Ji°φ Peterka

Nejpopulßrn∞jÜφ slu₧bou dneÜnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ je bezesporu elektronickß poÜta, kterΘ "p°ichßzφ na chu¥" stßle vφce a vφce u₧ivatel∙. JakΘ ale jsou hlavnφ d∙vody tak velkΘ oblφbenosti tohoto novodobΘho fenomΘnu?

Elektronickß poÜta dokß₧e b²t opravdu velmi rychlß - jednotlivΘ zprßvy mohou b²t elektronickou poÜtou doruΦovßny i na druhou stranu zem∞koule v Φasech, kterΘ se m∞°φ spφÜe na sekundy a minuty ne₧ na celΘ dny, jako je tomu u b∞₧nΘ listovnφ poÜty Krom∞ toho dokß₧e b²t elektronickß poÜta i velmi lacinß.

Je zde vÜak jeÜt∞ jeden v²znamn² aspekt, kter² je pro elektronickou poÜtu charakteristick² a mß na jejφm ·sp∞chu velk² podφl - jejφ nesp°a₧en² (off-line) charakter. DoruΦenφ zprßvy, p°enßÜenΘ elektronickou poÜtou, toti₧ znamenß pouze to, ₧e tato zprßva je ulo₧ena do poÜtovnφ schrßnky svΘho p°φjemce (kterou je ve skuteΦnosti vhodnΘ mφsto na disku, na n∞₧ je tato zprßva zapsßna). Je pak na tomto p°φjemci, kdy se do svΘ poÜtovnφ schrßnky "podφvß" a kdy doÜlou poÜtu zpracuje.

Pokud tedy n∞komu pot°ebujete poslat zprßvu elektronickou poÜtou, nenφ k tomu v∙bec nutnΘ, aby jejφ adresßt byl prßv∞ "p°ipojen". Zprßvu m∙₧ete odeslat tehdy, kdy₧ se to prßv∞ hodφ vßm, a stejn∞ tak jejφ p°φjemce si ji p°eΦte tehdy, a₧ se to bude naopak hodit jemu. V tomto sm∞ru se tedy zp∙sob komunikace prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty shoduje s b∞₧nou listovnφ poÜtou, a zßsadn∞ se odliÜuje nap°φklad od komunikace pomocφ telefon∙, kterß vy₧aduje souΦasnou ·Φast obou komunikujφcφ stran (pomineme-li existenci telefonnφch zßznamnφk∙).

DneÜnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ vÜak mohou nabφzet i takovΘ komunikaΦnφ slu₧by, kterΘ jsou "poΦφtaΦovou" analogiφ telefonnφho rozhovoru. Nap°φklad dva u₧ivatelΘ si mohou prost°ednictvφm takovΘto slu₧by vzßjemn∞ psßt v reßlnΘm Φase vzkazy - co jeden pφÜe na svΘ klßvesnici, to se okam₧it∞ zobrazuje i druhΘmu u₧ivateli na jeho obrazovce a naopak. NejΦast∞ji se tak d∞je v prost°edφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, kde ka₧d² u₧ivatel pracuje na jinΘm uzlovΘm poΦφtaΦi. To ovÜem nenφ podmφnkou, proto₧e stejnou slu₧bu mohou nabφzet i takovΘ poΦφtaΦe, se kter²mi m∙₧e pracovat vφce u₧ivatel∙ souΦasn∞.

Prßv∞ popsanß komunikaΦnφ slu₧ba se v angliΦtin∞ oznaΦuje jako chat Φi talk, p°iΦem₧ obojφ v doslovnΘm p°ekladu znamenß: hovo°it, povφdat (resp. hovor, povφdßnφ).

Sp°a₧enß (on-line) komunikace typu chat Φi talk vÜak nemusφ b²t v₧dy omezena jen na dva ·Φastnφky. V principu toti₧ nic nebrßnφ tomu, aby text psan² jednφm ·Φastnφkem byl zobrazovßn v reßlnΘm Φase vφce dalÜφm ·Φastnφk∙m na jejich obrazovkßch. ProblΘm je pak spφÜe organizaΦnφho charakteru: jak zajistit, aby si ·Φastnφci neskßkali do °eΦi (pardon: do psanφ), aby v₧dy mluvil jen jeden, ale ka₧d² m∞l mo₧nost reagovat, a p°edevÜφm aby v₧dy bylo patrnΘ, Φφ (psanß) slova se prßv∞ objevujφ na obrazovce. Pokud toti₧ spolu konverzujφ jen dva lidΘ, nenφ problΘm rozd∞lit obrazovku na dv∞ Φßsti, a v ka₧dΘ z nich zobrazovat to, co pφÜe jeden z nich. Jestli₧e spolu komunikuje nejv²Üe n lidφ a je-li toto Φφslo n dostateΦn∞ malΘ, je mo₧nΘ rozd∞lit obrazovku na n Φßstφ. Jakmile ale nenφ poΦet ·Φastnφk∙ omezen (nebo je omezen, ale p°φliÜ velk²m Φφslem), je nutnΘ pou₧φt jinou strategii - nap°φklad takovou, ₧e p°ed ka₧d²m psan²m v²rokem bude uvedeno i jmΘno (resp. n∞jakß p°ezdφvka Φi jin² vhodn² ·daj) identifikujφcφ autora.

Pro takovouto konverzaci vφce u₧ivatel∙ souΦasn∞ se krom∞ p∙vodnφho oznaΦenφ "chat" Φi "talk" n∞kdy pou₧φvß i oznaΦenφ relay.