji₧ naznaΦili v²Üe, konkrΘtnφ forma t∞chto prost°edk∙ je zßvislß na operaΦnφm systΘmu, se kter²m majφ spolupracovat. V p°φpad∞ sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu pro sφt∞ serverovΘho typu (jako nap°. Novell NetWare) jsou tyto prost°edky integrßlnφ souΦßstφ operaΦnφho systΘmu (kter² je dφky tomu "sφ¥ov²"). V p°φpad∞ pracovnφch stanic (klient∙) sφtφ Novell NetWare v prost°edφ operaΦnφho systΘmu MS DOS majφ op∞t formu rezidentnφch program∙ a jsou oznaΦovßny jako tzv. shelly (doslova: slupky). To proto, ₧e z hlediska systΘmovΘho postavenφ p°ekr²vajφ samotn² MS DOS, zachytßvajφ veÜkerΘ po₧adavky, kterΘ provozovanΘ aplikace adresujφ DOSu, a pokud se tyto po₧adavky t²kajφ sφt∞, vy°izujφ je samy (bez ·Φasti MS DOSu) - viz obr. 2. Podobn∞ je tomu i v p°φpad∞ v∞tÜiny peer-to-peer sφtφ urΦen²ch pro prost°edφ MS DOS.
Je samoz°ejm∞ v zßjmu v²robce sφ¥ovΘ karty, aby jeho v²robek bylo mo₧nΘ pou₧φt s co mo₧nß nejvφce r∙zn²mi sφ¥ov²mi programy. Proto se v²robce sna₧φ ke svΘmu v²robku p°idat i ovladaΦe uzp∙sobenΘ pot°ebßm a konvencφm sφ¥ov²ch program∙. ProblΘm je ale v tom, ₧e tak m∙₧e uΦinit jen pro takovΘ programy, kterΘ ji₧ existujφ (a z Φist∞ praktick²ch d∙vod∙ se musφ v²robce omezit jen na ty nejv²znamn∞jÜφ). Nem∙₧e se ale z principu p°izp∙sobit takov²m program∙m, kterΘ dosud neexistujφ, ale Φasem budou vytvo°eny a kterΘ budou chtφt u₧ivatelΘ pou₧φvat spolu se sφ¥ovou kartou, kterou budou vlastnit.
V obdobnΘ situaci jsou ale i v²robci nejr∙zn∞jÜφch sφ¥ov²ch program∙. Je i v jejich bytostnΘm zßjmu, aby jejich produkty dokßzaly spolupracovat s jakoukoli sφ¥ovou kartou, kterou u₧ivatel m∙₧e vlastnit. V²robci tedy mohou sami napsat pot°ebnΘ ovladaΦe pro takovΘ sφ¥ovΘ karty, kterΘ jsou prßv∞ na trhu, ale op∞t nemohou anticipovat novΘ druhy sφ¥ov²ch karet, kterΘ se objevφ n∞kdy v budoucnu.
UrΦit²m v²chodiskem by bylo vybrat urΦitou podmno₧inu "vzorov²ch" sφ¥ov²ch karet renomovan²ch v²robc∙, v²robce program∙ nutit k tomu, aby je vÜechny podporovali, a naopak v²robce sφ¥ov²ch karet nutit k tomu, aby jejich v²robky byly pln∞ kompatibilnφ s n∞kterou z takov²chto "vyvolen²ch" karet. Tato cesta ovÜem nenφ p°φliÜ sch∙dnß.
V praxi se ujalo spφÜe jinΘ °eÜenφ: stanovenφ p°esnΘho rozhranφ mezi ovladaΦem sφ¥ovΘ karty a programy, kterΘ s tφmto ovladaΦem pracujφ (s programy, implementujφcφmi p°enosovΘ protokoly ve smyslu p°edchozφ odpov∞di). Jakmile je takovΘto rozhranφ stanoveno (a vÜeobecn∞ akceptovßno), pak staΦφ, aby v²robce sφ¥ovΘ karty staΦφ napsal jedin² ovladaΦ, kter² vyhovuje po₧adavk∙m tohoto rozhranφ. Obdobn∞ staΦφ, aby se v²robce sφ¥ovΘho programu tomuto rozhranφ p°izp∙sobil, a ob∞ strany pak majφ zaruΦeno, ₧e jejich produkty budou schopnΘ vzßjemn∞ spolupracovat.
Drobn² problΘm je ovÜem v tom, kdo a jak mß takovΘto univerzßlnφ rozhranφ stanovit: ne ₧e by to bylo po v∞cnΘ strßnce p°φliÜ nßroΦnΘ - potφ₧ je spφÜe v tom, jak p°im∞t ostatnφ, aby navrhovanΘ °eÜenφ p°ijali a skuteΦn∞ dodr₧ovali.
Nakonec vÜe dopadlo tak, jak bylo mo₧nΘ oΦekßvat: jednotn²ch rozhranφ mezi ovladaΦem sφ¥ovΘ karty a ostatnφmi programy vzniklo a ujalo se vφce.
V akademickΘm prost°edφ jsou nejvφce rozÜφ°eny tzv. paketovΘ ovladaΦe (packet drivers), vyvinutΘ p∙vodn∞ firmou FTP Software. OvladaΦe tohoto typu pro nejr∙zn∞jÜφ sφ¥ovΘ karty jsou voln∞ Üi°itelnΘ, a jsou dostupnΘ dokonce i ve zdrojovΘm tvaru. ┌kol shroma₧∩ovat tyto ovladaΦe a zajiÜ¥ovat jejich distribuci si vzala na svß bedra znßmß Clarkson University ve m∞st∞ Potsdam ve stßt∞ New York. Proto se takΘ paketov²m ovladaΦ∙m n∞kdy °φkß Clarkson packet drivers, resp. jejich sbφrce, kterß na tΘto univerzit∞ vznikla, se °φkß: The Clarkson packet driver collection. V souΦasnΘ dob∞ vÜak Clarkson University nemß se shroma₧∩ovßnφm a distribucφ paketov²ch ovladaΦ∙ ji₧ nic spoleΦnΘho - celß sbφrka a pΘΦe o ni p°eÜla na firmu Crynwr Software, a proto se t∞mto ovladaΦ∙m nynφ °φkß takΘ Crynwr packet drivers (resp. jejich sbφrce: The Crynwr packet driver collection).
DalÜφ standard pro rozhranφ mezi ovladaΦem sφ¥ovΘ karty (Φi jinΘho sφ¥ovΘho hardwaru) a ostatnφmi sφ¥ov²mi programy vypracovaly spoleΦn∞ firmy Microsoft a 3Com a nazvaly jej NDIS (od: Network Driver Interface Specification, doslova: specifikace rozhranφ sφ¥ov²ch ovladaΦ∙). Vlastnφ ovladaΦe napsanΘ podle tohoto standardu jsou pak oznaΦovßny jako tzv. NDIS-ovladaΦe (NDIS drivers).
Standard NDIS byl p∙vodn∞ vypracovßn pro pot°eby sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu LAN Manager firmy Microsoft, ale dnes se pou₧φvß i v °ad∞ jin²ch produkt∙ (nap°φklad u Windows for Workgroups).
KoneΦn∞ t°etφm nejrozÜφ°en∞jÜφm standardem je tzv. rozhranφ ODI (Open Data-Link Interface, n∞kdy tΘ₧: ODLI), kterΘ vypracovala firma Novell, ve spoluprßci s firmou Apple, a kterΘ se pou₧φvß nap°. v sφtφch NetWare a NetWare Lite.
TechnickΘ odliÜnosti t∞chto t°φ rozhranφ ji₧ p°esahujφ rßmec tohoto textu. Pro u₧ivatele navφc nejsou p°φliÜ podstatnΘ - pro n∞ je mnohem d∙le₧it∞jÜφ ptßt se, zda k sφ¥ovΘ kart∞, kterou si cht∞jφ koupit, n∞kterΘ z t∞chto ovladaΦ∙ existujφ. U drtivΘ v∞tÜiny dnes vyrßb∞n²ch karet jsou p°φmo s kartou dodßvßny ovladaΦe NDIS i ODI a Φasto takΘ paketovΘ ovladaΦe (nebo je lze alespo≥ dodateΦn∞ sehnat z jin²ch zdroj∙). Pak je jeÜt∞ podstatnΘ to, zda sφ¥ov² program, kter² si u₧ivatel hodlß zakoupit, podporuje n∞kterΘ z t∞chto rozhranφ, pro kterΘ je k dispozici pot°ebn² ovladaΦ. Pokud ano, pak mß u₧ivatel rozumnou zßruku, ₧e p°φsluÜn² program si bude "rozum∞t" s danou sφ¥ovou kartou.
Nic ovÜem nenφ ztraceno ani v p°φpad∞, ₧e nedojde ke vzßjemnΘ shod∞ - nap°φklad kdy₧ je k dispozici jen paketov² ovladaΦ, ale p°φsluÜn² program dokß₧e pracovat jen s ODI ovladaΦem. Existujφ toti₧ takovΘ programy, kterΘ dokß₧φ p°evßd∞t jeden typ ovladaΦe na druh² - kterΘ "p°ekryjφ" ovladaΦ jednoho typu, a samy se chovajφ jako ovladaΦ jinΘho typu. Takov²mto program∙m se v angliΦtin∞ °φkß shims.