Ji°φ Peterka

Anglick² termφn driver se pou₧φvß ve t°ech dosti odliÜn²ch souvislostech.

U₧ivatelΘ poΦφtaΦ∙ se s nφm nejΦast∞ji setkßvajφ v takovΘm kontextu, kdy oznaΦuje programy, kterΘ majφ za ·kol bezprost°edn∞ ovlßdat za°φzenφ, moduly Φi objekty nejr∙zn∞jÜφ povahy: nap°. tiskßrny, myÜi, videoadaptΘry, zvukovΘ karty, jednotky CD ROM apod. Proto je asi na mφst∞ p°eklßdat anglick² termφn "driver" v tomto kontextu jako ovladaΦ.

OvladaΦe jsou vesm∞s programy "ÜitΘ na mφru" tomu, co ovlßdajφ, a Φasto i tomu, pro koho to d∞lajφ. Vystupujφ jako souΦßst operaΦnφho systΘmu Φi urΦitΘ konkrΘtnφ aplikace a plnφ takovΘ ·koly, kterΘ nemohou b²t spoleΦnΘ pro vÜechna ovlßdanß za°φzenφ danΘho typu. Napsat a odladit ovladaΦ urΦitΘho za°φzenφ vy₧aduje dosti p°esnou znalost vlastnostφ, funkcφ a dalÜφch detail∙ o p°φsluÜnΘm konkrΘtnφm za°φzenφ i po₧adavk∙ toho, kdo se za°φzenφm bude skuteΦn∞ pracovat. Tv∙rci nejr∙zn∞jÜφch aplikacφ i cel²ch operaΦnφch systΘm∙ tedy mohou do sv²ch produkt∙ zahrnout alternativnφ ovladaΦe takov²ch za°φzenφ, kterΘ jim jsou znßmy a kterΘ ji₧ jsou mezi u₧ivatelskou ve°ejnostφ rozÜφ°eny. Nemohou ale anticipovat to, s Φφm n∞kdy v budoucnu p°ijdou v²robci p°φsluÜn²ch za°φzenφ, a tak musφ pamatovat i na mo₧nost dodateΦnΘ instalace nov²ch ovladaΦ∙. Ty pak ale ji₧ musφ napsat v²robce konkrΘtnφho za°φzenφ a dodßvat je spolu se sv²m v²robkem. Navφc by tento v²robce m∞l pamatovat i na to, ₧e jeho v²robek (nap°φklad videoada ptΘr) m∙₧e u₧ivatel pou₧φvat v prost°edφ r∙zn²ch operaΦnφch systΘm∙ Φi s r∙zn²mi aplikacemi, a proto by se v²robce m∞l sna₧it dodßvat zßrove≥ ovladaΦe pro vÜechny mo₧nΘ aplikace, kterΘ p°ipadajφ Φi budou p°ipadat v ·vahu. Ale to takΘ nenφ mo₧nΘ - aby jeden v²robce dokßzal anticipovat vÜechny aplikace, kterΘ kdy v budoucnu n∞kdo vytvo°φ.

Nejmarkantn∞jÜφ je tento stav na videoadaptΘrech pro poΦφtaΦe PC. Koupφte-li si dnes takov² videoadaptΘr, kter² "umφ" n∞co lepÜφho ne₧ jen standarnφ rozliÜenφ VGA karty (tj. 640x480 bod∙), dostanete k n∞mu °adu ovladaΦ∙ pro nejnov∞jÜφ verze r∙zn²ch aplikacφ. Mo₧nß mezi nimi bude i ta, kterou skuteΦn∞ pou₧φvßte, ale co v okam₧iku, kdy si po°φdφte novou verzi tΘto aplikace? Ta bude pot°ebovat zase nov² ovladaΦ a vy jej budete muset dodateΦn∞ shßn∞t. Nebo co kdy₧ p°ijdete na chu¥ n∞jakΘ jinΘ aplikaci, na kterou v²robce vaÜeho videoadaptΘru nepamatoval?

Tyto problΘmy, ne nepodobnΘ potφ₧φm chudßka Sisyfa, jsou do znaΦnΘ mφry zp∙sobeny chovßnφm aplikacφ pro MS DOS. Ty toti₧ vychßzφ z p°edpokladu (bohu₧el vcelku oprßvn∞nΘho), ₧e majφ-li rozumn∞ vyu₧φt vÜech mo₧nostφ urΦitΘho za°φzenφ (nap°φklad prßv∞ videoadaptΘru), musφ obejφt operaΦnφ systΘm a ono za°φzenφ si ovlßdat p°φmo a samy - tedy pou₧φvat vlastnφ ovladaΦe, ÜitΘ na mφru nejen p°φsluÜnΘmu za°φzenφ, ale i samotn²m aplikacφm. Typick²m p°φkladem mohou b²t r∙znΘ verze programu AutoCAD a jin²ch obdobn²ch program∙ pro navrhovßnφ Φi grafiku, ale takΘ nap°φklad editory WordPerfect 5.x, MS Word 5.0, spreadsheet Lotus 1-2-3, verze 2.xx, apod.

NaÜt∞stφ i zde se bl²skß na lepÜφ Φasy. Nov∞jÜφ operaΦnφ systΘmy (Φi nadstavby nad operaΦnφmi systΘmy, jako nap°. MS Windows) ji₧ jsou schopny zprost°edkovat jednotliv²m aplikacφm takov² p°φstup k p°φsluÜn²m za°φzenφm, kter² je dostateΦn∞ efektivnφ a umo₧≥uje vyu₧φt vÜech jejich potencißlnφch mo₧nostφ. Aplikace pak nemajφ d∙vod operaΦnφ systΘm obchßzet a za°φzenφ si ovlßdat samy. Ve vφce·lohovΘm prost°edφ souΦasn²ch operaΦnφch systΘm∙ by to na rozdφl od MS DOSu bylo spojeno i s mnoha dalÜφmi obtφ₧emi. Mφsto toho vyu₧φvajφ aplikace slu₧eb operaΦnφho systΘmu, a pouze ten se starß o p°izp∙sobenφ konkrΘtnφmu za°φzenφ. Pak ovÜem ji₧ nejsou zapot°ebφ r∙znΘ ovladaΦe pro p°φsluÜnΘ za°φzenφ, uzp∙sobenΘ p°φmo jednotliv²m aplikacφm, ale pouze ovladaΦ jedin², uzp∙soben² danΘmu operaΦnφmu systΘmu. Nap°φklad jedin² ovladaΦ videoadaptΘru pro MS Windows vßm zajistφ, ₧e kterßkoli aplikace pro Windows bude moci pln∞ vyu₧φt vÜech jeho schopnostφ.

Vra¥me se ale zp∞t k naÜemu p∙vodnφmu tΘmatu - mo₧n²m v²znam∙m anglickΘmu termφnu driver.

Bylo by jist∞ noÜenφm d°φvφ do lesa zd∙raz≥ovat, ₧e data a nejr∙zn∞jÜφ diskrΘtnφ signßly jsou v poΦφtaΦφch reprezentovßny elektricky, nejΦast∞ji ·rovnφ nap∞tφ na vodiΦφch. Toto nap∞tφ ovÜem musφ "n∞kdo" (nebo spφÜe "n∞co") vytvo°it - a prßv∞ oznaΦenφ obvodu, kter² mß toto na starosti, je dalÜφm mo₧n²m v²znamem anglickΘho termφnu driver. V ΦeÜtin∞ je pak v tomto kontextu z°ejm∞ nejvhodn∞jÜφ termφn budiΦ, kter² naznaΦuje, ₧e p°φsluÜn² obvod "budφ" po₧adovanΘ nap∞tφ na p°φsluÜnΘm vodiΦi.

BudiΦ (driver) jako obvod vÜak m∙₧e mφt vφce r∙zn²ch provedenφ, zp∙sob∙ nasazenφ a ·Φel∙. M∙₧e jφt o samostatn² obvod, jeho₧ jedin²m ·kolem je prßv∞ a pouze "buzenφ" elektrick²ch signßl∙, nebo m∙₧e jφt jen o tu Φßst jinak obecn∞jÜφho obvodu (nap°φklad mikroprocesoru), kterß mß za ·kol generovat v²stupnφ signßly v pot°ebnΘ "sφle". TΘm∞° v₧dy je tedy budiΦ chßpßn jako v²stupnφ budiΦ, kter² generuje pot°ebn² tvar v²stupnφch signßl∙. V podstat∞ lze °φci, ₧e ka₧d² integrovan² obvod, kter² mß n∞jak komunikovat se sv²m okolφm, musφ obsahovat vhodn² v²stupnφ budiΦ, kter² dß v²stupnφm signßl∙m obvodu pot°ebnou "sφlu" (nebo¥ signßly uvnit° integrovan²ch obvod∙ b²vajφ v²razn∞ "slabÜφ"). ProΦ pak ale existujφ samostatnΘ obvody, kterΘ plnφ pouze funkce budiΦ∙?

D∙vod je velmi jednoduch²: ka₧d² v²stupnφ budiΦ mß v₧dy jen urΦitou omezenou "sφlu" a na nφ je pak zßvislΘ i to, kolik vstup∙ dokß₧e "utßhnout" - tedy kolik vstup∙ dalÜφch obvod∙ je mo₧nΘ p°ipojit na v²stup budiΦe. V tΘto souvislosti se hovo°φ i o tzv. logickΘm zisku (nap°φklad logick² zisk 10 znamenß, ₧e na jeden v²stup s tφmto logick²m ziskem lze p°ipojit a₧ deset vstup∙). Logick² zisk v²stupnφch budiΦ∙, kter²mi jsou opat°eny r∙znΘ mikroprocesorovΘ obvody, b²vß velmi mal² (nez°φdka je roven 1, a staΦφ tedy jen na p°ipojenφ vstupu jednoho dalÜφho obvodu). Zde pak musφ nastoupit budiΦe ve form∞ samostatn²ch integrovan²ch obvod∙, kterΘ ji₧ majφ pot°ebn² logick² zisk (a fungujφ vlastn∞ jen jako v²konovΘ zesilovaΦe). Pou₧itφ t∞chto samostatn²ch budiΦ∙ je nezbytnΘ hlavn∞ v p°φpadech, kdy pot°ebujeme p°ipojit n∞jak² obvod (mikroprocesor, pam∞¥ov² obvod apod.) s mal²m logick²m ziskem na systΘmovΘ sb∞rnice poΦφtaΦe (viz vydßnφ tΘto rubriky v CW 31/93 na tΘma "Bus"). Na ty jsou toti₧ p°ipojeny vstupy mnoha dalÜφch obvod∙, tak₧e ka₧d² v²stup, p°ipojen² p°φmo na sb∞rnici, musφ mφt dostateΦn² v²kon (logick² zisk). SamostatnΘ budiΦe, kterΘ jsou konstruovßny specißln∞ pro tento ·Φel a zapojovßny mezi v²stup obvodu s mal²m logick²m ziskem a sb∞rnici, se pak oznaΦujφ jako budiΦe sb∞rnic (bus drivers).

T°etφ mo₧n² v²znam anglickΘho termφnu driver se op∞t vß₧e k zesilovßnφ signßl∙, ale tentokrßte za jin²m ·Φelem. Zatφmco u budiΦ∙ sb∞rnic jde o zv²Üenφ poΦtu p°ipojiteln²ch vstup∙, u tzv. linkov²ch budiΦ∙ (line drivers) je cφlem zv²Üit dosah signßlu (nap°φklad z deseti metr∙ a₧ na celΘ kilometry). Zde je ale dobrΘ si uv∞domit, ₧e nejde o modem (kter² by p°evßd∞l Φφslicov² signßl na analogov² a naopak), ale jen o zesilovaΦ, kter² zvyÜuje "sφlu" ΦφslicovΘho signßlu a kter² pak m∙₧e b²t p°enßÜen na v∞tÜφ vzdßlenosti. Typick²m p°φkladem pou₧itφ linkov²ch budiΦ∙ by bylo p°ipojenφ terminßlu Φi propojenφ dvou poΦφtaΦ∙ sΘriov²m kabelem na vzdßlenost v∞tÜφ, ne₧ je obvykl² dosah t∞chto kabel∙ (tj. asi 20 metr∙).