VyÜlo v t²denφku: COMPUTERWORLD
╚φslo:2/93
RoΦnφk:1993
Rubrika/kategorie: Co (ne)najdete ve slovnφku

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

Drive

Doba parnφch stroj∙ je ji₧ definitivn∞ za nßmi. Nenφ to zas tak dßvno, co se naÜφ krßsnou zemφ prohßn∞ly parnφ lokomotivy, ale i tito poslednφ zßstupci stroj∙ na parnφ pohon museli do muzea, jist∞ k velkΘmu zßrmutku mnoha nadÜenc∙, fand∙, mal²ch kluk∙ i jejich tatφnk∙. Dnes ji₧ vÜechno jezdφ, pracuje Φi jinak funguje na benzφn, naftu nebo na elekt°inu, ale je asi zcela normßlnφ, ₧e lidΘ hledajφ novΘ a netradiΦnφ zp∙soby pohonu sv²ch stroj∙ a za°φzenφ.

Nenφ proto divu, ₧e se Φas od Φasu objevujφ r∙znΘ vφce Φi mΘn∞ extravagantnφ myÜlenky a nßvrhy. Mezi ty kuri≤zn∞jÜφ jist∞ pat°ily i zprßvy o poΦφtaΦφch na diskov² pohon, kterΘ se objevily v ran²ch dobßch tuzemskΘ poΦφtaΦovΘ publicistiky (abych zaΦφnajφcφ Computerworld p°φmo nejmenoval). Vyskytly se dokonce i zprßvy o poΦφtaΦφch na disketov² pohon, n∞kdy i se dv∞ma disketov²mi pohony souΦasn∞ (z nich₧ jeden byl asi nejspφÜe zßlo₧nφ).

Pozorn∞jÜφ Φtenß° vÜak z kontextu jist∞ brzy vytuÜil, ₧e neÜlo o p°evratn² vynßlez, ale jen o neÜ¥astn² Φesk² p°eklad anglickΘho "drive". Tento anglick² termφn skuteΦn∞ m∙₧e b²t p°eklßdßn jako "pohon" Φi "nßhon", a to nap°φklad v souvislosti s automobily (kde kup°. znßmß zkratka 4WD znamenß: 4 Wheel Drive neboli pohon vÜech 4 kol). V p°φpad∞ poΦφtaΦ∙ jde ale o n∞co jinΘho - "disc drive" nenφ diskov² pohon poΦφtaΦe, jako spφÜe "to, co pohßnφ pevn² disk (Φi disketu)".

Net°eba jist∞ popisovat, co jsou a k Φemu slou₧φ pevnΘ disky a diskety, ale p°esto neuÜkodφ pozastavit se u jejich konkrΘtnφ technickΘ realizace. Ka₧dß diskovß jednotka mß v₧dy urΦitou Φist∞ mechanickou Φßst (nap°. nosn² rßm) a dßle Φßst elektromechanickou, kterß mj. zajiÜ¥uje otßΦenφ vlastnφho disku Φi diskety, vystavovßnφ Φtenφ a zapisovacφ hlaviΦky apod. Tato elektromechanickß Φßst je pak °φzena elektronikou (obvody Φtenφ a zßpisu, obvody pro °φzenφ rychlosti otßΦenφ atd.), kterß spolu s elektromechanickou a Φist∞ mechanickou Φßsti tvo°φ jedin² konstrukΦnφ celek. A prßv∞ tento konstrukΦnφ celek je to, Φemu se v angliΦtin∞ °φkß "disc drive". V ΦeÜtin∞ je pak asi nejv²sti₧n∞jÜφm ekvivalentem termφn diskovß mechanika (resp. disketovß mechanika), a to i p°esto, ₧e jde o celek, kter² krom∞ mechanick²ch prvk∙ obsahuje i dost velk² objem elektroniky. V obdobnΘm v²znamu se termφn "drive" pou₧φvß i pro oznaΦovßnφ dalÜφch druh∙ mechanik, nap°φklad mechanik disk∙ CD ROM (v angliΦtin∞: CD ROM drive) nebo mec hanik tzv. Bernoulliho disk∙ (Bernoulli drive) apod.

Elektroniku, obsa₧enou v diskovΘ (Φi disketovΘ) mechanice, lze ovlßdat signßly na ·rovni vystavovßnφ Φtecφ a zapisovacφ hlaviΦky na sousednφ stopu, p°φmΘho Φtenφ dat, kterΘ prßv∞ prochßzφ pod snφmacφ hlaviΦkou atd. Disketovß mechanika vÜak sama nezajiÜ¥uje nap°. Φlen∞nφ stop na jednotlivΘ sektory, dodr₧ovßnφ sprßvnΘho formßtu t∞chto sektor∙ (vΦetn∞ v²poΦtu zabezpeΦovacφch ·daj∙, kter²mi jsou vlastnφ data v sektoru chrßn∞na), dodr₧ovßnφ pot°ebn²ch mezer mezi jednotliv²mi sektory na stop∞ a mnoho dalÜφch funkcφ. Pro ka₧dou diskovou Φi disketovou mechaniku je proto zapot°ebφ jeÜt∞ dalÜφ ovlßdacφ prvek - tzv. diskov² °adiΦ (HDC, Hard Disc Controller), resp. disketov² °adiΦ (FDC, Floppy Disc Controller), kter² umo₧≥uje pracovat s diskovou Φi disketovou mechaniku na ·rovni Φtenφ a zßpisu jednotliv²ch sektor∙. Programy, kterΘ pracujφ s disky (u poΦφtaΦ∙ PC nap°. BIOS), pak ve skuteΦnosti komunikujφ pouze s tφmto °adiΦem (resp. pracujφ s jeho vnit°nφmi registry), zatφmco vlastnφ diskovß mechanika a jejφ °φd icφ signßly nejsou pro programy p°φmo dostupnΘ.

Anglick² termφn "drive" se vÜak pou₧φvß i v pon∞kud ÜirÜφm v²znamu ne₧ jen pro oznaΦovßnφ "fyzick²ch" diskov²ch mechanik. Nap°φklad v operaΦnφm systΘmu MS DOS se pojem "drive" pou₧φvß obecn∞ pro cokoli, co se chovß jako disk - tedy nap°φklad i pro tzv. RAM disky, kterΘ jsou ve skuteΦnosti realizovßny v operaΦnφ pam∞ti poΦφtaΦe (z tohoto pohledu je p°φznaΦnΘ, ₧e p°φsluÜn² ovladaΦ, kter² v MS-DOSu slou₧φ k vytvß°enφ RAM disk∙, se jmenuje prßv∞ RAMDRIVE.SYS). Pak je ale asi namφst∞ p°eklßdat anglickΘ "drive" Φi "disc drive" spφÜe jako diskovß jednotka, co₧ tak explicitn∞ nezd∙raz≥uje vazbu na "fyzickΘ" za°φzenφ.

V MS DOSu je navφc mo₧nΘ (a obvyklΘ) i to, aby jeden (fyzick²) disk byl logicky rozd∞len na vφce Φßstφ, kterΘ v∙Φi u₧ivatel∙m vystupujφ jako samostatnΘ a na sob∞ nezßvislΘ (logickΘ) diskovΘ jednotky - viz minulΘ vydßnφ tΘto rubriky, tΘma: Partition. Manußly MS DOS si navφc nedßvajφ p°φliÜ mnoho prßce s explicitnφm rozliÜovßnφm "logick²ch" a "fyzick²ch" disk∙. Je pak na u₧ivateli, aby sßm podle kontextu poznal, kdy anglickΘ "drive" (Φi "disc drive") znamenß diskovou jednotku ve smyslu logickΘho za°φzenφ, a kdy mß spφÜe v²znam diskovΘ Φi disketovΘ mechaniky.


zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm