VyÜlo v t²denφku:	COMPUTERWORLD
╚φslo:	8/94
RoΦnφk:	1994
Rubrika/kategorie:	TΘma t²dne

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

Komunikace na vÜechny zp∙soby

Tento Φlßnek vyÜel v tzv. tΘmatu t²dne v CW 8/94, jako prvnφ ze sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice poΦφtaΦov²ch komunikacφ.

Firma IBM (International Business Machines) p°iÜla se sv²mi osobnφmi poΦφtaΦi IBM PC v roce 1981. Bylo to v dob∞, kdy pokroky ve v²robnφch technologiφ ji₧ umo₧≥ovaly vyrßb∞t rozumn∞ vyu₧itelnΘ poΦφtaΦe takov²ch rozm∞r∙, ₧e je bylo mo₧nΘ umφstit p°φmo na st∙l konkrΘtnφm u₧ivatel∙m, a souΦasn∞ s tφm je bylo mo₧nΘ vyrßb∞t i za takovou cenu, ₧e bylo i ekonomicky ·nosnΘ je p°id∞lit k v²hradnφmu pou₧φvßnφ jednotliv²m u₧ivatel∙m. Osobnφ poΦφtaΦe tedy vznikly s cφlem poskytnout u₧ivateli takovou v²poΦetnφ kapacitu, kterß by mu m∞la postaΦovat pro seri≤znφ prßci, ale kterou by m∞l jen a jen pro sebe, a nemusel se o ni d∞lit s ostatnφmi u₧ivateli.

ZpoΦßtku se z°ejm∞ moc nepoΦφtalo s tφm, ₧e by osobnφ poΦφtaΦe IBM PC byly n∞jak²m v²znamn∞jÜφm zp∙sobem vyu₧φvßny i pro komunikace a datovΘ p°enosy. SpφÜe se p°edpoklßdalo, ₧e budou tvo°it samostatnΘ v²poΦetnφ uzly, a ₧e na nich budou provozovßny takovΘ aplikace, kterΘ si do znaΦnΘ mφry "vystaΦφ samy" - p°φpadn∞ ₧e jejich nßroky na vzßjemnou komunikaci bude mo₧nΘ uspokojit nap°φklad p°enosem dat po disketßch.

Jen tak si lze vysv∞tlit skuteΦnost, ₧e poΦφtaΦe PC byly od zaΦßtku vybavovßny jen zcela minimßlnφmi prost°edky, kterΘ by bylo mo₧nΘ vyu₧φt pro pot°eby komunikacφ - jednφm Φi dv∞ma sΘriov²mi rozhranφmi dle standardu RS-232-C, a jednφm paralelnφm rozhranφm dle standardu Centronics. Navφc byla tato rozhranφ koncipovßna spφÜe s ohledem na pot°eby p°ipojovßnφ r∙zn²ch perifernφch za°φzenφ. Jejich programovß obsluha - zejmΘna sΘriov²ch rozhranφ - na ·rovni tzv. BIOSu i na ·rovni samotnΘho DOS-u je p°itom tak Üpatnß, ₧e v∞tÜina aplikacφ rad∞ji DOS i BIOS obchßzφ, a vÜe si zajiÜ¥uje sama.

PoΦφtaΦe IBM PC ovÜem doslova "dobily sv∞t". Dφky masovosti svΘ v²roby se staly b∞₧nou komoditou, a dφky relativn∞ dobrΘ standardizaci - nebo¥ vÜichni v²robci klon∙ se ve vlastnφm zßjmu p°izp∙sobili VelkΘmu ModrΘmu Vzoru - otev°ely stavidla ·plnΘ zßplav∞ program∙, kterΘ produkuje dob°e prosperujφcφ softwarov² pr∙mysl. Nelze se proto divit, ₧e poΦφtaΦe PC vstoupily v²znamn²m zp∙sobem i do sv∞ta komunikacφ. Sice nep°φliÜ dob°e p°ipravenΘ a vybavenΘ, ale zato s po°ßdn²m trumfem v ruce: s podporou obrovskΘho trhu, slibujφcφho neb²valΘ zisky.

Pokusme se nynφ zamyslet nad tφm, jak²mi principißlnφmi zp∙soby se poΦφtaΦe PC (ale nejen ony) mohou ·Φastnit "poΦφtaΦov²ch komunikacφ". Tφm se souΦasn∞ pokusφme vymezit, co vÜechno se m∙₧e skr²vat za znaΦn∞ vßgnφm pojmem "komunikace na PC", kter² stojφ v nßzvu dneÜnφho tematu t²dne.

Na ·vod je ale vhodnΘ si uv∞domit, ₧e se na celou v∞c m∙₧eme dφvat z r∙zn²ch pohled∙, kterΘ mohou b²t do znaΦnΘ mφry nezßvislΘ: nap°φklad nßs m∙₧e zajφmat, v jakΘm postavenφ je dan² poΦφtaΦ PC v∙Φi ostatnφm poΦφtaΦ∙m, se kter²mi komunikuje. P°itom nemusφ b²t relevantnφ, jak²m konkrΘtnφm zp∙sobem je tato komunikace uskuteΦ≥ovßna (zda nap°. po sΘriovΘ lince, prost°ednictvφm lokßlnφ sφt∞ apod.). Jindy nßs zase m∙₧e zajφmat prßv∞ tento aspekt, nezßvisle na tom, proΦ vlastn∞ ke komunikaci dochßzφ (zda je vyu₧φvßna pro p°enos soubor∙, pro pot°eby sdφlenφ technick²ch Φi programov²ch prost°edk∙ apod.).

Zßle₧φ-li na postavenφ komunikujφcφho poΦφtaΦe .....

Jeden z mo₧n²ch pohled∙ si vÜφmß toho, jakΘ je postavenφ poΦφtaΦe PC v∙Φi jinΘmu poΦφtaΦi, se kter²m komunikuje, resp. jakß je role, ve kterΘ poΦφtaΦ PC vystupuje. Zde p°ipadajφ v ·vahu nßsledujφcφ mo₧nosti (kterΘ ovÜem nejsou v₧dy zcela disjunktnφ):

PC v roli terminßlu: v tomto p°φpad∞ poΦφtaΦ PC vystupuje v∙Φi jinΘmu poΦφtaΦi v roli jeho terminßlu. Tφm tomuto poΦφtaΦi nahrazuje jeho vstupn∞-v²stupnφ za°φzenφ (jedno·Φelov² terminßl), prost°ednictvφm kterΘho u₧ivatel tohoto poΦφtaΦe zadßvß svΘ vstupy, a nazp∞t dostßvß i veÜkerΘ v²stupy, urΦenΘ k zobrazenφ. Mφra inteligence, kterou poΦφtaΦ PC v tΘto roli vykazuje, zßle₧φ na tom, jak² druh terminßlu nahrazuje. Jde-li o nejjednoduÜÜφ terminßl znakovΘho charakteru, poΦφtaΦ PC se veÜkerou svojφ v²poΦetnφ kapacitou v∞nuje tomu, aby ka₧d² znak, zadan² z klßvesnice, posφlal druhΘmu poΦφtaΦi, a ka₧d² znak, kter² od n∞j p°ijme, zase pouze zobrazil na svΘm monitoru. Pokud naopak poΦφtaΦ PC nahrazuje inteligentnφ terminßl formulß°ovΘho typu, m∙₧e vykonßvat i n∞kterΘ dalÜφ funkce (nap°φklad kontrolu sprßvnosti, resp. p°φpustnosti zadßvan²ch ·daj∙ apod.).
PC v roli klienta: v tomto p°φpad∞ poΦφtaΦ PC vystupuje v∙Φi jinΘmu poΦφtaΦi v roli ₧adatele o poskytnutφ urΦit²ch slu₧eb - zatφmco druh² poΦφtaΦ v∙Φi n∞mu vystupuje v roli poskytovatele slu₧eb, neboli tzv. serveru. PoΦφtaΦ PC v roli klienta si zde vesm∞s ponechßvß znaΦnou mφru autonomie: svou v²poΦetnφ kapacitu obvykle vyu₧φvß k provozovßnφ samostatn²ch aplikacφ, a se ₧ßdostmi o poskytnutφ n∞jakΘ slu₧by se na popud provozovanΘ aplikace obracφ na server a₧ v okam₧iku, kdy je takovßto slu₧ba skuteΦn∞ po₧adovßna.
PC v roli serveru: tento p°φpad je alternativou k p°edchozφmu, a poΦφtaΦ PC zde vystupuje v roli pasivnφho poskytovatele slu₧eb - pasivnφho v tom smyslu, ₧e je sßm sv²m klient∙m nijak nevnucuje, ale poskytuje je a₧ na zßklad∞ jejich explicitnφ ₧ßdosti. Mo₧n² repertoßr takov²chto slu₧eb nenφ nijak principißln∞ omezen: p°φkladem mohou b²t slu₧by charakteru uchovßvßnφ soubor∙ (pak jde o tzv. souborov² server, resp. tzv. file server), o slu₧by tiskovΘ (print server), o slu₧by typu odpov∞dφ na databßzovΘ dotazy (databßzov² server) apod.

PoΦφtaΦ v roli serveru se m∙₧e v∞novat v²hradn∞ jen poskytovßnφ slu₧eb - pak jde o tzv. dedikovan² server. Je ovÜem mo₧nß i takovß varianta, kdy poskytovßnφ slu₧eb je jen jednou z Φinnostφ, kterou se zab²vß (a vedle toho na n∞m mohou b²t nap°φklad provozovßny i b∞₧nΘ u₧ivatelskΘ aplikace). Pak jde o tzv. nededikovan² server.

PC souΦasn∞ v roli serveru i klienta: poΦφtaΦ PC zde vystupuje v obou p°edchßzejφcφch rolφch souΦasn∞ - n∞kterΘ slu₧by poskytuje (v roli serveru) druh²m poΦφtaΦ∙m, zatφmco o jinΘ slu₧by ₧ßdß (v roli klienta). Typick²m p°φkladem je postavenφ jednotliv²ch uzl∙ v sφtφch typu peer-to-peer, kdy jeden poΦφtaΦ zp°φstup≥uje druh²m poΦφtaΦ∙m Φßst svΘho disku (tj. chovß se jako server), a souΦasn∞ s tφm sßm vyu₧φvß i takovΘ disky, kterΘ mu obdobn²m zp∙sobem zp°φstupnily jinΘ poΦφtaΦe (a v∙Φi nim tedy vystupu je v roli klienta).
PC v roli ovlßdanΘho poΦφtaΦe: vzhledem k osobnφmu charakteru poΦφtaΦ∙ PC se vesm∞s p°edpoklßdß, ₧e u₧ivatel s nimi pracuje p°φmo - tedy ₧e "sedφ p°φmo u poΦφtaΦe", svΘ p°φkazy zadßvß z klßvesnice, kterou je tento poΦφtaΦ vybaven, a naopak veÜkerΘ v²stupy mu jsou zobrazovßny p°φmo na displeji tohoto poΦφtaΦe. P°esto je ale mo₧nΘ za°φdit v∞ci i tak, aby urΦit² poΦφtaΦ vykonßval p°φkazy, kterΘ mu jsou zadßvßny na dßlku, obvykle z jinΘho poΦφtaΦe. PoΦφtaΦ, kter² svΘ p°φkazy dostßvß od jinΘho poΦφtaΦe, se tak dostßvß do role ovlßdanΘho subjektu, kter² nevykonßvß ₧ßdnΘ akce z vlastnφho popudu, ale pouze na explicitnφ pokyny toho, kdo jej ovlßdß. Typick²m p°φkladem situace, kdy se poΦφtaΦ PC dostßvß do tΘto role, je tzv. dßlkovΘ ovlßdßnφ (remote control), popisovanΘ dßle. V postavenφ ovlßdan²ch poΦφtaΦ∙ jsou ale nap°φklad takΘ poΦφtaΦe, kterΘ fungujφ jako stanice BBS
PC v roli bezobslu₧nΘho poΦφtaΦe: pokud si na poΦφtaΦi PC spustφme takov² program, kter² bude zajiÜ¥ovat n∞jakou konkrΘtnφ Φinnost trvalejÜφho charakteru a nebude k tomu vy₧adovat spoluprßci u₧ivatele, pak jej vlastn∞ postavφme do role bezobslu₧nΘho poΦφtaΦe, resp. poΦφtaΦe, pracujφcφho v bezobslu₧nΘm re₧imu. Prßv∞ v tomto re₧imu z°ejm∞ bude pracovat v∞tÜina ovlßdan²ch poΦφtaΦ∙ (ve smyslu p°edchozφho bodu), i kdy₧ i zde jsou mo₧nΘ v²jimky - viz scΘnß° xx (p°edvßd∞nφ ₧ßk∙m v uΦebn∞). Existuje vÜak i celß °ada takov²ch situacφ situacφ, kdy bezobslu₧n² poΦφtaΦ nenφ souΦasn∞ poΦφtaΦem ovlßdan²m - obecn∞ tehdy, kdy₧ v bezobslu₧nΘm re₧imu vykonßvß urΦitΘ akce z vlastnφ iniciativy, a ne pouze z iniciativy n∞koho jinΘho. P°φkladem m∙₧e b²t poΦφtaΦ PC v roli mostu Φi sm∞rovaΦe v lokßlnφ sφti: tedy poΦφtaΦ nejmΘn∞ se dv∞ma sφ¥ov²mi kartami, na kterΘm b∞₧φ program p°edßvajφcφ rßmce Φi pakety mezi jednotliv²mi segmenty sφt∞ (samoz°ejm∞ v bezobslu₧nΘm re₧imu). DalÜφm typick²m p°φkladem mohou b²t vÜechny poΦφtaΦe PC v roli °φdφcφch poΦφtaΦ∙, kterΘ pracujφ bez p°φmΘ lidskΘ obsluhy (a °φdφ nap°φklad v²robu, klimatizaci, p°epravnφ systΘm apod.).
PC v roli partnerskΘho poΦφtaΦe: do tΘto kategorie spadajφ ostatnφ p°φpady, kdy mezi komunikujφcφmi poΦφtaΦi nenφ ₧ßdn² specifick² vztah, resp. kdy₧ jsou rovnocenn²mi partnery. P°φkladem m∙₧e b²t situace, kdy na dvou vzßjemn∞ propojen²ch poΦφtaΦφch b∞₧φ samostatnΘ aplikaΦnφ programy, a dva u₧ivatelΘ si jejich prost°ednictvφm posφlajφ celΘ soubory, Φi spolu pouze "konverzujφ" v reßlnΘm Φase (to, co jeden pφÜe na svΘm poΦφtaΦi, se souΦasn∞ zobrazuje i druhΘmu u₧ivateli na jeho poΦφtaΦi apod.).

Zßle₧φ-li na ·Φelu komunikace ......

DalÜφm d∙le₧it²m pohledem na "komunikace na PC" je ·Φel, kter² takovßto komunikace sleduje. Zde ji₧ nenφ tak dalece relevantnφ, v jakΘm postavenφ se jednotlivΘ komunikujφcφ poΦφtaΦe nachßzφ - zde je naopak podstatnΘ to, co a jak si vlastn∞ p°enßÜφ, a za jak²m ·Φelem Φi s jak²m cφlem tak Φinφ.

Prßce na hostitelskΘm poΦφtaΦi

PoΦφtaΦe, kterΘ jsou provozovßny ve vφceu₧ivatelskΘm re₧imu (tedy vφce u₧ivateli souΦasn∞), p°edpoklßdajφ ₧e ka₧d² u₧ivatel mß k dispozici vlastnφ terminßl, ze kterΘho zadßvß veÜkerΘ svΘ vstupy, a na kter² mu jsou naopak zasφlßny veÜkerΘ v²stupy, urΦenΘ k zobrazenφ na displeji. Terminßl je tedy standardnφm prost°edkem interaktivnφ prßce u₧ivatel∙ na vφceu₧ivatelskΘm poΦφtaΦi, kterΘmu se v tomto p°φpad∞ °φkß obvykle hostitelsk² poΦφtaΦ (anglicky: host). PoΦφtaΦ PC, kter² vystupuje v roli terminßlu, je nejΦast∞ji pou₧φvßn prßv∞ k tomuto ·Φelu - tedy k tomu, aby svΘmu u₧ivateli zprost°edkovßval p°φstup k hostitelskΘmu poΦφtaΦi, a umo₧≥oval mu pracovat na n∞m stejn∞, jako z kterΘhokoli jinΘho terminßlu (nap°. jedno·ΦelovΘho).

Existuje ovÜem i celß °ada jin²ch situacφ, ve kter²m poΦφtaΦ PC vystupuje takΘ v roli terminßlu, ale slou₧φ k jinΘmu ·Φelu. P°φkladem m∙₧e b²t poΦφtaΦ PC p°ipojen² ke stanici BBS, terminßl videotexu, p°ijφmaΦ teletextu Φi ·Φastnickß stanice nejr∙zn∞jÜφch informaΦnφch zdroj∙ a slu₧eb (viz dßle).

P°enos binßrnφch soubor∙

Mo₧nosti komunikace mezi poΦφtaΦi jsou i v dneÜnφ dob∞ z°ejm∞ nejvφce vyu₧φvßny k p°enosu soubor∙. Majφ-li tyto soubory povahu text∙, je obvykle mo₧nΘ p°ijmout urΦitΘ p°edpoklady o jejich vnit°nφm formßtu, a ty pak vyu₧φt p°i vlastnφm p°enosu (viz nßsledujφcφ odstavec). V opaΦnΘm p°φpad∞ nenφ mo₧nΘ o jejich obsahu cokoli p°edpoklßdat - pak je nutnΘ tyto soubory chßpat jako posloupnosti bit∙ (odsud: binßrnφ soubory), a p°φjemci doruΦit p°enesen² soubor jako p°esn∞ takovou posloupnost bit∙, jakou odesilatel p°edal k odeslßnφ.

P°enos binßrnφch soubor∙ p°itom m∙₧e b²t uskuteΦ≥ovßn mezi poΦφtaΦi v bezobslu₧nΘm re₧imu i s "lidskou obsluhou", mezi poΦφtaΦi v roli klient∙ i server∙, a mohou se jej ·Φastnit dokonce i poΦφtaΦe PC, kterΘ vystupujφ v roli terminßl∙ (a pouze doΦasn∞ p°ejdou do re₧imu, umo₧≥ujφcφho p°enos soubor∙).

P°enos text∙

Majφ-li p°enßÜenß data povahu text∙, je mo₧nΘ p°edpoklßdat, ₧e jsou tvo°ena posloupnostφ jednotliv²ch znak∙. TΘto skuteΦnosti je pak mo₧nΘ vyu₧φt nap°φklad tehdy, pokud p°φjemce pou₧φvß jin² zp∙sob k≤dovßnφ znak∙ ne₧ odesilatel (nap°φklad k≤d EBCDIC mφsto ASCII), a zajistit automatickΘ p°ek≤dovßnφ. DalÜφ mo₧nostφ je zefektivn∞nφ p°enosu: pokud je znßmo, ₧e p°enßÜenß data p°edstavujφ text v k≤du ASCII, pak je mo₧nΘ p°enßÜet jednotlivΘ znaky jen jako sedmibitovΘ (i kdy₧ v p∙vodnφm textu byl nejspφÜe ka₧d² znak znßzorn∞n v jednom osmibitovΘm bytu). Dφky tomu je pak mo₧nΘ p°enΘst v sedmi bytech celkem osm znak∙ - tedy o jeden vφce, ne₧ by bylo mo₧nΘ p°enΘst bez znalosti toho, ₧e jde o ASCII znaky. Binßrnφ soubory ovÜem takto p°enßÜet nelze, nebo¥ ka₧d² jejich osm² bit by se vlastn∞ nenßvratn∞ ztratil. Stejn∞ tak je ale t°eba dßt pozor i na p°enos text∙, jejich₧ znaky nejsou k≤dovßny v sedmibitovΘm k≤du ASCII - nap°φklad pro ΦeÜtinu a mnohΘ jinΘ nßrodnφ abecedy ji₧ nenφ mo₧nΘ vystaΦit se sedmibitov²m znakov²m k≤dem, a je nutnΘ p°enßÜet ka₧d² znak skuteΦn∞ jako osmibitov².

S p°enosem text∙ se m∙₧eme setkat nejΦast∞ji ve dvou zßkladnφch podobßch: v rßmci elektronickΘ poÜty (pro p°enos jednotliv²ch zprßv), a jako se specißlnφm p°φpadem p°enosu soubor∙ (textov²ch, a nikoli binßrnφch).

On-line komunikace

Elektronickß poÜta, spoΦφvajφcφ v p°enosu textov²ch zprßv, je prost°edkem komunikace mezi u₧ivateli, kter² mß v zßsad∞ dßvkov² charakter: jednotlivΘ zprßvy se na stran∞ p°φjemce pouze uklßdajφ do pomysln²ch poÜtovnφch schrßnek (ve skuteΦnosti na disk), a jejich dalÜφ zpracovßnφ je pak ji₧ zßle₧itostφ majitele tΘto schrßnky. V dob∞ doruΦenφ zprßvy do poÜtovnφ schrßnky jejφ majitel v∙bec nemusφ b²t "p°φtomen" (tedy b²t p°ihlßÜen k systΘmu a pracovat na p°φsluÜnΘm poΦφtaΦi). Existujφ ovÜem i takovΘ formy komunikace mezi u₧ivateli, kterΘ majφ interaktivnφ charakter, probφhajφ v reßlnΘm Φase (tzv. on-line, tΘ₧: sp°a₧en∞), a vy₧adujφ souΦasnou aktivitu vÜech komunikujφcφch u₧ivatel∙: p°φkladem m∙₧e b²t tzv. chat, neboli situace, kdy jeden u₧ivatel pφÜe urΦit² text na svΘm poΦφtaΦi, a druhΘmu u₧ivateli se tento text pr∙b∞₧n∞ zobrazuje i na jeho poΦφtaΦi. P°itom jde v∞tÜinou o obousm∞rnou komunikaci, tj. i druh² u₧ivatel m∙₧e na svΘm poΦφtaΦi psßt text, kter² se pr∙b∞₧n∞ zobrazuje i jeho partnerovi. Existujφ ovÜem i vφceu₧ivatelskΘ varianty, v rßmci kter²m si prßv∞ naznaΦen²m zp∙sobem m∙₧e "povφdat" (Φi spφÜe: "psßt") vφce u₧ivatel∙ souΦasn∞.

