Ji°φ Peterka

Koupit poΦφtaΦ nenφ dnes nic t∞₧kΘho. M∙₧ete si dokonce vybrat, zda jej chcete koupit ji₧ hotov², tedy sestaven², zaho°en² a otestovan², nebo tzv. "sypan²", tzn. koupit si samostatn∞ jednotlivΘ komponenty a ty si pak sestavit a o₧ivit vlastnφmi silami.

Tytam jsou doby, kdy se za nßkupem poΦφtaΦ∙ jezdilo do jednoho nejmenovanΘho JZD. Byla k tomu zapot°ebφ Üesticifernß Φßstka tehdy jeÜt∞ federßlnφch korun, n∞kdy dokonce i spolu·Φast v tvrdΘ m∞n∞, ale ani pak si kupujφcφ p°φliÜ nemohl vybφrat - byl rßd, kdy₧ si v∙bec n∞co odvezl. PoΦφtaΦe - a vlastn∞ vÜechno, co s nimi souvisφ (od disket a₧ po programy) - se v tΘ dob∞ rozhodn∞ nekupovaly jako p°φsloveΦnΘ housky na krßm∞. Pat°ily spφÜe ke kategorii zbo₧φ, kterΘ se pravideln∞ objevovalo pod pulty naÜich prodejen - jak znφ parafrßze jednoho dobovΘho sloganu.

V tomto ohledu je p°φznaΦnΘ, ₧e ΦeÜtina si vytvo°ila vÜeobecn∞ akceptovanΘ a tΘm∞° oficißlnφ oznaΦenφ pro nedostatkovΘ zbo₧φ - podpultovΘ. M∞la na to ostatn∞ dost Φasu a p°φle₧itostφ.

Kdy₧ se pak pom∞ry zm∞nily, ΦeÜtina na to nedokßzala vhodn∞ zareagovat. Nebo snad znßte n∞jakΘ v²sti₧nΘ antonymum k p°φvlastku "podpultov²", kterΘ by vhodn∞ oznaΦovalo takovΘ zbo₧φ, kterΘ se nemusφ shßn∞t, ale kterΘ je bez problΘm∙ k dostßnφ? To angliΦtina je na tom lΘpe - nem∞la z°ejm∞ pot°ebu jakkoli oznaΦovat zbo₧φ podpultovΘ, a tak si zavedla rad∞ji oznaΦenφ pro opaΦn² p°φpad. To je odvozenΘ od toho, ₧e kdy₧ si Φlov∞k p°ijde n∞jakΘ takovΘto b∞₧n∞ dostupnΘ zbo₧φ do obchodu koupit, prodavaΦ jej jednoduÜe sundß z police a podß zßkaznφkovi. Odtud anglickΘ oznaΦenφ off-the-shelf (doslova: z police).

V anglicky psanΘ odbornΘ literatu°e se toto oznaΦenφ pou₧φvß pom∞rn∞ Φasto. Nap°φklad pro vyjßd°enφ toho, ₧e k urΦitΘmu konkrΘtnφmu ·Φelu nepot°ebujete ₧ßdn² specißlnφ hardware, ale jen takovΘ komponenty, kterΘ jsou b∞₧n∞ dostupnΘ: only off-the-shelf components. Takto je asi mo₧nΘ oznaΦit vÜechny komponenty, kterΘ pot°ebujete k sestavenφ b∞₧nΘho poΦφtaΦe PC - od systΘmovΘ desky (motherboardu), p°es sk°φ≥ku se zdrojem (case), pam∞¥ovΘ moduly SIMM, videoadaptΘry VGA, a₧ po disketovΘ a diskovΘ jednotky a jejich °adiΦe. Dnes i u nßs staΦφ zajφt do p°φsluÜn²ch specializovan²ch obchod∙ a zde si vybrat. Ne podle toho, zda p°φsluÜnß v∞c je v principu k sehnßnφ, ale podle toho, jakΘ mß konkrΘtnφ parametry, kde je lacin∞jÜφ, kdo na ni dßvß delÜφ zßruku, kter² v²robce mß lepÜφ jmΘno apod.

Podobn∞ je tomu i u nejr∙zn∞jÜφch program∙. TakΘ zde je mo₧nΘ oznaΦit p°φvlastkem off-the-shelf takovΘ programy, kterΘ jsou b∞₧n∞ dostupnΘ. Jist∞ sem pat°φ nap°φklad operaΦnφ systΘm MS DOS a jeho nadstavba MS Windows, u nßs oblφben² editor Text602, p°ekladaΦe °ady Turbo firmy Borland apod.

Existuje n∞jakß p°esnß hranice mezi tφm, co je mo₧nΘ oznaΦit p°φvlastkem off-the-shelf, a co ji₧ nikoli? Tak jako obvykle, p°esnß a ostrß hranice zde z°ejm∞ neexistuje. OznaΦenφ off-the-shelf je toti₧ spφÜe intuitivnφ a v²znam, kter² je mu obvykle p°isuzovßn, se navφc m∙₧e m∞nit v Φase i prostoru - nap°φklad n∞co, co je v USA vÜeobecn∞ pova₧ovßno za b∞₧n∞ dostupnΘ, m∙₧e b²t u nßs v tΘ₧e dob∞ stßle jeÜt∞ zcela nedostupnΘ. Za m∞sφc, kvartßl Φi za rok tomu vÜak m∙₧e b²t ·pln∞ jinak.

Tak jako jsme si v²Üe vymezili p°φklady produkt∙, kterΘ z°ejm∞ m∙₧eme pova₧ovat za hodnΘ oznaΦenφ off-the-shelf, m∙₧eme stejn∞ tak dob°e najφt n∞kolik p°φklad∙, u kter²ch je z°ejmΘ, ₧e nejsou (a asi nikdy nebudou) off-the-shelf. Nap°φklad kdy₧ si nechßte na zakßzku vyvinout informaΦnφ systΘm, kter² bude uÜit na mφru vaÜemu konkrΘtnφmu podniku. Nebo kdy₧ si vyrobφte specißlnφ rozÜi°ujφcφ kartu, kterou pot°ebujete pro °φzenφ n∞jakΘ v∞deckΘ aparatury.

Hledat p°esnou a ost°e vymezenou hranici mezi ob∞ma tßbory nemß asi p°φliÜ velk² smysl. Mnohem d∙le₧it∞jÜφ je najφt vhodn² Φesk² p°eklad anglickΘho off-the-shelf. I kdyby se snad n∞kdy ujalo oznaΦenφ "nadpultovΘ" Φi "p°espultovΘ", nebylo by to asi p°φliÜ Ü¥astnΘ, proto₧e v pov∞domφ naÜich lidφ je p∙vodnφ antonymum "podpultovΘ" p°φliÜ t∞sn∞ svßzßno s urΦit²m patologick²m zp∙sobem distribuce. V∞cn∞ p°esn∞jÜφ by asi byl termφn komodita, kter² jsou zvyklφ pou₧φvat ekonomovΘ a kter² v u₧Üφm slova smyslu oznaΦuje takov² druh zbo₧φ, s nφm₧ se b∞₧n∞ obchoduje na nejr∙zn∞jÜφch burzßch a trzφch. Ale pro oblast v²poΦetnφ techniky to takΘ nenφ nejvhodn∞jÜφ.

Zb²vß pak jeÜt∞ n∞jakß jinß mo₧nost ne₧ rozepisovat off-the-shelf jako n∞co, co se neshßnφ, ale je b∞₧n∞ dostupnΘ?