Ji°φ Peterka

Zapnout poΦφtaΦ nenφ nic t∞₧kΘho - staΦφ zmßΦknout p°φsluÜnΘ tlaΦφtko, p°epnout pßΦku Φi otoΦit vypφnaΦem. OvÜem sprßvn∞ spustit operaΦnφ systΘm, to u₧ nemusφ b²t zdaleka trivißlnφ.

B∞₧n² u₧ivatel si Φasto ani neuv∞domuje, co vÜechno se odehraje potΘ, co sv∙j poΦφtaΦ zapne - jak se zjiÜ¥uje konfigurace systΘmu, jak se zavßdφ jednotlivΘ Φßsti operaΦnφho systΘmu, jak se instalujφ jednotlivΘ ovladaΦe, jak se startujφ r∙znΘ systΘmovΘ procesy Φi ·lohy, jak se nastavuje systΘmov² Φas, jak se kontroluje konzistence systΘm∙ soubor∙ atd. VÜechny tyto akce naÜt∞stφ b²vajφ p°edem naprogramovßny ve form∞ p°φkazov²ch (dßvkov²ch, skriptov²ch) soubor∙, kterΘ sestavuje sprßvce systΘmu a kterΘ se po zapnutφ poΦφtaΦe spouÜtφ zcela automaticky. U₧ivatel se pak nemusφ tΘm∞° o nic starat, ale musφ v₧dy poΦkat, a₧ mu jeho poΦφtaΦ sßm "nab∞hne". Dφky tomu si ale v∞tÜinou uv∞domuje, ₧e spuÜt∞nφ operaΦnφho systΘmu je spojeno s urΦit²mi akcemi.

Jinak je tomu ale ji₧ s vypφnßnφm poΦφtaΦ∙. Mnozφ u₧ivatelΘ jsou p°esv∞dΦeni, ₧e staΦφ "schovat" rozpracovanß data prßv∞ probφhajφcφ aplikace na disk a pak poΦφtaΦi jednoduÜe vypnout napßjenφ. Nap°φklad na poΦφtaΦφch PC s operaΦnφm systΘmem MS DOS to jeÜt∞ m∙₧e b²t pravda, ale obecn∞ je to velk² a nebezpeΦn² omyl.

ProblΘm je v tom, ₧e operaΦnφ systΘm si v zßjmu optimalizace rychlosti m∙₧e udr₧ovat n∞kterΘ aktußlnφ informace v operaΦnφ pam∞ti a zapisovat je na disk a₧ s urΦit²m Φasov²m odstupem, nebo dokonce a₧ na explicitnφ pokyn. P°φkladem mohou b²t informace o p°esnΘm umφst∞nφ jednotliv²ch soubor∙ na disku. Aby k nim m∞l operaΦnφ systΘm co nejrychlejÜφ p°φstup, naΦte si je z disku do operaΦnφ pam∞ti a zde pak s nimi pracuje. To ale znamenß, ₧e nadßle existujφ dv∞ verze jednΘ a tΘ₧e informace - jedna na disku a druhß v tabulkßch, kterΘ si operaΦnφ systΘm udr₧uje v operaΦnφ pam∞ti. V pr∙b∞hu prßce operaΦnφho systΘmu se pak tyto dv∞ verze mohou stßt vzßjemn∞ nekonzistentnφmi: kdy₧ operaΦnφ systΘm n∞jak²m zp∙sobem zm∞nφ zp∙sob ulo₧enφ soubor∙ na disku, m∙₧e b²t pro n∞j v²hodn∞jÜφ zanΘst si p°φsluÜnΘ zm∞ny jen do sv²ch tabulek v operaΦnφ pam∞ti a na disku je aktualizovat pozd∞ji, a₧ k tomu bude vhodnß p°φle₧itost - nap°φklad a₧ se t∞chto zm∞n nahromadφ vφce, po uplynutφ urΦitΘho ΦasovΘho intervalu, na explicitnφ pokyn apod.

Jakmile vÜak dojde ke ztrßt∞ napßjenφ (a¥ ji₧ vypnutφm Φi v²padkem sφt∞), obsah operaΦnφ pam∞ti se nenßvratn∞ ztrßcφ, a s nφm i aktußlnφ verze informacφ o skuteΦnΘm umφst∞nφ soubor∙, kterß nenφ konzistentnφ s (neaktualizovanou) verzφ tΘto informace na disku. P°i p°φÜtφm spuÜt∞nφ operaΦnφho systΘmu se ovÜem naΦte do pam∞ti prßv∞ tato neaktußlnφ informace a operaΦnφ systΘm pak podle nφ bude na disku hledat jednotlivΘ soubory - kterΘ se vÜak ji₧ mohou nachßzet n∞kde ·pln∞ jinde. Zßle₧φ pak na konkrΘtnφm operaΦnφm souboru, jak dob°e se s touto situacφ dokß₧e vyrovnat, zda ji dokß₧e napravit sßm, Φi zda nap°φklad zcela zhavaruje.

Obecn∞ lze °φci, ₧e nap°φklad operaΦnφ systΘm MS DOS v tomto sm∞ru problΘmy nemß (proto₧e veÜkerΘ zm∞ny ·daj∙ o ulo₧enφ soubor∙ okam₧it∞ aktualizuje i na disku). Jinak je tomu v p°φpad∞ Unixu a dalÜφch vφceu₧ivatelsk²ch operaΦnφch systΘm∙.

DalÜφm d∙vodem, kv∙li n∞mu₧ m∙₧e b²t nenadßlΘ vypnutφ poΦφtaΦe velmi nebezpeΦnΘ, je pou₧φvßnφ vyrovnßvacφch (cache) pam∞tφ s tzv. odlo₧en²m zßpisem. Jde vlastn∞ o obdobu p°edchozφho p°φpadu, s tφm rozdφlem, ₧e nynφ jde o vlastnφ obsah jednotliv²ch soubor∙ - ten se p°i pou₧itφ vyrovnßvacφch pam∞tφ s odlo₧en²m zßpisem zapisuje nejprve jen do pam∞ti, a teprve pozd∞ji se skuteΦn∞ zapisuje i na disk. Zde by ovÜem m∞li b²t na pozoru i u₧ivatelΘ poΦφtaΦ∙ PC s operaΦnφm systΘmem MS DOS: program SMARTDRV, kter² je standardnφ souΦßstφ MS DOSu a realizuje diskovou vyrovnßvacφ (cache) pam∞¥, techniku odlo₧enΘho zßpisu podporuje.

Kdy je tedy mo₧nΘ bez nebezpeΦφ vypnout poΦφtaΦ? Obecn∞ potΘ, co operaΦnφmu systΘmu sd∞lφme sv∙j zßm∞r a nechßme jej provΘst vÜechny k tomu pot°ebnΘ akce. Mezi n∞ p°itom zdaleka nepat°φ jen aktualizace informacφ na disku - u vφceu₧ivatelsk²ch operaΦnφch systΘm∙ a server∙ sφtφ je nap°φklad nutnΘ informovat o zßm∞ru vypnout poΦφtaΦ takΘ vÜechny jeho stßvajφcφ u₧ivatele a poskytnout i jim dostatek Φasu na to, aby °ßdn∞ ukonΦili svou prßci a odhlßsili se ze systΘmu. Teprve pak, a₧ operaΦnφ systΘm ohlßsφ svΘ "hotovo", je mo₧nΘ poΦφtaΦ bez nebezpeΦφ vypnout.

V tΘto souvislosti se pak hovo°φ o tzv. °ßdnΘm ukonΦenφ jako protip≤lu "nßsilnΘho" ukonΦenφ, p°edstavovanΘho nßhl²m vypnutφm napßjenφ poΦφtaΦe. V angliΦtin∞ se pro °ßdnΘ ukonΦenφ v₧il nßzev shutdown.

╪ßdnΘ ukonΦenφ (shutdown) se u jednotliv²ch operaΦnφch systΘm∙ provßdφ nejΦast∞ji prost°ednictvφm systΘmov²ch p°φkaz∙ ve form∞ p°φkazov²ch soubor∙ (skript∙), kterΘ sprßvce systΘmu m∙₧e doplnit o dalÜφ specifickΘ akce. JmΘna t∞chto p°φkaz∙ mohou b²t r∙znß - od SHUTDOWN Φi POWERDOWN a₧ nap°. po lakonickΘ DOWN.