Ji°φ Peterka

Je to asi p°irozenß lidskß vlastnost - jakmile si u₧ivatelΘ zvyknou pracovat se sv²mi poΦφtaΦi, p°estßvajφ jim staΦit jako izolovanΘ stanice, a cht∞jφ je propojit do sφt∞. Jakmile toho dosßhnou a mohou ze sv²ch poΦφtaΦ∙ vstupovat do sφt∞, p°estßvß jim to staΦit a cht∞jφ mφt mo₧nost p°φstupu i do jin²ch sφtφ. Pak jeÜt∞ do jin²ch sφtφ...

V²sledkem tohoto tlaku u₧ivatel∙ je pak tendence ke vzßjemnΘmu propojovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ stejnΘho i nestejnΘho typu, stejn²ch i vφce Φi mΘn∞ odliÜn²ch koncepcφ, kterΘ pou₧φvajφ tytΘ₧ p°enosovΘ protokoly, nebo naopak protokoly jinΘ atd. JednotlivΘ, dosud navzßjem izolovanΘ sφt∞, tak zφskßvajφ mo₧nost souΦinnosti, a jejich u₧ivatelΘ si pak mohou navzßjem zasφlat elektronickou poÜtu Φi nejr∙zn∞jÜφ datovΘ soubory, otevφrat si terminßlovΘ relace na vzdßlen²ch poΦφtaΦφch, vyu₧φvat nejr∙zn∞jÜφ informaΦnφ slu₧by apod.

V angliΦtin∞ se pro vzßjemn∞ propojenΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ v₧ilo oznaΦenφ internetwork, nebo takΘ jen internet. V Φesk²ch odborn²ch textech se zatφm objevilo n∞kolik pokus∙ o nalezenφ ΦeskΘho ekvivalentu - jak se vßm lφbφ nap°φklad "intersφt∞", nebo "sousφtφ"?

Vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ dnes existuje ve sv∞t∞ celß °ada. Je vÜak mezi nimi jedna, kterß mß naprosto vyjφmeΦnΘ postavenφ. Vznikla v USA, a postupn²m "nabalovßnφm" dalÜφch sφtφ na prvotnφ zßrodeΦnou sφ¥ se rozrostla tak, ₧e dnes ji tvo°φ cel² konglomerßt vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, kter² pokr²vß prakticky cel² sv∞t, a zasahuje i do ╚eskoslovenska. Na strßnkßch poΦφtaΦov²ch novin Computerworld jste se o tΘto sφti mohli doΦφst ji₧ n∞kolikrßt (nap°. v CW 7/92). Je to prost∞ "ta" sφ¥ (nebo rad∞ji: "ta intersφ¥" Φi "to sousφtφ"?), v angliΦtin∞ i v ΦeÜtin∞ pak Internet, samoz°ejm∞ s velk²m "I".