Sdφlenφ technick²ch prost°edk∙

Jednou ze zßkladnφch myÜlenek, na kterΘ je postavena celß koncepce osobnφch poΦφtaΦ∙, je p°edstava ₧e v²poΦetnφ technika je dostateΦn∞ lacinß na to, aby ji ka₧d² u₧ivatel mohl mφt jen a jen pro sebe.

To samoz°ejm∞ bude v₧dy relativnφ - v n∞kter²ch situacφch a pro urΦitou techniku to jist∞ platit bude, ale vedle toho z°ejm∞ v₧dy budou existovat i takovΘ prost°edky, u kter²ch to ekonomicky ·nosnΘ nebude. Krom∞ toho bude samoz°ejm∞ zßle₧et i na zp∙sobu prßce jednotliv²ch u₧ivatel∙, na jejich nßrocφch, na finanΦnφch mo₧nostech atd. Jako p°φklad se b∞₧n∞ uvßdφ kvalitnφ (a tudφ₧ i drahΘ) laserovΘ tiskßrny, plottery, snφmaΦe (scannery apod.), kterΘ se v∞tÜinou nevyplatφ p°id∞lovat jednotliv²m u₧ivatel∙m jen k jejich v²hradnφmu pou₧itφ.

Obvykl²m °eÜenφm je pak sdφlenφ t∞chto prost°edk∙ vφce u₧ivateli, resp. vφce osobnφmi poΦφtaΦi. Tedy takovΘ uspo°ßdßnφ, p°i kterΘm mß u₧ivatel jednoho osobnφho poΦφtaΦe mo₧nost vyu₧φvat technickΘ prost°edky, kterΘ nemß jen pro sebe, ale kterΘ sdφlφ spoleΦn∞ s jin²mi u₧ivateli.

KonkrΘtnφ realizace takovΘhoto sdφlenφ je nejΦast∞ji nßsledujφcφ: sdφlen² prost°edek je k dispozici na poΦφtaΦi, kter² vystupuje v roli serveru, a vyu₧itφ sdφlenΘho prost°edku nabφzφ formou poskytovßnφ slu₧by ostatnφm poΦφtaΦ∙m, kte°φ v∙Φi n∞mu vystupujφ v roli jeho klient∙. P°itom nenφ p°φliÜ podstatnΘ, zda dan² server je dedikovan² (viz v²Üe), zda je Φi nenφ sßm souΦasn∞ i klientem jin²ch server∙ (jako tomu m∙₧e b²t v sφtφch typu peer-to-peer) apod.

Sdφlenφ program∙ a dat

DalÜφ ze zßsadnφch myÜlenek, ze kter²ch vzeÜla koncepce osobnφch poΦφtaΦ∙, je p°edstava, ₧e ka₧d² jednotliv² u₧ivatel si se sv²m poΦφtaΦem dokß₧e poradit sßm. Tedy ₧e se bude sßm starat o veÜkerou systΘmovou "·dr₧bu" - nap°φklad o instalovßnφ nov²ch verzφ operaΦnφho systΘmu i nejr∙zn∞jÜφch ovladaΦ∙, o instalovßnφ a konfiguraci vÜech aplikacφ, o zßlohovßnφ a mnoho a mnoho dalÜφch v∞cφ. Nebo ₧e alespo≥ bude mφt k ruce n∞koho, kdo to bude d∞lat za n∞j.

TakΘ tento p°edpoklad se vzhledem k masovΘmu nasazovßnφ poΦφtaΦ∙ PC ukßzal jako nesplniteln². Pro drtivou v∞tÜinu dneÜnφch u₧ivatel∙ je poΦφtaΦ PC jen nßstrojem, kter² pou₧φvajφ ke svΘ prßci, a nenφ dost dob°e mo₧nΘ od nich po₧adovat, aby jej dokßzali "spravovat" - podobn∞ jako od sekterß°ky asi nikdo neoΦekßvß, ₧e si sama dokß₧e opravit, se°φdit Φi jen promazat psacφ stroj, na kterΘm dnes a denn∞ pφÜe.

Prakticky sch∙dnß je proto jen varianta "mφt k ruce n∞koho, kdo tomu rozumφ". Takov²to Φlov∞k ale zase nem∙₧e b²t vÜude najednou, nebo neustßle obφhat mezi jednotliv²mi poΦφtaΦi a na ka₧dΘm z nich znovu a znovu °eÜit stejn² problΘm. Pro n∞j je mnohem v²hodn∞jÜφ, je-li maximum vÜech systΘmov²ch zdroj∙ (program∙, dat, ale i technick²ch prost°edk∙) soust°ed∞no do jedinΘho centra, a vÜichni u₧ivatelΘ tyto prost°edky sdφlφ. Pak je toti₧ mo₧nΘ, aby p°φsluÜn² sprßvce °eÜil ka₧d² problΘm jen jednou, a ne tolikrßt, kolik je u₧ivatel∙ resp. osobnφch poΦφtaΦ∙. Pokud nap°φklad vÜichni u₧ivatelΘ sdφlφ jednu a tutΘ₧ aplikaci (umφst∞nou na poΦφtaΦi, kter² vystupuje v∙Φi ostatnφm v roli file serveru), pak nap°φklad novou verzi tΘto aplikace staΦφ nainstalovat jen jednou (na tento file server), a nikoli opakovan∞ na ka₧d² jednotliv² poΦφtaΦ.

Tato ·vaha p°itom platφ jak pro programovΘ objekty, kterΘ majφ charakter aplikacφ, tak i pro data. KonkrΘtnφ formou takovΘhoto sdφlenφ je nejΦast∞ji jejich umφst∞nφ na poΦφtaΦi, kter² v∙Φi ostatnφm vystupuje v roli serveru (konkrΘtn∞ v roli file serveru).

SpoleΦnß prßce

V dob∞ zavßd∞nφ prvnφch osobnφch poΦφtaΦ∙ standardu IBM PC m∞la drtivß v∞tÜina provozovan²ch aplikacφ znaΦn∞ "individußlnφ" charakter. Byly to aplikace, kterΘ slou₧ily pot°ebßm jednoho u₧ivatele, a nevy₧adovaly spoluprßci Φi jinou souΦinnost dalÜφch u₧ivatel∙.

V souΦasnosti se ale v²razn∞ prosazujφ i takovΘ aplikace, kterΘ majφ mnohem vφce "kolektivnφ" charakter, a kterΘ se vzßjemnou souΦinnostφ vφce u₧ivatel∙ od zaΦßtku poΦφtajφ. P°φkladem m∙₧e b²t spoleΦnß prßce vφce u₧ivatel∙ nad jednφm dokumentem, rozvrhem, plßnem apod., ale takΘ celß Üirokß Ükßla distribuovan²ch aplikacφ. Obecn∞ vÜe, co se dnes za°azuje pod tzv. workgroup computing Φi pod distributed computing.

P°φstup k informaΦnφmu zdroji

V poslednφ dob∞ stßle vφce roste popularita slu₧eb. spoΦφvajφcφch v poskytovßnφ informacφ z jednoho centrßlnφho zdroje ÜirokΘmu okruhu zßjemc∙. P°φkladem m∙₧e b²t teletext, Üφ°en² prost°ednictvφm televiznφho vysφlßnφ, kter² je zalo₧en na jednosm∞rnΘ distribuci cel²ch strßnek textov²ch a semigrafick²ch informacφ (bez zp∞tnΘ vazby od p°φjemc∙). DalÜφm p°φkladem m∙₧e b²t videotex, kter² je ji₧ "Φist∞ poΦφtaΦovou" zßle₧itostφ, a kter² ji₧ mß zabudovßnu zp∞tnou vazbu (umo₧≥ujφcφ p°φjemci volit, jakΘ dalÜφ informace mu majφ b²t zaslßny). Na obdobnΘm principu pak fungujφ i tzv. stanice BBS (Bulletin Board Systems), kterΘ navφc nabφzφ i mo₧nost p°enosu soubor∙ ob∞ma sm∞ry, i n∞kterΘ dalÜφ funkce (nap°. elektornickou poÜtu).

VÜechny tyto informaΦnφ zdroje p°itom oΦekßvajφ, ₧e na stran∞ p°φjemce bude za°φzenφ charakteru terminßlu s p°esn∞ definovan²mi vlastnostmi: schopnΘ p°edßvat vstupy od u₧ivatele (kterΘ on zadßvß z klßvesnice) v takovΘm tvaru, v jakΘm to p°φsluÜn² informaΦnφ zdroj vy₧aduje, a na druhΘ stran∞ schopnΘ sprßvn∞ zobrazovat informace, p°edßvanΘ opaΦn²m sm∞rem. Tφmto za°φzenφm samoz°ejm∞ m∙₧e b²t jedno·ΦelovΘ za°φzenφ (nap°. televiznφ p°ijφmaΦ s dekodΘrem teletextu, jedno·Φelov² videotexov² terminßl apod.), ale takΘ "univerzßlnφ" poΦφtaΦ PC s vhodn²m emulaΦnφm programem, kter² pouze vystupuje v roli terminßlu.

DßlkovΘ ovlßdßnφ

Pom∞rn∞ specifick²m zp∙sobem vyu₧itφ komunikace mezi dv∞ma poΦφtaΦi PC je tzv. dßlkovΘ ovlßdßnφ (remote control). SpoΦφvß v tom, ₧e u₧ivatel jednoho poΦφtaΦe na dßlku ovlßdß druh² poΦφtaΦ, neboli na jednom poΦφtaΦi zadßvß p°φkazy, kterΘ jsou ve skuteΦnosti provßd∞ny na jinΘm poΦφtaΦi (kter² vystupuje v roli ovlßdanΘho poΦφtaΦe).

Smysl takovΘhoto dßlkovΘho ovlßdßnφ m∙₧e b²t r∙zn²: jednou z mo₧nostφ je situace, kdy vyuΦujφcφ na dßlku ovlßdß poΦφtaΦ svΘho ₧ßka (Φi najednou vφce takov²chto poΦφtaΦ∙), a nßzorn∞ ukazuje, co a jak je t°eba d∞lat. DalÜφm p°φkladem m∙₧e b²t diagnostika Φi b∞₧nß "systΘmovß ·dr₧ba", provßd∞nß na dßlku - nap°φklad odbornφkem, kter² sedφ ve svΘ kancelß°i, a prost°ednictvφm telefonnφch linek na dßlku ovlßdß poΦφtaΦ svΘho zßkaznφka a provßdφ na n∞m pot°ebnΘ systΘmovΘ zßsahy.

Telecommuting

Mnoho lidφ dnes trßvφ v∞tÜinu svΘ pracovnφ doby tφm, ₧e "pracujφ na poΦφtaΦi". Je ale potom v∙bec nutnΘ, aby chodili do prßce? V₧dy¥ kdyby tento poΦφtaΦ m∞li doma, a mohli na n∞m pracovat stejn∞, jako na svΘm pracoviÜti, nebylo by to pro n∞ (i pro jejich zam∞stnavatele) v²hodn∞jÜφ?

V principu je to samoz°ejm∞ mo₧nΘ - drobn² technick² problΘm je pak jen v tom, jak tomuto poΦφtaΦi zajistit stejn∞ "kvalitnφ" p°φstup ke vÜem systΘmov²m zdroj∙m, jak² by mohl mφt, kdyby se nachßzel na pracoviÜti. OvÜem tam, kde jsou k dispozici dostateΦn∞ rychlΘ p°₧enosovΘ cesty, kterΘ si u₧ivatelΘ mohou zavΘst a₧ dom∙, to nenφ p°φliÜ velk²m problΘmem.

PoΦφtaΦ, kter² majφ pracovnφci doma a plnφ na n∞m svΘ b∞₧nΘ pracovnφ ·koly, vystupuje nejΦast∞ji v roli terminßlu vzdßlenΘho hostitelskΘho poΦφtaΦe, nebo v roli vzdßlenΘho klienta (v∙Φi server∙m, umφst∞n²m na pracoviÜti).

Zßle₧φ-li na zp∙sobu komunikace ....

Mo₧nosti vzßjemnΘ komunikace dvou Φi vφce poΦφtaΦ∙ jsou do znaΦnΘ mφry determinovßny zp∙sobem jejich propojenφ, a p°edevÜφm pak celkovou propustnostφ tohoto propojenφ, danou dosa₧itelnou p°enosovou rychlostφ. Podφvejme se proto, jakΘ principißlnφ mo₧nosti se z tohoto pohledu nabφzφ.

Dva poΦφtaΦe PC, propojenΘ sΘriov²m kabelem

Do vzdßlenosti cca 20 metr∙ m∙₧eme propojit dva poΦφtaΦe PC p°es jejich sΘriovß rozhranφ. K tomu musφme pou₧φt vhodn² kabel, uzp∙soben² prßv∞ tomuto druhu rozhranφ (tzv. sΘriov² kabel). Ten musφ obsahovat minimßln∞ t°i vodiΦe (dva datovΘ pro oba sm∞ry, a jeden spoleΦnm² zemnφcφ). P°enosovß rychlost, kterou tφmto zp∙sobem dosßhneme, je spφÜe ne₧ kabelem dßna konstrukΦnφmi vlastnostmi obvod∙, kterΘ v rßmci poΦφtaΦ∙ PC implementujφ jejich sΘriovß rozhranφ: dosahuje maximßln∞ 115 kbit∙/sekundu.

Dva poΦφtaΦe PC, propojenΘ paralelnφm kabelem

Pro vzßjemnΘ propojenφ dvou poΦφtaΦ∙ PC na krßtkou vzdßlenost (n∞kolika metr∙) je mo₧nΘ pou₧φt i jejich paralelnφ rozhranφ, kterß se propojφ vhodn∞ zapojen²m kabelem (tzv. paralelnφm kabelem).

Standardnφ paralelnφ rozhranφ poΦφtaΦ∙ PC je ovÜem v²stupnφm rozhranφm, urΦen²m pro p°ipojovßnφ v²stupnφch periferiφ (zejmΘna tiskßren). Je tudφ₧ vybaveno osmi datov²mi v²stupy, p°es kterΘ lze p°enßÜet najednou celΘ byty zm∞rem z poΦφtaΦe ven. Pro opaΦn² sm∞r ovÜem nejsou pou₧itelnΘ. Zde je pak nutnΘ vyu₧φvat Φty°i jednobitovΘ- vstupy, kterΘ jsou p°i p°ipojovßnφ v²stupnφch za°φzenφ pou₧φvßny pro p°enos stavov²ch signßl∙ sm∞rem do poΦφtaΦe.

P°es paralelnφ rozhranφ poΦφtaΦ∙ PC tedy nelze p°enßÜet najednou celΘ byty ("ven" sice ano, ale nikoli ji₧ "dovnit°"). Lze je ovÜem p°enßÜet ob∞ma sm∞ry po menÜφch Φßstech (maximßln∞ po Φtve°icφch bit∙).

Jednosm∞rn² charakter standardnφho paralelnφho rozhranφ odstra≥uje jeho nov∞jÜφ verze (tzv. rozÜφ°enΘ paralelnφ rozhranφ, extended parallel port, EPP), kterΘ se dnes hojn∞ pou₧φvß u notebooku, a prosazuje se i u b∞₧n²ch stolnφch poΦφtaΦ∙). U tohoto rozhranφ m∙₧e b²t vÜech osm datov²ch bit∙ vyu₧ito nejen pro p°enos dat ven z poΦφtaΦe, ale i pro jejich p°enos opaΦn²m sm∞rem.

Dva poΦφtaΦe, propojenΘ prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞

Pomocφ zvlßÜtnφch prost°edk∙ (tzv. linkov²ch budiΦ∙) je sice mo₧nΘ pon∞kud zv²Üit dosah sΘriov²ch kabel∙ (a₧ na vzdßlenosti kilometr∙). V praxi se pak ale narß₧φ na technickΘ problΘmy (spojenΘ s poklßdkou kabel∙), a hlavn∞ na monopol spojov²ch organizacφ, kter² nedovoluje koncov²m u₧ivatel∙m budovat vlastnφ p°enosovΘ cesty na ve°ejn²ch prostranstvφch.

Proto se jako alternativa dvoubododovΘho propojenφ na v∞tÜφ vzdßlenosti nabφzφ vyu₧itφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Ta je ovÜem uzp∙sobena pro p°enos hlasu (kter² je analogov²m signßlem), a nikoli pro p°enos digitßlnφch dat. Proto je nutnΘ pou₧itφ vhodn²ch modem∙, kterΘ se p°ipojujφ z jednΘ strany na sΘriovΘ rozhranφ poΦφtaΦe, a z druhΘ strany na ·Φastnickou p°φpojku ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞.

P°enosovß rychlost, dosa₧itelnß p°i takovΘmto uspo°ßdßnφ, je pak dßna p°edevÜφm druhem (resp. kvalitou) pou₧it²ch modem∙: b∞₧nΘ "p°espultovΘ" modemy pracujφ s p°enosov²mi rychlostmi 2400 bps, kvalitn∞jÜφ a dra₧Üφ rychlostφ 9600 bps. JeÜt∞ kvalitn∞jÜφ a dra₧Üφ pak rychlostφ 14 400 a 19 200 bps. Na trhu se vÜak ji₧ zaΦφnajφ pomalu objevovat i prvnφ modemy, kterΘ dosahujφ p°enosov²ch rychlostφ mezi 20 a 30 kbps. DalÜφ v²voj vÜak ji₧ nem∙₧e p°inΘst ₧ßdnΘ dalÜφ v²raznΘ zv²Üenφ p°enosovΘ rychlosti - vzhledem k um∞lΘmu "z·₧enφ" p°enosovΘho kanßlu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ (na frekvenΦnφ pßsmo 300 - 3400 Hz) toti₧ nenφ z principu mo₧nΘm p°ekroΦit teoretickou hranici, le₧φcφ na cca 30 kbps - lze se k nφ jen Φφm dßl tφm vφce blφ₧it.

NaÜt∞stφ je zde ale jeÜt∞ mo₧nost komprese p°enßÜen²ch dat, kterß dokß₧e redukovat jejich objem a₧ cca 4x. Ve spojenφ s maximßlnφ p°enosovou rychlostφ 30 kbps to pak dßvß mo₧nost efektivnφho p°enosu a₧ p°es 100 kbit∙ dat za sekundu.

Dva poΦφtaΦe, propojenΘ prost°ednictvφm pevnΘho telefonnφho okruhu

NestaΦφ-li p°enosovß rychlost, dosa₧itelnß p°i spojenφ prost°ednicctvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, je mo₧nΘ po₧ßdat provozovatele telefonnφ sφt∞ (u nßs SPT Telecom) o z°φzenφ tzv. pevnΘho telefonnφho okruhu.

Ten se od tzv. komutovanΘho (tΘ₧: p°epojovanΘho, vytßΦenΘho) okruhu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ liÜφ v tom, ₧e na telefonnφch ·st°ednßch, kter²mi prochßzφ, je trvale "prodrßtovßn" (tj. existuje trvale, a nemusφ b²t v₧dy znovu sestavovßn jako okruh komutovan²). Krom∞ toho nemß v²Üe citovanΘ um∞lΘ omezenφ p°enosovΘho pßsma jako okruh komutovan². Z t∞chto dvou d∙vod∙ je pak mo₧nΘ dosßhnout s vhodn²mi modemy na pevnΘm telefonnφm okruhu v²razn∞ vyÜÜφch p°enosov²ch rychlostφ - nap°φklad i 64 kbps, bez komprese.

Dva poΦφtaΦe, propojenΘ prost°ednictvφm ve°ejnΘ datovΘ sφt∞

DalÜφ mo₧nostφ p°enosu dat mezi dv∞ma poΦφtaΦi je vyu₧itφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (u nßs je jejφm monopolnφm provozovatelem a.s. EuroTel).

Ve°ejnou datovou sφ¥ je nejlΘpe si p°edstavit jako obdobu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, tentokrßt ale v digitßlnφ podob∞ a urΦenou pro p°enos Φφslicov²ch dat. P°ipojit poΦφtaΦ PC na ve°ejnou datovou sφ¥ lze v zßsad∞ dv∞ma zp∙soby: prvnφ mo₧nostφ je nechat si z°φdit pevnou (trvalou, dedikovanou) p°φpojku, kterß pak slou₧φ v²hradn∞ pro pot°eby p°φstupu do ve°ejnΘ datovΘ sφt∞. Na z°φzenφ tΘto p°φpojky u₧ivatel obvykle musφ ob∞tovat jednu p°φmou telefonnφ linku (u₧ivatelskou p°φpojku ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, kterou spoje na ·st°edn∞ jen vhodn∞ p°epojφ). V²hodou je pak ale to, ₧e prost°ednictvφm tΘto pevnΘ p°φpojky m∙₧e u₧ivatel p°enßÜet data p°es ve°ejnou datovou sφ¥ vyÜÜφ rychlostφ (u nßs a₧ do 64 kbps). Druhou mo₧nostφ je p°φstup k ve°ejnΘ datovΘ sφti prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. p°es za°φzenφ zvanΘ PAD (Packet Assembler/Disassembler). Zde je pak dosa₧itelnß p°enosovß rychlost determinovßna p°edevÜφm tφm, jak rychle dokß₧e u₧ivatel komunikovat "skrz" ve°ejnou telefonnφ sφ¥.

P°enosovß rychlost je samoz°ejm∞ omezena i v rßmci ve°ejnΘ datovΘ sφt∞. Zde obecn∞ platφ, ₧e u₧ivatel si p°i sjednßvßnφ p°φpojky volφ rychlost, s jakou bude komunikovat (a podle toho pak takΘ za slu₧by ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ platφ).

Dva poΦφtaΦe, zapojenΘ do lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞

P°i v²Φtu vÜech mo₧nostφ vzßjemnΘho propojovßnφ poΦφtaΦ∙ samoz°ejm∞ nesmφme zapomenout na tu, kterß je dnes z°ejm∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ - na zapojovßnφ poΦφtaΦ∙ PC jako uzl∙ do lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ.

PoΦφtaΦe IBM PC nejsou za tφmto ·Φelem nijak standardn∞ vybavovßny - jedinΘ, co nabφzφ, je mo₧nost dodateΦn∞ instalovat vhodn² sφ¥ov² adaptΘr (sφ¥ovou kartu), kter² teprve obsahuje vÜe pot°ebnΘ pro p°ipojenφ k sφti p°φsluÜnΘho typu.

Dosa₧itelnß p°enosovß rychlost je dßna druhem pou₧itΘ sφt∞: v p°φpad∞ sφtφ typu Ethernet je to 10 Mbps, u sφtφ Token Ring bu∩ 4 nebo 16 Mbps (podle typu), a u sφtφ ARCnet 2,5 Mbps.

Zßle₧φ-li na pou₧φvanΘm programu ....

DalÜφ z mo₧n²ch pohled∙ na problematiku komunikace na poΦφtaΦφch PC si vÜφmß toho, jak² druh programu je na t∞chto poΦφtaΦφch provozovßn.

Na rozdφl od p°edchozφch pohled∙, kterΘ byly prakticky beze zm∞ny aplikovatelnΘ i na jinΘ druhy poΦφtaΦ∙m, budou nßsledujφcφ ·vahy specificky zam∞°eny jen na poΦφtaΦe PC, provozovanΘ pod operaΦnφm systΘmem MS DOS.

DiskovΘ mana₧ery se schopnostφ p°enosu soubor∙

V nep°ebernΘ nabφdce aplikaΦnφch program∙ pro poΦφtaΦe PC lze najφt i takovΘ, kterΘ jsou "ÜitΘ na mφru" pot°ebßm p°enosu cel²ch soubor∙ z jednoho poΦφtaΦe na druh². Jsou specificky zam∞°eny na situaci, kdy u₧ivatel jednoho poΦφtaΦe pot°ebuje co mo₧nß nejjednoduÜÜφm zp∙sobem p°enΘst soubory z jednoho poΦφtaΦe na druh² - m∙₧e jφt nap°φklad o u₧ivatele, kter² "v terΘnu" pou₧φvß sv∙j notebook, a po nßvratu do kancelß°e pot°ebuje p°enΘst nov∞ po°φzenΘ Φi alespo≥ nov∞ aktualizovanΘ soubory na sv∙j stolnφ poΦφtaΦ. Programy, uzp∙sobenΘ prßv∞ takov²mto situacφm, vy₧adujφ propojenφ obou poΦφtaΦ∙ pomocφ sΘriovΘho kabelu (tj. p°es sΘriovß rozhranφ), p°φpadn∞ pomocφ paralelnφho kabelu (propojujφcφm paralelnφ rozhranφ).

KomunikaΦnφ program pro p°enos soubor∙, kter² si v tomto odstavci popisujeme, mß v zßsad∞ dv∞ relativn∞ samostatnΘ Φßsti: jednu z nich u₧ivatel spustφ na tom z obou poΦφtaΦ∙, na kterΘm nebude bezprost°edn∞ pracovat (resp. u kterΘho nebude "sed∞t", a kter² tudφ₧ bude pracovat v bezobslu₧nΘm re₧imu). Na druhΘm poΦφtaΦi si pak spustφ druhou Φßst, se kterou ji₧ bude interaktivn∞ pracovat. Ta mu bude zp°φstup≥ovat soubory, nachßzejφcφ se na obou poΦφtaΦφch, a bude mu umo₧≥ovat snadnΘ kopφrovßnφ jednotliv²ch soubor∙ i cel²ch adresß°∙ ob∞ma sm∞ry.

V²sledn² efekt je vlastn∞ takov², jako kdyby logickΘ jednotky (drive) obou poΦφtaΦ∙ splynuly, a u₧ivatel pouze kopφroval soubory v rßmci jednoho poΦφtaΦe (i kdy₧ si stßle uv∞domuje existenci dvou r∙zn²ch poΦφtaΦ∙). Proto se takΘ programy tohoto typu na u₧ivatele v∞tÜinou "tvß°φ" jako diskovΘ mana₧ery, urΦenΘ prßv∞ pro manipulaci se soubory.

Typick²m p°edstavitelem program∙ tohoto typu je LAPLINK od firmy Travelling Software.

Obdobn²mi schopnostmi p°enosu soubor∙ mezi dv∞ma poΦφtaΦi jsou vÜak dnes vybavovßny takΘ n∞kterΘ "skuteΦnΘ" diskovΘ mana₧ery: p°φkladem m∙₧e b²t verze 4.0 oblφbenΘho Norton Commanderu.

KomunikaΦnφ programy pro sΘriovΘ komunikace

DalÜφ Üirokou skupinou komunikaΦnφch program∙ pro poΦφtaΦe PC jsou programy pro tzv. sΘriovΘ komunikace - tedy programy, zam∞°enΘ p°edevÜφm na komunikaci p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥ s vyu₧itφm modem∙ (kterΘ se ale dajφ vyu₧φt takΘ p°i vzßjemnΘm propojenφ dvou poΦφtaΦ∙ na krßtkou vzdßlenost sΘriov²m kabelem). Pou₧φvajφ se zejmΘna p°i p°ipojovßnφ poΦφtaΦ∙ PC na stanice BBS, p°i p°ipojovßnφ na hostitelskΘ poΦφtaΦe v roli terminßl∙, i pro vzßjemnou komunikaci dvou poΦφtaΦ∙ PC p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥.

To, co tyto programy obvykle nabφzφ, je vedle komfortnφ obsluhy modem∙, navazovßnφ a ruÜenφ spojenφ zejmΘna mo₧nost on-line komunikace, emulace terminßlu a p°enos soubor∙. N∞kterΘ programy tohoto typu jsou navφc vybaveny skriptov²m jazykem, kter² umo₧≥uje p°edem naprogramovat pr∙b∞h relace (neboli akce, provßd∞nΘ v rßmci spojenφ). Podrobn∞ji viz box: Co by m∞ly um∞t programy pro sΘriovΘ komunikace.

P°edstaviteli tohoto typu program∙ jsou nap°φklad: PROCOMM, Telix, ...(prosφm doplnit podle navazujφcφch Φlßnk∙).

Sφ¥ovΘ programy

Mezi programy komunikaΦnφho charakteru je jist∞ t°eba za°adit takΘ vÜechny programy, urΦenΘ pro prßci poΦφtaΦ∙ PC v lokßlnφch sφtφch.

Zde je ovÜem t°eba rozliÜovat, zda se jednß o program systΘmovΘho charakteru, kter² pouze zajiÜ¥uje p°φstup k sφti, nebo o aplikaΦnφ program, kter² tuto mo₧nost vyu₧φvß.

SystΘmovΘ programy, spadajφcφ do prvnφ skupiny, si m∙₧eme p°edstavit jako slo₧ky, kterΘ majφ na starosti jednak vlastnφ p°enos dat v rßmci sφt∞, jednak zp°φstupn∞nφ r∙zn²ch systΘmov²ch zdroj∙, kterΘ pat°φ jin²m uzlov²m poΦφtaΦ∙m, ale kterΘ nabφzφ jejich vyu₧itφ formou sdφlenφ (nap°. disky, tiskßrny apod.). P°itom ovÜem musφ vhodn∞ spolupracovat s operaΦnφm systΘmem, v rßmci kterΘho pracujφ, a spoleΦn∞ se starat o to, aby tyto sdφlenΘ zdroje byly vhodn²m zp∙sobem zp°φstupn∞ny aplikaΦnφm program∙m, kterΘ s nimi budou pracovat.

V prost°edφ jedno·lohovΘho a jednou₧ivatelskΘho operaΦnφho systΘmu MS DOS, kter² mo₧nostem zapojovßnφ do sφtφ nevychßzφ p°φliÜ vst°φc, musφ v²Üe naznaΦenΘ systΘmovΘ programy pou₧φvat r∙znß nep°φliÜ p°irozenß °eÜenφ - nejΦast∞ji se musφ "usφdlit" v pam∞ti jako rezidentnφ programy, a modifikovat fungovßnφ operaΦnφho systΘmu bez jeho v∞domφ.

Do kategorie t∞chto systΘmov²ch program∙ spadajφ nap°φklad vÜechny ovladaΦe sφ¥ov²ch karet (paketovΘ drivery, NDIS drivery, ODI drivery), dßle implementace p°enosov²ch protokol∙ (nap°. IPX/SPX v sφtφch Novell NetWare, TCP/IP v sφtφch UnixovskΘho typu), a koneΦn∞ r∙znΘ "shell-y" (redirector-y apod.), kterΘ majφ za ·kol kompenzovat neschopnost MS DOSu pracovat se sφtφ (tφm, ₧e jej doslova "p°ekryjφ" a nßsledn∞ samy zachytßvajφ a vy°izujφ veÜkerΘ po₧adavky aplikaΦnφch program∙, kterΘ se t²kajφ sφt∞, a kterΘ by MS DOS nebyl schopen vy°φdit).

AplikaΦnφ programy, urΦenΘ pro prßci v sφti, pak b²vajφ specificky zam∞°enΘ na jeden konkrΘtnφ ·Φel - nap°φklad kdy₧ se pot°ebujete se svou pracovnφ stanicφ dostat do role terminßlu n∞jakΘho hostitelskΘho poΦφtaΦe, spustφte si aplikaΦnφ program z kategorie emulßtor∙ terminßl∙. Ten pak ke svΘ Φinnosti vyu₧φvß p°enosov²ch slu₧eb sφt∞ (zprost°edkovan²ch p°φsluÜn²ch systΘmov²m programem, kter² ji₧ musφ b²t nainstalovßn p°edem). DalÜφm p°φkladem m∙₧e b²t aplikaΦnφ program, umo₧≥ujφcφ p°enos soubor∙ mezi uzlov²mi poΦφtaΦi sφt∞ apod.

V²hodou odd∞lenφ aplikaΦnφ slo₧ky od systΘmovΘ slo₧ky, zajiÜ¥ujφcφ p°enosovΘ a dalÜφ funkce, je vyÜÜφ stupe≥ modularity. Jestli₧e systΘmovß slo₧ka musφ b²t uzp∙sobena konkrΘtnφ p°enosovΘ technologii i pou₧φvan²m p°enosov²m protokol∙, aplikaΦnφ slo₧ka na nich ji₧ m∙₧e b²t nezßvislß. V d∙sledku toho je pak principißln∞ mo₧nΘ pou₧φvat nap°φklad jeden a tent²₧ program pro emulaci terminßlu v r∙zn²ch sφtφch, s r∙zn²mi p°enosov²mi protokoly apod.

Prßv∞ naznaΦenΘ °eÜenφ ovÜem klade jistΘ nßroky na u₧ivatele poΦφtaΦ∙ - ji₧ jen v tom, ₧e vy₧aduje instalaci systΘmov²ch program∙, kterΘ zajiÜ¥ujφ p°φstup do sφt∞. No a to m∙₧e b²t n∞kdy po°ßdn² o°φÜek i pro zkuÜenΘho odbornφka.

Proto se v poslednφ dob∞ objevujφ i takovΘ sφ¥ovΘ aplikace, kterΘ si vÜechny pot°ebnΘ systΘmovΘ komponenty "nesou v sob∞". Tφm se vlastn∞ stßvajφ obdobou komunikaΦnφch program∙ pro sΘriovΘ komunikace (popisovan²ch v p°edchozφm odstavci) - pouze s tφm rozdφlem, ₧e mφsto sΘriov²ch rozhranφ vyu₧φvajφ pro vlastnφ p°enos sφ¥.

Typick²m p°φkladem zde m∙₧e b²t program MS Kermit (pozor - neztoto₧≥ovat s protokolem Kermit pro p°enos soubor∙). Tento program vznikl jako typick² program pro sΘriovΘ komunikace, ale jeho nejnov∞jÜφ verze jsou vybaveny i schopnostφ vyu₧φvat k p°enosu i sφt∞ na bßzi p°enosov²ch protokol∙ TCP/IP (tj. samy si tyto protokoly implementujφ).

DalÜφm zajφmav²m momentem, kter² dokumentuje blφzkou p°φbuznost sΘriov²ch komunikacφ a komunikacφ v prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ, je existence tzv. bezeslotov²ch sφtφ (anglicky: zero-slot networks). Takto jsou oznaΦovßny "plnohodnotnΘ" poΦφtaΦovΘ sφt∞ typu peer-to-peer se dv∞ma uzly, kterΘ jsou navzßjem propojeny sΘriov²m kabelem (p°φpadn∞ kabelem paralelnφm), a nevy₧adujφ tudφ₧ ₧ßdnou sφ¥ovou kartu - resp. neobsazujφ touto kartou ₧ßdn² voln² slot poΦφtaΦe PC (odsud takΘ jejich pojmenovßnφ). P°φkladem m∙₧e b²t sφ¥ LANTASTIC ve verzi Z, sφ¥ WEB ve verzi PairWEB, Φi sφ¥ EASYnet.

Zajφmav²m hybridem je takΘ program Interlink, dodßvan² jako standardnφ souΦßst MS DOS-u od verze 6.0. Ve svΘ podstat∞ jde o bezeslotovou sφ¥, kterß se ovÜem od ostatnφch sφtφ tohoto typu liÜφ tφm, ₧e poΦφtaΦ v roli serveru nutφ do role dedikovanΘho serveru - neumo₧≥uje tedy, aby na n∞m pracoval n∞jak² u₧ivatel. Interlink je urΦen p°edevÜφm ke kopφrovßnφ soubor∙ z jednoho poΦφtaΦe na druh² (nap°. z notebooku na stolnφ poΦφtaΦ), a z tohoto pohledu je tedy spφÜe obdobou diskov²ch mana₧er∙ se schopnostφ p°enosu soubor∙.

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm