| VyÜlo v Φasopise: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 24/93 |
| RoΦnφk: | |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o historii Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 24/93.
P°i jeho Φtenφ m∞jte prosφm na pam∞ti, ₧e byl psßn v polovin∞
roku 1993, kdy CESNET skuteΦn∞ zaΦφnal.
Od tΘ doby se mnohΘ zm∞nilo, a tak tento dokument chßpejte spφÜe
jako historickΘ sv∞dectvφ o p°φchodu Internetu do zemφ Φesk²ch,
moravskoslezk²ch, i slovensk²ch ....
Ji°φ Peterka
Svou ·Φast na tomto slavnostnφm aktu ji₧ p°islφbili mj. zßstupci vedenφ ministerstva Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy, pan Robert Blokzijl z Nizozemφ, p°edseda organizace RIPE (RΘseaux IP EuropeΘns, kterß koordinuje provoz a rozvoj sφt∞ Internet v Evrop∞), zßstupci akademick²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ a sdru₧enφ z Rakouska (dr. Peter Rastl, p°edseda rady sφt∞ ACONET) a Slovenska (doc. ing. Pavol Horvath, CSc., p°edseda rady SANET-u) a dalÜφ v²znaΦnφ hostΘ.
A kdo ₧e je vlastn∞ oslavencem? Co k nßm p°ilßkalo p°edstavitele sv∞tov²ch sφ¥ov²ch organizacφ? Odpov∞∩ je jednoduchß: CESNET, neboli: Czech Educational and Scientific NETwork. V prvnφm p°iblφ₧enφ: celostßtnφ pßte°nφ poΦφtaΦovß sφ¥, kterß vytvß°φ nezbytnou komunikaΦnφ infrastrukturu pro vzßjemnΘ propojenφ v²znamn²ch akademick²ch a v∞deckov²zkumn²ch st°edisek v ╚R, a pro jejich p°φstup do nejr∙zn∞jÜφch poΦφtaΦov²ch sφtφ po celΘm sv∞t∞ - zejmΘna pak pro p°φstup do sφt∞ Internet.
Pro podrobn∞jÜφ vysv∞tlenφ toho, co CESNET je, k Φemu slou₧φ a jak je °eÜen, je vhodnΘ se nejprve podφvat trochu do historie.
PoΦßtky CESNETu je t°eba hledat ji₧ v listopadov²ch dnech pamßtnΘho roku 1989. Teprve tehdy, se zßsadnφ zm∞nou naÜeho politickΘho systΘmu, se nßm toti₧ zaΦaly otevφrat dve°e do r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ. V tΘ dob∞ jich ve sv∞t∞ existovala ji₧ celß °ada, ale o nßs jaksi nejevily p°φliÜ velk² zßjem - pokud neÜlo p°φmo o aktivnφ nezßjem.
Kdy₧ se pak ledy pohnuly a zßjem byl, vyvstal nßhle Φist∞ technick² problΘm: kde vzφt komunikaΦnφ infrastrukturu, kterou tyto sφt∞ pro svΘ rozÜφ°enφ nezbytn∞ pot°ebujφ? Po Φty°iceti letech plßnovitΘho budovßnφ to ani ve sfΘ°e telekomunikacφ moc r∙₧ov∞ nevypadalo. Proto je asi vcelku p°irozenΘ, ₧e nejrychleji se k nßm dostßvaly takovΘ sφt∞, kterΘ m∞ly nejmenÜφ nßroky na komunikaΦnφ infrastrukturu, zatφmco u t∞ch nßroΦn∞jÜφch to trvalo o to dΘle. Ud∞lejme si malou rekapitulaci:
Neexistence vhodnΘ komunikaΦnφ infrastruktury se citeln∞ projevovala ji₧ na zp∙sobu, jak²m se u nßs dßle rozÜi°ovala sφ¥ EARN. Tato sφ¥, urΦenß v²hradn∞ pro akademickΘ a v∞deckov²zkumnΘ organizace, je typickou sφtφ "velk²ch" poΦφtaΦ∙ (p°edevÜφm sßlov²ch poΦφtaΦ∙ IBM, u nßs d°φve znßm²ch tΘ₧ pod p°ezdφvkami EC a JSEP). Pro z°φzenφ novΘho uzlu je krom∞ takovΘhoto poΦφtaΦe ovÜem zapot°ebφ i pevn² okruh, vedoucφ k "nejbli₧Üφmu" ji₧ existujφcφmu uzlu sφt∞ EARN. Cena za pronßjem pevnΘho okruhu ovÜem nenφ malß, a je samoz°ejm∞ zßvislß i na dΘlce okruhu. Proto se sφ¥ EARN pom∞rn∞ rychle rozÜφ°ila v rßmci Prahy, kde vznikla celß °ada nov²ch uzl∙, zatφmco do ostatnφch m∞st se s v²jimkou Brna a BßnskΘ Bystrice nedostala dodnes - viz tabulka "Uzly sφt∞ EARN".
U₧ivatelΘ z ostatnφch m∞st pak byli odkßzßni na terminßlov² p°φstup prost°ednictvφm ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞ - ze svΘho m∞sta po modemu "volali" na Φasto velmi vzdßlen² uzel sφt∞ EARN (nejΦast∞ji prßv∞ na nßrodnφ uzel CSEARN). Jejich poΦφtaΦ se p°itom dostal do role emulovanΘho terminßlu uzlovΘho poΦφtaΦe sφt∞ EARN, a u₧ivatelΘ se pak prost°ednictvφm tohoto terminßlu dostali ke svΘ elektronickΘ poÜt∞. Bylo to nesmφrn∞ drahΘ (v₧dy¥ Ülo o mezim∞stskΘ hovory), a nespolehlivΘ a₧ na hranici ·nosnosti (vzhledem ke kvalit∞ naÜφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞). èlo tedy spφÜe o nouzovΘ °eÜenφ, kterΘ bylo mo₧nΘ realizovat okam₧it∞, ale kterΘ rozhodn∞ nebylo perspektivnφ.
Se zajφmav²m °eÜenφm pak p°iÜla firma IBM v rßmci svΘ AkademickΘ iniciativy. Krom∞ vlastnφho poΦφtaΦe IBM 3090 (kter² se samoz°ejm∞ stal uzlem sφt∞ EARN, pod jmΘnem CSPUNI12), si firma IBM pronajala pevnΘ okruhy i do Brna a Bratislavy, a zde z°φdila vzdßlenΘ terminßlovΘ sφt∞ (na p∙d∞ mφstnφch univerzit). U₧ivatelΘ pak m∞li z t∞chto terminßl∙ plnohodnotn² (a kvalitnφ) p°φstup ke vÜem slu₧bßm sφt∞ EARN, a mohli si p°edstavovat, ₧e jejich uzlov² poΦφtaΦ se nachßzφ p°φmo v Brn∞ resp. v Bratislav∞, i kdy₧ ve skuteΦnosti se nachßzel v Praze.
V∞tÜφho rozÜφ°enφ do dalÜφch univerzitnφch m∞st se tedy sφ¥ EARN nedoΦkala. D∙vodem vÜak nebyla pouze obrovskß finanΦnφ nßroΦnost pevn²ch okruh∙, kterΘ by za tφmto ·Φelem bylo nutnΘ pronajmout od sprßvy spoj∙. Ta navφc odmφtala jakΘkoli diskuse o slevßch ze sv²ch monopolnφch tarif∙ pro resort Ükolstvφ. DalÜφm d∙vodem byla perspektiva zapojenφ i do jin²ch sv∞tov²ch sφtφ - p°edevÜφm do Internetu, kter² je pro celou akademickou obec zdaleka nejlßkav∞jÜφ (a jist∞ i nejen pro akademickΘ u₧ivatele), ale i do dalÜφch ve°ejn²ch, privßtnφch i poloprivßtnφch sφtφ.
Pou₧itφ pevn²ch okruh∙ jen pro "rozvod" sφt∞ EARN by navφc bylo jedno·Φelov²m °eÜenφ, proto₧e sφ¥ EARN pou₧φvß relativn∞ velmi specifickΘ p°enosovΘ protokoly, a nenabφzφ jednoduchou a efektivnφ mo₧nost, jak svΘ p°enosovΘ cesty vyu₧φt souΦasn∞ i pro p°enosovΘ protokoly jin²ch sφtφ. Svou roli p°itom sehrßla i tendence, kterß se ji₧ ve zmφn∞nΘ dob∞ (prvnφ polovin∞ r. 1991) zaΦφnala z°eteln∞ r²sovat: toti₧ ₧e EARN ve svΘ stßvajφcφ podob∞ (s vlastnφmi p°enosov²mi protokoly RSCS, a bez interaktivnφch slu₧eb) dlouho nevydr₧φ. OΦekßvat lze jeho postupn² p°erod do sφt∞, obdobnΘ Internetu (s p°enosov²mi protokoly TCP/IP a s interaktivnφmi slu₧bami), nebo jeho splynutφ s Internetem, Φi dokonce ·pln² zßnik. V ka₧dΘm p°φpad∞ se dlouhodobß orientace na EARN jevila jako neperspektivnφ.
NaÜt∞stφ se v ji₧ pom∞rn∞ rannΘ dob∞ budovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ pro akademickou a v∞deckov²zkumnou obec zaΦala prosazovat tendence °eÜit v∞ci koncepΦn∞, s v²hledem do budoucna, a ostatn∞ i po vzoru mnoha sφ¥ov∞ vysp∞l²ch zemφ. V prvnφ polovin∞ roku 1991 se poprvΘ objevuje myÜlenka vybudovat celostßtnφ pßte°nφ sφ¥, kterß by vychßzela vst°φc nßsledujφcφm po₧adavk∙m:
Hned se takΘ zaΦalo uva₧ovat i o vhodnΘm nßzvu pro takovouto celostßtnφ pßte°nφ sφ¥. N∞kte°φ zainteresovanφ velmi aktivn∞ prosazovali nßzev FERNET, jako zkratku od: Federal Educational and Research NETwork, ale jinφ se tomu zase nemΘn∞ vehementn∞ brßnili. Nakonec se ujal kompromisnφ nßzev FESNET (Federal Educational and Scientific NETwork).
Zßhy byla takΘ ustavena skupina odbornφk∙ (tzv. koordinaΦnφ rada projektu FESNET), kterß zaΦala p°ipravovat koncepci pßte°nφ sφt∞ po strßnce technickΘ, zaΦala hledat mo₧nosti spoluprßce na projektu i jeho realizaci, no a samoz°ejm∞ - zaΦala hledat n∞koho, kdo by to celΘ financoval. P°irozen²m kandidßtem bylo Ministerstvo Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy ╚R, kterΘ pro takto v²znamn² projekt naÜlo pochopenφ, a poslΘze i nezbytnΘ finanΦnφ prost°edky.
Na p°edstav∞, ₧e navrhovanß pßte°nφ sφ¥ by m∞la b²t schopna p°enßÜet vφce r∙zn²ch protokol∙ souΦasn∞, se vÜichni zainteresovanφ ihned shodli. Pro konkrΘtnφ technickΘ °eÜenφ se ale hned od poΦßtku nabφzely dv∞ alternativnφ koncepce:
Prvnφ °eÜenφ (X.25) lze oznaΦit jako "evropskΘ". Vychßzφ z filosofie a koncepce obdobn²ch pßte°nφch sφtφ v evropsk²ch zemφch, zejmΘna pak sφt∞ JANET ve VelkΘ Britßnii, DFN resp. WIN v NSR, poΦφtaΦov²ch sφtφ ve Francii, a obecn∞ v∞tÜiny ve°ejn²ch datov²ch sφtφ. Technologie, pot°ebnß pro tuto variantu, je vcelku b∞₧n∞ dostupnß, ustßlenß, a relativn∞ lacinß (v porovnßnφ s druhou alternativou). Navφc zde byly nabφdky (hlavn∞ z N∞mecka a Francie) na odbornou pomoc, transfer know-how, Ükolenφ, a v neposlednφ °ad∞ i nabφdky na poskytnutφ pot°ebnΘ sφ¥ovΘ techniky se slevou, v n∞kter²ch p°φpadech i zcela zdarma.
Nev²hodou tohoto °eÜenφ je p°eci jen urΦitß "zastaralost" protokol∙ X.25, a takΘ nep°φliÜ velkß efektivnost "tunelovßnφ" p°es protokol X.25 - tedy "balenφ" jin²ch protokol∙ do rßmc∙ X.25, jejich p°enos sφtφ na bßzi X.25, a nßslednΘ "vybalovßnφ".
DruhΘ °eÜenφ (na bßzi protokol∙ TCP/IP) je °eÜenφm, kterΘ se zaΦalo prosazovat p°edevÜφm v USA, ale postupn∞ se Üφ°φ i do ostatnφch Φßstφ sv∞ta - do znaΦnΘ mφry prßv∞ dφky Üφ°enφ Internetu, pro kter² vytvß°φ nejvhodn∞jÜφ infrastrukturu. Pro toto °eÜenφ hovo°φ dßle i skuteΦnost, ₧e protokoly TCP/IP se stßle vφce prosazujφ i v oblasti lokßlnφch sφtφ, a jsou tudφ₧ vhodn²m prost°edkem pro integraci sφtφ LAN a WAN, a jejich postupnΘ spl²vßnφ. Nev²hodou °eÜenφ pßte°nφ sφt∞ na bßzi protokol∙ TCP/IP je vÜak v²razn∞ vyÜÜφ finanΦnφ nßroΦnost (oproti p°edchozφmu °eÜenφ). Kvalitnφ IP sm∞rovaΦe (routery) jsou dnes hodn∞ drahΘ, ale na druhΘ stran∞ toho zase hodn∞ "umφ": krom∞ mo₧nosti konfigurace a sprßvy na dßlku, automatickΘho Üφ°enφ sm∞rovacφch informacφ apod., jsou schopnΘ pracovat i s dalÜφmi sφ¥ov²mi protokoly souΦasn∞ (vedle protokolu IP). P°itom nejde o ₧ßdnΘ "balenφ" jako v p°edchozφm p°φpad∞, tak₧e multiprotokolov² p°enos je velmi efektivnφ.
ProblΘm tedy ve svΘ podstat∞ zn∞l: zvolit mΘn∞ perspektivnφ, ale lacin∞jÜφ °eÜenφ, nebo °eÜenφ koncepΦnφ, ale relativn∞ drahΘ? Po dlouh²ch odborn²ch diskusφch zvφt∞zila druhß varianta.
Dnes, s odstupem zhruba dvou let od prvnφch ·vah o mo₧nΘm technickΘm °eÜenφ, se p°ijatΘ rozhodnutφ ukazuje jako sprßvnΘ. Zajφmavß je v tomto ohledu takΘ zkuÜenost akademickΘ komunity ve VelkΘ Britßnii, kterß mß velkou tradici s budovßnφm vlastnφ komunikaΦnφ infrastruktury (sφt∞ JANET) na bßzi protokol∙ X.25. V souΦasnΘ dob∞ ale od tΘto p°enosovΘ technologie ustupujφ (jejich nov∞ budovanß sφ¥ Super-JANET ji₧ stavφ na protokolech TCP/IP).
V souvislosti s volbou technickΘho °eÜenφ je vhodnΘ se zmφnit jeÜt∞ i o t°etφ variant∞ - mo₧nosti vyu₧itφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞.
Provozovateli ve°ejn²ch datov²ch sφtφ v jednotliv²ch stßtech jsou nejΦast∞ji mφstnφ sprßvy spoj∙, kterΘ na to vesm∞s majφ od stßtu i legislativnφ monopol. Zßle₧φ pak i na form∞ tohoto monopolu, jak²m zp∙sobem a do jakΘ mφry si mohou diktovat tarify za vyu₧itφ sv²ch datov²ch sφtφ. U₧ivatelΘ nejΦast∞ji platφ ·m∞rn∞ tomu, kolik dat ve°ejnou datovou sφtφ p°enesou, ale jsou mo₧nΘ i jinΘ strategie placenφ - nap°φklad pauÜßln∞. Obecn∞ ale existuje pravidlo, kterΘ °φkß, ₧e vyu₧itφ ve°ejn∞ datovΘ sφt∞ se vyplatφ p°i relativn∞ mal²ch objemech p°enßÜen²ch dat, zatφmco p°i velk²ch objemech je pro u₧ivatele v²hodn∞jÜφ vybudovat si vlastnφ komunikaΦnφ infrastrukturu. P°esnß hranice ovÜem zßvisφ na konkrΘtnφ tarifnφ politice provozovatele ve°ejnΘ datovΘ sφt∞.
V tΘto souvislosti je zajφmavΘ si uv∞domit, jak je tomu v jin²ch evropsk²ch zemφch. Ve VelkΘ Britßnii si akademickß komunita spoΦφtala, ₧e se jφ vyplatφ pronajmout si pevnΘ okruhy, a na nich si vybudovat vlastnφ komunikaΦnφ infrastrukturu. Naopak v N∞mecku dostala mφstnφ akademickß komunita od svΘ sprßvy spoj∙ tak v²hodnΘ podmφnky, ₧e se jφ vyplatilo nechat si vytvo°it pot°ebnou komunikaΦnφ infrastrukturu prßv∞ od sprßvy spoj∙ (technicky jako privßtnφ podsφ¥ v rßmci ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ Datex-P).
U nßs byla situace nßsledujφcφ: stßtem garantovan² monopol na budovßnφ a provoz ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ zφskala spoleΦnost EuroTel, zalo₧enß v listopadu roku 1990. V pr∙b∞hu roku 1991, kdy se o koncepci akademickΘ pßte°nφ sφt∞ rozhodovalo, sice ve°ejnou datovou sφ¥ jeÜt∞ doopravdy neprovozovala, ale svou tarifnφ politiku ji₧ s dostateΦn²m p°edstihem zve°ejnila.
Mohla proto b²t provedena studie o mo₧nostech vyu₧itφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ pro akademickΘ u₧ivatele. Tato studie vÜak jednoznaΦn∞ ukßzala, ₧e i p°es velmi velkΘ nßklady na pronßjem pevn²ch okruh∙ by p°i p°edpoklßdan²ch objemech p°enos∙ byly slu₧by EuroTelu jeÜt∞ o hodn∞ dra₧Üφ.
V prosinci 1991 byl nßvrh na vybudovßnφ pßte°nφ sφt∞ CESNET oficißln∞ podßn na ΦeskΘ ministerstvo Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy, a to jako projekt s nßzvem: "Vybudovßnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ vysok²ch Ükol, p°ipojen²ch do Internetu" (nositelem projektu byl J. Gruntorßd a V²poΦetnφ centrum ╚VUT).
Projekt byl za°azen do konkursnφho °φzenφ v rßmci Fondu dynamickΘho rozvoje vysok²ch Ükol na rok 1992. Byl p°ijat, a z po₧adovan²ch 26 milion∙ KΦs dostal "p°iklepnuto" 20 milion∙, kterΘ pak byly v Φervnu 1992 resortem Ükolstvφ skuteΦn∞ poskytnuty.
Dφky tomu mohly p°φpravnΘ prßce dostat novou, konkrΘtn∞jÜφ dimenzi - mohlo se uskuteΦnit v²b∞rovΘ °φzenφ na dodavatele okruh∙ a veÜkerΘ komunikaΦnφ techniky, mohlo se zaΦφt objednßvat, nakupovat a uvßd∞t do provozu.
V pr∙b∞hu roku 1992 se ovÜem zm∞nily n∞kterΘ v²chozφ p°edpoklady celΘho projektu sφt∞ FESNET. ┌pln∞ prvnφ p°edstava byla takovß, ₧e komunikaΦnφ infrastruktura pro akademickΘ sφt∞ se bude budovat jednotn∞ v rßmci celΘho ╚eskoslovenska a z federßlnφch prost°edk∙. Ty se ovÜem nepoda°ilo zφskat, a tak se ukßzalo jako nezbytnΘ odd∞lit od sebe projekty na realizaci t∞chto sφtφ v ╚echßch a na Slovensku, a zajistit jejich financovßnφ z prost°edk∙ republikov²ch ministerstev Ükolstvφ. Na Slovensku si tento ·kol vzala za svΘ akademickß sφ¥ovß organizace SANET (Slovak Academic Network), kterΘ v tΘ dob∞ ji₧ existovala - zatφmco v ╚eskΘ republice takovßto organizace nenφ zalo₧ena dodnes, a tak se nositelem ΦeskΘho projektu muselo stßt jedno z akademick²ch pracoviÜ¥ (konkrΘtn∞ V²poΦetnφ centrum ╚VUT). Oba projekty byly ·zce koordinovßny, a samoz°ejm∞ se p°edpoklßdalo vzßjemnΘ propojenφ obou nßrodnφch sφtφ, a to po trase Brno - Bratislava. Z°φzenφ okruhu z Brna do Bratislavy ovÜem muselo b²t zahrnuto do jednoho z obou projekt∙, a tφm se stal projekt Φesk². Ten takΘ dφky tomu dostal p°φvlastek "federßlnφ", i kdy₧ byl hrazen z prost°edk∙ ΦeskΘho ministerstva Ükolstvφ. Dohoda ovÜem byla takovß, ₧e nßklady na spoleΦn² okruh Brno-Bratislava budou ob∞ma stranami sdφleny.
V druhΘ polovin∞ roku 1992 se vÜak stalo z°ejmΘ, ₧e pφsmeno "F" v nßzvu FESNET ji₧ nebude mφt co oznaΦovat, a tak cel² projekt dostal novΘ jmΘno: CESNET, neboli: Czech Educational and Scientific NETwork.
NeuskuteΦnila se nakonec ani myÜlenka propojit Φeskou a slovenskou Φßst rychl²m okruhem Brno - Bratislava. Mφsto toho se pro propojenφ slovenskΘho SANETu a CESNETu vyu₧il ji₧ d°φve pou₧φvan² okruh 19,2 kbit/s Praha - Banskß Bystrica, hlavn∞ dφky tomu, ₧e v BanskΘ Bystrici vΦas disponovali nezbytn²mi IP sm∞rovaΦi (routery) od firmy CISCO. V souΦasnΘ dob∞ je z°izovßn rychl² datov² okruh (64 kbit/s), kter² propojφ Bratislavu s Vφdnφ, a nahradφ tak stßvajφcφ okruh 14,4 kbit/s.
Se zp∙sobem financovßnφ celΘho projektu pßte°nφ sφt∞ vÜak souvisela i dalÜφ otßzka: jak °eÜit situaci ve m∞stech, kde je vφce ne₧ jedno akademickΘ Φi v∞deckov²zkumnΘ pracoviÜt∞? Pokud je toti₧ jen jedno, m∙₧e pßte°nφ sφ¥ konΦit u n∞j, ale pokud je takov²chto pracoviÜ¥ vφce, je pot°eba k nim pßte°nφ sφ¥ "rozvΘst" vhodn²mi metropolitnφmi sφt∞mi, kterΘ by na nßrodnφ pßte°nφ sφ¥ v jednotliv²ch lokalitßch navazovaly. Otßzkou vÜak bylo, z jak²ch prost°edk∙ majφ b²t tyto metropolitnφ sφt∞ financovßny. P∙vodnφ p°edstava byla takovß, ₧e i tyto metropolitnφ sφt∞ budou zahrnuty do projektu CESNET, a tudφ₧ financovßny z prost°edk∙, p°id∞len²ch tomuto projektu. Nakonec se vÜak prosadila alternativnφ p°edstava - °eÜit tyto metropolitnφ sφt∞ jako samostatnΘ projekty, samoz°ejm∞ se shodnou technickou koncepcφ, ale se samostatn²mi finanΦnφmi prost°edky. Z t∞chto navazujφcφch projekt∙ je jist∞ nejv∞tÜφ projekt Pra₧skΘ AkademickΘ Sφt∞ (PAS, resp. PASNET), jeho₧ nositelem se stal ┌stav v²poΦetnφ techniky p°i rektorßtu Univerzity Karlovy v Praze, a na kter² ministerstvo Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy poskytlo Φßstku 6 milion∙ korun. DalÜφ velkΘ metropolitnφ sφt∞ se obdobn²m zp∙sobem realizovaly i v Liberci, Plzni, Brn∞, Olomouci a Ostrav∞.
CESNET je tedy ve svΘ koneΦnΘ podob∞ celostßtnφ pßte°nφ sφtφ v rßmci ╚eskΘ republiky, kterß spojuje jednotlivß sφdelnφ m∞sta akademick²ch a v∞deckov²zkumn²ch institucφ, ale ji₧ nezajiÜ¥uje dalÜφ nßvazn² rozvod v t∞chto jednotliv²ch m∞stech. V ka₧dΘm uzlovΘm m∞st∞ je zakonΦena IP routerem (sm∞rovaΦem), pracovnφ stanicφ pro monitorovßnφ a sprßvu sφt∞, a terminßlov²m serverem. Tato za°φzenφ jsou jeÜt∞ hrazena z prost°edk∙ CESNETu, ale dalÜφ p°ipojenß za°φzenφ si ji₧ zajiÜ¥uje konkrΘtnφ u₧ivatel, resp. provozovatel lokßlnφ Φi metropolitnφ sφt∞.
Topologie CESNET-u je hv∞zdicovß, se dv∞ma centry - v Praze a Brn∞ - na kterΘ pak jsou (resp. budou) napojena dalÜφ m∞sta: Plze≥, Cheb, ┌stφ nad Labem, Liberec, Hradec KrßlovΘ, Pardubice, ╚eskΘ Bud∞jovice, Jind°ich∙v Hradec, Olomouc, Ostrava, Opava, Karvinß a Zlφn (stav k poΦßtku Φervna ukazuje obrßzek).
Spojenφ mezi Prahou a Brnem je zajiÜ¥ovßno datov²m okruhem o p°enosovΘ rychlosti 64 kbps, kter² je pronajat od firmy IBM, a je realizovßn jejφ sφtφ IMNS (aneb: IBM Managed Network Services, o kterΘ jste se mohli podrobn∞ doΦφst v CW 20/93 v Φlßnku "VÜe na dosah"). Stejn²m zp∙sobem jsou °eÜeny i datovΘ okruhy Praha-Liberec, Praha-Plze≥, a Brno-Ostrava, kterΘ pou₧φvajφ p°enosovou rychlost 19,2 kbps. P°φpojky k t∞mto digitßlnφm okruh∙m jsou realizovßny pevn²mi metalick²mi okruhy, osazen²mi m∞niΦi firmy Nokia.
Naproti tomu okruhy Praha-╚eskΘ Bud∞jovice, Praha-Hradec krßlovΘ, Praha-Pardubice a Brno-Olomouc, jsou realizovßny pomocφ analogov²ch telefonnφch okruh∙, pronajat²ch p°φmo od SPT Telekom, jsou osazeny modemy od firmy Motorola (CODEX Motorola 3266 Fast), a pracujφ s p°enosovou rychlostφ 19,2 kbit/s. Pro spojenφ s vn∞jÜφm sv∞tem je op∞t pou₧φvßna trasa Praha - Linec, od zß°φ 1992 vÜak ji₧ po digitßlnφm okruhu s p°enosovou rychlostφ 64 kbit/s, pronajatΘm od SPT Telekom.
V jednotliv²ch uzlech sφt∞ CESNET jsou pak umφst∞ny routery od renomovanΘ firmy CISCO. Jednß se vesm∞s o routery °ady AGS a MGS, vybavenΘ alespo≥ jednφm rozhranφm AUI pro p°ipojenφ na mφstnφ lokßlnφ sφ¥, a alespo≥ jednφm sΘriov²m portem pro p°ipojenφ na vlastnφ pßte°nφ sφ¥ CESNET. Majφ ovÜem dostateΦnou rezervu pro budoucφ rozÜi°ovßnφ, a takΘ odpovφdajφcφ rezervu v²konu.
Routery firmy CISCO jsou vÜeobecn∞ uznßvan²m standardem, a v akademick²ch sφtφch ve sv∞t∞ jsou velmi rozÜφ°enΘ. Krom∞ sφ¥ovΘho protokolu IP umφ tato inteligentnφ za°φzenφ sm∞rovat i protokoly AppleTalk, IPX, VINES, DECNET, ISO CLNS, protokoly XNS a dalÜφ. Pro Üφ°enφ sm∞rovacφch informacφ jsou schopnΘ pou₧φvat takΘ celou °adu protokol∙: RIP, IGRP, BGP, EGP, OSPF a dalÜφ. Pln∞ podporujφ takΘ protokol SNMP, dφky Φemu₧ je mo₧nΘ zajiÜ¥ovat jejich sprßvu jak lokßln∞, tak i na dßlku.
Prßv∞ pro pot°eby °φzenφ a sprßvy sφt∞ byla do ka₧dΘho uzlu zakoupena takΘ pracovnφ stanice SPARCstation firmy Sun, a program PSI SNMP version 4.1 firmy Network Performance Systems International.
VeÜker²m nßkup∙m p°itom p°edchßzelo v²b∞rovΘ °φzenφ (spoleΦnΘ s projektem pra₧skΘ akademickΘ sφt∞). Dφky tomu se nejen poda°ilo vybrat skuteΦn∞ nejkvalitn∞jÜφ techniku, ale poda°ilo se takΘ zφskat v²raznΘ mno₧stevnφ slevy. Dφky nim se pak bylo mo₧nΘ z p°id∞len²ch finanΦnφch prost°edk∙ zakoupit do vÜech uzl∙ i tzv. terminßlovΘ servery, se kter²mi se p∙vodn∞ poΦφtalo jen do Prahy, vΦetn∞ nezbytn²ch modem∙.
Terminßlov² server je za°φzenφ, kterΘ umo₧≥uje p°φstup do pßte°nφ sφt∞ (v postavenφ emulovanΘho terminßlu) i t∞m u₧ivatel∙m, kte°φ nejsou "v dosahu" navazujφcφch rozvodn²ch sφtφ, a to prost°ednictvφm b∞₧n²ch komutovan²ch telefonnφch linek (tedy nap°φklad i z jejich domu). ZakoupenΘ terminßlovΘ servery (op∞t od firmy CISCO) umo₧≥ujφ souΦasnΘ p°ipojenφ 8 (resp. 16) u₧ivatel∙ po komutovan²ch telefonnφch linkßch.
Strukturu typickΘho uzlu sφt∞ CESNET ukazuje nßsledujφcφ obrßzek.
Pro koncovΘ u₧ivatelΘ jist∞ nejsou otßzky technickΘho °eÜenφ a celkovΘ koncepce p°φliÜ zajφmavΘ. Mnohem d∙le₧it∞jÜφ je pro n∞ otßzka: co jim CESNET p°inese?
Zde je dobrΘ si uv∞domit, ₧e CESNET sßm o sob∞ je pouze komunikaΦnφ infrastrukturou, a jako takov² nabφzφ vlastn∞ jen jedinou slu₧bu - p°enos dat. VÜechno ostatnφ je zßle₧itostφ uzlov²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ jsou prost°ednictvφm CESNETu p°φstupnΘ. Pokud jde o "mφstnφ" poΦφtaΦe, p°ipojenΘ v rßmci ╚R k CESNETu p°φmo, zde je nabφdka jeÜt∞ relativn∞ skromnß, i kdy₧ zdaleka ne nezajφmavß. Do budoucna se vÜak bude jist∞ rozÜi°ovat, Φemu₧ majφ napomoci takΘ dalÜφ ·ΦelovΘ projekty, navazujφcφ na zßkladnφ projekt sφt∞ CESNET, a orientovanΘ ji₧ na vlastnφ poskytovßnφ slu₧eb.
V souΦasnΘ dob∞ je ale pro tuzemskΘ u₧ivatele jist∞ mnohem atraktivn∞jÜφ vyu₧itφ CESNETu jako p°φstupovΘ cesty do zahraniΦnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ, p°edevÜφm pak do Internetu. Pokusme se nynφ struΦn∞ vyjmenovat, co vÜechno je mo₧nΘ tφmto zp∙sobem zφskat:
Internet poskytuje mnoho r∙zn²ch slu₧eb. P°ednφ mφsto vÜak mezi nimi zaujφmß elektronickß poÜta, vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ (remote login) a interaktivnφ p°enos soubor∙ (prost°ednictvφm protokolu ftp). Tyto t°i slu₧by jsou pak prost°edkem k poskytovßnφ dalÜφch atraktivnφch slu₧eb. Nap°φklad pomocφ elektronickΘ poÜty si m∙₧eme dopisovat s kolegou u sousednφho stolu Φi na druhΘ stran∞ zem∞koule, a vym∞≥ovat si s nφm zkuÜenosti, nejnov∞jÜφ odbornΘ poznatky apod. Elektronickß poÜta je vÜak i "nosn²m mechanismem" pro nejr∙zn∞jÜφ diskusnφ f≤ra - konference, diskusnφ kluby apod., p°i kter²ch si svΘ nßzory vzßjemn∞ vym∞≥ujφ celΘ komunity specificky zam∞°en²ch odbornφk∙. Jen samotnΘ seznamy takov²chto konferencφ v rßmci Internetu jsou velmi obsßhlΘ materißly. Elektronickß poÜta je ale takΘ prost°edkem pro propagaci nejr∙zn∞jÜφch setkßnφ, seminß°∙, konferencφ, workshop∙, nabφdek stß₧φ, v²m∞nn²ch odborn²ch pobyt∙, nabφdky stipendiφ apod.
Zajφmavou slu₧bou je mo₧nost vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ, anglicky oznaΦovanß jako "remote login". Zde je vlastn∞ sφ¥ vyu₧φvßna op∞t jen jako propojovacφ prost°edek, dφky kterΘmu se u₧ivatel jednoho poΦφtaΦe dostßvß do pozice u₧ivatele, kter² "sedφ" p°φmo u terminßlu jinΘho poΦφtaΦe - nap°φklad na opaΦnΘ stran∞ zem∞koule. Tφmto zp∙sobem pak mß p°φstup prakticky ke vÜem slu₧bßm, kterΘ tento poΦφtaΦ nabφzφ: k nejr∙zn∞jÜφm informaΦnφm systΘm∙m, knihovnßm a databßzφm univerzit a dalÜφch institucφ, kterΘ pokr²vajφ snad ka₧d² obor lidskΘ Φinnosti. VzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ, p°φpadn∞ v kombinaci se vzdßlen²m zadßvßnφm ·loh, pak takΘ umo₧≥uje vyu₧φvat v²poΦetnφ i jinΘ kapacity uzlov²ch poΦφtaΦ∙ v celΘm Internetu. Je mo₧nΘ nap°φklad to, aby u₧ivatel "poΦφtal z Prahy v USA" - tedy aby u₧ivatel, kter² je prßv∞ v Praze, mohl zpracovßvat svΘ ·lohy na poΦφtaΦi, kter² se nachßzφ nap°. v USA (samoz°ejm∞ pokud k tomu mß pot°ebnß p°φstupovß prßva).
Mechanismus interaktivnφho p°enosu soubor∙, zajiÜ¥ovan² protokolem ftp (file transfer protocol) pak u₧ivatel∙m zp°φstup≥uje nevyΦerpatelnΘ zßsoby nejr∙zn∞jÜφch voln∞ Üi°iteln²ch program∙, text∙, obrßzk∙ a dalÜφch programov²ch objekt∙, kterΘ se nachßzφ v nep°ebernΘm mno₧stvφ archiv∙ Internetu.
SamotnΘ hledßnφ n∞Φeho konkrΘtnφho v tak ohromnΘ studnici, jakou Internet bezesporu je, vÜak m∙₧e b²t p°φmo nadlidsk²m ·kolem. Proto se v poslednφ dob∞ stßvajφ velmi populßrnφ slu₧by, kterΘ slou₧φ pot°ebßm vyhledßvßnφ nejr∙zn∞jÜφch zdroj∙ v rßmci Internetu.
Tφm ovÜem v²Φet slu₧eb Internetu zdaleka nekonΦφ. Jejich podrobn∞jÜφ popis by si ale zaslou₧il spφÜe samostatnou kni₧nφ publikaci.
Ve svΘ stßvajφcφ podob∞ je tedy CESNET sφtφ, vybudovanou a provozovanou za penφze ΦeskΘho resortu Ükolstvφ, a urΦenou v²hradn∞ akademick²m a v∞deckov²zkumn²m institucφm (kterΘ za jejφ vyu₧itφ v souΦasnΘ dob∞ nic neplatφ). Prost°ednictvφm CESNET-u pak majφ tyto instituce p°φstup do dalÜφch sφtφ, p°edevÜφm do Internetu.
O p°φstup k Internetu (a poΦφtaΦov²m sφtφm v∙bec) vÜak majφ velk² zßjem i mnohΘ nev²d∞leΦnΘ i Φist∞ komerΦnφ instituce. P°φstup jednotliv²ch komerΦnφch institucφ i cel²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ, pracujφcφch na komerΦnφm zßklad∞, p°itom je mo₧n², a ve sv∞t∞ je ji₧ naprosto b∞₧n², jak ostatn∞ doklßdß i vlo₧en² Φlßnek "Kam sp∞je Internet?". Po technickΘ strßnce by CESNET mohl v rßmci ╚R slou₧it jako p°φstupovß cesta k Internetu i pro jinΘ, ne₧ jen Φist∞ akademickΘ instituce. Nem∙₧e to ovÜem Φinit na komerΦnφm zßklad∞ a pro ve°ejnost, proto₧e na tuto Φinnost mß od stßtu monopol spoleΦnost EuroTel.
Jedinou mo₧nostφ je zφskat licenci na poskytovßnφ p°enosov²ch slu₧eb, ale nikoli pro ve°ejnost - jen pro uzav°en² okruh u₧ivatel∙. T∞mi by nap°φklad mohly b²t r∙znΘ spolupracujφcφ organizace, nev²d∞leΦnΘ v∞deckΘ organizace, nadace apod. Tφmto sm∞rem se CESNET chce ubφrat, a zφskan²mi finanΦnφmi prost°edky odlehΦit znaΦn∞ napjatΘmu rozpoΦtu ve Ükolstvφ, kterΘ dosud veÜkerΘ nßklady na CESNET nese samo (a do budoucna by je takΘ ji₧ p°i vÜφ snaze ji₧ nemuselo b²t schopnΘ unΘst). O nezbytnou licenci ji₧ mß CESNET takΘ za₧ßdßno. Dosud ovÜem bezv²sledn∞.
Zßv∞reΦnß oponentura celΘho projektu CESNET ·sp∞Ün∞ prob∞hla v ·noru letoÜnφho roku. Mohla konstatovat, ₧e byl vykonßn obrovsk² kus prßce. SouΦasn∞ ale musela konstatovat, ₧e spousta prßce je teprve na obzoru - hlavn∞ v oblasti poskytovßnφ slu₧eb, v p°φprav∞ sprßvc∙ navazujφcφch sφtφ, vzd∞lßvßnφ koncov²ch u₧ivatel∙ a dalÜφch oblastech. Za tφmto ·Φelem ji₧ takΘ byly ustaveny pracovnφ skupiny odbornφk∙, a na MèMT ╚R byla podßna °ada p°ihlßÜek projekt∙, kterΘ tyto nalΘhavΘ ·koly cht∞jφ °eÜit.
Snad nejaktußln∞jÜφ je ale urychlenΘ vytvo°enφ sφ¥ovΘ organizace, kterß by m∞la pßte°nφ sφ¥ p°evzφt a zajiÜ¥ovat jejφ provoz, a vystupovat takΘ jako zßstupce ╚eskΘ republiky v nejr∙zn∞jÜφch sv∞tov²ch sφ¥ov²ch organizacφch. S tφm pak ·zce souvisφ i finanΦnφ otßzky provoznφho a materißlnφho zajiÜt∞nφ celΘ pßte°nφ sφt∞.
Topologie CESNETu v polovin∞ roku 1993
| JmΘno uzlu | Provozujφcφ organizace | Zahßjenφ provozu |
|---|---|---|
| CSEARN | V²poΦetnφ centrum ╚VUT, Praha | °φjen 1990 |
| CSPGCE11 | Fakulta stavebnφ ╚VUT, Praha | prosinec 1990 |
| CSPGEU11 | Vysokß Ükola ekonomickß, Praha | leden 1991 |
| CSPGCS11 | SVT, Akademie v∞d ╚R, Praha | leden 1991 |
| CSPUNI12 | V²poΦetnφ centrum ╚VUT, Praha | ·nor 1991 |
| CSPGAS11 | ┌TIA, Akademie v∞d ╚R, Praha | ·nor 1991 |
| CSPGIG11 | Geofyzikßlnφ ·stav, Ak.v∞d ╚R, Praha | Φerven 1991 |
| CSPGFU11 | Fyzikßlnφ ·stav, Ak.v∞d CR, Praha | srpen 1991 |
| CSPGUK11 | V²poΦetnφ centrum UK, Praha | °φjen 1991 |
| CSBRMU11 | Masarykova universita, Brno | leden 1992 |
| CSBBYS51 | UAKOM, Banskß Bystrica | duben 1992 |