| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 6/94 |
| RoΦnφk: | 1994 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne |
V dneÜnφ dob∞, kdy novΘ a novΘ modely poΦφtaΦ∙ vznikajφ doslova jak houby po deÜti, je tΘm∞° nemo₧nΘ zφskat o nich ·pln² p°ehled - to je snad mo₧nΘ jen tehdy, pokud se zam∞°φme pouze na produkty urΦitΘ konkrΘtnφ firmy. OvÜem v pion²rsk²ch dobßch v²poΦetnφ techniky tomu bylo pon∞kud jinak. Tehdy jeÜt∞ bylo v lidsk²ch silßch zaznamenßvat v²voj v celΘ jeho Üφ°i. Pokusme se i my o mal² p°ehled t∞ch nejv²znamn∞jÜφch moment∙, kterΘ stßly u samΘho zrodu dneÜnφho bßjeΦnΘho sv∞ta poΦφtaΦ∙.
Skotsk² matematik John Napier (1550-1617) vstoupil do historie tφm, ₧e vymyslel logaritmy - a umo₧nil tak p°evΘst nßsobenφ a d∞lenφ na sΦφtßnφ a odΦφtßnφ. Na sklonku svΘho ₧ivota zkonstruoval zvlßÜtnφ v²poΦetnφ pom∙cku, p°edstavujφcφ p°edch∙dce pozd∞jÜφch logaritmick²ch pravφtek. èlo o soustavu tyΦinek z kostφ Φi slonoviny (odsud: Napierovy kosti), p°edstavujφcφ jakΘsi pohyblivΘ nßsobφcφ tabulky. S jejich pomocφ pak bylo mo₧nΘ snßze nßsobit a d∞lit.
Anglick² matematik William Oughtred (1575-1660) sestrojil v roce 1621 soustavu soust°edn²ch kruh∙ s mo₧nostφ vzßjemnΘho otßΦenφ. Na okraje jednotliv²ch kruh∙ pak nanesl stupnice, pou₧φvajφcφ Napierovy logaritmy. Sv∙j v²tvor, kter² nazval "Circles of Proportion", byl vlastn∞ prvnφm logaritmick²m pravφtkem ( i kdy₧ kruhovΘho tvaru).
Profesor Wilhelm Schickard (1592-1635) z n∞meckΘho Tⁿbingenu sestrojil v roce 1623 svΘ "poΦφtajφcφ hodiny". Byl to mechanick² stroj, schopn² nßsobit a d∞lit, p°iΦem₧ tyto dv∞ operace p°evßd∞l pomocφ logaritm∙ na sΦφtßnφ a odΦφtßnφ (k reprezentaci desφtkov²ch Φφsel p°itom pou₧φval koleΦka s desφti zuby). Sßm Schickard pr² sestrojil n∞kolik exemplß°∙ takov²chto stroj∙. Jeden z nich cht∞l vytvo°it i pro svΘho p°φtele, astronoma Johana Keplera, ale zpola hotov² stroj vzal za svΘ p°i po₧ßru. Ve v°av∞ t°icetiletΘ vßlky, ve kterΘ Schicard zahynul, se pak ztratily jak ji₧ existujφcφ stroje, tak i jejich plßny. Tyto vÜak byly v roce 1935 objeveny (pak se sice jeÜt∞ jednou ztratily, b∞hem druhΘ sv∞tovΘ vßlky, ale naÜt∞stφse znovu naÜly). V roce 1960 pak byl Schicard∙v poΦφtacφ stroj podle p∙vodnφch nßkres∙ postaven znovu, a fungoval.
Mlad² Blaise Pascal (1623-1662) se pr² nemohl dφvat na to, jak se jeho otec, da≥ov² kontrolor, trßpil nad sloupci Φφsel. A tak sedl, a zaΦal vym²Ület r∙znΘ varianty poΦφtacφch stroj∙ (vymyslel ·dajn∞ asi 50 r∙zn²ch variant). Definitivnφ model svΘ kalkulaΦky (nazvanΘ p°φznaΦn∞: "Pascaline") pak sestrojil v roce 1645. Um∞la jen sΦφtat a odΦφtat, a jako prvnφ byla zalo₧ena na velmi p°esn²ch mechanick²ch p°evodech - co₧ je princip, kter² v mechanick²ch poΦφtaΦφch strojφch dominoval po n∞kolik stoletφ, a₧ do nßstupu novodob²ch technologiφ, kterΘ umo₧nily budovat poΦφtaΦe na bßzi elektronick²ch prvk∙.
UrΦitou nev²hodou Pascalova poΦφtacφho stroje bylo to, ₧e v²sledky v²poΦtu nemohly b²t p°φmo odeΦφtßny, ale musely b²t nejprve pom∞rn∞ slo₧it²m zp∙sobem interpretovßny. P°esto m∞l Pascal∙v stroj i jist² komerΦnφ ·sp∞ch - t∞chto stroj∙ bylo ·dajn∞ prodßno mezi 10 a 15. Ale co je to proti odbytu dneÜnφch poΦφtaΦ∙ PC!
Sir Samuel Morland (1625-1695), b²val² sekretß° Olivera Cromwella a pozd∞jÜφ vrchnφ mechanik na dvo°e anglickΘho krßle Karla II., sestrojil prvnφ poΦφtacφ stroj, kter² dokßzal p°φmo nßsobit a d∞lit (a nerealizoval tudφ₧ tyto operace p°evodem na sΦφtßnφ a odΦφtßnφ). Mechanickß konstrukce vÜak byla mnohem mΘn∞ spolehlivß, ne₧ u Pascalova poΦφtacφho stroje.
N∞meck² filosof a matematik Gottfriend Wilhelm von Leibniz (1646-1716) cht∞l nejprve dovybavit Pascal∙v poΦφtacφ stroj schopnostφ nßsobenφ a d∞lenφ. To se mu neda°ilo, a tak se rozhodl rad∞ji pro zcela nov² nßvrh poΦφtacφho stroje. V roce 1673 sestrojil sv∙j vlastnφ stroj, ve kterΘm pou₧il vßlec se stup≥ovit²m ozubenφm, znßm² takΘ jako tzv. Leibnitzovo kolo. V²sledkem byl poΦφtacφ stroj, kter² dokßzal pracovat s 5 a₧ 12-mφstn²mi Φφsly, a spl≥oval tehdejÜφ po₧adavky matematik∙. Jeho principy se pou₧φvaly jeÜt∞ dalÜφch cca 300 let.
J.H.Mⁿeller p°ichßzφ v roce 1786 s myÜlenkou tzv. "diferencißlnφho stroje", neboli specializovanΘho kalkulßtoru pro v²poΦet hodnot polynomu na zßklad∞ rozdφlu (diference) mezi hodnotami funkce v definovan²ch bodech (co₧ je pou₧itelnΘ pro vÜechny funkce, kterΘ jsou na zvolenΘm intervalu aproximovatelnΘ polynomißlnφ funkcφ). Mⁿeller vÜak nedokßzal sehnat dost finanΦnφch prost°edk∙ pro praktickou realizaci svΘho projektu, a tak od n∞j nakonec ustoupil.
Francouz Charles Xavier Thomas de Colmar (1785-1870) sestrojil poΦφtacφ stroj, kter² pou₧φval zjednoduÜenou a zdokonalenou verzφ Leibnitzova kola. VßleΦky s devφti zuby r∙znΘ dΘlky v tomto stroji pohßn∞ly malß posuvnß koleΦka, jejich₧ pohyb se p°enßÜel na ΦφtaΦe. Colmar∙v stroj, nazvan² "Arithmometer", zφskal v roce 1862 na mezinßrodnφ v²stav∞ v Lond²n∞ zlatou medaili. Ji₧ d°φve jej ale jeho autor ·sp∞Ün∞ prodßval pa°φ₧sk²m pojiÜ¥ovnßm a dalÜφm finanΦnφm institucφm. Celkem bylo vyrobeno a prodßno asi 1500 arithmometr∙.
AngliΦan Charles Babbage (1792-1871) cht∞l nejprve minimalizovat chyby, ke kter²m dochßzelo p°i "ruΦnφch" v²poΦtech matematick²ch tabulek. Proto nejprve o₧ivil myÜlenky diferencißlnφch stroje, a v roce 1922 zaΦal s jeho konstrukcφ (na rozdφl od J.H. Mⁿllera si pro sv∙j projet zajistil financovßnφ ze stßtnφch zdroj∙). V roce 1832 Babbage dokonΦil fungujφcφ prototyp svΘho diferencißlnφho stroje, ale mφsto dalÜφho pokraΦovßnφ na n∞m se rad∞ji rozhodl pro "analytick² stroj", kter² by byl schopen provßd∞t jakΘkoli numerickΘ v²poΦty.
Babbage∙v Analytical Engine m∞l b²t pohßn∞n parnφm strojem, a m∞l b²t °φzen programem na d∞rn²ch Ütφtcφch. M∞l pracovat s padesßtimφstn²mi Φφsly, m∞l b²t schopen m∞nit dalÜφ pr∙b∞h v²poΦtu v zßvislosti na jeho dosavadnφm pr∙b∞hu (m∞l tedy mφt podmφn∞nΘ skoky), a poΦφtal dokonce i s mo₧nostφ volßnφ podprogram∙. Poslednφ verze projektu p°edpoklßdala, ₧e Analytical Engine bude mφt pam∞¥ pro 50 40-mφstn²ch slov (Φφsel) a dva st°adaΦe (akumulßtory), a celkem t°i snφmaΦe d∞rn²ch stφtk∙ pro program a data. SΦφtßnφ dvou Φφsel m∞l stroj zvlßdnout za 3 sekundy, a nßsobenφ Φi d∞lenφ mu m∞lo trvat 2 a₧ 4 minuty.
P°esto₧e Babbage sv∙j Analytical Engine nikdy nedokonΦil, spolu se sv²mi spolupracovnφky zformuloval zßkladnφ principy programovΘho °φzenφ poΦφtaΦ∙, kterΘ jsou dodnes platnΘ.
P°i troÜe dobrΘ v∙le je mo₧nΘ pova₧ovat jeho (by¥ nedokonΦen²) Analytical Engine za prvnφ samoΦinn² poΦφtaΦ v historii.
Kdy₧ m∞lo v roce 1890 dojφt v USA k dalÜφmu sΦφtßnφ lidu, byla vypsßna ve°ejnß sout∞₧ na konstrukci poΦφtacφho stroje, kter² by v tomto jist∞ nelehkΘm ·kolu pomohl. Sout∞₧ vyhrßl se sv²m d∞rnoÜtφtkov²m strojem pan Herman Hollerith (1860-1929), kter² v tΘ dob∞ p∙sobil na slavnΘ MIT ve stßt∞ Massachussets.
Pou₧itφ jeho stroj∙ sice zv²Üilo nßklady na sΦφtßnφ lidu (oproti p°edchozφmu sΦφtßnφ) o 98%, ale na druhΘ stran∞ jej znaΦn∞ urychlilo a zp°esnilo. P°isp∞lo dokonce i ke standardizaci pou₧φvan²ch d∞rn²ch Ütφtk∙ - Hollerith∙v Ütφtek, kter² se dφky sΦφtßnφ vÜeobecn∞ prosadil, m∞l p°esn∞ rozm∞r tehdejÜφ jednodolarovΘ bankovky.
Herman Hollerith po svΘm technickΘm ·sp∞chu dosßhl i ·sp∞chu obchodnφho: zalo₧il ·sp∞Ünou firmu Tabulating Machine Company, kterß pozd∞ji jeÜt∞ ·sp∞Ün∞ji f∙zovala a p°ejmenovala se na International Business Machines Corporation. Neznßte n∞kdo firmu IBM?